Tento zajímavý snímek vznikl kombinací různých spektrálních obrazů objektu označeného jako Arp 147, což je dvojice galaxií po srážce. Nacházejí se v souhvězdí Velryby (Cetus), asi 430 milionů světelných let daleko od Země. Obraz galaktické dvojice v rentgenovém záření, které registruje kosmická sonda Chandra, tvoří růžový podklad. Červeno – zeleno – modrý snímek poslal z oběžné dráhy Hubblův teleskop mapující okolní vesmír ve viditelném světle.

Zvětšit obrázek

Zvětšit obrázek

Kredit: Rentgen: NASA/CXC/MIT/S .Rappaport et al. Optický snímek: NASA/STScI

Kouzelný modrý kruh vpravo představuje zbytek spirální galaxie, kterou prošla jiná eliptická galaxie zobrazená vlevo. Ta svou gravitací způsobila kruhovou rázovou hustotní vlnu šířící se od centra srážky, jako vlna po dopadu kamene na vodní hladinu. Proti ní ale proudila hmota ovlivněná „novou“ přítažlivou silou pronikající galaxie. Vzájemná interakce rázové vlny s hmotou padající opačným směrem vyvolala dynamické šokové jevy, které vytvořily podmínky pro vznik mnoha nových hvězd. Pozorujeme je jako jasné modré body uspořádané do kruhu. Některé z těchto mladých hvězd byly natolik hmotné, že jejich zářivá etapa „života“ byla sice velkolepá, ale velmi krátká. Za několik milionů let po vzniku explodovaly jako supernovy a zbylá jádra se vlivem obrovské gravitace proměnila na neutronové hvězdy, nebo černé díry – tělesa ze dvou nejhustějších forem hmoty. Jenže i tyto hvězdné zbytky - neutronové hvězdy a černé díry - jsou díky své hmotnosti natolik gravitačně přítažlivé, že dokážou z povrchu hvězd, jež je obíhají, krást hmotu. Jak ji k sobě přitahují, její pohyb se extrémně zrychluje. Tyto řítící se masy hmoty, tvořící okolo centrálních těles akreční disky, jsou zdrojem rentgenového záření. V prstenci v Arp 147 je devět takových, které ukrývají černé díry s hmotností 10 až 20krát větší, než je hmotnost Slunce. Na snímku tyto rentgenové zdroje prozrazují růžové skvrny v kruhu. Matný načervenalý oblak v jeho levé spodní části pravděpodobně označuje bývalé jádro této srážkou postižené galaxie.

Ve spektru rentgenu září i jádro eliptické galaxie (na obrázku vlevo), viditelné lépe na rentgenovém, než na kompozitním snímku. Pravděpodobným zdrojem je opět hmota padající do černé díry. Tahle je ale superhmotným galaktickým srdcem. Podle charakteristik záření astronomové předpokládají, že většinu hmoty ve svém gravitačním dosahu již spolkla a tak jen dojídá zbytky.
Na snímku jsou i s galaktickou dvojicí Arp 147 nesouvisející objekty, například dve bližší hvězdy (vlevo dole) nebo vzdálenější kvazar – větší růžová („rentgenová“) skvrna vlevo nad eliptickou galaxií.

Zdroj: Chandra X-ray Center