Stáří si vybírá svou daň na všem živém a ptačí samičky nejsou výjimkou. Projevuje se to u nich tím, že v jejich hnízdech je stále méně vajec a v kladení se opožďují. Dvojice mladých výzkumníků - Američan Josh Auld z NES Center v Durhamu v Severní Karolíně a Francouzka Anne Charmantierová z Centre d’Ecologie Fonctionnelle et Evolutive v Montpellier, neměla dost vlastních pozorování a tak se začala probírat archiváliemi. Podařilo se jim dostat k záznamům z Korziky, kde ornitologové od roku 1970 monitorují ptačí populace.
Mladí vědci se zaměřili na modřinky Cyanistes caeruleus (starším označením Parus caeruleus), konkrétně poddruh ogliastrae. Nejde o žádnou raritu, vyskytují se na celém Pyrenejském poloostrově, Korsice, Sardinii, jižním Řecku a Krétě.
Samičky sýkorek se často chovají podle hesla – do nové sezóny s novým „modřínkem“. Tím, že francouzští ornitologové již celá desetiletí ptáky kroužkují a pečlivě sledují hnízda, dá se ze záznamů i po létech zjistit nejen počet a hmotnost snesených vajec, ale u mnoha z nich také kdo s kým jich kolik měl. A právě toho se Auld a Charmantierová chytli a pustili se do rozplétání životních příběhů téměř 600 samiček a stejného počtu samečků. Šlo o románky ptačích párů z let 1979 – 2007. Na první pohled bylo patrné, že u samiček plodnost s věkem rychle klesala. Překvapením ale je, že tento pokles do značné míry nezávisel na nich samých, ale na tom, jakého měly partnera. Nejde přitom ani tak o samotný věk otce holátek, ale spíše o to, jak bouřlivou měl minulost. Zní to jako z bulváru, ale skutečnost taková je. Pro samičky modřinek je důležité vědět v jakém věku jejich partner přišel o panictví.
Na stovkách sýkorčích samiček statistika potvrdila následující pravidlo – sýkorkám prospívá, pokud si za partnery vybírají samečka, který začal s pohlavním životem hodně mladý. Samičky, kterým se opakovaně podařilo takového ptačího manžela ulovit, jakoby nestárly a dlouho zůstávaly plodné.
Proč jsou samečci, kteří mají „náskok v otcovství“ lepší?
Zřejmě proto, že tím, jak se zapojují do pohlavního života brzo, což u sýkorek znamená hned v prvním roce svého života, je to vizitkou jejich lepšího zdravotního stavu a vyspělosti. To, že získaly brzkou zkušenost s rodičovstvím, je dělá v ptačí burze nápadníků ještě žádanější. Jsou již znalí věci a v každé další své rodině jsou platnějšími členy domácnosti. Pro modřinku je mladý a zkušený sameček lepší volbou, než váhavý střelec, který si s pohlavním životem dává na čas. Mladší silný partner je lepší i z toho důvodu, že u něj je menší pravděpodobnost zamoření parazity. Samička si touto volbou snižuje riziko, že si domů přinese nějakého toho nepříjemného čmelíka či jinou havěť.
Celé to do sebe začne ještě lépe zapadat, když si domyslíme i to, co již statistická data neříkají. Že je pravděpodobné, že zdravější a zkušenější samečci jsou také lepšími zásobovači potravy a že chod celé domácnosti nezůstává jen na samičce. U modřinek se na stavbě hnízda samečci podílejí a když samička sedí na hnízdě, tu a tam jí ten její také něco "na zub" přinese. Na zásobování hladových krků ratolestí se pak také činí oba, seč mohou. Když se objev mladých vědců zpětně podíváme, tak se vlastně o nic převratného nejedná. Jen se tu potvrzuje něco, co musí fungovat u každého druhu - že po boku ohleduplného partnera musí každá samička stárnout pomaleji.
Jistý rozdíl od lidí tu ale přece jen je. Muži žárlí na své předchůdce a ženy na ty, co přijdou po nich. U sýkorek to je tak trochu naopak. Samičky se nestarají o to, která je bude následovat, ale zajímá je minulost jejich partnerů, a nebo by je zajímat měla, pokud chtějí zůstat dlouho mladé.
Pramen: Josh R. Auld, Anne Charmantier. Life history of breeding partners alters age-related changes of reproductive traits in a natural population of blue tits. Oikos, 2011; DOI: 10.1111/j.1600-0706.2010.19161.x
Diskuze:
