Zvětšit obrázek

Led bojuje se sněhem. Erupce sopky Eyjafjallajökull 2010. Kredit: Boaworm, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Kouzelný Island. Kredit: Max Naylor, Wikimedia Commons.

Geologicky mladý ostrov Island leží těsně pod polárním kruhem, ale také na islandské horké skvrně a zároveň přímo skrz něj probíhá Středoatlantský hřbet, rozdělující Euroasijskou a Severoamerickou tektonickou desku. To dohromady dělá z Islandu naprosto přízračné místo, plné ledovců, dravých řek, vodopádů, sopek a gejzírů, kde věčně válčí led s ohněm ve zničujícím objetí. Sopečné erupce jsou tu tak běžné, že místní lidé jim už skoro nevěnují pozornost. Právě na Islandu, 80 kilometrů východně od Reykjavíku, se nachází gejzír Geysir, který dal jméno všem gejzírům světa. Jeho výtrysky jsou nepravidelné a mohou i na dlouhé roky ustat, i tak je ale uznávaný jako nejvyšší aktivní gejzír planety, protože dokáže vystříknout horkou vodu až do výšek značně přesahující 100 metrů. U jižního pobřeží Islandu se zase v roce 1963 během sopečné erupce objevil zcela nový vulkanický ostrov Surtsey, který je v těch místech dodnes k vidění.

Jak je vidět, při pobytu na Islandu by i zavilého nepřítele obnovitelných zdrojů energie napadlo využít a pokud možno i výhodně zpeněžit všechny ty geologické speciality, které má Island k dispozici. Proto není nijak zvláštní, že takové sklony jeví islandská státní společnost Landsvirkjun, největší producent elektrické energie na celém Islandu se 75 procentním podílem na trhu, který provozuje 13 hydroelektráren, 2 geotermální elektrárny a 1 elektrárnu na zemní plyn. Podle slov mluvčí společnosti Ragna Sara Jonsdottir by na Islandu rádi vybudovali nejdelší podmořský elektrický kabel světa, který by jim umožnil v Evropě prodávat islandskou geotermální, vulkanickou a vodní elektřinu.

Zvětšit obrázek

Gejzír Geysir v roce 2009. Kredit: Chmee2, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Ostrov Surtsey se rodí ze sopečné erupce v mořských vlnách. Kredit: Howell Williams, NOAA, Wikimedia Commons.

Je to bizarní, ale sympaticky ambiciózní plán, který momentálně prochází fází intenzivního výzkumu. Pokud odborníci shledají projekt stavby gigantického kabelu na prodej obnovitelné elektřiny uskutečnitelným, mohl by se rozjet do čtyř až pěti let. Při nedávné malé erupci vulkánu pod ledovcem Eyjafjallajökull se Islanďané namlsali mocí, kterou měli nad evropským vzdušným prostorem a teď chtějí odvážně prorazit na evropský trh s energií a ukázat tak přívětivější tvář jejich divoké geologie.

Významnou roli by samozřejmě v celém projektu hrály cílové země, kam by islandský kabel vedl. V úvahu prozatím připadají Velká Británie, Norsko, Nizozemí a Německo. Poloha cílových zemí určí délku podmořského kabelu, která se bude pohybovat mezi 1200 a 1900 kilometry. Společnost Landsvirkjun plánuje po dokončení kabelu každoročně exportovat až zhruba 5 terawatthodin, tedy pět krát deset na dvanáctou. Při dnešních cenách elektřiny v Evropě by za to na Islandu utržili něco mezi 250 a 320 milióny euro a svoji roční potřebu elektřiny by z islandského kabelu pokrylo 1,25 miliónu evropských domácností. Mluvčí Jonsdottir uvedla, že je po této elektřině v Evropě poptávka, zároveň ale odmítla odhadnout, kolik by projekt gigantického podmořského kabelu stál.

Zvětšit obrázek

Dettifoss na severu Islandu. Největší vodopád Evropy. Kredit: Roger McLassus, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Krafla, geotermální stanice společnosti Landsvirkjun. Kredit: Mike Schiraldi, Wikimedia Commons.

Island je jednou z obětí nedávné finanční krize. Na konci roku 2008 se tam zhroutil přehřátý bankovní sektor a část závazků tří největších bank převzal stát, který se tím dramaticky zadlužil. Bankrot odvrátili jen díky úvěru od Mezinárodního měnového fondu a několika zemí. Islanďané, kteří v depresi dokonce podali přihlášku do Evropské unie, se teď podle všeho snaží najít způsob, jak resuscitovat svoji ekonomiku z hlubokého komatu. Třeba se to povede státní firmě připojením islandských sopek, gejzírů a vodopádů na evropskou energetickou síť.

Prameny:

AFP 7.3. 2011
Wikipedia (Iceland)