Nová studie z Cambridge University si všímá toho, že věřící lidé mají dětí více než nevěřící a že členové komunit si nacházejí životní partnery v myšlenkově spřízněném protějšku. I když se postupně mnozí mladí z lůna víry vymaní, vývoj společnosti se bude ubírat k převaze těch, kteří budou nositeli specifických genů.
Genetika
Dnes již víme, že víra v nadpřirozeno, úcta k autoritě a náchylnost k rituálům je dána geneticky. Pochyby panují jen v tom, do jaké míry je religiozita předurčena geny a jak silný je vliv výchovy. Že náboženství má biologické kořeny potvrdila i nedávná pozorování na dvojčatech, která provedli Koenigová a Bouchard v jejich slavném pokusu se 169 páry jednovaječných (tedy 100% geneticky shodných) dvojčat a 104 dvojčaty dvojvaječnými (shodných geneticky na 50%). Podařilo se jim dokonce i kvantifikovat genetické a environmentální faktory ovlivňující postoj k religiozitě. Ve všech případech šlo o chlapce. Když byli ještě dětmi, členové těchto rodin se v otázkách víry shodovali. Jakmile jinoši odrostli, stejné náboženské založení si udržela jen jednovaječná dvojčata (dvojvaječná jen v 70 procentech případů). Z těchto a dalších pozorování se podařilo dojít k obecně uznávanému konsensu, že 40 až 60 procent osobnostních rysů máme dáno genotypovými variacemi. Pokud má něco genetický základ, nutně se to musí přenášet na další pokolení. Rozhodující roli v šíření genů pochopitelně hraje plodnost.
Plodnost
Plodnost neboli fertilita je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu. Za hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace se obvykle považuje hodnota 2,1 potomků. Počet dětí rozhoduje o tom, zda se geneticky podmíněné vlohy rozšíří nebo zaniknou. V otázce plodnosti si tábory věřících a nevěřících rovny nejsou. Markantním příkladem jsou Amišové. V posledních dvaceti letech se jejich populace v USA zdvojnásobila. Ze 123 tisíc v roce 1991 jich je 249 tisíc. Nárůst pochází výhradně z nábožensky orientované komunity a na každou ženu v této kultuře připadá šest dětí. Při tomto tempu porodnosti jejich populace dosáhne 7 milionů do roku 2100 a o padesát let později by jich mělo být 44 milionů. Samozřejmě, že růst jejich populace tak příkrý asi nebude neboť v důsledku zalíbení ve věcech světských část věřících z této komunity odejde. To ale na celkový výsledek moc velký dopad mít nebude.
Robert Rowthorn, profesor ekonomie na University of Cambridge, se pokusil známé faktory mající vliv na vývoj společnosti zapracovat do matematického modelu. Ten ukazuje co se společností udělají náboženské komunity. Šíření genů víry jsou zde jakousi druhou stranou mince kulturních zvyklostí. S kulturou věřících je totiž obecně spjato mít hodně dětí. I když se ti, kteří se v těchto rodinách narodí a později od náboženství odkloní, budou dál přenášet "náboženské" geny, které souvisí s rysy osobnosti jakými jsou i poslušnost a konzervatismus.
Rowthornův matematický model je postaven na pozorování, že plodnost věřících zůstává v průměru vyšší a ochota množit se sekulárních členů společnosti ochabuje. To otvírá cestu genům, jež jsou vlastní nábožensky založeným lidem. Převaha genů pro víru ale nebude znamenat, že stejnou měrou také poroste i zbožnost populace. Rowthorn ve své práci používá pojem "gen religiozity", míní tím ale různé genetické faktory, které nějakým způsobem člověka předurčují k tomu stát se věřícím, ať již zamlada, nebo později přechodem od sekulárního způsobu života k náboženskému. Protipólem nositelů alely religiozity jsou nositelé alely nereligiosity. Ti mají zase větší šanci zůstat sekulární. Geny, jak známo, nejsou osud a mnoho z těch, kteří budou geneticky předurčeni k víře, bude žít sekulárním životem. Předkládaný model to řeší stejně, jako to známe z reality - geny se projeví podle toho, v jakých kulturních podmínkách se člověk ocitne.
Všichni, ať už věřící či neznabozi, mají také možnost v tomto modelu „změnit dres“. Model bere v úvahu i vývoj situace mezi křesťanskými církvemi v Evropě a Severní Americe, kde je počet opustivších řady zbožných větší, než těch, kteří do lůna víry přicházejí. U katolíků a protestantů porodnost není dostatečně vysoká na to, aby úbytek zběhlých oveček dorovnala. Ve východní Asii je ale situace z tohoto pohledu mnohem příznivější - přistoupivších je více než odpadlíků. Rowthornův model ukazuje, že i když jsou počty opouštějících řady věřících v mnoha lokalitách vysoké, globální převaha reprodukce v nábožensky založených komunitách zajišťuje, že alely podporující u svých nositelů religiozitu mají již nyní navrch a postupně ve společnosti zcela převládnou.
Rowthorn připouští, že jím nastíněný scénář je jen výsledkem matematických hrátek. Dodává ale, že jde o vývoj vysoce pravděpodobný. I když geny pro víru nepředstavují pro svého nositele výhodu vyšší výkonnosti zdraví či odolnosti k nemocem, jsou svázány s kulturou, která imituje funkci genů vysoké plodnosti. Geny pro víru se jakoby „rozletí“ na křídlech kultury. V odborné literatuře se pro takto šířené geny používá termín „autostop“.
Rowthornův model z tohoto střetu kultur a jejich genů předvídá jediného vítěze, je jím zbožnost. Bezvěrci se mohou utěšovat jen tím, že rovnováha systému se ustaluje na nenulové hladině.
Závěr, který ve studii není
Pokud se Rowthorn nemýlí, potom evoluce ateistům zajistí, že se brzo stanou raritou.
Pramen: “Religion, fertility and genes: a dual inheritance model.” Proceedings of the Royal Society B. DOI:10.1098/rspb.2010.2504
Krev, násilí a evoluce víry
Autor: Milan Petrák (03.10.2018)
Mezi teenagery roste u protinožců zastoupení ateistů brutálním tempem
Autor: Josef Pazdera (23.08.2018)
Betlémská hvězda nejspíš nebyla hvězdou ani kometou
Autor: Josef Pazdera (05.12.2016)
Psychologové tvrdí, že prokázali vztah mezi vírou v nesmysly a sníženou inteligencí
Autor: Josef Pazdera (04.12.2015)
Zeptejte se svého kněze 2: Velikonoční speciál
Autor: Jan Špaček (06.04.2015)
Diskuze:
p.Zapletel
Milan Závodný,2011-02-06 09:17:39
Neviem to vložiť priamo do príspevku.
Asi by s vami nesúhlasil žiadny ateista pri tvrdení: Ateizmus je ďalšia forma teizmu. Akoby stav "neveriť" nemohol existovať. Aj ja mám nutkanie vyriešiť niektoré záhady existenciou boha, to má asi každý /preto ide o vrodenú vlastnosť/. Skúsenosť, a nie len moja, ale celých dejín, hovorí: Také riešenie je chybné. To je hlas rozumu. A kritičnosť /opäť vrodená/ nabáda prehodnotiť každý názor, i ten o Veľkom tresku, čo sa práve deje - najnovší objav túto teóriu podkopal. Kto "veril", že je správna, ten sa dopustil istej formy teizmu. Vedec nemá čo veriť.
Vždy som sa búril proti autoritám, mám to vrodené. Ateisti, ktorých poznám, sa tak nevzpierajú, ale v súkromí sú veľmi kritiční. Je ich však veľmi málo. Tých druhých je ako maku a vyskytuje sa u nich jav absolútnej oddanosti: Zjedia i pokazené potraviny, keď veria, že sú zdravé. To sa vyskytuje i u zvierat: Kam sa pohne vodca, tam ide celé stádo, i keby to malo viesť do priepasti. Možno tam neskončí rebel - zvierací ateista - ktorý môže nájsť lepšie riešenie. Tu sa núka možnosť, že vodcovia vlastne nie sú veriaci. A nie je to tak? Špičky cirkví sú si sebou tak isté, že sa stotožňujú s bohom /aj keď formálne tvrdia niečo iné, ale činy sú z kategórie despotizmu/.
Ja tvrdím, že mám dôkaz o neexistencii boha. Tento dôkaz spĺňa všetky kritériá vedeckej dôkaznosti. Je to tento: Ak presne vieme, kedy, kde a ako si človek boha vymyslel, máme právo povedať, že taká predstava stojí na dokázateľne nesprávnych predpokladoch. Rozprávkam neveríme nie preto, že nikto nevidel ježibabu, ale preto, že vieme, ako vznikli. Neveríme v starogréckych bohov presne z toho istého dôvodu. V kresťanských bohov neveríme v tej podobe, v akej v nich verili v stredoveku. Značná časť veriacich si nahrádza starožidovskú vieru v boha vierou v "prírodu", v duchov, v prvohýbateľov, v Gaiu, v antropický princíp, v mimozemšťanov... Hľadáme autoritu, ktorá by nás lacno vyviedla z našich problémov, hľadáme vodcu stáda, ktorý sa o nás postará, lebo my sa starať o seba nevieme.
Jak se zdá,
Miroslav Zapletal,2011-02-06 15:14:08
je tady jen jedna správná cesta, jak vložit odpověď přímo k původnímu příspěvku: Zvolte "vypsat celou diskusi" a u každého příspěvku pak můžete zvolit příkaz "odpovědět". Nyní k věci: Velmi mě vyděsilo, že lze z mých tvrzení vyvodit, že "ateizmus je ďalšia forma teizmu". Asi ale chápu, co vás k tomu svedlo. Atheismus můžeme chápat buď jako metodické vyloučení jakékoli neprokazatelné či výkladově nadbytečné entity (historicky konkrétně jde o odmítnutí počítat s Bohem pro výklad světa) - pak půjde skutečně o akt kritického rozumu - anebo jako přesvědčení, že Bůh není. A v tomto druhém smyslu jde o víru. Pravda, víru pohodlnější než je jakýkoli theismus, neboť ten musí vždy už tvrdit něco aspoň trochu konkrétního o jakési nedokazatelné entitě. Neznamená to ovšem, že stav nevěřit nemůže existovat, jak dále z mých slov vyvozujete. Skutečný nevěřící, skutečný pochybovač, prostě ví, že neví. Atheista je, stejně jako theista, přesvědčen, že „má pravdu“ o něčem, co nikdy nebude moci doložit. Také vaše tvrzení o důkazu neexistence boha je velmi naivní a chybné (nehledě k tomu, že podobná diskuse, iniciovaná Feuerbachem, proběhla už před půldruhým stoletím): prokážete-li, jak si člověk vymyslel Boha, odhalil jste vznik tohoto výmyslu, ale stále ještě nic nevíte o tom, jestli Bůh existuje nebo ne. Nebo se vám zdá nepravděpodobné, že si člověk vymýšlí něco, co by mohlo existovat? Diskuse o (ne)existenci Boha není diskusí o „neviditelném růžovém jednorožci“. Je to diskuse o podstatě skutečnosti. Tolik k principu vašeho „důkazu“, nehledě k tomu, že jste mě velmi šokoval jeho předpokladem, že „víme, kde, kdy a jak si člověk boha vymyslel“. Také ony (už předem) „dokazatelně nesprávné předpoklady“ nezní právě přesvědčivě. Co odpovídáte na můj příklad Velkého třesku a dále o nemnohých vzpírajících se – s tím vším musím samozřejmě souhlasit. Bohužel s ničím dalším. Zbavte se myšlenkových zkratů jako „Aj ja mám nutkanie vyriešiť niektoré záhady existenciou boha, to má asi každý /preto ide o vrodenú vlastnosť/.“ A dovolím si ještě jednu osobní invektivu: z toho, jakým směrem vždy vedete toto téma, se mi zdá, že otázka (ne)poslušnosti, vztahu k autoritě apod. je pro vás velmi významná, což je sice dobře, ale pak si nevšímáte, že otázku religiozity příliš zjednodušeně narážíte právě na tento problém.
p.Zapletal
Milan Závodný,2011-02-04 22:42:23
Predovšetkým budem dúfať, že mi admin opäť nevymaže príspevok. Reagujem na váš bod č.4. Také gény sa priamo vnucujú, ale k veci: Čím by sa dal charakterizovať ateista? Kritickým myslením, teda "neposlušnosťou" a odmietaním autority. Je to opak konzervativizmu. A oná neposlušnosť či vŕtavosť sú predsa viac podmienené genetikou než výchovou. Náboženské povedomie stojí na potrebe podriadiť sa autorite - fiktívnej či reálnej. Ateisti sú rebeli. Také veci sa dedia.
Viac písať nebudem, ak mi to zmažú, bude to zase zbytočná námaha.
Naštěstí nesmazali.
Miroslav Zapletal,2011-02-05 23:06:09
Za rebela bych označil někoho, kdo se bouří proti vládnoucí autoritě (ať už jde o autoritu celospolečenskou nebo jen v prostředí, v němž vyrůstal). Jistě byly doby, kdy atheismus mohl představovat rebelantství, ale dnes??? Charakterizovat atheistu jako nositele kritického myšlení bych se rovněž neodvažoval. Může jím samozřejmě být, ale ne jakožto "atheista". Atheismus je jen konkurenční zkusmá hypotéza, stejně jako theismus. Jestliže se někdo narodil do civilizace, v níž bylo samozřejmé, že Bůh stvořil svět v sedmi dnech a někdo jiný do civilizace, v níž je samozřejmé, že vesmír vznikl z Velkého Třesku, není tím žádný z nich více či méně disponován ke kritičnosti. K té jsme dnes více disponováni díky pluralitě možných výkladových koncepcí. Podívejte se na dějiny náboženství. Je to zrovna tak neustálý boj nového proti starému jako v jiných oblastech. Náboženské povědomí jistě souvisí mimo jiné s potřebou autority, je však dosti odvážným tvrzením, že na této potřebě stojí (zrovna tak se nedá říci, že by různé atheismy posledních sto let byly v tomto ohledu svobodnější). Ve výsledku pouze opakujete pochybné tvrzení, že religiozita nějak podstatně souvisí s poslušností a konzervatismem, k čemuž dodáváte, že takové vlastnosti jsou přeci "více" z genů než z výchovy. Výsledek: religiózní gen je obhájen! Abych ale vyjasnil svou pozici: Nechci tvrdit, že se v naší genetické výbavě nenachází nic, co by souviselo se sklonem k religiozitě. Jistě tam něco takového být musí. Problém vidím v tom zkratkovitém výkladu. Jestli náboženství zanikne nebo naopak znovu převládne, o tom se přece nerozhodne na genetické úrovni. Více dětí z náboženských rodin = více náboženských genů = náboženství ovládne svět ... To není kritická věda, ale prázdné bláboly.
opět musím reagovat trapně nevědecky
Miroslav Zapletal,2011-02-04 02:14:12
1) Jednovaječná dvojčata jsou průměrně podobnější v celém koplexu svých vlastností a sklonů (geneticky) než ostatní srovnávanci. Takže vybereme určitý jev a srovnáním prokážeme, že tento jev je „geneticky dán“... Výpovědní hodnota o specifických příčinách lidských sklonů? Chachá!
2) Plodnější „věřící“ rozšíří „religiózní gen“ (co to ježišmarjá je?) po Zemi? Jaktože se tedy lidstvo, odjakživa vždy a všude religiózní, vyvíjí k nereligióznosti? Asi zasáhli marťani?
3) S kulturou věřících je spojeno mít více dětí? Cože? „Mít více dětí“ je spojeno s jakoukoli lidskou kulturou vždy a všude až do (v Evropě) dejme tomu doby před sto lety. Jako zvláštnost je třeba konstatovat opak: u společností s úbytkem religiozity pozorujeme úbytek porodnosti... přičemž se tím ještě nic neříká o tom, jsou-li tyto dva jevy ve vzájemné závislosti nebo mají-li nějakou společnou nadřazenou příčinu.
4) Ať mi někdo doloží konstatování, že " “náboženské“ geny... souvisí s rysy osobnosti jakými jsou i poslušnost a konzervatismus“. Těším se na ty náboženské geny.
5) Pro příští výzkum doporučuji srovnat, nakolik jsou řidiči červených automobilů genticky náchylnější k nehodovosti než řidiči automobilů zelených.
p.Konečný
Milan Závodný,2011-02-02 01:27:47
Ohľadom môjho syna: Ak objaví svojho boha sám, je to jeho vec. Ale faktom je, že mu ho vnucujú, aby si ho moli zavrieť do ohrady medzi svoje ovce.
Viete, ja k pojmu veriaci mám trocha zvláštny postoj. Za veriacich /v zázraky/ považujem aj skupinu vedcov obhajujúcich teóriu o Zemi-Gaji, a tiež vedcov s teóriou antropického princípu. Oni si totiž v podvedomí predstavujú akéhosi pastiera, čo dohliada na svoje dielo - ľudstvo.
S dušou na mňa nechoďte, prosím vás, to nie. Dušu má bicykel. Ja určite nie. Chce to trocha skromnosti a hneď zistíte, že tá duša je ego.
p.Kmet
Milan Závodný,2011-02-02 01:15:09
Prosím vás, nie zase s tými veriacimi vedcami! Veď vidíte, že viera je geneticky podmienená, tak je jasné, že niektorí svoj tieň neprekročili.
Vy ste si istý, podobne ako Einstein, že existuje istý 100%-ný stav matérie. Usudzujem z viet:"...každý okamih života je jedinečný" a "... nikdy beze zbytku není aplikovatelná na svět lidí". Okamihy života sú si podobné, i keď každý je jedinečný. Skúsenosťou sa snažíme nemýliť, ale podstata hmoty má v sebe aj prvok náhodnosti, ktorej Einstein neveril, tak tá náhodnosť je zdrojom vždy novej jedinečnosti. Podobne pravdivý obraz sveta nedostaneme ani pomocou kráľovnej vied matematiky, lebo i tá je vystavaná na našich skúsenostiach a prvok náhody dokáže iba štatisticky popísať, nie vysvetliť. Z toho vyplýva, že prvok náhody bude unikať vysvetleniu ešte poriadne dlho. Ale to nie je to isté, ako povedať, že existuje absolútna pravda. Aplikovať matematiku na svet ľudí v absolútnom ponímaní by ma unudilo, som rád, že svet nie je tak jednoduchý, ako nám ho predkladá teória relativity.
zde kratke vysvetleni od "soft" ateisty
L Novak,2011-02-01 13:19:17
o nevedeni, ktere by melo byt preventivne vkladano pred kazdou diskuzi na podobne temata
http://www.youtube.com/watch?v=_MmpUWEW6Is
Descartes, Newton, Einstein, Grygar, Armstrong...
Jan Kment,2011-02-01 01:33:13
by asi nesouhlasili, že jsou neznabozi. Nemám bohužel statistiku všech osobností vědy a techniky. Jenom vím, že ani "kritičtí lidé" nevyžijí z pouhé zkušenosti, protože zkušenost je založená na opakování, kdežto každý okamžik našeho života je jedinečný.
Neexistuje reálný model pro tvrzení 1+1=2, (to zase říká nějaký pan Whitehead, velmi slušný matematik). Matematika je ustanovená intuitivně, a priori (Descartes), takže taky není nezpochybnitelná, ale hlavně není nikdy beze zbytku aplikovatelná na svět bytí.
Je zajímavé, že fyzici tyhle věci velmi dobře vědí a nebojí se postavit na hlavu samotné základy své vědy, často nás překvapí kolik vtipu a sebeironie tahle věda v sobě má.
Ale behavioristé zatvrzele pokračují ve svém dětinském přepočítávání bezpočetného, vedle ostatních oborů jsou jak posluchači zvláštní školy. Nejsou ochotni se snížit ke studiu tisícileté tradice, kterou jejich obor má (takové studium by zabralo dvě třetiny života), zatímco fyzici přemýšlí o entropii, behavioristé hledají v lidské psychice zákonitosti kulečníkových koulí.
Jinak, nejsem věřící, pane Závodný a vašeho synovce je mi líto, chraňte ho jak můžete! Já tady nenapadám zdravý antifanatizmus, já kritizuju nejapnost, kritizuju absenci filozofie vědy.
p.Konečný
Milan Závodný,2011-01-31 23:29:16
O tom vnucovaní by som pomlčal. Môjho 5-ročného syna baby /ženské/ v jednom kuse ťahajú do kostola, len aby ho podchytili včas. Ale ak bude kritičný ako ja - teda ak má v génoch pátrať po príčine vecí - tak im to bude houby platné. Vašu snahu odlišovať vieru a cirkev my zvonku vnímame ako váš problém, pre nás nie ste odlišiteľní. Veríte, že existuje ten počítač pred vami? Áno? Ale vôbec nie! To predsa nie je viera, ale praktická skúsenosť. Môj svet je zložený z vecí, ktorých dôkaznosť stojí a padá s praktickou skúsenosťou.Čierne diery nie sú predmetom viery, ale praktického hľadania dôkazov o ich existencii. Ešte stále sme v štádiu dokazovania, ale je to na úrovni 99% možnej existencie. Ja v ne nepotrebujem veriť, ja som iba zvedavý, či sú. A ak budú, tak či budú také, aké sme vypočítali, že by byť mali. To isto nebudú. Tak výskum ich skutočnú formu bude ďalej spresňovať. Do nekonečna? To nie je podstatné. Naša zvedavosť je tiež podmienená genetikou, tak sa isto nezastavíme pred nejakou konečnou úrovňou - tá je vlastná veriacim - ale pôjdeme ďalej. Poznanie sveta ťahajú neznabohovia. Nech žijú!
p. Závodný
Jan Konečný,2011-02-01 19:41:52
Váš syn se přece může stát věřící, i když mu o víře nikdo neřekne, natož by mu ji vnucoval...
My kdo? To mě okamžitě považujete za věřícího? Kde jste k tomu přišel? Rád bych Vás parafrázoval: Já v Boha nepotřebuji věřit, jen jsem zvědavý, jestli je. : )
Můj příklad s černou dírou nebyl zrovna povedený. Přesto stejně jako černou díru musel člověk objevit (na základě nějakých poznatků, které mu nedávaly smysl, a proto bádal), tak i duše nůže být prokázána (a je úplně jedno, jestli věřícím nebo ateistou!) - nějaké poznatky pro ní dávno jsou a nemyslím si, že by byly takové, které by ji vyvracely.
Závěrem bych Vás rád odkázal na tyto dvě mapky:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Europe_belief_in_god.svg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Europe_belief_in_Spirit_Life_Force.png
Jiné větší skupiny
Petr Mikes,2011-01-31 14:00:40
Předem podotýkám, že jsem úplný laik, ale přijde mi že takovýto výzkum je velice úzce zaměřen čili o prakticky nulové vypovýdající hodnotě, protože podle toho co tady čtu by takovýto gen logicky měl mít prakticky každý kdo je členem nějaké větší skupiny, která něco vyznává vždyť včem se od sebe liší například katolík od neonacisty ( v otázkách víry samozřejmě ne z morálního hlediska ) oba dva jsou součástí větší skupiny, která věří v nějakou bytost ( jedni ve vyšší entitu druhá ve skutečně žijící osobu ) a v to že to co dělá ( dělala ) je správné jak pro ně tak pro ostatní a i rituály, kterými ji uctívají jsou vcelku totožné. a takhle je to podle mého názoru se všema většíma skupinama lidí sdružujícími se za nějakým účelem. Čili konečné stanovisko alespoň podle mě je že to že nás ovládne nějaký religiozní gen ( což je podle výše uvedeného dost nesmyslný název vycházející právě z toho že výzkum byl zaměřen jen na "úzkou" skupinu obyvatel ) je nesmysl neboť se tak již dávno stalo a jak je vidět ani nám to moc neuškodilo. Ještě jednou se omlouvám za to srovnání výše uvedených případů, ale takovéto extrémy mi přijdou jako nejnázornější srovnání.
Je zajímavé
Jiří Moravec,2011-01-31 13:46:59
kolik bludů jste tu dokázali nabulíkovat.
Atheisté nevěří a tak nemůžou být ve víře silnější, než většina vlažnějších příslušníků církví. Atheisté chápu, chtějí vědět, častokrát se nespokojí jen s povrchním vysvětlením, ale chtějí věcem opravdu rozumět. Tak slepě nepoužívají mikrovlnku, pračku atp. s tím, že to stvořil bůh, ale používají to s tím, že alspoň přibližně ví, co to znamená. Nemusí v to věřit, nehodlají se za to bít.
Atheisté nevěří v morálku, oni ví, že morálka je společenská dohoda usnadňující (a často dokonce dovolující) přežití společnosti jako takové. Atheisté nevěří ve smysl života, oni si ho dokáží, pokud jej potřebují, sami ustanovit, podle vlastních priorit.
Chci jen říct, že "podle sebe soudím tebe" není vhodný způsob chápání atheistů, pokud si nedokážete představit nic jiného, než víru, což vzhledem k tomu, že jste věřící, asi nedokážete.
Jiří Moravec,2011-01-31 13:48:44
Hmm, tohle měla být odpověď na Jana Kmeta.
Zdejší redakční systém byl před (asi) pěti lety mnohem intuitivnější. Ah, kde jsou ty doby Zephyra a jeho etheru?:)
opatrně s těmi bludy...
Miroslav Zapletal,2011-02-04 01:23:50
Můžeme-li theismus nejšířeji definovat jako postulát Boha, z jehož vůle tak či onak pochází "svět", pak atheismus je naopak postulátem, že nic takového jako Bůh není a "svět" je prostě tu samosebou. Nezdá se mi, že by některá z těchto konkurujících si hypotéz byla více nebo méně založena na víře, více nebo méně na touze skutečně poznávat, více nabo méně souvisela se snahou o porozumění, než ta druhá. Chcete-li tuto diskusi snižovat na úroveň, že pro theisty stvořil mikrovlnku Bůh, tak si nejprve zkuste zjistit, kolik atheistů mikrovlnku používajících rozumí tomu, jaktože po zmáčknutí knoflíku dojde k očekávanému efektu. Dále: Víra v Boha neimplikuje nutně jediné výkladové schéma jevů (např. morálky), že "je to dáno Bohem", jako ani atheismus nemusí implikovat, že je to dáno... (dosaďte si sám dle vlastního přesvědčení). Ostatně morálka je pro drtivou většinu atheistů i theistů prostě zděděnou zvyklostní normou a v obou skupinách se nacházejí jedinci schopní tento zákon zvyku zpochybňovat. Ve své tezi o tom směšujete otázku její funkce s otázkou jejího původu. Rovněž právě tak jako si někteří atheisté dokáží představit něco jiného než víru v neexistenci Boha (k nimž vy asi nepatříte), dokáží si i někteří theisté představit opak. Pouze jedinou vaši větu mohu schválit: tu o smyslu života. No a vidíte: já, theista, se v tom zcela shoduji s vámi, atheistou.
p.Kmet
Milan Závodný,2011-01-31 07:45:31
Otázka: Čo to náboženstvo je, sa tu predsa pretriasa, tak neviem, ako ste prišli na to, že si ju nekladieme.
Neschopnosť vymedziť nábožnosť je iba vaším zbožným želaním, nie realitou.
Ako ateista vás ubezpečujem, že netrpím žiadnou vierou. Naopak - kritičnosťou! A nie je to trpenie, ale dobrá vlastnosť. Vďaka nej už dávno neverím ničomu, čo mi kto vnucuje - teda reklame, politickej kampani, "výhodným" hypotékam, "lacným" tovarom a... samozrejme falošnej morálke cirkvi.
Viera v boha nie je psychologický ani sociálny jav, ale, ako to správne tvrdí autor článku, je to jav geneticky podmienený. Presnejšie - to už ja dodávam - geneticky je podmienená loajalita k vodcovi stáda. Ten sa počas tisícročí pretransformoval k súčasnej podobe boha. Vy ako veriaci ale z titulu genetickej podmienenosti vlastne nemáte šancu pochopiť, o čom tu hovorím. Popravde, nepoznám veriaceho, ktorý by pochopil. /Iba jeden, ale ten so mnou prerušil kontakt, lebo sa o svoju vieru bál, keďže som ten diabol, či ako to volajú./
víra v boha
Jan Konečný,2011-01-31 08:18:44
pan Kment má pravdu v tom, že víra v boha / vyšší životní sílu / ........ je naprosto něco jiného než příslušnost k církvi. Stejěn tak bych víru neoznačil za příjímání něčeho vnucovaného. Dost lidí se snaží vysvětlit různá nadpřirozena, ale Vás pseudovědy asi nezajímají, přestože předpokládám, že například v černou díru věříte (a to je jenom černej flek na fotce a pár čísel)
Je zajímavé
Jan Kment,2011-01-31 02:32:52
jak zapáleně někdo studuje geny nábožnosti a ani si nepoloží otázku, co to náboženství je. Jinak by nemohl říct, že má kořeny v genech. Leckdo taky má geny pro matematiku nebo vyšívání a přece tyhle činnosti z genů nevznikly.
Naše neschopnost nábožnost a náboženství vymezit, říct si co to ještě je a co už není, se také dobře odráží v této diskusi. Snadno se dá změřit např. loajalita k velkým církvím, ale ta není žádným měřítkem víry.
Dá se možná s trochou sarkazmu říct, že takzvaní ateisté bývají ve víře silnější než většina vlažnějších příslušníků církví. Ateisté také věří v morálku, ve smysl života a světa, doufají v hodnoty, ačkoli "jsou na to sami".
Chci jen říct, že když si někdo dá za úkol měřit pravítkem nějaký psychologický nebo sociální parametr nemůže se zaměřit jen na nějaký okrajový jev viditelný na povrchu.
Pohľad z inej strany
Milan Závodný,2011-01-30 20:40:26
Ako vzniklo náboženské povedomie, to vieme veľmi presne - počnúc "duchmi lesa", cez náboženstvá veľkých projektov /pyramídy/, až po tzv. monoteizmus, ktorý fakticky neexistuje, lebo je zahltený duchmi, anjelmi, svätými... Teda vieme ako, prečo a kedy. Prvými "bohmi" boli vodcovia kmeňov, ako je to u vlkov, slonov, ľudoopov atď. Je to teda geneticky zafixované, že človek ako skupinovo žijúci živočích, musí mať vodcu - autoritu, ochráncu, sudcu - musí mať "boha". Sám si nevie so sebou rady, bez boha je ako stratené kura.
Ateisti sú mutácie. Mutáciou môže vzniknúť mentálna porucha, ale aj genialita. Ateisti majú mutáciu zvažovať a neveriť - neveriť ani autoritám. Preto je drvivá väčšina vedcov ateistami. Že sa nemnožia ako králiky, to je tiež dané úvahou: Pre trochu rozkoše mám mať starosti do konca života? Sú prezieraví, sú rozumní. Takmer vždy sú belosi. A takmer všetka veda a technika je dielom belochov. /Iste, Aziati nás i v tomto prevalcujú, ale zatiaľ platí to prvé. Nakoniec... uváženejší Číňania už tiež nemajú 10 detí./
Geny ?
Mojmír Bříza,2011-01-30 18:50:52
Nemyslim si že to ovlivňují geny ale spíše prostředí "sociálního" státu které ruší roli rodiny a tedy i potřeby reprodukce. Jistě nastavení sociálnosti systému nemusí být přesné a proto může některá skupina / třeba již zmíněné etnikum / dosahovat porodnosti vyšší.
Hm, zajímavé ...
Petr Gejdoš,2011-01-30 11:52:43
Všimnul jsem si, že když někdo spočítá, že Amišové "se množí jak myši" a naznačí trajektorii růstu počtu Amišů v USA - je to politicky a společensky korektní. Je to prostě zcela v pořádku.
Ovšem jsem si taky všimnul jiné - podobné a přec jiné věci ! Togiž, že když někdo spočítá, že jisté etnikum lehce opálenější, putující velmi zvolna z Indie, aby se stalo našimi "platnými spoluobčany", tedy když o těchto spočítá, že se jim rodí hodně dětí - více než Amišům mimochodem - a že tady za 100 roků již žádní normální pracující lidé s kulturními návyky ve střední Evropě a v Česku obzvláště žádní nebudou - je takový člověk promptně označen jako rasista a v diskusích mazán. RASISTA !!
Čím to asi může být a co se tím sleduje ??
-
Zdeněk Jindra,2011-01-30 11:18:01
Jak tady už bylo zmíněno, i mě napadlo, že když ten gen nepřeválcoval společnost během uplynulých tisíciletí, tak proč by to měl udělat zrovna teď.
Ad různými slovy pojmenovávaný socialismus - ano, dělali to, ale ta tvorba vůdčích figur je vlastní lidstvu obecně a vyvozovat z toho závěry o zřízení je nesmysl. Možná že to představení pro Kima je přírodně totéž, jako barevná motýlí křídla.
jéžiš, na tomto serveru budeme řešit homosexualitu
Antonin Stefka,2011-01-30 10:18:59
to snad nee, její konstantní výskyt je asi nějak statisticky a geneticky daný ..a nejen u lidí
to dělají všechny ,,ateistické režimy,, vzpomeňte
Antonin Stefka,2011-01-30 09:36:15
svatá procesí a shromáždění v ,,marxistických,, a podobných režimech :o)
pánovi Štefkovi
Martin Smatana,2011-01-30 10:57:39
To vieme, ale málokde sa o tom píše. Je veľa paralel medzi činnosťami zaužívanými v cirkvi a konaním vedenia KSČ alebo KSSZ. Napríklad vylúčenie zo strany bolo niečo ako exkomunikácia z cirkvi alebo cirkevná kliatba, obrazy Lenina sa nosili tak, ako sa pri iných príležitostiach nosili (nosia) kríže a ikony a dalo by sa to rozpísať na niekoľko strán.
Severná Kórea
Martin Smatana,2011-01-30 09:12:03
Len pred pár dňami som na ČT 2 videl dokument o ceste českých turistov do KĽDR. Boli v ňom zábery na spevácky súbor, ktorý spieval oslavné piesne na Kim Ir-Sena. Vyzerá to tak, že Veľkého vodcu tam uctievajú priam náboženským spôsobom.
no jo..
Petr D,2011-01-30 04:45:24
Jak je tedy možné, že se vyvinula dnešní společnost? Vždyť od počátku středověku by tu přece populace s alelou nereligionizity už nebyla(ikdyž dříve asi nebyly takové rozdíly v porodnosti). A jak se poté mohla prostřídat období renesance/baroko/osvícenství...?
možná
Tomáš Hluska,2011-01-30 07:03:13
tak, že to není dané jenom geneticky, ale i společensky.
To, jak je která alela prospěšná často závisí na jejich zastoupení v populaci. Proto nemusí vymizet ani homosexualita (která je navíc prospěšná) ani neregiolizota ve středověku ani křesťaství v novověku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
