Zvětšit obrázek

Sauropod Hromové stehno - Brontomerus mcintoshi - žil na území dnešních Spojených států koncem spodní křídy, v období před asi 110 miliony let. Kosterní pozůstatky naznačují, že v porovnání s jinými sauropody měl robustní končetiny. Zřejmě jimi uděloval smrtelné kopance menším predátorům, nebo dokazoval svou sílu v soubojích o samice. Kredit: Francisco Gascó

Hromové stehno zní překlad rodového jména býložravého velkého dinosaura, kterého pravděpodobný vzhled vědci zrekonstruovali na základě sporých kosterních nálezů dvou jedinců. Jméno, jenž vyvolává nostalgicko-romantické vzpomínky na dobu filmů o hrdých Indiánech, je v originální odborné verzi už typicky dinosauří – Brontomerus, z řeckého bronte – hrom a merós – stehno. Druhové jméno mcintoshi dostal prehistorický obr na počest Johna "Jacka" S. McIntoshe (nar. 1923), fyzika z Wesleyan University v Connecticutu, jehož celoživotním koníčkem je paleontologie a je považován za nestora výzkumu sauropodů Severní Ameriky.

Zvětšit obrázek

Jeden z autorů publikace je fyzik John S. McIntosh. Jako nadšený "amatérský" paleontolog se pradávnému světu severoamerických dinosaurů věnuje několik desetiletí. Objevitelé brontomera se rozhodli pro druhové jméno, které bude jeho nadšení a zásluhy připomínat.

Neúplné a do velké míry mechanicky poškozené kosti z vrstvy jílovce z dob konce spodní křídy (stupeň alb-apt) na paleontologicky známé lokalitě na východě Utahu vědci přírodovědného muzea v Oklahomě vydolovali a zdokumentovali již letech 1994-1995. Ale nepřiřadili je k žádnému známému dinosauřímu druhu, ani žádný nový druh podle nich nevytvořili. A tak zbytek velké kýčelní kosti, části páteře, lopatka a úlomky žebra a hrudní kosti léta odpočívaly v pokoji muzeálního depozitáře. Paleontolog  Richard L. Cifelli, který v muzeu pracuje se s tím nesmířil a spolu s dvěma kolegy z USA a Velké Británie z malé části kosterního puzzle poskládal sice kompletní, ale do značné míry jenom pravděpodobný obraz dvou jedinců, o nichž je trojice vědců přesvědčena, že jde o matku s mládětem dosud neznámého druhu sauropoda. Tělo dospělé samice měřilo asi 14 metrů a vážilo kolem šesti tun. Její „drobeček“ byl v porovnání s ní asi třetinový – měřil asi 4,5 metru a jeho hmotnost se odhaduje na 200 kg.

V rodině sauropodů to nejsou žádné rekordy, její největší příslušníci byli asi 3 - 4krát delší a představují největší živočichy, jaké kdy povrch Země obývali.

To, co vědce na nálezu zaujalo a co je pak inspirovalo k pojmenování své dinosauří rekonstrukce, je mohutnost lopatky a kýčelní kosti. U brontomera jsou mnohem robustnější než u porovnatelně statných sauropodů jiných druhů. Podle analýz pravděpodobné pohyblivosti kloubů a obrovských svalů, které se na lopatku a pánev asi upínaly, vědci předpokládají, že mocné končetiny mohly představovat evoluční adaptaci na kopcovitý terén nebo je brontomeři používali na kopání. Mohlo jít o formu obrany nebo souboje samců o samice anebo obojí.

Zvětšit obrázek

Brontomerus mcintoshi – rekonstrukce podle nálezu některých částí kostry, na obrázku označené bíle. Kredit: Michael P. Taylor et al./ Acta Palaeontologica Polonica

Odborný článek v Acta Palaeontologica

Stránka s kompletní fotodokumentací a popisky.

Video: Mike Taylor z londýnské University College představuje nález kosterních pozůstatků a rekonstrukci dosud neznámého býložravého dinosaura druhu Brontomerus mcintoshi. (Kredit: UCL)

Zdroje: Wikipedia , Acta Palaeontologica Polonica