Bakterie jsou známé šmelinářky s geny a skoro žádný kousek DNA jim není cizí. Své obchody s geny obvykle provozují samy mezi sebou nebo například s kvasinkami. DNA je ale podle všeho dost neposedná a občas proteče opravdu daleko. Jak se zdá, genetický obchod nebo spíše genetická loupež, může proběhnout i mezi bakteriemi a primáty.
Právě s tímto pozoruhodným objevem přišli Mark Anderson a Hank Seifert z Northwestern University, Feinberg School of Medicine, jejichž výsledky nedávno publikoval mikrobiologický online časopis mBio. V genomu některých kmenů neslavně proslulého původce kapavky ze skupiny betaproteobakterií - Neisseria gonorrhoeae, odhalili kousek takřka jistě lidské DNA. Je dlouhý 685 párů bází a prakticky stoprocentně se shoduje s kouskem lidského retrotranspozonu LINE-1 (Long Interspersed Nuclear Element L1). Podle všeho je tedy malá část genomu neizérie skutečně původně lidská.
Anderson se Seifertem nalezli dotyčný kousek lidské DNA v cca 11 procentech populací původce kapavky z těch, které studovali. Je zajímavé, že u velmi blízce příbuzných meningokoků Neisseria meningitidis, ani u neškodných paběrkujících druhů neizérií, není po této lidské DNA ani stopy. Objevitelé z toho usuzují, že se kapavka ukořistila lidskou DNA relativně nedávno. Tento objev je tak čerstvý, že zatím není jasné, co kousek lidské genetické informace v původci kapavky vlastně dělá. Ať už je to ale cokoliv, jde o vůbec první doložený případ přenosu kusu lidského genomu do bakterie a další hezký důkaz neposednosti genetického materiálu. A to si samozřejmě zaslouží šampaňské.
Velmi běžná sexuální metla kapavka není nic příjemného. Kromě hnisavého zánětu sliznic, který může vyústit až v mužskou či ženskou neplodnost nebo třeba mimoděložní těhotenství, mívá infekce kapavky nevítaný doprovod chlamydií, treponem způsobujících syfilis nebo viru HIV. Je docela dobře možné, že právě vlastnictví malého kousku člověka umožňuje kapavce tak rozsáhle řádit mezi lidmi. Proto se jistě dá očekávat, že šťastný objev Andersona a Seiferta upoutá pozornost bojovníků proti původci kapavky a není vyloučeno, že jsme právě dostali do rukou zajímavou zbraň.
Jen úřady ve Spojených státech odhadují, že se u nich každým rokem objeví přibližně 700 tisíc nových případů kapavky. Pokud není kvalitně léčená, tak může trvat i měsíce a může vést k různým ošklivým komplikacím.
V dnešní době fungují proti kapavce už jenom některá antibiotika, například cefalosporiny třetí generace a i s nimi si některé kmeny bakterií Neisseria gonorrhoeae poradí. Vzhledem k tomu by bylo velice žádoucí prolomit jejich obranu nějak jinak, třeba právě s využitím toho kousku DNA, který nám před časem neizérie ukradly.
Prameny:
Wired.co.uk 14.2. 2011, mBio 2: e00005-11.
Wikipedia (Neisseria gonorrhoeae).
Programování evoluce nádorů, genetický trojský kůň a „Bouchni-krtka“
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2024)
Studené počasí rozpoutávalo pandemie v Římské říši
Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2024)
Ifegenia je důmyslná „populační bomba“ proti komárům
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2023)
Když léčiva chybí
Autor: Milan Krajíček (20.12.2022)
Onemocnění covidem zvyšuje riziko cukrovky
Autor: Dagmar Gregorová (04.04.2022)
Diskuze:
Opice - horizontální přenos
Armeon X,2011-02-17 10:29:28
Je možné, aby se na černochy přenesl i kousek opičí DNA, pokud s nimi měli sexuální styk?
to je mi tedy dotaz...
Jenik S,2011-02-17 14:21:10
Je to asi tak mozne jako na Skoty z ovci :) a na Cechy z kobyl... Vyberte si.
Cizi DNA by se nejdriv musela dostat do styku s bunkami zarodecne linie uvnitr cloveka (pred utvorenim spermie/vajicka) a to je v tomhle pripade dost malo pravdepodobne...
nemyslím
Tomáš Hluska,2011-02-17 07:57:51
že by tento kousek lidské DNA mohl sloužit jako cíl pro léčbu, protože taková léčba by samozřejmě zacílila i na lidský organismus a to je přesný opak toho, co chceme. Proto se hledají co největší rozdíly, aby používané léky byly specifické pro parazita a nebyly škodlivé pro pacienta ;)
Karel Š,2011-02-18 07:53:19
To záleží na tom jak moc je ten kousek DNA důležitý pro bakterii a jak moc je důležitý pro člověka. Pokud bakterii poskytuje odolnost proti antibiotikům a člověk se bez něj obejde...
Tomáš Hluska,2011-02-18 08:44:41
no píšou, že jde o nějaký transpozon, takže bych to tak nadějně neviděl. Ostatně ony manipulace s DNA nejsou v přírodě tak přesné jako v laboratoři. Ta bakterie neví, jestli si bere nějaký prospěšný kousek nebo něco, co už má pětkrát nebo něco, co jí nebude na nic (třeba gen pro inzulin).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce