Zamyšlení nad tím, co lze vyčíst z posledních koronavirových statistik, ale také polemika s v poslední době se rozšiřujícími názory, podle kterých bylo zbytečné přijímat drastická opatření na omezení pandemie. V závěru pak vybídnutí k větší mediální edukaci týkající se praktického fungování firem v době, kdy epidemie začne odeznívat. Na konci článku budeme (v rámci možností) aktualizovat verze grafů porovnávajících vybrané ukazatele mezi zde sledovanými zeměmi.

V nitru hvězd o hmotnosti 8 až 10 Sluncí dochází k tomu, že atomy neonu a také hořčíku vychytávají degenerované elektrony. Tyto elektrony ale udržují jádro takové hvězdy proti síle gravitace. Když jejich množství podstatně klesne, tak se jádro hvězdy zhroutí a odpálí supernovu s vychytáváním elektronů (electron capture supernova).

…aneb Představení jednoho zajímavého ceratopsida

Ani planety nežijí věčně. V některých planetárních systémech nedávno došlo k destrukci planet a my teď pozorujeme jejich „umírání“. Není to ani tak děsivé, jako zajímavé, protože se můžeme dozvědět leccos zajímavého o struktuře i osudu planet. Takovým výzkumem se zabývá nejmladší obor planetárních věd – nekroplanetologie.

Hérakleitos byl zbožný takovým způsobem, že kritizoval mnohé náboženské zvyky a vysmíval se náboženským potřebám mnoha lidí.

Pozorování extrémní observatoře HAWC na svahu mexického vulkánu Sierra Negra ukázala, jak obstojí Einsteinova relativita v oblasti záření extrémních energií. Takové energie na Zemi zatím nezvládneme, ale ve vzdáleném vesmíru jsou takové experimenty k mání, jako na talíři. Spoiler: Einstein má vážně tuhý kořínek.

Myslím, že při snaze čelit pandemii nového koronaviru pomáhají nejen moderní technologie a špičkové vědecké poznatky, ale i zdánlivě primitivní postupy, které mohou s úspěchem uplatnit i velmi chudé komunity. A z tohoto hlediska může být pro svět inspirací i iniciativa „Česko šije roušky“.

…aneb Jak prvoci kosili děsivé teropody

Ten kdo urychlí vývoj vakcín na pandemii COVID-19, se může stát nesmrtelným. Tím spíš, kdyby při tom zahynul. Lidé s koronavirem umírají, budou umírat a my nemáme vůbec žádný čas. Zajímavou možnost zrychlení testování vakcín nabízejí „human challenge“ testy, v nichž se dobrovolníci naočkují vakcínou a pak se nechají nakazit COVIDem-19. Že to znamená riskovat život, je bez debaty.

Týmu anglických výzkumníků z Babraham Institute v Cabridge se podařilo umdlévající imunitní obranu vylepšit krémem, kterým si záletníci léčí genitální bradavice.

Konečně zásadní obrat v astrofyzice: Matematické modely, měření pozemních astronomických observatoří, družicová data o pohybu vzdálených hvězd a reliktním záření i data z LHC teď dávají jednotný smysl! Exkluzivní rozhovor o nové fyzice.

…aneb Pár vět o velikosti obřích ptakoještěrů

GPS navigace je skvělá. Ale není všudypřítomná a rozhodně není nezranitelná. Autonomní stroje mívají jako záložní navigační systém inerciální měřící jednotku s gyroskopy, které jsou obvykle drahé a objemné. Nový převratný gyroskop nabízí levnou a výkonnou navigaci, která by se mohla uplatnit v dronech, autonomních vozidlech, robotech i v navigaci pro vojenské jednotky.

Důmyslná technologie promění stavební materiál ve virtuální retrospektivní gamakamery, které pořídí snímek radioaktivního materiálu, pokud se někdy v minulosti vyskytoval poblíž dotyčné zdi nebo podlahy. Opatrnosti kolem radioaktivity není nikdy dost.

Když vykolejí vlak, tak na místo neštěstí okamžitě vyrazí představitelé veřejné moci a snaží se identifikovat jeho příčinu. Koronavirus COVID 19 mění závratnou rychlostí svět v globální vrakoviště a pokud včas neodhalíme chyby, jež vedly k této tragédii, budou z kolejí stále sjíždět další a další soupravy, píše ve svém textu z 20. 3. 2020 prof. David Zaruk z Odisee University College v Belgii.

Jak je vůbec možné, že se v Řecku objevilo odcizení vůči reálnému světu, navíc strach z lidského těla, a časem i zásvětí? Ke standardnímu řeckému náboženství se to vůbec nehodí. Odkud se to vzalo? Kdo pokazil vstřícnost Řecka ke světu a tělesnosti? Můžeme najít záludného migranta a kazisvěta? Takhle jednoduché to není.

Není dne, aby v některém z odborných časopisů nevyšla zpráva o syntetickém léku na koronavirus, který se testuje, nebo začne testovat. Řada z nich se jeví slibně, ale trpí společným zádrhelem. Většinou jde o in vitro pokusy, nebo experimentální léčbu. A v případě antivirotik, již dříve schválených k jiné léčbě, než COVID-19, není rozsah studií zatím nikterak velký a vzhledem k nestandardním podmínkám je obtížné hovořit o průkaznosti výsledků.

Kvasary jsou pořádně rozjeté supermasivní černé díry v jádrech galaxií, které se cpou hmotou a pak vyzařují nezměrné množství energie. Kvasarové tsunami připlaví během 10 milionů let energii odpovídající milionu gama záblesků, což jsou nejvíce energetické události, které ve vesmíru dosud známe.

…aneb Výročí Roberta T. Bakkera a stravovací návyky brachiosaurů

RNA viry obvykle mutují jako divé. Koronaviry jsou ale mezi nimi v tomto ohledu výjimkou, pandemický patogen SARS-CoV-2 nevyjímaje. Ostře sledovaný koronavirus ve skutečnosti mutuje jen málo a zatím nevytvořil nebezpečnější nebo naopak méně nebezpečné varianty. Pro vývoj vakcín je to dobrá zpráva.

Teď popíšu jen obecný výkladový rastr: Čím se liší od křesťanství nebo islámu a čím od pomyslného průměru „typičtějších“ náboženství. K tomu obecný charakter řeckých bohů a bohyň, plus problémy s nekonzistencí mýtů a se zobrazováním.

Strunové teorie se obvykle testují u nás dole na Zemi. Vesmírná rentgenová observatoř Chandra teď ale předvedla, že to zvládne i v kupách galaxií v hlubokém vesmíru. Výsledky pozorování axiony příliš nepotěší. Je z toho pořádný zářez do stávajících strunových teorií.

Podezírány jsou z toho některá antihypertenziva (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory angiotenzinového receptoru). Problém je, že nevíme jistě, zda jsou zmíněné léky v boji proti viru naším spojencem, či hrají do karet nepříteli.

…aneb „Vojenský diplodokus“ z 1. světové války

Venuše v plném lesku, občas pohromadě s Měsícem a Plejádami, k tomu šance na další zajímavé úkazy.

V loňském roce se kolegům podařilo publikovat tři zajímavé práce o výsledcích zkoumání reakcí důležitých pro kosmologickou a hvězdnou produkci prvků. Využili přitom cyklotron Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řež a neutronové kanály na reaktoru v řežském areálu. Podívejme se tak, jak se jaderné reakce důležité pro astrofyziku zkoumají nejen ve zmíněném ústavu.

Armádní specialisté vyvinuli extrémně citlivý senzor rádiových signálů, který využívá pozoruhodné Rydbergovy atomy. Takové senzory by mohly být velmi malé a praktické pro využití ve vojenských operacích.

Nejen v poslední době se objevují názory, jak Čína tajila informace a včas nezasáhla proti epidemii nemoci COVID-19. Podle některých pak právě Čína může za současnou situaci v Evropě. Nelžeme si tím však do vlastní kapsy?

Nejspíš se vyvinuly z dívčí iniciace do dospělosti, už v rané antice genderově i věkově zrovnoprávněné a vůbec demokratizované do jednoho z athénských státních kultů. Mantru zasvěcení tady ovšem nesdělím, mimo jiné proto, že ji neznám. Tip na význam však mám, i když jsem ho sám nevymyslel.

…aneb Žili na našem území dlouhokrcí plesiosauři?

Keď príde k najhoršiemu, potom ťažko.

Nový koronavirus není z Marsu. Není to ani biologická zbraň. Objevil se v Číně, kde si ho vypěstovala Matka Příroda, která si s viry hraje velmi ráda. Naše chyba, že jí málo koukáme do karet. Jestli někdo může za tuhle pandemii, tak je to tajnůstkářství a papalášství jednoho režimu, který by měl hodně zpytovat svědomí.

…aneb Potvrzení předpokladu

O krásném leč ošemetném slově toho bylo napsáno mnoho. Prý je jako žena krásná a moudrá, přesto občas nevyzpytná. Tak si to projdeme podle Detienna a taky v dalších souvislostech významů, od emočních po formální a zpátky.

Rakovina je označení pro nemoci vyvolané nekontrolovaným množením tělních (somatických) buněk, které se přestaly ohlížet na pokyny mnohobuněčného těla, jehož jsou součástí. A množí se sobecky proti jeho vůli. Cesta k úspěšné léčbě a prevenci vede přes pochopení toho, jak konkrétní formy rakoviny vznikají a jak se vyvíjejí. V tomto ohledu teď lidstvo poskočilo o hodný kus dopředu. V prestižních časopisech začátkem února 2020 vyšel soubor článků, které jsou výsledkem desetiletého úsilí více než 1 300 vědců a lékařů z celého světa, kteří přečetli a analyzovali 2 658 kompletních genomů z 38 typů rakovin.

Dnešní bojové ponorky jsou nesmírně sofistikované a také nesmírně drahé. Jsou účinné, ale je jich málo. Námořnictvo je proto nasazuje jen, když není vyhnutí a šetří s nimi. Teď by mohly nastoupit ponorkové drony, které mají proti ponorkám s lidmi řady výhod. Jsou podstatně menší při stejném vybavení a nepotřebují systémy pro podporu posádky.

Současné deváté výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima I proběhlo i v Japonsku ve stínu pandemie koronaviru. I v této zemi tak bylo letošní připomenutí tohoto výročí velice omezené. Podívejme se, jak to tam vypadá a jak pokročila likvidace následků havárie.

S dějinami náboženství si rozumní lidé většinou moc neví rady, přitom by byla škoda tuhle tradiční součást religionistiky nezmínit. Napřed popíšu část problémů, ale místo řešení nabídnu jen stručný výčet reliktů starých náboženských tradic v naší kultuře, lhostejno zda křesťanské nebo ateistické.

Merkur je planeta nejblíže Slunce, bez atmosféry, bičovaná slunečním větrem a s povrchem rozpalovaným na stovky stupňů Celsia. Přesto je na něm voda v podobě ledu. Tento paradox se podařilo rozluštit vědcům z Georgia Tech Center for Space Technology and Research. Stejného principu, jakým vzniká voda na Merkuru, hodlají využít v přístroji, který by vyráběl vodu při misích na Měsíc a Mars.

Z reliktního záření vyplývá jedna hodnota Hubbleovy konstanty, která souvisí s rychlostí rozpínání vesmíru a z pozorování supernova zase druhá, asi o 10 procent větší. Souvisí to s tím, že se Mléčná dráha s tisícovkami dalších galaxií nachází v „Hubbleově bublině?“

…aneb Senzační objev křídového „kolibříka“

Podobně, jako fyzikové mají svůj zvěřinec částic, mají ho i imunogenetici. Navzdory tomu, že jejich buňky jsou jen mikrokosmy, je ten jejich zvěřinec neporovnatelně početnější. Proto svým proteinům a jejich řídícím genům nemohou dávat tak vzletné přezdívky, jako fyzikové například s jejich „Ptákem Bukem“. I když mají pragmatičtější označování kombinacemi písmen a čísel, obdobnou kariéru jako učinilo neutrino Big Bird, čeká nyní protein „CD47“.

Program Pandemic Prevention Platform amerických vojenských vývojářů DARPA pracuje na novém typu rychle dostupné, dočasné, ale účinné ochrany před pandemickými viry. S využitím pokročilých laboratorních technologií chtějí mít protilátkový štít proti koronaviru hotový letos v létě.

Po úvodu o tom, co jsou Kyklady zač, zkusím letmo představit velice dávnou a nečekaně rozvinutou titěrnou civilizaci, po které nám zůstala řada velice pohledných artefaktů. Sice jim skoro nerozumíme, ale to nevadí. Jako zdroj výtvarné inspirace (přímo i nepřímo) i poetické inspirace (samozřejmě jen nepřímo) fungují. Silnému umění se nemusí teoreticky rozumět.

Úspěšná evropská kosmická observatoř Gaia objevila pozoruhodného bílého trpaslíka WDJ0551+4135. Je to „sněhulák“, který zřejmě vznikl splynutím dvou průměrných bílých trpaslíků těsné dvojhvězdy. Je velký, rychlý a má zvláštní chemické složení.

Kratos Defense upravují své bojové tryskové drony XQ-58A Valkyrie pro nasazení v kontejnerech. Přináší to celou řadu výhod, od snadné přepravy až po nenápadnost. Válečné stroje v kontejnerech nejsou vidět a je možné je uskladnit téměř kdekoliv. Připravte se na války kontejnerů!

Ve strunových teoriích se objevují bubliny nicoty, v nichž dojde k fázovému přechodu vakua. Taková bublina by se šířila jako ta nejvíce ničivá plíseň vesmíru a časem by sežrala celý časoprostor. Jsou to spíš ale jen mytologická monstra, kterých se nemusíme obávat, ale které je velice zajímavé pořádně prozkoumat.

Všeobecně se má za to, že tuková tkáň a zdravá kardiovaskulární soustava, spolu dohromady nejdou. Výsledky výzkumu provedené na fakultě farmakologie University státu Michigan ale tuto představu staví tak trochu na hlavu. Ukazuje se, že cévy jsou paradoxně zdravější, jsou-li obaleny tukem.

Na japonském experimentu KOTO pozorovali rozpady kaonů a detekovali extrémně vzácný jev, a to hned čtyřikrát. Podle natěšených fyziků je ve hře nová fyzika. Existuje reálná možnost, že se v těchto případech kaon rozpadá na částici, kterou fyzika doposud nezná. Teď je nutné vše ověřit a být v klidu, ale velké věci nejsou vyloučeny.

Pokud je usilovně hledanou částicí temné hmoty hexakvark d*(2380), který měl mít v době vzniku vesmíru tendence kondenzovat v podobě Bose-Einstenova kondenzátu, tak pro temnou hmotu nebudeme potřebovat žádnou novou či exotickou fyziku. Problém je v tom, že o těchto částicích nevíme téměř nic.