Bude libo cvrčky smažené, nebo grilované? Případně dušené larvy jihoamerického švába se zeleninou? Jestli společnost dotáhne snahu snižovat svůj příspěvek k atmosférickému CO2 do důsledků, pak takto by měla vypadat nabídka i v evropských a amerických restauracích. Protože ze stájí pro skot a z vepřínů nenápadně uniká metan a přispívá k záplavám, hurikánům, vlnám velkých veder i extrémního chladu, k ztrátě původní biodiversity i rozšíření nových druhů jež jsou nežádoucí a k mnohým dalším, doposud nevídaným fenomenům.
Kdybychom tedy zavedli uhlíkovou daň, měla by být uvalena na chovatele skotu a prasat, a je otázkou jestli ne i dalších býložravců. Případně by se poplatky mohly týkat dalších složek tohoto druhu masného průmyslu, aby cena produktů ze zvířat s vysokou uhlíkovou stopou přesvědčila i neuvědomělé konzumenty k změně svého jídelníčku a upřednostňování třeba chutně upravených moučných červů – larev potemníka moučného. Při odchovu kila těchto brouků se totiž do ovzduší uvolní deset až sto násobně méně různých skleníkových plynů – metanu, oxidu dusného (N2O) a CO2 - než vyprodukují prasata v přepočtu na kilogram masa.
Na váhu svého odpovědného rozhodování musíte k steaku, řízku nebo guláši přihodit ještě problém močůvky, která ohrožuje vodní zdroje. Když kupujete kilo vepřového, stáváte se spoluodpovědným za 8 až 12 násobek větší zatížení životního prostředí amoniakem, než kdybyste si sehnali k jídlu kilo cvrčků. A až za padesátinásobek, než kdybyste volili sarančata. Navíc ušetříte čas a energii, protože jídlo z hmyzu lze připravit mnohem rychleji. Alespoň to tvrdí šestice nizozemských biologů z University ve Wageningen, jejichž odborný článek s výsledky studie zveřejnil koncem loňského roku časopis PLoS ONE. Vědci s chovem prasat a skotu porovnávali výsledky svých opakovaných třídenních experimentů s chovem pěti druhů jedlého hmyzu: zlatohlávka konžského (Pachnoda marginata), potemníka moučného (Tenebrio molitor), švába argentinského (Blaptica dubia), cvrčka domácího (Acheta domestica) a saranče stěhovavé (Locusta migratoria). Výsledky z měření plynů v chovných nádobách a přírůstků hmotnosti hmyzí masy pak použili jako vstupní data pro přepočty denního množství vyprodukovaného plynu na kilogram tělesné váhy (BM). Hodnoty pro sledované emise uvádí následující tabulka. U ostře sledovaného CO2 jde o hmotnostní ekvivalent (upraveno podle zdroje v PLoS ONE):
Komentář Osla: Snad nizozemští biologové nezůstanou na půli cesty a studii doplní o posouzení uhlíkového zatížení, které má na svědomí rostlinná složka naší stravy, abychom se mohli uvědoměle rozhodnout pro vhodnou přílohu k hmyzím proteinům. A sami půjdou příkladem. Jejich země je totiž proslulá vyspělým intezivním zemědělstvím, jehož důležitou složkou je chov skotu - a to by asi rádi změnili. Nebo ne?
Zdroj: Wageningen University , PLoS ONE
Diskuze:
Překlep
Marek Laube,2011-01-16 12:56:33
N2O je oxid dusný nikoliv dusičitý (to by byl NO2) :-)
:) DÍKY :)
Dagmar Gregorova,2011-01-17 04:37:08
a jejéééj... a to jsem si dvakrát v duchu opakovala ný,natý, itý, ičitý...abych náhodou neudělala chybu a hle... ta zlomyslná dvojka je potvůrka malá je u dusíku. Když se člověk snaží psát, pak rychle pochopí význam korektúry někým jiným. V cizím textu člověk najde chyby mnohem lépe, ve vlastním stále vidím co tam má být, ne co tam ve skutečnosti je :).
jednoduchá matika
Tomáš Pilař,2011-01-14 19:06:58
Matika uhlíkové stopy by mohla být docela jednoduchá s použitím konstatování, že konzumací nižších stupňů trofické pyramidy činíme menší uhlíkovou stropu. Poměr je různý u teplo- a chladnokrevných živočichů. Takže potrava roslinná je lepší (produkuje menší uhlíkovou stopu), než potrava živočišná chladnokrevná (ryby, hmyz)a ta je lepší než živočišná teplokrevná (normální maso). Ve skutečnosti je úvaha chybná, každá biomasa si najde svého konzumenta (co nesežere kráva, rozloží bakterie a houby), CO2 se uvolní tak jako tak (produkce CO2 pro celou biosféru zůstává stejná jako jeho vázání). Co se týče ostatních skleníkových plynů mají omezenou životnost a hlavně o mnoho koňských délek zaostávají za vodní párou
Dagmar Gregorova,2011-01-14 22:56:15
:Dobře, dejme tomu, že máte pravdu. Jenže problém zmíněného výzkumu netkví v tom, jakou uhlíkovou stopu mají přírodní procesy - to jsou vyjmuty z viny. Problém je NÁŠ podíl na CO2. A ten se sníží, když namísto skotu a prasat, jež tu pak nebudou vůbec a tedy jimi MY nezpůsobíme ekologickou katastrofu, budeme chovat tisíce tun hmyzu s dobrým svědomím, že zachraňujeme planetu...
Že se pod tímto článkem rozběhne vážně se tvářící diskuze, tak to mě fakt překvapuje...
Ono je to vlastně pokračování článku Volbou anestetika proti globálnímu oteplování (http://www.osel.cz/index.php?clanek=5431)
Ale čo so zvieratami?
Martin Smatana,2011-01-15 00:20:16
Máme teraz len kvôli "uhlíkovej stope" vymlátiť milióny kráv a prasiat tak ako sa zabíjali kvôli slintačke, krívačke a BSE?
pro Dagmar Gregorovou
Tomáš Pilař,2011-01-15 09:14:18
Pokouším se tvrdit, že zajišťování lidské potravy (stejně jako potravy jiných živočichů) primárně neprodukuje žádnou uhlíkovou stopu. Člověk se zařadil do trofické pyramidy někam po bok lvů a s trochou nadsázky řečeno co nespořádá člověk sežere lev. Váš příspěvek se otáčí kolem oblíbené mystifikace , že konzumenti produkují CO2 a to je jejich uhlíkovou stopou. Ve skutečnosti veškerý uhlíkatý substrát je docela rychle někým spotřebován a pokud to náhodou nejsou krávy (to abych se vrátil k původní diskusi o stravě), tak jsou to houby (nebo bakterie) a CO2 je stejně uvolněn. Zkotrolovat si to můžete pohledem z okna, nikde se nehromadí bio/nekromasa (C-substrát). Imho, článek o hmyzu je potřeba chápat jako info, že bílkovinami z hmyzu živícího se na louce se uživí víc lidí, než bílkovinami z krávy pasoucí se na stejné louce, protože hmyz bílkoviny produkuje efektivněji. Zároveň platí, že reálnou ekologickou stopu tvoří přidané náklady do procesu (budovy, nutná infrastruktura, doprava)
o koloběhu uhlíku jsem napsal dva příspěvky, kde je to trochu rozvedené:
http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4213
http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4223
Tak potom je riesenie trivialne jednoduche
Marek Fucila,2011-01-15 18:53:59
Menej ludi, menej ropy, menej zjedeneho dobytka ci lariev, menej uhliku, mensie oteplovanie. Z toho vyplyva, ze dve najlepsie ochladzovacie metody su kontrola stavu populacie (cinske riesenie) a genocida. :-)
Ak ale chceme byt k prirode skutocne ferovi a zachovat ju v tom nadhernom statickom stave, v akom tu vzdy bola, je a bude, mali by sme sa pricinit k harmonii a vyhladit cele ludstvo. Otazka uz len je, ktora forma vyhladzovania uvolni najmenej CO2...
Re: Marek Fucila
Tomáš Hluska,2011-01-17 09:18:51
Statická příroda? To snad ne. Tomu už snad dneska nikdo nevěří! Viz třeba tento článek na Oslovi
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4773
Re: Tomáš Hluska
Marek Fucila,2011-01-17 09:39:32
Samozejme, ze tomu nikto neveri (snad s vynimkou kreacionistov), ale cela snaha o minimalizaciu vplyvu cloveka na prirodu sa mi javi ako pokus o zakonverzovanie prirody v stave, v akom bola nahodou v obdobi, kedy sme si ju vsimli a v akom neostane bez ohladu na to, co pre to budeme robit. Mozno znizime trochu emisii CO2, ale dopady asteroidov, vybuchy vulkanov ci naklananie zemskej osi rozhodne neovplyvnime.
Zrejme kazdy suhlasi s tym, aby sme si tu umyselne nerobili smetisko, ale uz ten nazov "uhlikova stopa" vo mne evokuje dojem, ako by bol clovek pachatel a mal nenapadne zmiznut. :-)
Jediný způsob...
Karel Š,2011-01-14 19:03:33
Pokud "lidstvu" jde opravdu o to zastavit zvyšování koncentrace CO2 ve vzduchu tak by si mělo uvědomit že jediný způsob jak toho dosáhnout je přestat těžit uhlí a ropu. Lidé, krávy, brouci nebo zelí, ti všichni získávají svůj uhlík z atmosférického CO2 a přesně stejné množství uhlíku které kráva vyprdí musely předtím rostliny které sežrala z atmosféry odebrat. Všechny tyhle předpisy co jíst a co nejíst jsou jako kjótský protokol - co neuvolním já uvolní někdo jiný někde jinde. Rituální tanec aby měli lidi pocit že se s tím něco dělá a výsledek žádný.
A čo dážďovky?
Martin Smatana,2011-01-14 18:24:35
Ako to je s energetickou a výživnou hodnotou dážďoviek?
Oplatí sa mi prekopávať kompost kvôli nedeľnému obedu? Prípadne zakladať chov metrových tropických dážďoviek? ;-)
Dagmar Gregorova,2011-01-14 19:48:19
:Dobrý nápad, ale odporúčam dážďovky k nedeľnému obedu vykopať už týždeň pred hostinou a na tri dni ich uložiť do sterilizovaného jemného piesku napusteného roztokom rumu, prípadne vodky a šaratice. To prvé, aby sa dezinfikovali a stratili pôvodné pachute, boli krehkejšie a to druhé, aby im pretrávilo a neškrípali pod zubami. Pripraviť múčne červy bude asi jednoduchšie, dokonca obsahujú aj viacej bielkovín - 58 % voči 47 % v dážďovkách :) :) :)
S tými tropickými dážďovkami, podobne ako s argentínskymi švábmi a sarančatami je problém - potrebujú vyhrievaný chov. A to autori zabudli pripočítať k ich uhlíkovej stope. Vôbec - radila by som Vám sústrediť sa na chov a konzumáciu domáceho hmyzu, aby ste nemali problém s ekológmi, že ohrozujete stabilnú biodiverzitu Slovenska v prípade ich úniku do voľnej prírody...
Fakt je, že máme nedostatok vhodných druhov. Snáď keď sa dostatočne oteplí, budú sa dať pestovať ságové palmy...
vyhrievaný chov
Martin Smatana,2011-01-15 00:25:08
Ak postačí izbová teplota, nie je problém zriadiť si dážďovkáreň v spálni alebo v obývačke, prípadne v kuchyni, hoci tam je menej miesta :) Teplo unikajúce zo šporáku by dážďovky iste potešilo. Alebo by sme mohli využiť obrie sibírske dážďovky :)
Ozaj, a čo taký slizniak hrdzavý (Arion rufus)? Dal by sa kulinársky využiť?
Dagmar Gregorova,2011-01-15 07:29:27
Začínam Vám závidieť rozmernosť bytových priestorov, ktoré Vám umožňujú teoreticky uvažovať o samozásobovaní sa proteínmi chovom čohokoľvek...
Problém slizniakov riešili už východne od Slovenska a nevyriešili. Aj ťažkým životom ostrieľaným ľuďom bolo z ich konzumácie nevoľno, dokonca ani vhodná kombinácia s dostatkom všelieku s tajomným názvom VotVodKa! neochránila konzumentov od tráviacich problémov...
Evolúcie je mocná čarodejka. Dokáže niektoré organizmy ochrániť dokonca aj pred Človekom. Vzala slizniakom ulitu, čím im zjednodušila život z hľadiska možného úkrytu a nákladov na stavbu baráku, a dala im chemické zbrane. Už nejakú dobu premýšľam, aký mechanizmus ochráni nás pred nami samotnými. A nie je to otázka klímy... keď už aj vo vede sa robí veľká politika, vo veľkom sa zavádza, prípadne aj podvádza, potom sa odpoveď na otázku Quo vadis homine? stráca v hmle a temnote. Ale to už je málo humorné.
:)
Martin Smatana,2011-01-15 09:16:59
Pani Dagmar, upokojím Vás, nemáte mi čo závidieť, bývam v obyčajnom pomerne malom panelákovom byte. Takže na dážďovkovú polievku Vás pozvať nemôžem :)
S tými slizniakmi ste ma nepotešili, ale keď nad tým teraz rozmýšľam, keby boli jedlé, už dávno by ich niečo lovilo a nebolo by ich toľko.
Vie sa, aká chemická zložka spôsobuje nevoľnosť a ako by sa dala odstrániť, aby ich bolo možné chovať na "mäso"? Ja síce také úmysly nemám, ale teoreticky ma to zaujíma, vlani počas dažďov sa nám ich na záhradke nakotilo toľko, že sme si s nimi nevedeli rady. Preto som zvedavý, či by sa dali nejako využiť.
delikatesy
Jiří Novák,2011-01-17 16:42:00
Namísto pátraní po vcelku neškodném původním plzákovi lesním (Arion rufus) doporučuji baštit škodlivého, přemnoženého, nepůvodního a i jinak nesympatického plzáka španělského (Arion lusitanicus). V městských zahrádkách je jich tolik, že občas pár kilo přelézá i na chodníky a na ulici.
Každopádně doporučuji plzáky nechat pár dní lozit v mouce, aby se pročistili a pak důkladně tepelně upravit. Ne všechny rostliny, kterými se naši plži běžně živí, jsou pro člověka neškodné. Už jsem se taky jednou po hlemýždích zbl*l jak alík.
P.S.: Dešťovky rovněž převařovat. Paraziti nikdy nespí.
Budeme to potřebovat
Adolf Balík,2011-01-14 15:01:24
Zatím se tomu smějeme, ale tenhle jídelníček brzy uvítáme. Až €U pokročí se svými dalšími opatřeními, budeme za takhle uhlíkově úsporné šváby rádi. :-)
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=uhlikove-restrikce-“jakmile-cifernik-spadne-na-nulu-spotrebovali-jste-cely-svuj-osobni-uhlikovy-pridel”&cisloclanku=2011010014
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=v nemecku-prochazi-zakon-o-energeticke-tyranii-–-umozni-vynutit-pridely-na-energii&cisloclanku=2011010005
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=zeleny-doktor-z ipcc-predepisuje-k-reseni-globalniho-oteplovani-ukoncit-demokracii&cisloclanku=2011010006
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
