Zvětšit obrázek

Z Tchaj-wanu, též Formosy neboli Krásného ostrova, který pro západní svět objevili Portugalci, měli neolitičtí lidé kolonizovat ostrovy Tichého oceánu.

Ostrovy Polynésie byly osídleny asi před 3 000 lety, ale odkud ti lidé přišli? Stávající představa, založená na příbuznosti austronéských jazyků a porovnávání DNA zní: Nástupištěm migračních vln osídlování východních oblastí byl Tchai-wan. Právě odtud se v době neolitu, před asi 4 000 lety, měli vydat předci dnešních Polynézanů na ostrovy v Tichém a Indickém oceánu.

Martin Richards: „Migrace z Tchaj-wanu se na populaci Polynézanů geneticky v jejich mitochondriální DNA neprojevily.“

V časopise American Journal of Human Genetics se ale včera objevil článek podle kterého představa s ústřední rolí Tchai-wanu již neobstojí. Dosavadní teorie o šíření lidské rasy v tomto regionu zbořily nově provedené genetické testy. Umožnily pomocí mitochondriální DNA vystopovat původ současných Polynésanů až k migrantům z asijské pevniny, kteří se na ostrovech poblíž Nové Guineje usadili mnohem dříve, než se předpokládalo - již před 6 až 8 tisíci lety.

Mitochondriální DNA (mtDNA) se dědí v mateřské linii a přetrvávající mutace ukrývají svědectví o vzájemné příbuznosti sahající tisíce let v čase zpět. Přirozeně vznikající změny v DNA vytvářejí charakteristické vzory (podpisy), které umožňují zařazení do jednotlivých linií. Pomocí takzvaných "molekulárních hodin" (frekvence mutací v daných oblastech genomu) se dá určit doba, kdy se příslušníci zkoumaných linií přestali pohlavně stýkat. Z toho lze usoudit, kdy došlo k migraci.

Podle vedoucího výzkumného týmu Martina Richardse většina předchozích genetických studií se zaměřovala jen na malý úsek mtDNA a proto nemohly dát správnou představu o tom, jak putování probíhalo. Nynější rekonstrukce vychází z analýz 157 kompletních mitochondriálních genomů a z porovnání dalších menších úseků DNA od více než 4 750 osob z celé jihovýchodní Asie a Polynésie. Tak rozsáhlá studie již dovoluje přesnou dedukci migračních tahů. Nyní si můžeme být jisti, že Polynézané, přinejmenším jejich mateřská populace, přišli do oblasti souostroví Bismarck, náležející dnes k Papui Nové Guinei, tisíce let před tím, než jak to předpokládala dosud uznávaná teorie tchaj-wanské dobyvačné vlny. Představu o Tchaj-wanu jako pupku tehdejšího dění mají do značné míry na svědomí jazykozpytci. Ti svými pracemi dokazovali, že polynéské jazyky jsou součástí jazykové rodiny, která pochází právě z oblasti Tchaj-wanu. Archeologové neříkají tak ani tak. Jen dokládají, že střepy s charakteristickým vzorem - zubaté zdobení a obsidiánové nástroje náleží ke kultuře Lapita. Ta dává tušit souvislost s oblastí jihovýchodní Asie a polynéského souostroví Bismarck z doby před asi 3 500 lety.

Zvětšit obrázek

Ukázka motivu keramiky kultury Lapita. Dnes je známo více než 200 obdobných nálezů. Lidé této kultury jsou prapředky dnešních Polynézanů a Mikronézanů. (Kredit: Department of Anthropology, University of Auckland, New Zealand)

Angličané svým výzkumem Číňany asi moc nepotěšili. Ne proto, že posouvají dobu osídlení Pacifiku mnohem dál do minulosti, ale že vylučují tchajwanský původ pramatek Polynésanů. Pravdou je, že čínští patrioti mohou namítnout, že nové poznatky automaticky neznamenají, že by z "čínského" území nemohly pronikat do oblasti Bismarck jazykové a kulturní vlivy. Mohl zde totiž fungovat "plavební koridor" mezi ostrovy jihovýchodní Asie a souostrovím Bismarck, kterým probíhal obchodní ruch. Tím by se dalo vysvětlit to, co tvrdí lingvisté - že „seveřané“ přinesli do jižnějších končin jazyk.

Zvětšit obrázek

Bismarckovo souostroví, sopečné ostrovy s korálovými útesy v Tichém oceánu severovýchodně od Nové Guineje. Dnes jsou součást státu Papua-Nová Guinea. Právě odtud se dávní mořeplavci se svými ženami vypravili na východ. Tisíce let před migrační vlnou z Taivanu. (Kredit: Oceans and Seas)

Tím, že tehdejší "obchodníci" s sebou své ženy nebrali, nemusely se jejich návštěvy geneticky na místní populaci Polynésanů podepsat. Ani jako případní otcové nemohli na mateřské DNA místní populace nic změnit (mitochondriální DNA se dědí jen po přeslici). Možná tomu tak bylo a dovednosti těchto "námořníků" byly tím, co dalo místnímu obyvatelstvu impuls pro jejich další migrace směrem do Pacifiku.

Nejnovější studie zkomplikovala dosavadní jednoduchou představu o interakcích ostrovních oblastí jihovýchodní Asie a Pacifiku. Rozbory krve Polynésanů tak zavdaly příčinu novým spekulacím o jejich původu a cestách, kterými se kroky lidí v tomto koutě Země ubíraly. Jistí si můžeme být jen tím, že to nebylo podle představ Thora Heyerdahla - přeplutím Tichého oceánu od jihoamerického pobřeží až do Polynésie. Migrační vlnu cestou voru Kon Tiki genetické testy vyloučily. Matky pra-Polynézanů zcela jistě pocházely z jihovýchodní Asie a na mnohých ostrovech měly své domácnosti zřejmě o tři tisíce let dříve, než jsme si mysleli.

Video: Dřívější představu o původu Polynesanů je potřeba poněkud poopravit. Po přeslici nemají se severní migrační trasou z Tchaj-wanu nic společného.

Prameny:
University of Leeds
Ancient voyaging and Polynesian origins, The American Journal of Human Genetics