V Etiopii se kávovník pěstoval pro své plody již před 2000 lety a je pravděpodobně domovskou oblastí rostliny. Káva se dnes pěstuje po celém světě v pásmu mezi obratníky Kozoroha a Raka a konzumuje se tamtéž, bez ohledu na obratníky.
Kávová zrna obsahují desítky organických látek o jejichž fysiologických účincích víme málo. Nepražená káva obsahuje cca 5-15% cukrů, 10-15% bílkovin, 20-25% tříslovin a 10-15% vody. Obsah tuků je v zelené kávě cca 10-20%, více v odrůdách arabiky.
Pro kávu jako takovou má největší význam kofein, purinový alkaloid (derivát xantinu), který je v kávě obsažen v pražené arabice cca 0,7-1,4%, v robustě 2,2-2,4%. Kofein je hořký a přispívá k celkové chuti kávy. Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pohybuje od 0,05g do 0,2g , závisí to na druhu použité kávy.
Vstřebávání kofeinu je rychlé a maximum koncentrace v krvi dosahuje již během 1 hodiny po požití. Kofein se metabolisuje v játrech na více než 25 různých látek. Ty jsou vylučovány močí. Kofein působí dráždivě na nervovou soustavu (zlepšuje vnímání), mírně prohlubuje a urychluje dýchání, krátkodobě zvyšuje srdeční činnost a nevýrazně i krevní tlak. Po opakovaném podání kofeinu v kávě dochází k jevu, zvanému tolerance, kdy krevní tlak již zůstává u zdravých jedinců a lehkých hypertoniků prakticky neovlivněn. Kofein podporuje vylučování žaludečních i žlučových šťáv, má výrazné močopudné účinky. Zmenšuje svalovou únavu a navozuje schopnost vyššího výkonu. V současné době se syntetický kofein užívá jako terapeutická přísada do analgetických a antipyretických směsí. V injekční formě se aplikuje k povzbuzení dechu a krevního oběhu při horečnatých stavech a infekčních onemocněních. Užívá se při otravách narkotiky, alkoholem a jinými drogami. Léčivá dávka kofeinu je udávána hodnotou cca 0.1g, zatímco toxická hladina se pohybuje od 0.5g výše. Potíže z případného zvýšeného požití kofeinu mohou nastat asi při vypití 5ti šálků silné kávy během krátké doby. Dojde pak celkové předrážděnosti, neklidu, třesu, poruchám trávení, zrychlení či nepravidelnostem v srdeční činnosti.
Výzkumníci zatím nedovedou odpovědět na otázku - proč je káva prospěšná v prevenci cukrovky. O kofeinu se ví, že krátkodobě zvyšuje hladinu krevního cukru, ale o jeho dlouhodobých efektech se toho moc neví. Sami autoři spekulují, že nejen kofein, ale i další látky v kávě jako jsou antioxydanty a hořčík mohou stát za ochranným efektem tohoto nápoje.
Pro závisláky je to během jednoho měsíce druhá dobrá zpráva, která boří mýty o škodlivosti. Tou první bylo popření mýtu o tom, že pití kávy zvyšuje riziko artritidy.
Bez ohledu na zde presentované příznivé efekty pití poměrně velkých dávek kávy by něžná část populace měla mít stále na paměti, že kofein proniká přes placentární bariéru.
Už to s tou kávou nesmím přehánět!
Diskuze:
"běžný šálek"
Radko Novák,2004-01-19 13:54:26
Dobrý den,
v americké, a pokud je mi známo tak i v britské kuchyni je 1cup poměrně "přesná míra" představující 0,3 pinty, což je přibližně 0,28 l. Nevím, zda se tato míra vztahuje i na vědecké experimenty, ale z vlastní zkušennosti mohu potvrdit, že "one cup" je velmi rozšířená a používaná míra.
Radko Novák
šálek
Josef Pazdera,2004-01-14 22:05:29
Chápu rozhořčení nad nevědeckým pojmem "běžný šálek". V daném případě se pod tímto pojmem myslí obsah 0,15 až 0,3 litru. Tak velký rozsah byl stanoven úmyslně. Jednak sledované osoby odpovídaly zaškrtáváním již tak obsáhlého dotazníku a také proto, že velikost šálku - jednorázové zvýšení hladiny kofeinu, nehrálo v tomto případě až takovou roli. Mnohem větší informační hodnotu poskytl počet šálků za den, který byl jakýmsi ukazatelem dlouhodobějšího udržování vyšší hladiny drogy v organismu. To, že se jim podařilo zjistit tak markantní rozdíly svědčí o tom, že jejich úsudek nesledovat velikost jednorázové dávky byl správný.
statistika
Jarda Petr,2004-01-14 19:33:56
Já bych na té statistice v článku žánru pop-science moc netrval. Pokud byla studie publikována ve vědeckém časopisu, a to asi byla, pak prošla důkladným oponentním řízením a v něm by špatné založení pokusu asi neprošlo. Kdo si zkusil něco zpublikovat ve slušnějším vědeckém žurnálu, ten mi dá jistě za pravdu. Neznamená to, že někdo nemůže dojít při podobně založeném experimentu k jiným výsledkům. Faktorů, které jsou ve hře, je mnoho. Ale efekty se zdají celkem výrazné. Já bych se spolehl na to, že lidé schopní sehnat grant na projekt, v němž se prověřovalo více než 100 000 osob, nejsou idioti a takovou základní věc si pohlídali. Pro nás laiky jsou asi nejdůležitější závěry studie a ne její metodické detaily. Kafe pijeme skoro všichni, statistikou se kochá jen hrstka.
statistika ?
tomas Steiner,2004-01-14 16:37:53
to je sice hezke, ale nikde se nepise o metodach zpracovani statistickeho souboru, nemluve o metodice vyberu souboru, vysledky mohou byt velice snadno zkresleny, protoze lide, kteri piji alespon 6 salku kavy mohli tvorit v ramci souboru vyjimecnou a homogenni skupinu. Chce to k takovemuto clanku napsat neco take o metodice vyberu, jaka byla pouzita a pod.
šálek
jana dvořáková,2004-01-14 08:54:54
Článek se mi velmi líbí, jen bych ráda věděla, jak velký je "běžný šálek" a jak silná je "běžně silná" káva. Sama jsem se potýkala se stejnými otázkami, když jsem před časem hledala údaje o látkách obsažených v čaji. Je s podivem, že ve vědeckých časopisech můžete najít velmi přesná čísla o nejrůznějších látkách, leč vztažená na "běžný šálek", "běžný čaj" připravovaný "běžným způsobem". Můj soukromý odhad je, že čaj se běžně pije asi z 0,25 l šálků.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce