V Etiopii se kávovník pěstoval pro své plody již před 2000 lety a je pravděpodobně domovskou oblastí rostliny. Káva se dnes pěstuje po celém světě v pásmu mezi obratníky Kozoroha a Raka a konzumuje se tamtéž, bez ohledu na obratníky.
Kávová zrna obsahují desítky organických látek o jejichž fysiologických účincích víme málo. Nepražená káva obsahuje cca 5-15% cukrů, 10-15% bílkovin, 20-25% tříslovin a 10-15% vody. Obsah tuků je v zelené kávě cca 10-20%, více v odrůdách arabiky.
Pro kávu jako takovou má největší význam kofein, purinový alkaloid (derivát xantinu), který je v kávě obsažen v pražené arabice cca 0,7-1,4%, v robustě 2,2-2,4%. Kofein je hořký a přispívá k celkové chuti kávy. Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pohybuje od 0,05g do 0,2g , závisí to na druhu použité kávy.
Vstřebávání kofeinu je rychlé a maximum koncentrace v krvi dosahuje již během 1 hodiny po požití. Kofein se metabolisuje v játrech na více než 25 různých látek. Ty jsou vylučovány močí. Kofein působí dráždivě na nervovou soustavu (zlepšuje vnímání), mírně prohlubuje a urychluje dýchání, krátkodobě zvyšuje srdeční činnost a nevýrazně i krevní tlak. Po opakovaném podání kofeinu v kávě dochází k jevu, zvanému tolerance, kdy krevní tlak již zůstává u zdravých jedinců a lehkých hypertoniků prakticky neovlivněn. Kofein podporuje vylučování žaludečních i žlučových šťáv, má výrazné močopudné účinky. Zmenšuje svalovou únavu a navozuje schopnost vyššího výkonu. V současné době se syntetický kofein užívá jako terapeutická přísada do analgetických a antipyretických směsí. V injekční formě se aplikuje k povzbuzení dechu a krevního oběhu při horečnatých stavech a infekčních onemocněních. Užívá se při otravách narkotiky, alkoholem a jinými drogami. Léčivá dávka kofeinu je udávána hodnotou cca 0.1g, zatímco toxická hladina se pohybuje od 0.5g výše. Potíže z případného zvýšeného požití kofeinu mohou nastat asi při vypití 5ti šálků silné kávy během krátké doby. Dojde pak celkové předrážděnosti, neklidu, třesu, poruchám trávení, zrychlení či nepravidelnostem v srdeční činnosti.
Výzkumníci zatím nedovedou odpovědět na otázku - proč je káva prospěšná v prevenci cukrovky. O kofeinu se ví, že krátkodobě zvyšuje hladinu krevního cukru, ale o jeho dlouhodobých efektech se toho moc neví. Sami autoři spekulují, že nejen kofein, ale i další látky v kávě jako jsou antioxydanty a hořčík mohou stát za ochranným efektem tohoto nápoje.
Pro závisláky je to během jednoho měsíce druhá dobrá zpráva, která boří mýty o škodlivosti. Tou první bylo popření mýtu o tom, že pití kávy zvyšuje riziko artritidy.
Bez ohledu na zde presentované příznivé efekty pití poměrně velkých dávek kávy by něžná část populace měla mít stále na paměti, že kofein proniká přes placentární bariéru.
Už to s tou kávou nesmím přehánět!
Diskuze: