Zvětšit obrázek

Růžově hvězdy proudu Vodnáře v Mléčné dráze. Kredit: Arman Khalatyan, AIP.

Gigantickou spirálu Mléčné dráhy proplétají jako blyštivé nitky proudy hvězd, které bývaly součástí malých galaxií nebo případně kulových hvězdokup. Některé jsou velmi staré a dlouhé, například hvězdný proud Střelce s předpokládanou délkou milión světlených let a hmotností 100 miliónů Sluncí, který za sebou trousí Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy), skromný galaktický satelit Mléčné dráhy.

Zvětšit obrázek

Trpasliční galaxie ve Velkém psu a prstenec Jednorožce. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Z nepravidelné Trpasličí galaxie ve Velkém psu (Canis Major Dwarf Galaxy) zase naše nenasytná Galaxie gravitací vytrhává hvězdný proud zvaný Prstenec Jednorožce (Monoceros Ring), momentálně dlouhý 200 tisíc světelných let a opět s hmotností zhruba 100 miliónů Sluncí.

Naopak relativně malý hvězdný proud o délce 30 tisíc světelných let a hmotnosti pouhých 5 tisíc Sluncí právě vzniká z kulové hvězdokupy Palomar 5, kterou pozorujeme v souhvězdí Hada. Globální média před časem zaujal Helmiho hvězdný proud, kde astronomové z Max Planck Institute for Astronomy objevili planetu v systému HIP 13044, tedy vlastně první planetu formálně pocházející z jiné galaxie.

Mezinárodní tým astronomů vedený Mary Williamsovou z Astrophysical Institute Potsdam (AIP) nedávno objevil zbrusu nový hvězdný proud, který šťastní nálezci pojmenovali podle souhvězdí Vodnáře, v němž pozorujeme většinu jeho hvězd. I v tomto případě jde zřejmě o pozůstatek svačinky Mléčné dráhy, která pozřela malou galaxii anebo kulovou hvězdokupu ze svého sousedství. Hmotnost proudu Vodnáře (Aquarius Stream) zatím není určena, jeho délku badatelé odhadují na cca 30 tisíc světelných let. Hvězdných proudů už samozřejmě známe celou řadu, objev tohoto proudu ale přináší několik zajímavých prvenství.

Zvětšit obrázek

Hvězdokupa Palomar 5 a její hvězdný proud. Kredit: Space Telescope Science Institute, NASA.

Je to zatím nejbližší známý hvězdný proud a jeho nejbližší část je od nás vzdálená pouhé 2 tisíce světelných let. Zároveň je to nejmladší známý hvězdný proud, protože se podle všeho začal formovat před 700 milióny let.

Zvětšit obrázek

Mary Williams. Kredit: AIP.

Velmi výjimečný je i svojí pozicí v Mléčné dráze, proplétá se totiž přímo v disku naší galaxie, kde se nám dlouho skrýval mezi množstvím dalších hvězd.

Objev proudu Vodnáře nebyl vůbec jednoduchý. Badatelé k němu dospěli po změření radiální rychlosti, čili rychlosti objektu ve směru linie směřující k pozorovateli, u celkem 250 tisíc hvězd, sledovaných v rámci projektu RAVE (RAdial Velocity Experiment), přičemž je na nový hvězdný proud upozornilo nejprve chování pouhých 15 hvězd.

Pozorování RAVE, čili spektroskopický průzkum hvězd vybrané oblasti jižní oblohy, běží od roku 2003 na 1,2m UK Schmidt Telescope, který pracuje v areálu Siding Spring Observatory v australském Novém Jižním Walesu. Na projektu RAVE spolupracuje přes 20 institucí z celého světa, jejichž činnost koordinuje Astrophysical Institute Potsdam. Měření RAVE by mělo skončit na konci roku 2012.

Zvětšit obrázek

UK Schmidt Telescope v Siding Spring Observatory. Kredit: D. Malin, RAVE, AAO.

Matthias Steinmetz, šéf projektu RAVE v Astrophysical Institute Potsdam neskrývá nadšení a očekává další významné objevy. Data z RAVE, která by nakonec měla zahrnovat měření jednoho milionu hvězd, jsou podle něj klíčová pro pochopení dramatické historie Mléčné dráhy. Bude z nich možné vyčíst například jak často si Mléčná dráha smlsne na malé galaxii. A nejspíš nám napoví, jak se odehraje velká galaktická srážka Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě, ke které zřejmě dojde za zhruba 3 až 5 miliard let.

Zvětšit obrázek

Simulace srážky Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě. Kredit: University of Chicago.

Rotace hvězdného proudu Vodnáře ve 3D. Kredit: Arman Khalatyan, AIP.

Prameny: AIP Press Release 2.2. 2011, Astrophysical Journal 728: 102, Wikipedia (List of stellar streams, Aquarius stream, RAVE (survey)).