Zvětšit obrázek

Bezpočet způsobů prevence kardiovaskulárních nemocí... nebo spíše jak si je draze pořídit? I v tomto případě je důležitá správná míra.

Jistě znáte to zastaralé, vtipně nelogické a pro mnohé přítažlivé rčení: Alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství. Žel někteří se snaží přes všechny problémy s tím spjaté prokázat jeho platnost, případně i verzi zkrácenou o ty malé dávky. Že si ničí zdraví a často nejen svůj život, o tom nelze pochybovat. Ale prý ani druhý extrém nemusí být to nejzdravější řešení. Vědci, navzdory očekávání nejpřísnějších mravokárců a propagátorů prohibice a jiných, často zkreslených představ o zdravé životosprávě, opakovaně prokazují, že pravidelné požívání alkoholu může být „na zdraví“. Vše závisí od správné míry, která odpovídá té první části zmíněného rčení: Alkohol v malých dávkách neškodí. I když jsou každodenní. Vlastně by pravidelné být měly.

Opětovně to nyní potvrdili kanadští vědci z University of Calgary, kteří se spolu s americkými kolegy probrali více než čtyřmi tisíci články zveřejněnými v lékařských odborných periodikách z let 1950 až 2009. Vybrali ty, které vědecky korektně odpovídaly na dvě otázky – jaká míra rizika vzniku různých srdečně-cévních problémů hrozí střídmým konzumentům alkoholu v porovnání s abstinenty a jak se takové popíjení projeví na 21 zdravotních ukazatelích, které s kardiovaskulárními nemocemi souvisí. Výsledky pak ve formě dvou publikací zveřejnili v časopisu British Medical Journal.

A k jakým výsledkům dospěli? Podle 84 starších studií, které splňují stanovená selekční kritéria, alkohol riziko vzniku různých kardiovaskulárních problémů snižuje. Když se nebudete vyhýbat pravidelnému pití, tak podle 21 studií si asi o čtvrtinu snížíte pravděpodobnost, že na srdečně-cévní problémy umřete, podle 29 prací budete mít až o 29 % méně problémů s koronárními cévami a s 25 % menší pravděpodobností na ně zemřete (31 studií). Riziko mrtvice si snížíte o 12 % (17 studií), ale o 6 % vám stoupne pravděpodobnost, že bude příčinou vaší smrti (10 studií). Sekundární analýza, zaměřená pouze na úmrtnost z jakéhokoliv důvodu spojeného s kardiovaskulárními nemocemi, ji příznivcům alkoholu v porovnání s abstinenty snížila o 13 procent.

A co odhalila druhá, s biologickými faktory spjatá studie? Do ní vědci zahrnuli 63 výzkumů a z jejich výsledků vyčetli, že alkohol výrazně zvyšuje hladinu vysocehustotního lipoproteinu HDL, takzvaného „dobrého cholesterolu“ v krvi a pozitivně ovlivňuje i další bio-ukazatele související s metabolizmem tuků, protizánětlivými reakcemi a celkovým stavem cév.

Než ale začnete holdovat alkoholu, nepřehlédněte informaci, že tato pozitivně vyhlížející čísla se týkají jenom mírného popíjení, což podle vědců znamená 1 až 2 alkoholické nápoje denně, v závislosti od obsahu alkoholu. Přesněji vyjádřený denní limit je 30 gramů čistého lihu, tedy asi jedna velká a jedna malá desítka. To platí pro muže, ženám by měla postačit polovina. Účinky prý nezávisí od toho, jestli je 30 g alkoholu v pivu, vínu, nebo destilátu. Určitě ale neplatí, že když si týden nedáte ani slzu, pak o víkendu, ve jménu utužení zdraví, se můžete napít co hrdlo ráčí, žaludek snese a nohy unesou. Navíc je dobré si uvědomit, že studie se zabývá výhradně srdečně-cévními problémy a tak vám neodpoví na otázku, jak alkohol ovlivňuje pravděpodobnost vzniku například rakoviny trávícího traktu. Nebo s jakou pravděpodobností se infarktu vyhnete jízdou za volantem po jednom „zdravotním“. A také se nezabývá tím, že v porovnání s alkoholem je sport bezpochyby lepší prevencí kardiovaskulárních nemocí.

Video z produkce BBC dokazuje, že když se opice po nás opičí, můžou mít z toho pořádnou opici.

Zdroje: British Medical Journal 1, 2, Science Daily