Francouzští vědci shromáždili údaje o 388 mužích léčených na rakovinu prostaty. Z jejich porovnání se zdravými vrstevníky vyplynuly na povrch zajímavé souvislosti. Nešťastníci s onkologickým nálezem ve srovnání s kontrolní skupinou 281 zdravých vrstevníků byli mnohem častěji plešatí. To nejzajímavější na tom všem je, že holá hlava se u nich objevovala velmi záhy, již v jejich dvaceti letech. V té době byli plní síly, překypovali zdravím  a zárodky nemoci by u nich nikdo nepředpokládal. Pokud jste začali ztrácet bujnou kštici až okolo třicítky nebo později, můžete zůstat klidní. Z francouzské studie vyplývá, že plešatost v pozdějším věku je něco přirozeného a co do zastoupení ve skupinách s rakovinou a bez ní, již tato estetická lapálie nehraje žádnou roli.

Profesor Philippe Giraud, radiační onkolog na Descartes University v Paříži, vedoucí kolektivu.

I když vztah mezi ztrátou  pokryvu hlavy v mladém věku a zhoubným bujením v pozdější době vyšel vědcům na zkoumané populaci jednoznačně (riziko je dvojnásobné), neznamená to, že by současně také platilo:  jsi brzo plešatý = dostaneš brzo rakovinu. Tak tento vztah nefunguje. Muži s hlavou jako koleno rakovinou trpí častěji, než jejich zarostlí vrstevníci, ale nemoc v obou skupinách propuká až při dovršení zhruba stejného věku. Z presentovaných výsledků také nevyplynulo, že by se nějak na vyšší náchylnosti k rakovině projevoval specifický tvar (lokalita) vypadávání vlasů. Rakovině je zcela jedno, zda to začne extra vysokým čelem, nebo vytvářením „svatozáře“. Pro nemoc není důležité jak a kde, ale kdy. Francouzi jsou první, kteří na souvislost mezi plešatostí a prostatou poukazují. Může přitom jít o významný poznatek. Pokud pacienti z European Georges Pompidou Hospital jsou representativní skupinou pro zbytek Evropy, potom tu máme levné vodítko, jak zjišťovat  ohrozenější skupinu, u které je prevence zvláště potřebná a to jak z pohledu případné levnější léčby, tak i její úspěšnosti. Autoři studie u skupiny ohrožených uvažují dokonce i s preventivní aplikací anti-androgenních přípravků.

Začínající holohlavost ve dvaceti je spojena s dvojnásobným rizikem onemocnění rakovinou prostaty.

Holohlaví mladíci by neměli jen lamentovat nad svým osudem, ale měli by se mu postavit  čelem. Nebo spíše tou druhou stranou. Od své čtyřicítky by se častěji měli přinutit k návštěvě urologa, který přes stěnu střeva bude nahmatávat, zda se jim žláza připomínající pomeranč okolo močové trubice podezřele nezvětšuje. Vyšetření lze podstoupit i méně dehonestující technikou - serologickým vyšetřením na přítomnost  PSA (prostatického specifického antigenu). Tady je potřeba počítat s nějakou tou stokorunou navíc, protože tento druh testu není součástí běžné preventivní prohlídky.  Nárok na klasické vyšetření mají u nás jednou za dva roky všichni muži nad 50 let.

Z úst českých urologů slýcháme, že každým rokem se zjišťuje tento typ rakoviny u 3 500 nových případů a zhruba polovina tohoto počtu na onemocnění každoročně umře. Proto náznaky zhoršujícího se močení by žádný z mužů neměl brát na lehkou váhu. Ti časně holohlaví již obzvlášť ne. Časná diagnóza je totiž u tohoto typu onemocnění velkou výhrou. Rakovina je zpočátku ohraničena pouze na předstojnou žlázu a je vyléčitelná. V pozdějším stádiu, kdy prostatu přeroste, má nemocný šanci na vyléčení takřka nulovou. Pak už se jen ozařováním a cytostatiky dá smrt oddalovat.

Dokud nezačne dělat neplechu, tak většina mužů ani netuší, co to je a k čemu to ve svém těle mají. Předstojná žláza (prostata) se nachází v pánvi mezi stydkou kostí a konečníkem. Kolem dokola obkružuje močovou trubici. Je tvořena zhruba čtyřiceti žlázkami zformovanými podobně jako pomeranč. Jde o přídatnou pohlavní žlázu v níž se tvoří sekret, jenž je součástí ejakulátu (je ho v něm asi 30%). Bez něj by spermie v kyselém prostředí ženských pohlavních orgánů nepřežily. (Kredit: PPC)

Léčba plešatosti
Androgenní alopecie, jak se plešatosti správně říká, je běžnou záležitostí a postihuje celou polovinu mužů. Dělat si z ní těžkou hlavu je pošetilost. Přesto je dost těch, kterým představa hlavy jako koleno je natolik proti mysli, že by si kvůli tomu snad nechali i to koleno vrtat. Takoví jsou pak vděčnými klienty kupujícími přípravky s hormonálními účinky. Shodou okolností antiandrogenní látky mohou prospět i těm, kteří potřebují utlumit riziko vzniku rakoviny prostaty. Prokázaly to například pokusy s finasteridem,  syntetickým antiandrogenem vyráběným v licenci firmy Merck. Je to v současné době také nejprodávanější přípravek proti plešatosti.  Blokuje aktivitu 5-alfa reduktázy vznikající v tkáni prostaty, která je nezbytná pro přeměnu testosteronu na dihydrotestosteron. Zatímco v prostatě  snižuje koncentraci samčího pohlavního hormonu  až o 90 procent, v plazmě  jen o 60 až 80 procent. Podáváním lze tedy omezit jak řídnutí vlasů, tak i riziko rakoviny prostaty. Není to ale zadarmo. Devět z deseti mužů, kteří finasterid používají, nepřijde ani o procento vlasů v pěti následujících letech. Partnerky se jim sice hustou kšticí probírat mohou, ale tam to také často skončí. Mezi vedlejší účinky těchto látek patří ztráta libida a vzrušivosti. Problémy s erekcí by snad po vysazení léku za nějakou dobu měly odeznít.

Co dál?
Zjištění rizikovosti časné plešatosti jsou prvním výsledkem Giraudovy zprávy získaným ze souboru dat, který začal vznikat v roce 2004 a kdy si nad pečlivostí a nesmyslnými detaily výzkumného projektu mnozí ťukali na čelo. Pacienti při vyplňování dotazníků o stravovacích návycích, potížích s prostatou a dalšími pikantnostmi museli zaškrtávat i předkreslené obrázkové vzory symbolizující stav plešatosti v jejich 20, 30 a 40 letech. A právě tyto maličkosti se po propojení s  lékařskou anamnézou ukázaly být trefou do černého a odhalením souvislosti mezi plešatostí a rakovinou prostaty ve věku mezi 46 až 84 lety.
I když se výsledky v časopisu pro onkology zdají být průkazné, výzkumníci ve svých komentářích zůstávají opatrní. Chtějí v započatém díle pokračovat a vše ještě jednou prověřit na větším souboru. Tentokrát hodlají přijít na kloub i molekulární podstatě pozorovaného jevu. Na výsledky bychom nemuseli čekat dlouho. Rakovina prostaty je totiž druhým nejčetnějším nádorem v mužské populaci a získat potřebná data by neměl být problém.