Z pokusů na zvířatech (ovce) bylo již poměrně dávno prokázáno, že prionové onemocnění lze přenést transfuzí krve.
Přibližně před rokem nás výzkumníci vystrašili tím, že bychom si měli dát pozor i na konzumaci hovězího jazyka, neboť na modelových zvířatech (křeček) zjistili, že jazyk může obsahovat velké množství prionů a že tedy může být infekčním materiálem, podobně jako nervová tkáň.
Před dvěma měsíci zase přišli se smutnou informací Švýcaři, doložili, že každý čtvrtý pacient, který u nich zemřel na CJD, měl priony i ve svalech. Přitom celá třetina nebožtíků měla i slezinu plnou prionů. Uvedená zjištění jsou považována jako pádné argumenty toho, že prionovou chorobu si můžeme uhnat i v nemocnici, například prostřednictvím infikovaných chirurgických nástrojů.
Špatných zpráv v tomto směru neubývá, spíše naopak. Tak například před měsícem přišla z Velké Británie informace o prvním případu lidského prionového onemocnění, tentokrát její rychlé formy – takzvané variantní Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD), u níž je vážné podezření, že k přenosu došlo prostřednictvím transfuze krve. Pacient, který zemřel na lidskou formu choroby šílených krav (BSE) tuto chorobu zřejmě získal při léčbě v nemocnici, kdy mu byla podána cizí krev.
A konečně nejnovější jobovka nyní přichází z Austrálie. Zveřejnil jí lékařský časopis Medical Journal of Australia. Praví se v něm, že nejméně pět Australanů chytlo sporadickou formu Creutzfeldt-Jakobovu chorobou (CJD) v jejich zdravotnických zařízeních. Mělo se tak stát při chirurgických zákrocích a to i přesto, že chirurgové použili dostatečně sterilizované nástroje a při výkonu nepožívali ani transfuze krve. K přenosu infekčních prionů došlo díky produktům získávaných z lidských tkání. Na vině byl především široce používaný materiál (Lyodura), který se používal na krytí ran. Jako základ pro jeho výrobu sloužila dura mater – tvrdá plena mozková, která je tvořena hustým bezcévným vazivem a získávala se z míchy zemřelých lidí. I když je Lyoduru v Austrálii poměrně dlouho zakázáno používat, autoři informace odhadují, že potenciálně ohroženo je přibližně 2500 osob. Použití tkání z lidských kadaverů se vymstilo i v jiných případech, například při léčbě hormonálními přípravky z hypofýzy.
Používání tvrdé pleny mozkové ke krytí ran vedlo infikování pacientů priony.
Zmíněná fakta svědčí o tom, že mnohá demence a svalová slabost, kterou se Creutzfeldt-Jakobova choroba projevuje, má svůj kořínek v dřívější snaze zdravotníků nám pomoci. Kruté zjištění.
Severoamerická zombie choroba jelenů by se mohla šířit mezi lidi
Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2019)
Navádí Parkinsona vagus?
Autor: Josef Pazdera (02.05.2017)
Paměť je vlastně jen šílenost pod kontrolou
Autor: Josef Pazdera (03.07.2015)
Ze zloducha klíčový hráč evoluce
Autor: Josef Pazdera (11.06.2012)
Nová prionová choroba se jmenuje VPSPr
Autor: Josef Pazdera (16.08.2010)
Diskuze:
iatrogenní CJD
jarda petr,2004-01-21 06:16:59
Pokud je mi známo, tak se počty lidí nakažených prionovým onemocněním při lékařském ošetření počítají na desítky (tuším jich je 80 až 100). Z hlediska jednotlivých pacientů a jejich blízkých je to jistě děsivé, ale z hlediska populace musíme přiznat, že lidstvo čelí vážnějším problémům. Ale abychom lékařům nekřivdili. Na jedné straně je zjevné, že k nákaze stačí, aby se priony (třeba na elektrodě) dostaly do kontaktu s nervovou tkání . Prion nastartuje chorobný proces, i když je v mozku jen na návštěvě a natrvalo tam nezůstane. Na druhé straně na sklonku loňského roku zrušilo britské ministerstvo zdravotnictví zubařům povinnost používat jednorázově nástroje při zubním ošetření pacientů s CJD. Po důkladné sterilizaci se mohou nástroje znovu používat. Důvodem je, že zubní ošetření nepředstavuje pro člověka riziko přenosu prionů. Tak si z toho vyberme.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce