Moderní biologii stále ještě tíží hendikep z dávných časů před světovými válkami takzvané biologické zákony. Prakticky všichni vědí, že jsou starožitné, zbytečné a vzhledem k výjimkám rozhodně nejsou stoprocentní, ale přesto o nich lze stále ještě občas slyšet. Jedním z takových zbytečných „pravidel“ je i Dollův zákon o nevratnosti evolučního vývoje.
Belgický paleontolog Louis Dollo v roce 1893 prohlásil, že se v evoluci nemůže nic opakovat. Pokud se prý během evolučního vývoje něco ztratí, tak se to už nemůže znovu ve stejné podobě objevit. Od té chvíle se tento nabubřelý „zákon“ dlouhou dobu do zhloupnutí papouškoval v učebnicích a encyklopediích a málokdo se nad tím pozastavoval. Dneska už Dollův „zákon“ a podobné říkanky naštěstí mezi odborníky většinou vzbuzují jen soucit. Popisují sice více či méně obvyklý průběh evoluce, ale jejich nesmiřitelnost je v optice soudobé biologie směšná. Přesto, a nebo právě proto, přitahují výjimky Dollova „zákona“ o nezvratitelné evoluci škodolibou pozornost.
Na této vlně se svezl i John Wiens ze Stony Brook University, který použil v čase ukotvenou fylogenezi 170 druhů obojživelníků ke zhodnocení pozoruhodného případu jediné známé žáby světa s mandibulárními zuby, čili s ozubenou dolní čelistí a posléze i k publikaci v časopise Evolution. Dotyčným obojživelníkem je poněkud démonicky vyhlížející vakorosnička Guentherova (Gastrotheca guentheri, anglicky Guenther"s Marsupial Frog). Žije ve vlhkých tropických lesích svahů And Kolumbie a Ekvádoru, odkud děsí zoology celého světa svojí pozoruhodnou zubatou dolní čelistí. Jak napovídá její rodové jméno, samičky vakorosničky nosí vajíčka v kapse na zádech.
Podle Wiense žáby ztratily zuby v dolní čelisti přinejmenším v triasu, před 230 milióny let, tedy prakticky na samém počátku druhohor. Někdy před 5-17 milióny let, tedy v mladších třetihorách během miocénu, ale zubatou dolní čelist slavnostně znovuobjevil předek vakorosničky Guentherovy, i když mu asi nebyla nijak převratně užitečná.
Je sice pravda, že žáby běžně vlastní zuby v horní čelisti, i tak je ale propast času mezi vymizení a opětovným objevením zubů v dolní čelisti žab ohromující. Není v tom pochopitelně nutné hledat černou magii ani vúdú, jen se ukázalo, že genetické instrukce pro molekulární mechanismy výroby ozubené dolní čelisti mohou být pozoruhodně trvanlivé. 220 miliónů let je opravdu hodně, i v geologickém smyslu slova.
Vakorosnička Guentherova tedy vlastně zuby v dolní čelisti nevynalezla. Jen se po strašlivě dlouhé době, zřejmě díky náhodě, čili řadě šťastně trefených náhodných mutací, u ní znovu objevily. Jako ozvěna dávného světa triasu, kdy se planeta stále ještě vzpamatovávala z nepředstavitelného vymírání na konci permu a kdy předci dnešních žab ještě stále měli ozubenou dolní čelisti. A jako políček do tváře předpotopního „zákona“ Louise Dolla.
Prameny:
Evolution online 27.1. 2011, BBC Earth News 31.1. 2011, Wikipedia (Dollo"s Law of Irreversibility).
Katastrofa K-Pg uvolnila cestu žábám
Autor: Vladimír Socha (10.07.2017)
Mločí chytridiomykóza se šíří ze zájmových chovů a je smrtelná pro evropské ocasaté
Autor: Vojtech Baláž (13.07.2015)
Chytridiomykóza obojživelníků stále straší, nejnověji už i mloky
Autor: Vojtech Baláž (07.10.2013)
Oživíme vyhynulé tlamorodky zázračné klonováním?
Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2013)
Přizpůsobte si oblíbený seriál
Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2012)
Diskuze:
...
Martin Smatana,2011-02-13 21:07:36
To ja dobre viem, že v tom čase genetika ešte len vznikala, ale práve vzhľadom na celkový pokrok vo vede a zvlášť v genetike by sa mali aj tieto biologické pravidlá modernizovať, aby odrážali úroveň poznania.
Karel Š,2011-02-14 07:18:35
Samozřejmě, to je přesně to o co jde. Dollův zákon je založen na pozorování, pan Doll prostě nikdy nepozoroval že by k tomu někdy docházelo, tak daný jev prohlásil za zákon. Dnes víme na čem se daný jev zakládá a proto víme že to zákon není. Morfologický znak který se během evoluce ztratí se v naprosté většině případů znovu neobjeví, ale ve výjimečných případech k tomu dojít může. Stejně tak gen který se během evoluce ztratí z DNA se obvykle už znova neobjeví, ale ve výjimečných případech k tomu dojít může (např. horizontálním přenosem). Nemá cenu snažit se za každou cenu stát z postulátem který odpovídá stavu vědění v nějaké historické době, pokud dnes už jsme dál a víme že neplatí.
prenos génov vs. ich vznik
Martin Smatana,2011-02-16 23:18:04
Predpokladám, že si uvedomujete, že horizontálny prenos HOTOVÝCH génov je niečo principiálne úplne iné ako ich prípadný opätovný vznik...
-
Zdeněk Jindra,2011-02-13 11:52:12
Autor tady evidentně agituje proti nějakému zákonu, který nevypadá dost nablýskaně. Ani podle mě k porušení nedošlo.
Podľa mňa Dollov zákon nebol porušený.
Martin Smatana,2011-02-13 08:51:30
Porušený by bol, keby gény pre tvorbu zubov vymizli a opäť vznikli v rovnakej podobe.
Toto by som skôr prirovnal k prípadom atavizmu, kedy sa u človeka na kostrči vytvorí chvost alebo nadbytočné bradavky na mliečnej línii - gény pre ich vznik sa stále v genóme vyskytujú, ale sú uspané alebo ich nemá čo aktivovať. Výnimkou sú práve atavizmy, hoci tie naše asi nie sú dedičné, na rozdiel od tých u vakorosničky. Takže ja by som tomu dal názov "dedičný atavizmus".
Karel Š,2011-02-13 19:22:31
V dobe kdy Doll formuloval svuj zakon jeste genetika neexistovala, podminkou jeho poruseni tedy je znovuobjeveni znaku ktery byl evoluci odstranen bez ohledu na genetickou vybavu.
Jedine o co tady jde je neformulovat to jako zakon. Jako pravidlo, ve smyslu ze "vymizely znak se obvykle znovu neobjevuje", to konec koncu realite velmi odpovida.
Konec koncu, diky horizontalnimu prenosu genu by to nebylo stoprocentne pravdive ani ve formulaci kterou uvadite vy. Jen jeste mene pravdepodobne.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
