Hlavním cílem článku je pokusit se o analýzu možností, které by v nejbližších letech umožnily významně snížit emise CO2 a to již dnes dostupnými a ekonomicky přijatelnými metodami. Nejprve si postupně ukážeme, jaký potenciál úspor máme v jednotlivých sektorech k dispozici a v závěru kriticky zhodnotíme možnosti motivace k úsporám a reálnost jejich naplnění.
Emise CO2 spojené s výrobou elektřiny a možnosti jejich snížení
Výroba, spotřeba a saldo elektřiny v ČR za poslední desetiletí je znázorněno na obrázku 2. Je vidět, že spotřeba i vývoz elektřiny u nás roste. Z této skutečnosti lze vyvodit, že úplně nejjednodušší by bylo dosáhnout omezení emisí CO2 odstavením hnědouhelných elektráren v množství odpovídajícímu našemu současnému vývozu. Tím by šlo ročně ušetřit 16 Mt emisí CO2 tj. 13 % našich emisí. Samozřejmě ve snižování emisí CO2 je možné pokračovat nahrazováním i zbylých hnědouhelných elektráren jadernými, případně obnovitelnými zdroji, pakliže se obnovitelné zdroje stanou dostatečně brzy konkurenceschopným. Tak je možné reálně snížit roční emise o dalších asi 20 Mt CO2, což odpovídá asi 16 % našich emisí. Jelikož je náš dominantní výrobce elektřiny ČEZ schopen a ochoten financovat výstavbu dalších jaderných bloků, mohlo by snížení emisí CO2 proběhnout prakticky bez přímých finančních nároků na naše obyvatele. Volba vhodného palivového mixu našich elektráren a vývoz elektřiny budou mít v blízké budoucnosti rozhodující vliv na naše emise.
Emise CO2 spojené s průmyslem a možnosti jejich snížení
ČR má stále výrazný podíl energeticky náročného průmyslu kam patří třeba metalurgie, chemické výroby, výroba stavebních hmot apod. Bylo by naivní myslet si, že jsme schopni radit, jak snížit energetickou náročnost výroby oceli, cementu či cihel. Dá se předpokládat, že tyto výrobní postupy jsou již do značné míry působením trhu zoptimalizovány. Jistě lze hledat potenciál úspor energie v zastaralých provozech nebo ve využití odpadního tepla. Dá se ovšem očekávat, že obnova těchto podniků nastane dříve či později přirozeným způsobem.
To, co můžeme ovlivnit, je snížení spotřeby jednotlivých energeticky náročných materiálů například náhradou energeticky nenáročnými materiály. Odpovědnost za nadbytečné emise skleníkových plynů nesou tedy výrobci i spotřebitelé. Tak např. může dřevo nahradit při stavbě domů ocel, beton či cihly, pokud budou dřevostavby domů žádány. Snížení spotřeby materiálů ale můžeme docílit i změnou našeho životního stylu tím, že budeme obecně méně spotřebovávat.
Emise CO2 spojené s provozem budov a možnosti jejich snížení
Roční spotřeba tepla v budovách je kolem 290 PJ s tím, že reálný potenciál úspor je odhadován na 175 PJ tedy asi 60 % celkové spotřeby. Pokud bychom všechno toto uspořené teplo vyráběli spalováním zemního plynu, představuje to roční emise asi 10 Mt CO2 neboli 8 % našich emisí.
Existují prověřené koncepty nízkoenergetických a pasivních budov. Ty se však v praxi téměř neuplatňují, nové domy se stále staví jen nepatrně méně mizerně než před 20 lety. Je zjevné, že pokud se neprosadí legislativa umožňující stavět nové domy jen v nízkoenergetickém či pasivním standardu, stav se výrazně nezmění. Situace ve stavebnictví je o to závažnější, že u nových domů se předpokládá životnost aspoň 100 let. Tyto domy, často se zbytečně složitou architekturou, bude možno dodatečně zateplit jen velmi komplikovaně, takže budou zřejmě po celou svou životnost zatěžovat Zemi zbytečnými emisemi CO2.
Poměrně velká očekávání vkládáme do dřevostaveb pasivních domů. Nosnou konstrukci obvodového pláště lze provést z poměrně subtilních dřevěných příhradových vazníků – viz. obrázek 3. Mezi příhradovými vazníky vznikne přirozeným způsobem nejen prostor pro uložení 40 cm tepelné izolace, nýbrž i pro vedení vzduchotechniky a kanalizace. Při této konstrukci dřevo nahrazuje materiály energeticky náročné na výrobu a současně v sobě po celou dobu životnosti stavby akumuluje velké množství uhlíku.
I panelové domy mají díky výhodnému poměru jejich objemu ku povrchu a jejich jednoduchému tvaru vhodné předpoklady pro to, aby se po dobré rekonstrukci staly pasivními domy. Vzhledem k velkému počtu bytů v nezateplených panelových domech by energeticky kvalitní rekonstrukce měla být strategickým úkolem našeho stavebnictví, bohužel stále není. Klademe-li si za cíl snížit spotřebu tepla na provoz budov o oněch 60 %, je třeba snížit právě u panelových domů (tam, kde je to schůdné) spotřebu tepla na vytápění podstatně více, protože dosažitelné úspory u mnoha jiných budov jsou mnohem nižší. Se snahou vzorově zateplit vybrané panelové domy jsme se před pěti lety setkali v Brně Novém Lískovci, zde byly domy zatepleny 16 cm tepelné izolace a stará okna byla nahrazena kvalitními okny s dvojskly. Domy dosáhly nízkoenergetického standardu (40 kWh/m2/rok) tepla na vytápění. Zateplíme-li však panelový dům použitím 25 cm tepelné izolace na fasádě, adekvátně zateplíme i střechu a stropy sklepů a vyměníme stávající okna za okna s trojvrstvým zasklením, je dosažení standardu pasivního domu (15 kWh/m2/rok) za velmi přijatelnou cenu reálné. Podstatné je si uvědomit, že pokud dům zateplíme jen málo, využijeme potenciál úspor jen částečně a zbytek zůstane léta umrtven. Jelikož je potenciál úspor omezený, je takové počínání velmi nezodpovědné.
Naučíme-li se konečně zateplovat a provozovat panelové domy tak, aby to odpovídalo pasivnímu standardu, pak je třeba též otevřít ožehavý problém zdrojů tepla pro takové domy a řešit ho. Centrální zdroje tepla budou při nízkých odběrech a konstantních ztrátách v zemních rozvodech velmi diskutabilní. Nabízí se proto možnost použít v každém domě lokální zdroj tepla (plynový kondenzační kotel nebo plynovou kogenerační jednotku či tepelné čerpadlo) a od centrálního zdroje se odpojit. Po zateplení se stávající otopná soustava stane předimenzovaná. To umožní buď topit vodou o velmi nízké teplotě a do maxima využít účinnost kondenzačního kotle či tepelného čerpadla nebo provozovat kogenerační jednotku jen po část dne, kdy je elektřina nejvíce žádána. Zodpovědné řešení energetických úspor v panelových domech tedy vyžaduje i hledání optimálních zdrojů tepla, což zdaleka nemusí vyhovovat některým vlivným skupinám.
Emise CO2 spojené s dopravou a možnosti jejich snížení
Emise z dopravy celosvětově narůstají. Na trhu jistě nalezneme velmi úsporná auta, ale v průměru klesá spotřeba u aut jen nepatrně. Uvědomme si, že už lidová vozítka typu Volkswagen Brouk z 50. let nebo Škoda 1000 MB z 60. let měly spotřebu kolem 7 l benzínu na 100 km. Výše emisí CO2 spojených s dopravou tedy bude rozhodujícím způsobem záležet na našem chování – auta s jakou spotřebou si budeme kupovat, jak moc je budeme k naší přepravě využívat; avšak také jak moc budeme létat (obecně cestovat) a jaké zboží budeme nakupovat (zda z blízka či z daleka). Dnes se vystavovatelé na autosalonech předhánějí v zelenosti automobilů a předvádějí hybridní auta či auta na vodík nebo elektřinu. Z hlediska emisí CO2 však toto pro blízkou budoucnost nepředstavuje velký přínos, protože výroba elektřiny i vodíku je dnes stále spojena se značnou produkcí CO2. Investice do výzkumu v tomto směru však nejsou k nepotřebě, neboť podíl výroby vodíku a elektřiny z jaderných či obnovitelných zdrojů může začít rychle stoupat.
Rozhodně velmi podivné jsou snahy stále zvyšovat podíl biosložky v motorových palivech. Přimíchávání biosložky do motorového paliva pomůže jen málo ke snižování celkových emisí CO2. Energetické plodiny určené pro lokální výrobu tepla jsou k tomu účelu podstatně vhodnější než biopaliva do aut, neboť množství zemědělské půdy je omezené a spalování energetických plodin v místě produkce přinese několikanásobně vyšší úspory emisí CO2. Není ani vhodné vkládat naději do paliv druhé generace, protože nelze očekávat, že by postupy zkapalňování biomasy byly technologicky a energeticky nenáročné. A pokud by nastal vážný nedostatek ropy, je vždy možné přejít v automobilové dopravě na stlačený zemní plyn a ropu nechat jen pro leteckou dopravu.
Obnovitelné zdroje energie (OZE)
Velkým energetickým i tržním tématem poslední doby se staly obnovitelné zdroje a jejich využití. Biomasa, slunce, vítr, voda a teplo Země patří u nás k nejvýznamnějším OZE. Využitelnost jednotlivých zdrojů se však významně liší a závisí na aktuální úrovni vědecko-technického poznání. U OZE je třeba uvažovat i o jejich potenciálu. Je třeba již dnes rozumně podporovat výzkum využívání OZE, které jsou sice zatím neefektivní, ale mají vysoký potenciál a v budoucnu se mohou stát díky vědecko-technickému pokroku v blízké době rentabilní a pokrýt významnou část spotřeby energie. S důrazem na uplatňování těchto zdrojů vyvstává v poslední době stále častěji otázka, do jaké míry mohou dotace výroby energie z OZE ovlivňovat ceny vlastních technologií a energií vůbec.
Biomasa
Biomasa má u nás v současné době největší potenciál uplatnění a nejrychlejší možnosti rozvoje, neboť technologické postupy nejsou příliš náročné a lze je dnes považovat za zvládnuté. Využívání biomasy můžeme rozdělit do dvou kategorií – využití existujících organických odpadů k energetickým účelům a cílené pěstování energetických plodin.
Rozdělení plochy České republiky podle užití je znázorněno na obrázku 4. V ČR je k dispozici přibližně 1 milion ha zemědělské půdy (většinou nižší kvality), kterou lze využít k pěstování energetických plodin. Pro energetické účely lze pěstovat rychle rostoucí dřeviny a jedno až dvouleté či víceleté (vytrvalé) byliny. Pro správnou volbu energetických plodin je velmi důležitá nízká energetická náročnost a jednoduchost pěstování a sklizně a současně vysoké energetické výnosy. Je potřeba zvolit takové plodiny, aby se při jejich pěstování nevyčerpávala půda a bylo by výborné, kdyby při pěstování docházelo dokonce k navyšování množství humusu (a tím ukládání uhlíku) v půdě.
Podle výše uvedených kritérií vycházejí nejlépe jako energetické plodiny vytrvalé byliny jako např. krmný šťovík. U nich lze dosahovat i na poměrně nekvalitních půdách roční energetické výnosy kolem 250 GJ/ha a na kvalitních půdách i několikrát více. Důležité je, že běžně dostupná mechanizace musí na pole vyjet ročně jen dvakrát až třikrát a pole se neorá. Tak nedochází k intenzivnímu provzdušňování půdy s následkem úbytku humusu. Při pěstování by měly být průběžně sbírány poznatky o vývoji kvality půdy, o potřebách hnojení i o opatřeních nutných pro zamezení invaze plodin do okolí. Popel ze spálených rostlin lze na pole vracet jako hnojivo.
Dá se říci, že vypěstovat a sklidit energetické plodiny v suchém stavu není problém a pokud by byl zajištěn odbyt na tento produkt za cenu cca 150 Kč/GJ, stalo by se pěstování energetických plodin pro zemědělce velmi výnosné i bez dotací. Východiskem je zajištění stabilního odbytu za stabilní ceny. Zde existuje dostatek prostoru pro podnikání, protože dnešní tržní cena peletované či štěpkované biomasy dosahuje 250 Kč/GJ.
Pokud bychom odhadli energetické výnosy biomasy pěstované na 1 milionu ha zemědělské půdy, dojdeme k číslu kolem 250 PJ za rok. Kdyby tato biomasa nahradila zemní plyn (což je ekonomicky velmi zajímavé), ušetřilo by to ročně asi 14 Mt CO2, tj. 12 % našich emisí. Uvědomíme-li si, že podobný potenciál je i v našich lesích, lukách a pastvinách, lze očekávat, že se biomasa může brzy stát dominantním a fosilním palivům dobře konkurenceschopným obnovitelným zdrojem energie. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že biomasu lze v průběhu roku skladovat a energeticky využívat dle potřeby, což není u jiných OZE prakticky možné.
Důležitým odvětvím pro snižování emisí je lesnictví, rostoucí stromy absorbují CO2 a ukládají uhlík do nadzemních i podzemních částí. Rozkladem podzemních částí a spadeného jehličí či listí se půda obohacuje humusem. Naopak nadzemní části, pokud jsou v lese ponechány, zůstanou ve styku se vzduchem a jsou likvidovány převážně aerobními biologickými procesy, tudíž k ukládání uhlíku nepřispívají. Proto jsme přesvědčeni, že z hlediska emisí CO2 je třeba co nejvíce nadzemích částí těžit. Kvalitní dřevo je konstrukční materiál například při stavbě domů, kde zůstane uhlík uložen 100 let, a navíc dřevo velmi efektivně substituuje výrobně energeticky náročné materiály jako jsou cihly, ocel, či beton. Tuto vloženou energii ušetříme. Větve stromů a odpad ze zpracování dřeva nahrazují fosilní paliva, což též představuje úsporu emisí CO2.
Les má v kulturní krajině tím vyšší přínos ke snižování CO2, čím více slouží jako obnovovaný hospodářský les a jeho produkty jsou využívány ke konstrukci staveb a k energetickým účelům. Les lze tedy chápat jako pole s nepříliš výnosnou energetickou plodinou, avšak se spoustou dalších přínosů. Rozhodně nesouhlasíme s názorem, že těžba dřeva má negativní vliv na bilanci CO2.
V dnešní době je vytvářen nový zákon o OZE, v němž by měl být kladen důraz na využívání biomasy. Smysluplné fungování zákona bude kriticky záviset na tom, jak bude systém podpory využívání biomasy konstruován. Pokud by se výkupní ceny energie vyrobené z biomasy odvíjely od vlastní ceny biomasy, velmi snadno může dojít k situaci, že ceny biomasy i výkupní ceny energie začnou zcela nekontrolovatelně stoupat a vznikne velmi podobný problém jako u fotovoltaiky. Tomu lze předejít například tím, že výkupní cenu energie z biomasy odvodíme z ceny energie z uhlí povýšenou o pevnou částku za ekologický přínos. Systém by pak přirozeně reguloval cenu biomasy tím, že pokud cena biomasy začne stoupat, přestane být o ni zájem a tak vznikne přirozený tlak na pokles ceny.
Slunce
Sluneční energie a její přímá přeměna na teplo nebo elektřinu představuje teoreticky obrovský potenciál. Přímá přeměna sluneční energie je až stonásobně účinnější než fotosyntéza (navíc může využívat zemědělsky nevyužitelné plochy), je však limitována vysokými investičními náklady.
Využití slunečních kolektorů pro ohřev vody a na přitápění lze dnes považovat za zvládnutou technologii, byť instalace kolektorů je stále třeba podporovat asi 50 % dotacemi. Na druhé straně výroba elektřiny ze slunečního záření, která se u nás realizuje téměř výlučně pomocí fotovoltaických panelů, zatím nedozrála do stadia efektivního využití. V podmínkách České republiky lze ve fotovoltaické elektrárně s nominálním výkonem 1kWp ročně vyrobit asi 1000 kWh elektřiny, tedy ušetřit asi tunu emisí CO2 ovšem za cenu asi 10 000 Kč! Ač klesly pro rok 2011 výkupní ceny elektřiny ze slunce asi na polovinu, pořád tyto ceny představují asi 80-90% dotaci. Zcela nesmyslná podpora podnikání v této oblasti v letech 2009 a 2010 měla za následek, že spotřebitelům elektřiny vznikl v příštích 20 letech závazek zaplatit za elektřinu navíc asi půl bilionu Kč, což jistě nezůstane bez vážných sociálních a národohospodářských důsledků. To je cena za to, že počínaje rokem 2011 budeme zhruba 2% naší elektřiny vyrábět ve fotovoltaických elektrárnách za cenu asi 12 Kč/kWh a o toto množství navýšíme její vývoz za necelou 1 Kč/kWh. O nízké užitné hodnotě nestabilní fotovoltaické elektřiny vypovídá fakt, že pokud bychom chtěli dnes uplatnit fotovoltaickou elektřinu na volném trhu bez využití výhod zákona o OZE, budeme rádi, sjednáme-li kontrakt s odběratelem za 30 hal./kWh. Je správné podporovat výzkum fotovoltaiky, aby se během následujících desetiletí mohla stát dominantním konkurenceschopným nízkoemisním zdrojem elektřiny. Od přemrštěné podpory instalací fotovoltaiky na úkor bezbranných lidí, který proběhl v letech 2009 a 2010, by se měl každý racionální jedinec (a nejen on) striktně distancovat.
Vítr
Využívání energie větru nemá u nás optimální podmínky, neboť míst s vhodnými větrnými poměry není příliš mnoho. Přesto množství elektřiny vyrobené u nás ve větrných elektrárnách stále stoupá a o pokročilosti technologie vypovídá fakt, že se vyplácí stavět nové větrné elektrárny již při přijatelných 50% dotacích realizovaných přes povinné výkupy. Výroba větrné elektřiny u nás v dohledné době patrně nepřekročí 4 TWh ročně. Pro budoucnost se dá očekávat, že větrné farmy budou nejvíce vznikat na polích, kde stožáry větrných elektráren budou zaujímat jen malý podíl plochy pole a nebudou nikoho ohrožovat např. odpadající námrazou či hlukem. Podobná řešení lze již vidět v Rakousku, když jedeme z Brna do Vídně.
Voda
Se stavbou velkých vodních elektráren se nepočítá a potenciál malých vodních elektráren (výkon do 10 MW, podle EU jen do 5 MW) je u nás malý. Malé vodní elektrárny vznikaly u nás již od konce 19. století a jsou ekologické tím, že respektují podmínky lokality. Řada malých vodních elektráren bohužel zanikla a obnovy se asi dočká jen málokterá. Elektřina z malých vodních elektráren je podporována pomocí povinných výkupů přibližně stejně jako elektřina z větru.
Teplo Země
Geotermální energie je dnes využívána hlavně pomocí tepelných čerpadel získávajících nízkopotenciální teplo z vrtů hlubokých do 100 m či podpovrchových kolektorů. Přímo využitelné teplo pro topení či výrobu elektřiny se nachází v hloubkách řádu kilometrů, což představuje obrovské investiční náklady na pořízení vrtů. Dá se předpokládat, že geotermální energie z hlubinných vrtů bude u nás využívána jen sporadicky.
Potenciál snížení emisí CO2 dosažitelný změnou životního stylu.
Ukázali jsme, že je „dnes“ možné „rychle“ pomocí jádra, úspor a využívání OZE omezit naše emise CO2 o cca 60 %. Další snižování by bylo možné pomocí změny vzorce chování velké části obyvatel.
Několik procent populace má vrozeno šetrné chování a vždy budou mít život spojený s extrémně nízkou produkci CO2. Několik procent populace bude naopak vždy ignorovat rizika spojená s produkcí CO2 a nikdy nebudou ochotni produkci CO2 jakkoli snižovat. Drtivá většina lidí má omezené finanční prostředky, je k rizikům z emisí skleníkových plynů v podstatě lhostejná a pokud se nevyskytnou katastrofické projevy v důsledku změn klimatu, bude se chovat zhruba způsobem: za své peníze chci maximálně uspokojovat své potřeby a vliv mého chování na okolí neřeším. Změnu životního stylu této části populace je tedy možné vyvolat jen tím, že dáme uhlíku cenu. Čím bude cena uhlíku vyšší, tím větší bude vliv na změnu jejich chování. Pak budou spontánně žádány nízkouhlíkové výrobky, služby a postupy, což přirozeně vyvolá technologickou inovaci ve všech oborech.
Před několika lety vznikla koncepce tzv. uhlíkové daně + 100% dividendy, která zatím, bohužel, zůstává jen na papíře. Jejím základem je zatížit poplatky (uhlíkovou daní) veškerá fosilní paliva při jejím vytěžení nebo importu do ČR a tyto poplatky pak rozdělit rovnoměrně všem občanům ČR (100% dividenda). Kvůli uhlíkové dani se sice veškeré zboží a služby zdraží úměrně množství CO2 spojeným s výrobou zboží či realizací služby, díky 100% dividendě však bude mít každý člověk nominálně více peněz, které může použít do investic na úsporná opatření. Automaticky klesne zájem o „vysokouhlíkové“ zboží či služby. Na této koncepci vydělá každý, jehož život je spojen s podprůměrnými emisemi CO2, což je většina populace převážně sociálně slabých. Uhlíkovou daní budou ke snižování emisí CO2 motivováni všichni. Lidé spojení s vysokými emisemi budou chtít na placení uhlíkové daně co nejvíce ušetřit a lidé spojení s nízkými emisemi budou chtít na rozdílu dividendy a daně co nejvíce vydělat.
V současné době jsme již několik let vtaženi do dlouhodobého experimentu, který má motivovat snižování emisí CO2 pomocí tzv. emisních povolenek. Ty jsou v současné době v omezeném množství bezplatně přidělovány velkým emitentům CO2. Tak je v současné době podchycena zhruba polovina emisí CO2 s tím, že pravidla pro přidělování emisních povolenek nejsou zdaleka jednoznačná a je tak vytvořen obrovský prostor pro lobbing velkých emitentů. O složitosti a neprůhlednosti přidělování emisních povolenek svědčí schéma uvedené na Obr. 4 – každý čtenář nechť si udělá představu sám.
Závěr
Lze říci, že Česká republika má předpoklady vyrovnat se s podstatnou redukcí emisí CO2, aniž by to zasáhlo životní úroveň občanů. Tento závěr je v plné shodě s výsledky studie společnosti McKinsey & Company, viz. obrázek 6, kde je šikovně dokumentováno, že naše emise CO2 lze snížit téměř na polovinu ekonomicky návratnými opatřeními. Používání motorových biopaliv a fotovoltaická výroba elektřiny zde vycházejí jako zdaleka nejméně efektivní opatření pro snižování emisí.
V textu je ukázáno, že jako rozhodující nástroj pro efektivní snižování emisí CO2 vidíme rozvoj jaderné energetiky, dále důsledné uplatnění nízkoenergetického stavitelství a využívání biomasy. V oblasti legislativy a podpor je třeba opustit neprůhledné a celoplošně neúčinné systémy dotací a emisních povolenek a nahradit je transparentním systémem uhlíkové daně + 100% dividendy (nebo systémem založeným na podobném principu), který zaručí automatické finanční znevýhodnění jakékoli činnosti spojené s vysokou emisí CO2 a spravedlivě ohodnotí jakékoliv opatření vedoucí ke snižování emisí CO2. Tím vznikne přirozené tržní prostředí pro konkurenci jednotlivých opatření ke snižování emisí CO2. Navíc jde o fiskálně neutrální systém, který nemá negativní dopady na státní rozpočet a současně je přínosný i v sociální oblasti, neboť uhlíková daň vybraná za dovezená a vytěžená fosilní paliva by byla všem našim občanům rozdělena rovným dílem.
Dosavadní ochota politiků koncepčně řešit problém snižování emisí CO2 je nulová. Bohužel je třeba připustit, že na tvorbu naší energetické politiky i politiky ochrany klimatu mají velmi podstatný vliv zájmy mocných energetických podniků, kterým představená koncepce uhlíkové daně + 100% dividendy rozhodně nevyhovuje. Těžko se například vzdají zisků z vývozu elektřiny vyrobené v uhelných elektrárnách nebo příjmů z prodeje emisních povolenek, které v nadměrném množství od státu bezplatně získali. Navíc tu v posledních letech přibyl další významný hráč – budovatelé a provozovatelé fotovoltaických elektráren, kteří budou maximálně využívat svůj vliv pro co nejdelší udržení přemrštěné podpory této zatím u nás nejméně efektivní technologie. Také se stále více ukazuje, jak je pro politiky atraktivní přerozdělovat peníze podle vágních pravidel v rámci dotačních programů. Proto zřejmě nelze žít ve velkých očekáváních, že se podaří smysluplnou koncepci ochrany klimatu vbrzku prosadit. To však nemůže bránit tomu, aby byly koncepce ochrany klimatu již dnes rozvíjeny a diskutovány a byly tak připraveny pro dobu, kdy si lidé i politické reprezentace v důsledku řady negativních projevů plně uvědomí vážnost nebezpečí klimatických změn. Zřejmě právě absence smysluplné koncepce ochrany klimatu řešící i zdroje financování byla hlavní příčinou neúspěchu nedávných klimatických konferencí v Kodani a Cancúnu.
Prameny:
Svoboda J., Svobodová J.: Reálné cesty snižování emisí oxidu uhličitého, Vesmír 86, 2007/10
Svoboda J., Svobodová J.: Uhlíková daň Vesmír 87, 616, 2008/9
Svoboda J.: Zaveďme uhlíkovou daň!, Ekolist 1/2009
Polanecký K. Ed.: Potenciál úspor energie v budovách do roku 2050, Hnutí DUHA 2007.
Drápalová J.: Regenerace panelových domů, Era, 2006
Hansen J.: Tell Barack Obama the Truth – The Whole Truth, 11.11.2008
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=BULLE00305&&kapitola_id=1
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=16-16a&&kapitola_id=34
http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2007/index.htm
http://www.czechcoal.cz/cs/ur/zprava/2007cz/ur25.html
http://www.velkavyzva.cz/index.php?zateplovani
http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probonoccreport/Report_czech_version.pdf
http://amper.ped.muni.cz/~svobodak/clanky.html
http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen
Plovoucí systém z MIT odstraňuje uhlík přímo z mořské vody
Autor: Stanislav Mihulka (19.02.2023)
Přichází Orca: Na Islandu spouštějí největší zařízení na vycucávání uhlíku na světě
Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2021)
Oxid uhličitý v roli ochránce životního prostředí
Autor: Josef Pazdera (10.04.2005)
Diskuze:
Neváhejte, zavalte ho dotazy, tři dny bude on-line
Jindriska Svobodova,2011-01-26 15:04:19
Tak pánové, máte možnost ptát se skutečného klimatologa
a ne amatérské kutilky.
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimatolog-jan-pretel-drasticky-snizovat-emise-je-nesmysl
kde jste přišel k tomu, že Argo ...
Eskarína Samotná,2011-01-17 13:28:31
Dívala jsem se na stránky Arga
http://www.argo.ucsd.edu/global_change_analysis.html,
kde jste přišel k vašim závěrům, že se oceány ochlazují?
Odpověd - Argo tepelný obsah oceánů
Adolf Balík,2011-01-17 15:36:44
Hezká alarmistická nástěnka! Všechno je v ní tím správně ideologickým způsobem interpretováno, aby čtenář náhodou nepropadl pochybnostem o dané vědě a nezatěžoval se v alternativními hypotézami. Ty v dané vědě neexistují, ta je přeci jednoznačná – unequivocal. Ještě mi v tom chybí Hokejkový graf. Ale i před nadpisy na štítě této propagandistické nástěnky vypadají interpretace dat v článcích o geovědách spíš jinak.
Obrázek ze skutečného měření – tepelného obsahu oceánů z Argo vypadá takhle:
http://wattsupwiththat.files.wordpress.com/2011/01/knox-douglass_fig1.png
Informativní článek i s dalšími obrázky je tady:
http://wattsupwiththat.com/2011/01/06/new-paper-on-argo-data-trenberths-ocean-heat-still-missing/
Odkaz na podkladový článek International Journal of Geoscience je v tom též.
Další článek k témuž i s animovanými grafy změn tepla a odkazy na články ve vědecké literatuře, které to konstatovaly, zde:
http://wattsupwiththat.com/2010/10/18/update-and-changes-to-nodc-ocean-heat-content-data/
Překlad tohoto článku je přeložen i do češtiny na této záložce diskuse Slunce a klima na Kosmoklubu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1322&start=5820&page=195
Nese tam název: Aktualizace a změny v datech tepelného obsahu oceánů NODC
Jak nám dle Argo chladne Atlantik
Adolf Balík,2011-01-31 10:14:33
Zde je možno najít překlad: Nová studie: Střední Atlantický oceán se od roku 1998 „silně“ ochladil na teploty nižší než v roce 1981
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=5969&page=199&tid=1322#pid65412
Článek k diskuzi o vlivu CO2 na oteplení
Roman Nepšinský,2011-01-17 09:05:06
http://vanovcan.blog.sme.sk/c/252537/Ale-co-ak-sa-naozaj-neotepluje.html
Několik nesouvislých rýpnutí
Frantisek Kroupa,2011-01-16 20:26:11
Především souhlas s p. Gretschelstem, tak nekvalitní článek na Oslovi mě mrzí, když v rámci objektivity je třeba aspoň konstatovat, že autoři nejsou ekoteroristickými fundamentalisty.
Konkrétněji: věta " Je zjevné, že pokud se neprosadí legislativa umožňující stavět nové domy jen v nízkoenergetickém či pasivním standardu, stav se výrazně nezmění." je podle mne na výprask. Její realizace by znamenala další a podstatné zvýšení nákladů na stavbu (a ne že ne!), čímž by se bydlení stalo ještě nedostupnějším než teď, kdy se stavebník většinou musí upsat lichvářům z bank do konce života.
K výroku v perexu, že "jsme jedním z největších emitentů [CO2] na světě". No a co? Je to dáno geografickými podmínkami a historicky. Jak autoři sami píší: vítr, voda, slunce - toho všeho je u nás málo (a přidávávám příliv, ten dokonce nemáme žádný). A tak se dnes na vesnicích často topí uhlím nebo dřevem (ba snad i petkami, naplněnými pilinami a vyjetým olejem ;-)), ač lidé mají i zaveden plyn - nejsou na něj peníze. No a těžký průmysl? Nebude-li u nás, bude jinde, prostě vyklidíme další trhy. My se posuneme v tabulce jedním směrem, někdo jiný opačným a bursíci budu hýkat nadšením (a žádat ihned více, jako henleinovci), příslušní zaměstnanci a konckonců přes daně i my ostatní už méně.
Dřevostavby - to je další šidítko. Je to náhražkové řešení, jehož kvalita a užitná hodnota se nedá srovnávat se zděnou stavbou. Jistě, těsně pod dokončení vypadá a slouží pěkně, co ale za třicet - padesát let? Po nás potopa? Měl jsem možnost vidět různě staré dřevěné domy v Kanadě, jakmile nastane závažnější problém, třeba něco hnít, je to špatné, nemůžete kus vybourat a vyzdít znovu, případně vyměnit krov, dát novou omítku atd. Přitom cena dřevostaveb (dodávaných) je u nás nesmyslně vysoká. A to nemluvím o riziku požáru, pokud chytí dřevěný dům, je vymalováno. Ještě ke Kanadě, oni tam mají dřeva opravdu dost a dost a relativně za hubičku, dokonce i sloupky držící svodidla podél dálnice napříč Ottawou jsem viděl dřevěná (r. 2006), to v Evropě nikde.
Pěstování biomasy, resp. šťovíku, to snad ani není myšleno vážně. Nejsem odborníkem - zemědělcem, ale ona stačí stávající řepka. Zničit další ornou půdu (potažmo životní prostředí), která je (viz paměti Lubomíra Štrougala :-) ) jedním z našich mála skutečných bohatství, další monokulturou, nevím nevím. Proč to proboha už dávno nedělají jinde? Všude podporují klasickou zemědělskou výrobu. Detailněji viz konkrétní reakce p. Ondráška.
Omlouvám se, ale autoři mi připomínají nadšené svazáky z 50. let. Možná by se jim při troše úsilí podařilo, stejně jako akademiku Moskalenkovi, usilovnou masáží "vemene" rozdojit kozla ;-). Maji nastudovány spousty čísel, kterými argumentují. Asi si ale nedostatečně uvědomují, že základem je vždycky cena. Kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, solární ohřev atd. - o kolik to prodraží stavbu? O kolik let déle budu muset platit vyděračské úroky? Tak zní primární otázka.
To Jindřiška Svobodová
Adolf Balík,2011-01-16 19:36:05
Uvádíte údajné doklady o silném účinku CO2 na klimatické změny rozšířené v alarmistických příručkách. Od těch 70. let však výrazně klesalo albedo země v důsledku nižší oblačnosti. Jediné, z čeho to z té doby víme, byl projekt Earthshine – sledování albeda Země z jejího odraženého svitu na Měsíc pozorovatelného na Měsíci. V tom byl asi důvod tehdejšího oteplování a mělo to i významný dopad na vyzařované spektrum. Kolem přelomu století nastal prudký nárůst oblačnosti, nikoliv však ochlazení, které by dle toho šlo vyvozovat. Došlo však k tomu, že na rozdíl od 90. let se výrazně změnil poměr mezi nízkými a vysokými mračny. Nízká ochlazuje, vysoká otepluje – proti nim je CO2 trpaslík. Celá radiační bilance je tedy podivná, podléhající ne moc průhledné dynamice, ve které hrají hlavní roli mraky a příspěvek CO2 je při tom velice okrajový.
Od roku 2002 však už umíme radiační bilanci planety opravdu měřit. Podíl CO2 v tom však rozlišit neumíme. U oblačnosti, která je daleko významnější než by CO2 i v nadsazených teoriích mohl být, to však vidíme a vidíme, jak stav této mraky vlečené bilance hýbe s časovými derivacemi teplot, vidíme i, jak třebas ENSO s touto bilancí dynamicky cvičí. Zcela v souladu s předpověďmi, že po vyčerpání třicetiletého vzestupu teplot v rámci pravidelného 60-letého cyklu, který už věky řídí klima, se začne ochlazovat, mraky začínají snižovat záchyt energie planetou.
Té energie ale na planetu přichází daleko více energie, než tvůrci těch počítačových her, které jsou glorifikovány na klimatické modely. Modeláři začali tedy hystericky řvát, že oteplování je daleko horší, než si mysleli. Nic takového to ale nebylo, té energie sem vždy chodilo daleko více, jen ty modely byly mizerně. Pak zprovoznili systém ARGO. Ten od roku 2003 měří tepelný obsah oceánů v horních 700 metrech vody. Když ho spustili, zjistili, že tepla je v oceánech daleko více, než ho tam naměřili před tím. Začali tedy zběsile řvát, že je to daleko horší a oceány jsou bezprecedentně teplé, jak už věky nebyly, a zakreslili do svých grafů obrovské zuby vzestupu oceánského tepla. Byl to samozřejmě nesmysl. Žádné teplo tam moc nepřibylo, jen ho vlastně do té doby neuměli měřit a vždy ho tam bylo daleko více.
Teď je ale už jasné, že už řadu let obsah oceánského tepla klesá. Těžko si představit významnější projev globálního ochlazování než úbytek oceánského tepla. Prostě jsme jasně na počátku sestupné fáze naší 60-leté klimatické vlny. (Kromě sezónního poklesu nás asi potká i obrat dosud stoupavého trendu za peridocickou a fluktuační složkou časové řady kvůli aktivitě Slunce.) Ovšem známý cenzor světové literatury o klimatu Trenberth, který je hlavní osobou bránící vydávání nealarmsitických článků v článcích odborných časopisů, který ke všemu připojuje svůj autoritativní výklad víry, zase promluvil. Ten, když promluví, tak je něco jako někdejší slavný projev Milouše Jakeše a všichni se tím baví, jako třeba tento týden při jeho projevu k meteorologům. Trenberth začal vřískat, že se to teplo musí nějak schovávat zrychleně do hlubších vrstev oceánu, kde na nás číhá. Je nepravděpodobné, že ARGO by si takového pohybu nevšimlo. Je tu ale vyšší přísun energie než podle klimatických modelů, ale zároveň ochlazování hlavního tepelného rezervoáru planety. Modely jsou tedy pěkně vedle.
Díky za poznámku
Vladimír Wagner,2011-01-16 18:53:27
Vážený pane Honigu (omlouvám se, že nedávám přehlásku), díky za poznámku. I mě občas vybudí některé "ekologické" představy. Řada v dnešní době prosazovaných projektů, zaštiťovaných úsporami CO2, je podle mého vyloženě absurdních. Proto bych kladl velký důraz na to, jestli jde o i o projekty efektivní a ekonomické hlavně z pohledu celkových úspor energií a fosilních paliv. Souhlasím s Vámi, že efektivní využití odpadu je velmi důležité.
Nevýznamnost CO2
Adolf Balík,2011-01-16 18:08:28
Kdyby CO2 mělo významný vliv na teploty a nešlo jen o náhodnou koincidenci trendu, měly by vyjít nějaké statistické testy závislosti těchto veličin. Žádný takový test, ale nikdy nevyšel.
14 02 2010
Testování Teorie antropogenického globálního oteplování polynomickou kointegrací
Michael Beenstock and Yaniv Reingewertz – Department of Economics, The Hebrew University, Mount Scopus, Israel.
Abstract:
Použili jsme statistických metod vyvinutých pro nestacionární časové řady k otestování teorie antropogenického globálního oteplování (AGW). Tato teorie předpovídá, že vzrůst koncentrace atmosférických skleníkových plynů bude trvale zvyšovat teplotu. Speciálně bylo metodiky polynomální kointegrace použito k testování AGW, když byly globální teploty a sluneční osvit stacionární v 1. diferencích, zatímco zesílení od skleníkových plynů (CO2, CH4 a N20) byly stacionární ve 2. diferencích.
Ukázali jsme, že ačkoliv skleníkové plyny a zesílení sdílí společných stochastický trend, je tento trend empiricky nezávislý na stochastickém trendu teploty a slunečního osvitu. Proto nejsou zesílení skleníkovými plyny, globální teploty a sluneční osvit polynomicky kointegrované a AGW je zamítnuto. Ačkoliv jsme odmítli AGW, zjistili jsme, že zesílení skleníkovými plyny má spíše dočasný než trvalý účinek na globální teplotu. Jelikož skleníkový efekt je spíše dočasný než trvalý, nejsou předpovědi IPCC významného globálního oteplování v 21. století podpořeny daty.
Základní poučení ke kointegraci časových řad v češtině: http://nb.vse.cz/~arlt/publik/A_KJM_97.pdf
Samotný článek: http://economics.huji.ac.il/facultye/beenstock/Nature_Paper091209.pdf
Co se týče dalších novějších výzkumů s obdobným výsledkem viz třeba zde, kde najdete i původní odkazy na JGR:
http://wattsupwiththat.com/2011/01/01/new-peer-reviewed-paper-absence-of-correlation-between-temperature-changes-and-co2/
Tyto výseky samozřejmě nejsou důkazem absolutní nezávislosti, ale jen toho, že existuje-li nějaká závislost, vnáší do vývoje teplot jen tak málo signálu, že ho nedovedeme oddělit od šumu. V businessu nebo technice by těžko kdo vyhazoval prachy za modely, které „vysvětlují“ to, co fenomenologicky neexistuje, místo aby zkusil vysvětlit to, co statistika (tedy věcně zjištěný popis jevu) skutečně ukazuje.
Existují však i jiné přístupy k předvedení nevýznamnosti CO2. Samotný přímý účinek dosud nedovedeme přímo měřit. Vychází se pouze z modelových odhadů. Ty jsou pochopitelně největší u karbonářských aktivistů jako třeba IPCC, NOAA a jiné alarmistické instituce a třebas i 80x menší od jiných. Na datech zatím však svou pravdu neumí ukázat žádná strana.
Ale i když přijmeme ta nadsazená čísla aktivistická čísla vynucovaná politickou korektností, tak to vůbec nic není. I tak je to okrajový účinek. To, co opravdu umíme od r. 2002 měřit pomocí Aqua satelitů, je skutečná energetická bilance planety. Ta se šíleně s obrovskou dynamikou mění podle oblačnosti. To, co má údajně páchat ten strašlivý CO2, odstíní promilem svého účinku snadno nízká mračna, anebo skleníkovým efektem jinými promilemi převýší oteplujícím účinkem vysoká mračna. Ta mračna navíc vykazují, zápornou zpětnou vazbu silně snižující klimatickou citlivost k takovým účinkům, jaké sem možná může ten stopový plyn vnést.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5260
Ti skuteční hráči, co hýbou klimatem, a způsobily zotavování z nejchladnější klimatické katastrofy holocénu od výlevu jezera Agassis zvané Malá doba ledová, ze které jsme se ještě nezotavili tolik, abychom dosáhli teplot jako v přívětivějších holocenních časech, jsou jinde než v sodovkovém plynu.
Skutečný účel toho socialismu s přídělem na uhlík, který má být pod záminkou boje proti přívětivému klimatu nastolen, je společenský řád zvaný korporativismus. Korporativismus prohrál WW2 (nejznámější forma korporativismu známá především z počátku 20. století, se nazývá fašismus, ale existuje i řada jiných forem, např. arabský BAASismus a teď má přijít tohle karbonářství). Prohráli tuhle bitvu, ale bojují úspěšně dál a zrůdné plány IPCC, EPA, EU aj. jsou důkazem toho, se jim daří a že vítězství ve WW2 bylo možná úplně zbytečné.
p. Wagnere
David Hönig,2011-01-16 17:50:33
Ano, opravdu jde o sarkastickou poznamku, neni minena zcela vazne. Akorat proste uz jsem asi zcela alergicky na posuzovani veci z hlediska CO2. Jak zde vsichni naznacili my nevime jak to presne funguje - proto to zkoumame a to je v poradku, to bych podporil. Casto po precteni techto clanku mam pocit, ze je banalizovan vliv na linearni funkci. mame 1 CO2 mame 1 skodu, mame 10 CO2 mame 10 skod. Priroda se CO2 nebrani, spise co se tyka biomasy jsou to pro ni zne. Biomasa poroste vice, cili snizi vice CO2, timpadem vliv bude samozrejme nelinearni a ke konci se vsemi vlivy nevypocitatelne slozity. Co se tyka biomasy jako celku, jsem zcela proti vyuziti jakoli pestovane biomasy za ucelem jejiho paleni. Samozrejme odpad z drevovyroby a jine lidske cinnosti klidne palit - ano. Jinak z energetickeho hlediska je spalovani biomasy neskutecne slozite - investicne nakladne a vyhodne pouze protoze se nalejou penize z "ekologickeho" premysleni - ktere neni vubec a nebo velmi chatrne podlozene. Ekologii ano, ale uplne jinak, napred vychovat lidi k efektivnimu vyuzivani sveho odpadu...
Pane Hoenigu
Jiří Svoboda1,2011-01-16 19:09:42
Občas jdu do lesa a vidím tam spoustu dřevního odpadu. Když si uvědomím, že 1kg větve ná hodnotu zhruba 2 Kč, říkám si, že by nezaměstnaní mohli mít docela dobrý job. Samozřejmě udělat pořádek v lesích má prioritu. Ale ono leží u nás opravdu spousta půdy ladem a je škoda ji nevyužít nějakým extenzivním způsobem pro jednoduché pěstování biomasy. To by mělo být zcela konkurenceschopné zemnímu plynu, nejsou k tomu třeba žádné dotace. A pokud by byla zavedena smysluplná uhlíková daň, pěstovaná biomasa by mohla vážně konkurovat i uhlí. Určitě bych to masově nepodporoval, ale nějakou dotaci na pár pilotních projektů bych moc rád viděl.
Teď jsem se nějak ztratil
Jan Jaroš,2011-01-16 16:52:32
Teď jsem se nějak ztratil. Ať čtu příspěvek pana Höniga jak čtu, nic nevidím o tom, že by vodní pára měla sama na svědomí skleníkový efekt, jen poukazuje na její podstatně větší příspěvek k tomuto jevu.
Co se týče vaší reakce na pana Hudečka, neudělal jsem nic jiného, ne že jsem upozornil i na druhou stranu mince, totiž že v tomto směru existují *pouze* neověřené hypotézy a ověřené studie prostě nejsou - ani takové, které by prokazovaly zanedbatelný efekt CO2, ani takové, které by ho naopak popíraly. Pokud tady tepete zjednodušení v podobě příspěvku pana Hudečka, není mi jasné, proč netepete například zjednodušení v podobě tvrzení paní Svobodové ze včerejších 15:42, že "Je řada i empirických důkazů, že zvyšující se hladina CO2 zapříčiňuje zintenzívnění skleníkového jevu." To je totiž pokud vím stejně nepravdivé, jako když totéž někdo napíše o vodní páře.
Mimochodem, napsal jste, že se mýlím, a pak jste pouze rozvedl to, co jsem psal předtím já. Tak nevím... :-)
Kruci!
Jan Jaroš,2011-01-16 16:54:45
Kruci, nešlo by udělat zdejší systém reakcí na komentáře tak, aby se v tom zorientoval i blbý ajťák jako já? :-)
Moje reakce měla být ve vlákně pod příspěvkem pana Wagnera z 16.01.2011 v 15:33
Už je tu i potvrzující reakce pana Honiga
Vladimír Wagner,2011-01-16 18:41:17
Vážený pane Jaroši, pokud jsem jen rozvinul, to co jste měl na mysli, tak to jsem rád a šlo tedy o nedorozumění. Takže souhlasíte, že na celkový skleníkový efekt (který zvyšuje teplotu klimatu o desítky stupňů) má nezanedbatelný vliv oxid uhličitý. A tato věc je ukázána v řadě odborných prací (uvádí se zhruba podíl okolo 20 procent). Pan Honig ovšem tvrdil, že je CO2 z hlediska skleníkového jevu zanedbatelné množství a pokud jeho množství zvedneme téměř stokrát (na jedno procento), tak se nic nestane. To je ovšem nesmysl. A jako sarkastickou poznámku, kterou nemyslí vážně, ji ohodnotil sám pan Honig o jednu poznámku výše. Ale to je přesně to, co jsem o jeho výroku říkal já. Takže i sám autor potvrdil mé hodnocení.
Hmm.
Jan Jaroš,2011-01-16 19:07:25
Hmm, tak v tom případě beru svou poznámku zpět. To co píšete nyní a co mi vkládáte do klávesnice není to, co jste psal 16.01.2011 v 15:33 - alespoň tak jak jsem ho pochopil.
V tom případě mě zajímá vaše odpověď na příspěvek pana Balíka z 18:08
Už vím v čem je nedorozumění
Vladimír Wagner,2011-01-16 21:08:22
Váš odkaz na mou reakci na pana Balíka mi možná vysvětlil v čem je naše neporozumění. Jedna věc je skleníkový efekt, který způsobuje, že teploty jsou zhruba o třicet stupňů vyšší než by byla v případě, když by záření nebylo pohlcováno v atmosféře. V tomto případě je nezanedbatelný vliv CO2 ukazován v řadě odborných publikací. To je důvod, proč nelze říkat, že je vliv na skleníkový efekt CO2 zanedbatelný a zvýšení jeho množství o několik řádů nebude mít žádný vliv. Jinou věcí je vliv různých faktorů na relativně malé změny teploty (v řádu zlomků a jednotek stupně), které pozorujeme ve vývoji klimatu v minulosti a nyní. Tam je odlišení vlivu změn různých faktorů (sluneční činnosti, oblačnosti, množství CO2 ...) na teploty daleko náročnější (připomínám, že závislosti jsou nelineární). A pochopitelně jsou už takové "relativně malé" změny pro klimatické modely značným oříškem. A právě zde jsou rozpory i v odborné literatuře. A jedině o této oblasti mluví pan Balík. Jeho uváděné publikace se většinou zabývají korelacemi mezi různými parametry (jestli jsou nebo ne a jaké). Tuto oblast jsem označil za otevřenou a na to, abych o ní mohl fundovaně diskutovat, bych potřeboval ještě prostudovat značné množství literatury.
Jan Jaroš,2011-01-16 21:32:39
Aha, takhle - v tom případě jsme si opravdu nerozuměli, těch 20% jsem pochopil v trošku jiném kontextu. Pro jistotu - shodneme se na tom, že v současné době není jasné, jaké účinky vlastně další přidávání oxidu uhličitého do atmosféry může mít, protože ty účinky při dalším zvyšování koncentrace nejsou lineární a navíc tam pravděpodobně působí i nějaké ty záporné zpětné vazby (čemuž by odpovídalo i to, že posledních deset let se podle všeho neotepluje)?
Tak jsme si vše vysvětlili
Vladimír Wagner,2011-01-16 22:56:09
Ano, podle mého názoru, to, jaký přesně vliv má přidávání dalšího oxidu uhličitého do atmosféry, není jasné. Já ani nejsem přesvědčen, že by chování za poslední léta prokazovalo nějakou zpětnou vazbu. Ale nevylučuji její existenci. Možná bych se dobral konkrétnějšího názoru po důkladném prostudování většiny existujících odborných studií, ale možná to není možné bez dalších výzkumů a přesnějších dat.
Pane Hudečku
Jiří Svoboda1,2011-01-16 12:41:32
Myslím, že pouhé konstatování, že Vás článek rozladil, aniž byste specifikoval, co Vás tak rozladilo, nelze považovat za diskusní příspěvek. Pokud si článek přečtete opravdu pozorně, snažíme se upozorňovat jen na ta ekonomicky plně návratná opatření, na která by občané nemuseli přes dotační programy nic doplácet. V tom je to snad nové - dělat politiku ochrany klimatu, která by nás nic nastála. Ani to se Vám nelíbí?
Na to nelze nedoplatit
Adolf Balík,2011-01-16 18:21:10
HDP planety je lineární funkcí objemu primární Gibbsovy energie, které civilizace spotřebuje. Jeden US dolar produkce v cenách roku 1990 se vyprodukuje z 0,97 mW x rok plus/minus 0,03 s 95% mírou věrohodnosti. Příděl energie tedy znamená nové zavedení feudalismu. Inundační civilizace vyprodukovala tolik, kolik měla zavlažovací vody. Klasický feudalismus tolik, kolik měl bonitní půdy. Naše civilizace tolik, kolik má Joule chemického potenciálu. Uvalí-li na to nová elita kontrolu, založí nvou feudální despocii, kde se bude přidělovat energetické léno. Jakékoliv omezení či dokonce jen zdražení těchto zdrojů je neúčinnější brzdou hospodářského růstu, pokroku a liberální společnosti, jakou si jen lze představit. Ideologie kontroly uhlíku jsou nebezpečnější než Main Kampf, Leninovy spisy, Marxův Kapitál a Maova knížka dohromady.
Ta čísla:
http://www.springerlink.com/content/9476j57g1t07vhn2/
Jiří Svoboda1,2011-01-16 12:30:54
Pane Ondrášku, já rozhodně žádnou dotační politiku dělat nechci a jasně v článku i říkám, že dotace jsou cesta do pekel - viz třeba poslední odstavec článku.
Myslím, že rozvádět detaily, jak pěstovat a sklízet šťovík, je asi nad rámec tohoto článku.
Pár kacířských myšlenek
Pavel Hudecek,2011-01-16 03:44:56
Článek mi nepřijde tak špatný, často dokonce dobrý, ale:
1. Pár známých staví/nedávno stavělo domy, tak mám určitou představu o technické realitě zateplování. Oněch úžasných 15 kWh/m2/rok není tak snadno dosažitelných, jak se na první pohled zdá. Pro gůglení doporučuji termín "tepelné mosty". Prakticky to znamená, že u zmiňovaných 16 cm se celekm snadno dosáhne úspory z něco přes 200 kWh/m2/rok na zmiňovaných 40 (tedy snížení o 80 %), ale představa, že pouhým zesílením na 25 cm se dosáhne zázračných 15 kWh/m2/rok a že to takto vydrží dlouho - ta je velmi odvážná. Má-li se toho reálně dosáhnout, bude to o dost dražší a to za zlepšení o 12,5 % prostě nestojí. Je lepší zateplit jeden dům o 92,5 %, nebo dva domy o 80 %?
2. Je nutné si uvědomit, že reálné zateplení obnáší i drastické snížení větrání. Obzvlášť, pokud se má využít těch 25 cm. No a tím se dostáváme k jednomu nehezkému grafu ze Skeptického Ekologa: S rostoucí životní úrovní nejdříve začne klesat znečištění vnitřního prostředí (ohniště v domě->kamna->plyn->dálkové teplo/elektřina), pak znečištění vnějšího prostředí (odloučení popílku, odsíření), jenže pak se začne spořit energie a ejhle: znovu roste znečištění vnitřního prostředí (vypočtěte např. kolik mikrogramů/m3 SO2, POx, ClOx vznikne, když v panelákovém bytě škrtnete jedinou sirkou) se všemi zdravotními následky. No a léčna je drahá (=velká další spotřeba energie).
3. Obecně veškerá velmi nákladná opatření nemůžou z principu vést ke snížení uhlíkové stopy: Výsledkem je vždy ohromná energetická náročnost a to buď přímo při těch opatřeních, nebo tím, že skupina obyvatel, která na tom pohádkově zbohatne, začne žít luxusním a tedy i extrémně energeticky náročným životem. Každá úspora ve stylu "nechci slevu zadarmo" je tedy iracionální.
4. Je docela zajímavé, proč se Grónsko jmenuje, tak jak se jmenuje - ano, je to Zelená země - žádné ledovce. No a nevím o tom, že bychom se v dějepise učili o drasticky vysoké hladině moře v době objevení Grónka. Obecně byla taplá období pro civilizaci nejlepší a studená nejhorší - proč by tomu dnes mělo být jinak?
5. Pokud by produkce CO2 skutečně vedla k oteplování, pak se tím samovolně sníží nároky na topení a s tím i další produkce CO2 :-)
----------
Nejlepší řešení je asi tady:
http://petrmach.cz/jak-vystoupit-z-eu.pdf
To jsou přesně body, které je třeba promýšlet ...
Vladimír Wagner,2011-01-16 10:58:15
K bodu 2. bych ještě dodal, že se v domcích s velmi kvalitním zateplením mohou objevit problémy s radonem (v praxi se po zateplení opravdu v některých případech objevují). Obecně ve většině případů není v praxi na papíře ideální řešení tak ideální. Tedy tlačit k papírovým ideálním číslů se může ukázat v praxi neekonomické a škodlivé. Je třeba u každého řešení uvážit celkové dopady a zároveň je sledovat i při praktické realizaci v širším měřítku. Někdy se nežádoucí pobočné jevy objeví až při něm. Jinak si stále myslím, že velký problém je, že řada návrhů (větší podíl dřeva na stavbu, biomasy na topení ...) tlačí na jeden stejný přírodní zdroj. Na druhé straně je velká šance, že řada námětů přednesená autory bude v různé míře a rozsahu dobře uplatnitelná v praxi (už i je :-)). A ani autoři netvrdí, že jsou jediná a samospasitelná.
Pane Hudečku
Jiří Svoboda1,2011-01-16 13:31:24
Já jsem z toho systému odpovědí úplně zpitomnělý. Má předchozí odpověď měla směřovat panu Gretschelstovi, Promiňte.
K Vašim komentářům.
1. Je lepší zateplit jeden dům na 92,5% než dva na 80%, protože za zateplení jednoho domu na 92,2% dáte jen nepatrně více než jednoho domu na 80%. Zateplení např. 30 cm polystyrénu stojí jen asi o 20% více než 15 cm. Dávat 15 cm je pouze nezodpovědná pohodlnost. Okna s trojskly jsou jen o 10% dražší než s dvojskly a izolují až o 50 % lépe. A co je důležité, 12,5% potenciálu úspor v druhém případě pohřbíte! Potenciál rentabilních úspor je bohatství, se kterým není záhodno mrhat.
Jsem přesvědčen, že stavět pasivní domy, stejně jako zateplovat paneláky na pasivní standard je EKONOMICKY optimální řešení, které má i optimální dopad na životní prostředí vpodstatě jako vedlejší produkt. Na stavby se nelze dívat jako na počítač s morální životností kolem 5 let či jako na pračku či auto s morální životností 10 let. Budovy opravujeme na 50 let a nové stavíme na 100 let. Na takové subjekty je třeba vzít zcela jiná ekonomická kritéria, protože každé odfláknutí se bude projevovat velmi dlouhou dobu a často jsou v budoucnu jen těžko odstranitelná.
Re: Pane Hudečku
Pavel Hudecek,2011-01-16 14:43:35
Problém je v tom, že čím vyššího zateplení chcete dosáhnout, tím více detailů musíte řešit. Dosažení pasivního standardu je snadné, pokud se s ním počítá už při koncepci, která předchází projektování domu. V případě dodatečných úprav domu z doby, kdy se tohle vůbec neřešilo, je ovšem tato představa značně diskutabilní.
Když na zeď dáte 10 cm izolace, máte téměř jistotu, že úspora bude odpovídat těm 10 centimetrům. Naopak když tam dáte 30, můžete pak měřením zjistit, že teplo uniká různými drobnými, avšak těžko řešitelnými detaily a výsledek je na úrovni 18 cm. Klasický problém například nastává už s okny: Moderní okna jsou tenoučká, sice dobře izolují, ale nějak se musí přejít z rámu na tu silnou izolaci okolo. Výsledek: U domu, který nebyl pro takový účel projektován se často stane, že přechody okolo okem tvoří nezanedbatelné procento celkové plochy, takže z instalovaných 25 centimetrů se stane průměrných 17. Celkový závěr je pak cca takovýto: Úpravy se prodraží, máte výhled jak z bunkru a stejně se tepelné perametry moc neliší od sousedního domu s poloviční izolací.
Jde o to, jak se vetra...
Ondřej Zeman,2011-01-17 20:33:46
Nejlepe je okno (okna) otevrit na maximum, aby se vymenilo co nejvice vzduchu v co nejkratsim case. Idealni je udelat pruvan. Teplo ze zdi takto unikne ven v tom nejmensim mnozstvi a po ukonceni vetrani o to vice "vytopi".
Bohuzel se tohohle postupu drzi jen malo lidi a spolecne s castym zvykem pretapet to likviduje jakoukoliv snahu o dosazeni maximalnich uspor, ktere zatepleni nabizi.
Mimochodem, co mame zatepleny panelak (vcetne zasklenych balkonu, ktere se diky nastavbe zmenily v podstate v mensi mistnost, protoze na hloubku maji pres dva metry - vyborny sklenik), ted topeni zapiname minimalne, posledne kdyz teploty sly k minus dvaceti a i to bylo jen pomerne na kratkou dobu. Normalne bohate staci, ze ho ma nekdo na okruhu spustene a trubky topi nekdy az prilis, takze vetram ne jen kvuli cerstvemu vzduchu, ale protoze mi je moc teplo :)
Ale je mi jasne, ze je to i diky orientaci bytu, takze slunicko v tomhle velmi pomaha ;)
Žasnu, že se na jinak skvělých stránkách OSLA
Miroslav Gretschelst,2011-01-15 21:51:35
objevuje takovýto článek. Rozladil mě podobně, jako někdejší seriál o "výhodách" větrných elektráren. Pro ty, kteří mají sílu vrtat se v podobných politikách, doporučuji proto také jeden web:
http://www.klimaskeptik.cz
A nyní posuzujte argumenty.
Případně, když už byla řeč o aktuálních věcech
Pavel Hudecek,2011-01-16 03:06:37
Tak tu máme prezentaci z nedávného Fyzikálního čtvrtku s panem Kremlíkem:
http://www.aldebaran.cz/lectures/2010_Kremlik_FC.zip
Obecně totiž nikdo nepochybuje o tom, že CO2 je skleníkový plyn, ale voda v podobě oblačnosti má prostě vliv o tolik větší, že na nějakých promile CO2 skutečně nezáleží...
---------
Srovnání diskutovaného článku s tím šíleným seriálem o větru bych ale zas tak hrozně neviděl. I když, "větrníci" vlastně také začínali celkem nevinně, ...
Kde je ukázáno, že je vliv CO2 zanedbatelný?
Vladimír Wagner,2011-01-16 10:40:55
Vážený pane Hudečku, prosím dejte mi odkaz na odbornou literaturu, kde je prokázán zanedbatelný vliv oxidu uhličitého na skleníkový efekt. Ne pana Kremlika, to je aktivista, který semele páté přes deváté. On třeba staví své závěry o dominanci vlivu Slunce přes vodní páry na vývoj klimatu v poslední době na hypotéze Henrika Svensmarka o vlivu intenzity galaktického kosmického záření na tvorbu oblačnosti. To je ovšem pouze hypotéza, která nebyla prokázána. Nedávno jsem o připravovaných studiích, které by ji mohly prokázat či vyvrátit, psal i na Oslovi: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4721 . Ostatně ani pan Kremlik nikde ve své prezentaci neprokazuje zanedbatelný vliv CO2 na skleníkový efekt. To, co se snaží dovozovat, je dominantní vliv Slunce na vývoj klimatu.
A kde že není? :-)
Jan Jaroš,2011-01-16 12:40:06
Pane Wagnere, pokud se nemýlím, ona ta odborná literatura má problém s prokazováním i opačných závěrů. Jednoduše nikde není spolehlivý zdroj, který by říkal co se děje. Nicméně nevím o tom, že by některý z matematických modelů stavějících na větším vlivu oxidu uhličitého neměl v posledních (minimálně) deseti letech problémy při srovnání jeho předpovědí s reálnými hodnotami. Závěry "klimaalarmistů" jsou z tohoto pohledu minimálně stejně problematické... :-/
Právě, že se mýlíte ..
Vladimír Wagner,2011-01-16 15:33:26
Vážený pane Jaroši, mýlíte se. Existuje řada odborných publikací, kde se ukazuje, že pouze skleníkový efekt z vodní páry bez přispění CO2 a dalších zdrojů (metan) by nestačil k tomu, aby zajistil teplotu tak příznivou pro život, jakou máme (jinak by byla o desítky stupňů nižší). V čem jsou však i v odborné literatuře diskuze je, jak se současné změny různých skleníkových plynů projevují a projeví ve změnách klimatu. Tyto změny nejsou o desítky stupňů, jako v případě odstranění všech skleníkových plynů, ale přesto mohou být významné. Neví se přesně, jak se jednotlivé vlivy změn obsahu jednotlivých skleníkových plynů ovlivňují (případně znásobují). Neví se přesně, jaký podíl má na současném vývoji klimatu a bude mít do budoucna Slunce a jiné vlivy (třeba právě antropogenní CO2). Současné klimatické modely, ač jsou velmi komplexní a matematicky náročné, přesto nedokáží popsat řadu aspektů minulého i současného vývoje klimatu. A ještě hůře se dá odhadnout, jaké budou případné ekologické a ekonomické dopady těchto změn. To vše je otázkou seriozní diskuze a konečně rozhodnout může pouze vědecké pozorování, experimenty a bádání. Primitivní nepravdivé zkratky (viz třeba výrok pana Honiga v této diskuzi) rozumnou diskuzi jen nabourávají. Nevím, jak jste pane Jaroši přišel k tomu, že se zastávám klimaalarmistům. Já vystupuji proti již zmíněným primitivním zkratkovitým výrokům u aktivistů na obou stranách. Ať už jde o pana Kremlika nebo pana Al Gora, pokud mám zmínit aspoň dva zde dobře známé.
Dobrá,
Jiří Svoboda1,2011-01-15 20:46:17
technologii pěstování šťovíku vzdávám a ptám se Vás, jako zkušeného zemědělce, za kolik by bylo reálné produkovat tunu šťovíkových peletek či peletek z jiných, možná vhodnějších energetických plodin.
Nevím
Jirka Ondrasek,2011-01-16 09:18:12
Pane Svobodo, to nemůžete chtít na traktoristovi. To já nevím. To spíše Vy jste měl v článku napsat od koho jste ty nesmysly čerpal, protože pokud na jejich základě chcete dělat dotační politiku (to totiž ve svém článku říkáte), tak potěš nás Pánbůh. Ale zkuste tu otázku položit svým kolegům z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, tam pokud vím také několik let řešili výzkumný úkol pěstování energetického šťovíku.
Roman Nepšinský,2011-01-15 20:11:54
p. Wagner + Svobodovi: Dekuji za odpovedi a ozrejmeni vasich nazoru na vec, diskuze si cenim
Ještě poznánka ke stavebnictví
Jiří Svoboda1,2011-01-15 12:29:02
Píšeme, že potenciál úspor ve stavebnictní je odhadován na 60 %. To jasně nekoresponduje například s tím, jak jsou dnes s posvěcením energetických auditorů a podpůdných programů zateplovány panelové domy, z nichž jen málokterý po rekonstrukci uspoří 60 %. Energetika, to je ve stavebnictví jedna velká zoufalost. 60 % úspor odpovídá stavu, že v panelácích ušetříme přes 80 %, v rodinných a bytových domech kolem 70 %, začneme brzy stavět jen v pasivním standardu, s řadou budov zřejmě nic smysluplného udělat nelze... A toto vůbec není o penězích a dotacích. Existují jednoduché a levné postupy, kdy toho jde dosáhnout s pozitivní nákladovou bilancí.
Jednoduché příklady: okna s trojitým zasklením mají únik tepla o 40% nižší než ta s dvojitým zasklením a přitom jsou jen o cca 10% dražší. Běžně se však dávají nová dvojitá. Navýšení ceny za trojitá okna se za jejich životnost několikanásobně zaplatí v úsporách za energii. Nebo běžně stavíme tlusté obvodové zdi z cihel a na ně přilepíme 8 cm polystyrénu, abychom se vešli do normy. Ale nosná obvodová zeď může mít i poloviční tloušťku a na ni se dá lehce nalepit a přikotvit 25-30 cm polystyrénu. Taková zeď vyjde levněji a izoluje více než dvakrát lépe než ta dříve zmíněná. V domě je lepší tepelná pohoda, potřebujeme menší a levnější otopný systém... Zkuste se na procházkách kolem sebe dívat jak se nemožně staví. A s každým takovým případem se 60% potenciál úspor neustále zmenšuje. Někdo by zasloužil pořádnou do řepy.
Na okraj - globální opeplování GO
Jindriska Svobodova,2011-01-15 11:44:59
Je tu více empirických důkazů, že zvyšující se hladina CO2 zapříčiňuje zintenzívnění skleníkového jevu. Satelitní měření od r.1970 potvrzují, že do vesmíru uniká méně dlouh.záření těch vlnových délek, které zrovna pohlcuje oxid uhličitý. Povrchová měření ukazují více dlouhovlnného záření těch stejných vlnových délek vracejících se zpět na povrch Země. Výsledkem teto tepelné nerovnováhy je akumulace tepla za posledních 40 let.
Klimatická změna je tématem, které se stalo předmětem zájmu politiky a veřejné diskuse. Bližší náhled na debatu vedenou o změně klimatu ji však ukazuje jako problematickou hned z několika hledisek: můžeme pozorovat značný rozpor mezi aktuálním vědeckým poznáním a informacemi, které se objevují v médiích, a následně i v širším společenském okruhu.
Aktuální vědecké poznání klimatologie je často opomíjeno, téma změny klimatu je zato nezřídka využíváno k účelové propagaci politických, komerčních, či lobbyistických zájmů nátlakových skupin i ze strany neziskových organizací.
Otázky kolem GO jsou proto v České republice kontroverzním tématem, na nějž má jednoznačný názor, a k němuž se tudíž aktivně staví jen menšina české populace.
Náš text se snaží přispět k objasnění východisek možných opatření pro nízkoemisní budoucnost a tím dát možnost o současné situaci přemýšlet i diskutovat, a případně se ji pokusit ovlivnit.
Přestože se věnujeme především českému prostředí, lze mnohé náměty vnímat i obecně.
brozura
Eskarína Samotná,2011-01-15 11:25:46
Pro jakoukoli smysluplnou diskusi je potřeba určitého vhledu do diskutované problematiky.
Dovoluji si upozornit na útlou brožurku, i když přece jen rozsáhlejší než je již přeložený Vědecký průvodce k Příručce skeptika:
http://skepticalscience.com/translationblog.php?n=269&l=1
Další zdroje
Adolf Balík,2011-01-16 18:49:09
Samotnou Příručku skeptika i odpověď její autorky na Cookův "Průvodce" je možná najít na:
http://www.klimaskeptik.cz/o-nas/nase-media/
Je tem i Motlova kritika Cooka. Ovšem u té odpovědi Joanne Nova jde o odpověď na původní podobu "Průvodce". Cook svého "Průvodce" pořád aktualizuje, ale kdo by se pořád za jeho nesmysly honil.
Jirkovi Ondrasekovi
Jiří Svoboda1,2011-01-15 10:19:54
Možná nás docela chválíte, když říkáte, že článek je povrchní a není o čem diskutovat. Asi tedy celou představenou koncepci považujete za logickou a přirozenou. Ale problém je v tom, že se energetika a ochrana klimatu tímto směrem vůbec neubírá, opak je pravdou. Zkuste srovnat přednesené koncepce s dnešní realitou. Ta je dána lobistickými tlaky a maximalizací snahy, jak obrat 10 milionu lidí o peníze, a že to skoro žádný přínos pro klima nemá, skoro nikoho nezajímá. Zkuste, prosím, chápat náš článek v tomto kontextu a také i fakt, že do jednoho článku nelze vměstnat nekonečné množství informací a že jsme pouze chybující lidé, kteří se nedokážou vžít do pocitů všech čtenářů.
Napadáte nás za prezentaci stavebního systému pasivního domu. Věnoval jsem tomu tři roky intenzivní duševní a fyzické práce bez jakékoli dotace a její výsledky jsem nezištně popsal a dal všem k dispozici. Vytvořil jsem koncepci funkčního pasivního domu, který lze postavit levněji než běžné domy z přírodě blízkých materiálů. Opravdu nás napadáte poprávu?
Ke šťovíku či jiným energetickým plodinám. Představte si vesnici z pasivních domů, které vytápíte peletkami ze šťovíku. Za rok spotřebujete na topení v jednom domě asi 500 kg peletek, které si uskladníte třeba na dvorku. Vesnice se 100 domy spotřebuje 50 tun peletek, které vypěstujete na 3 hektarech. Šťovík se sklízí v suchém stavu v zimě, když je zamrzlo. Posléze se může na jednom místě napeletovat a lidé si hned pelety odvezou. Takové prostory, kde se to dá udělat se jistě v každé vesnici najdou, nebo se dají speciálně pro to postavit. Mimo zimu se prostory mohou využívat jinak - např. pro konstrukci vazníků na další pasivní domy. Bohužel, Vaše myšlenky se ubíraly velmi nesprávným směrem a docela vtipně jste se s námi o ně podělil. Děkujeme.
Jirka Ondrasek,2011-01-15 13:55:09
Nechválím Vás, protože neříkáte nic jiného, než jak jsou lidi na vesnicích hloupí a že sami nepoznají, že je pro ně topit slámou, řepkovými stonky, šťovíkem, či něčím jiným, vlastně ohromně výhodné. Vsadím se, že jste nikdy neseděl v zimě v traktoru za volantem. Kdyby jste to jen jednou zkusil, již byste nás nenutil, abychom do polí jezdili na začátku zimy. Ona je totiž půda často dlouho rozbahněná, takže jí ani zorat nestačíme. Aby se dal sklízet šťovík, tak jak tady píšete – když je zamrzlo – k tomu byste potřeboval, aby hodně dlouho mrzlo. Hodně dlouho proto, že půda se odspodu dlouho ohřívá a tam, kde se Vám po zamrzlém poli dobře chodí pěšky, traktor zapadne tak, že ho musejí další dva tahat ven. Ten Váš traktor by navíc musel být ověšen zařízením na sklizeň a ještě by za sebou musel táhnout valník, aby měl ten šťovík kam nakládat a to je dost dobrý důvod aby se zaříznul až po nápravy hned jak sjede ze silnice. Ale možná jste měl na mysli, že by hned zpočátku jezdily traktory dva, jeden by kosil a druhý by tahal valník, ale to už je ekonomika zase poněkud jinde – opotřebení dvou traktorů, dvakrát nafta, plat dvou řidičů…. Ale dejme tomu, že by nějaký takový pan Svoboda měl štěstí a opravdu by dlouho mrzlo. Když dlouho mrzne, zvyšuje se riziko, že taky napadne sníh. A teď si představte, jak po poli se závějemi jezdí sběrací vůz a sklízí šťovík. Myslím, že by mu z peletizačního lisu občas padali sněhuláci. Netvrdím, že by to nešlo řešit, ale chtělo by to nějakou vytřásací stolici, která by stonky a lupínky nějak od sněhu oddělila. Ale předpokládejme, že i v tomto případě budete mít štěstí a příroda bude milostivá a zařídí silné mrazy bez sněhu. Myslím, že nic horšího by vás potkat nemohlo – při holomrazech vymrznou ozimy takže byste přišel o hlavní zdroj příjmu a šťovík, ten by se pro vás stal zcela okrajovou záležitostí. Musel byste se soustředit na setí jařin a pokud byste chtěl přežít, asi by Vám nezbylo nic jiného, než ty pole se šťovíkem rozorat – jařiny totiž nemají tak vysoké výnosy a tak byste potřeboval více polností. Ale mohu se mýlit, třeba to někde funguje a jen o tom nevím. Mám na mysli praxi, ne úspěšně vyřešený výzkumný úkol, kam jdou prostředky z daní jiných výdělečně činných. Ono jde dělat jakoukoli ptákovinu za přispění ze státního rozpočtu. I bojovat proti oteplováníé, jenže pak musíte někoho obrat na daních. A to mi není jasné, koho Vaše dotační politika omezování uhlíkové stopy postihne. Váš článek naznačuje, že legislativa se musí ubírat směrem k omezení uhlíkové stopy, jen mi není jasné koho ještě na to půjde obrat. Mohu Vám říci, že na vesnicích už není koho obírat.
Vycházíme z předpokladu,
Jiří Svoboda1,2011-01-15 09:32:21
že CO2 je plynem, jehož navyšování množství v atmosféře s velkou pravděpodobností Zemi neprospívá. Jasně se v článku stavíme proti zneužívání tohoto faktu k prosazování brutálního ekobyznysu, který nás bude stát stovky miliard a téměř nijak k řešení nepřispěje. Toho jsme dnes svědky - viz fotovoltaický tunel desetiletí. Naopak jsme se snažili přednést možnosti a odhadnout jejich potenciál, které mohou k řešení přispět a lidé na to zvými penězi nedoplatí. Striktně jsme se snažili tuto linku v článku držet. Pokud toto čtenář nepochopil, zřejmě to není v článku dostatečně jasně vyjádřeno a za to se omlouváme. Zkuste si, prosím, článek přečíst v tomto kontextu znovu.
Myslím, že jde o omyl
Adolf Balík,2011-01-16 18:56:55
Jediný účinek CO2, o kterém spolehlivě víme, je, že kvůli němu roste více rostlinné biomasy, tedy nárůst zemědělských výnosů, větší přírůstky lesů, úživnější biotopy, větší odolnost rostlin vůči suchu.
Správně si všímáte, že velká část té politiky záchrany planety před CO2 je jen tunel, nekalá konkurence a mocenská uzurpace. Ale ne u všeho je to tak průhledné. Ujišťuji vás, že úplně stejná lumpárna je i v tom zbytku, kde jste si toho nevšimli. :-(
Roman Nepšinský,2011-01-15 08:32:27
Pane Wagnere, trochu klidu do čtení, je snad v dotazu Davida Höniga něco nepravdivého? Osobně mě také může zvednout ze židle styl "článku", který je uvozen "Hlavním cílem článku je pokusit se o analýzu možností, které by v nejbližších letech umožnily významně snížit emise CO2", a pak hned následují "tvrdá data" o tom jak to provést, aniž by bylo vůbec zmíněno, proč se o něco takového v první řadě pokoušet a v jakém rozsahu to má smysl (podobně jako nekoncepční lpění na snižování CO2 emisí motorů v automobilovém průmyslu, které neřeší jiné škodliviny, samotnou výrobu, přepravu a ani to, že celkový podíl na dopravě je minimální (5 %?)). Tohle ekoteroristické podsouvání "axiomů" ve stylu "sice nic nevíme, ale tak nějak jsme se zaměřili na to, že viníkem bude CO2, že áno, takže teď na tom budeme stavět hlava nehlava" je ve srovnání s konkrétními daty jak provádět změnu styl náboženství a ne věda, to se na mě opravdu nezlobte. A proto každý věcný dotaz a argument, abychom si mohli udělat opravdu nějaký obrázek, když toho nejsou schopní autoři článků, jen vítám
Výrok pana Höniga
Vladimír Wagner,2011-01-15 11:16:07
Vážený pane Nepšinský, pokusím se osvětlit, proč považují výrok pana Höniga nejen za chybný ale i za primitivní sarkasmus. Pan Hönig píše, cituji: " v atmosfere ho (CO2) mame naprosto zanedbatelne mnozstvi... vzrostlo nam z 0,028 na 0,039 procenta ...CO2 prece neni dulezity pro sklenikovy efekt, kdyz jeho sklenikovy efekt je mensi nez u pary a te mame teda zatracene vic v atmosfere?" To není pravda. Pravdou naopak je, že i v současné koncentraci je oxid uhličitý významným zdrojem skleníkového efektu. V podílu různých plynů na celkovém skleníkovém efektu se různé zdroje liší, ale ne radikálně. Například u páry je to mezi 50 až 70 procenty (je to také velice proměnné podle oblačnosti). Oxidu uhličitému se přisuzuje něco přes dvacet procent vlivu. Zbytek, do deseti procent připadá na další plyny (metan, …). Takže vliv oxidu uhličitého není ani řádově menší než páry. Připomeňme si, co píše pan Hönig dále: „ … kdyz budeme mit 1% CO2 v atmosfere, tak vsechno lepe poroste a nic se nezmeni“. Tedy tvrdí, že když u plynu, který v současné koncentraci má na skleníkový efekt zhruba třetinový vliv oproti vodní páře, zvýšíme koncentraci téměř stokrát, tak se nic nestane. Připomínám, že jsem říkal, že určení podílu růstu CO2 na vývoj klimatu je otevřená otázka. A při změnách, kterými přispívá naše civilizace (tedy nejvýše násobné), lze zatím těžko určit, zda budou dopady negativní či ne (či pro některé oblasti dokonce pozitivní). A určitě si myslím, že je nesmysl zavádět opatření proti oxidu uhličitému, která jsou ekonomicky náročná a nevedou k ničemu jinému. Naopak je užitečné zavádět opatření, která jsou ekonomicky výhodná či nepříliš náročná a vedou zároveň k úspoře fosilních paliv. Zároveň si však na základě předchozího rozboru výroku pana Höniga dovoluji tvrdit, že je to primitivní nesmysl na úrovní alarmistických vizí šestimetrové zvýšení hladiny oceánu v nejbližších desetiletích.
Na okraj - globální opeplování GO
Jindriska Svobodova,2011-01-15 11:42:17
Je řada i empirických důkazů, že zvyšující se hladina CO2 zapříčiňuje zintenzívnění skleníkového jevu. I satelitní měření od r.1970 potvrzují, že do vesmíru uniká méně dlouh.záření těch vlnových délek, které zrovna pohlcuje oxid uhličitý. Povrchová měření ukazují více dlouhovlnného záření těch stejných vlnových délek vracejících se zpět na povrch Země. Výsledkem teto tepelné nerovnováhy je akumulace tepla za posledních 40 let. Není dnes jiné konzistentní vysvětlení než, že jde o vlivy antropogenní činnosti.
Klimatická změna je tématem, které se stalo předmětem zájmu politiky a veřejné diskuse.
Bližší náhled na tuto debatu ji však ukazuje jako problematickou hned z několika hledisek: můžeme pozorovat značný rozpor mezi aktuálním vědeckým poznáním a informacemi, které se objevují v médiích, a následně i v širším společenském okruhu.
Aktuální vědecké poznání klimatologie je často opomíjeno, téma změny klimatu je zato nezřídka využíváno k účelové propagaci politických, komerčních, či lobbyistických zájmů nátlakových skupin i ze strany neziskových organizací. Důvod je zřejmý, zásah by vyžadoval razantní změnu směrem k nízkoemisním zdrojům.
Otázky kolem GO jsou proto v České republice kontroverzním tématem, na nějž má jednoznačný názor, a k němuž se tudíž aktivně staví jen menšina české populace.
Náš text se snaží přispět k objasnění východisek možných opatření a tím dát lepší možnost o současné situaci diskutovat, a případně se ji pokusit ovlivnit.
Přestože se věnujeme především českému prostředí, lze mnohé náměty vnímat i obecně.
Tomas Petrek,2011-01-14 23:38:58
Komentář pana Höniga nechápu jako sarkastický, možná jen chtěl říct proč se investují obrovské prostředky do omezování emisí CO2, když si nejsme jisti jaký to má vliv na klimat .Jiná věc je, že zásoby fosilních paliv nejsou nekonečné. A z tohoto pohledu je prospěšné hledat alternativ.
Článek nepřináší celkem nic nového, jen nevidím logiku v tom aby alternativou k ropným produktům měl být zemní plyn - tedy z pohledu emisí CO2
Náhrada plynem je jen kvůli úspoře ropy
Vladimír Wagner,2011-01-15 00:22:29
V článku se ale nezmiňuje náhrada ropy plynem kvůli snížení množství CO2, ale kvůli úspoře ropy pro oblasti, kde se hůře nahrazuje. Cituji:
"A pokud by nastal vážný nedostatek ropy, je vždy možné přejít v automobilové dopravě na stlačený zemní plyn a ropu nechat jen pro leteckou dopravu." Souhlasím, že by se neměly investovat velké peníze čistě kvůli snížení produkce oxidu uhličitého, prioritou by měla být úspora fosilních paliv. Za neopodstatněné třeba považuji zachytávání CO2 z uhelných elektráren a jejich ukládání pod zem.
Chapu dobre, ze se tu bavime stale o plynu
David Hönig,2011-01-14 17:40:16
ktery neni jedovaty, v atmosfere ho mame naprosto zanedbatelne mnozstvi... vzrostlo nam z 0,028 na 0,039 procenta?
Chapu dobre, ze kdyz budeme mit 1% CO2 v atmosfere, tak vsechno lepe poroste a nic se nezmeni? CO2 prece neni dulezity pro sklenikovy efekt, kdyz jeho sklenikovy efekt je mensi nez u pary a te mame teda zatracene vic v atmosfere?
Prosím o racionální diskuzi ...
Vladimír Wagner,2011-01-14 19:25:35
Vážený pane Hönigu. Vytváření klimatologických modelů je velmi náročné a alespoň podle mého názoru lze dnes ještě velmi těžko ocenit přesný vliv různých složek na budoucí jeho vývoj. Oxid uhličitý má skleníkový efekt. O jeho cyklu a jeho dopadu na vývoj biosféry a klimatu nemáme ještě dost znalostí, abychom jeho dopad mohli přesně odhadnout. A to platí v obou směrech. Tedy nelze říci, že bude mít jeho růst katastrofické důsledky a nelze také říci, že bude bez negativních důsledků. Pokud jste myslel svoji primitivní sarkastickou poznámku vážně, tak bych Váš způsob myšlení musel zařadit na úroveň extrémistických alarmistů, kteří nás straší šestimetrovým zvýšením hladiny moře. Pokud lze rozumně energii ušetřit a přejít od fosilních paliv k jiným, je to pozitivní věc. Nejen pro to, že se produkuje méně oxidu uhličitého, ale také pro to, že zásoby fosilních paliv (zásoby uhlí u nás se třeba opravdu tenčí)nejsou nekonečné a jsou také velice kvalitní chemickou surovinou. Autoři článku nijak dogmaticky netrvají na žádných jednostranných a ekonomicky katastrofických opatřeních a článek je docela rozumný přehled možností, jak fosilní paliva ušetřit co nejširším mixem zdrojů. Můžete sám klást větší důraz na různé možnosti, ale o moc více jich nevymyslíte. Také já jsem k některým preferencím autorů skeptický. Například si myslím, že pro větší přechod k dřevu ve stavebnictví ho asi nebude dostatek. Potenciál možnosti zateplení bude asi menší. I potenciál biomasy, která je konkurencí výroby potravin, bych také neviděl tak optimisticky. Ale o tom lze seriozně diskutovat. Také předkládaný daňový systém, zda jej uplatnit a případně v jaké míře a formě, je věcí možné seriozní diskuze. Ovšem, zatímco článek je seriozním základem pro možnou diskuzi, vaše poznámka je velice primitivní a nic neříkající.
Je článek racionální?
Jirka Ondrasek,2011-01-14 22:32:17
Souhlasím s panem Wagnerem. Měla by tu být racionální diskuze. Jenže o čem k takovému povrchnímu článku diskutovat? Nic nového v něm není, je to doslova pelmel a je vidět, že autoři mluví o věcech, které jsou jim hodně cizí. Vlastně ani sám pan Wagner v diskusi nepoukázal na nic. Akorát peskuje někoho za tvrzení, že CO2 stouplo z 0,028 na 0,039 procenta a že vodní pára má mnohem větší skleníkový efekt než CO2. Je to totiž pravda, stejně jako fakt, že v dobách, kdy bylo na Zemi mnohem více CO2, rostlinstvu to prospívalo a živočišstvu se rovněž dařilo, jak dokládají fosilní záznamy - nikdy na Zemi nevznikalo tolik nových druhů, jako když jsme tu měli CO2 mnohem více, než dnes. Ale o tom již tady fundované překlady zazněly a bylo by to nošení dříví do lesa. Takže raději k té racionální diskusi. Článek by měl být označen jako komerce. Stačí se podívat na ten odkaz pod obrázkem – zkuste uhodnout, na koho se mají lidičky obracet, když je zaujmou ty doporučované stavby? Aby to z článku tak nečišelo, tak se autoreklama zabalila do vaty. Naštěstí mají Svobodovi smysl pro humor – viz to doporučení pěstovat šťovík k energetickým účelům. Ano jsou takové výzkumné práce, které spočítaly, kolik toho na poli může narůst. Ale výzkumné zprávy končí vždy slovy „mohlo by“. Ono když se podíváte, tak se opomíjí celá řada maličkostí. Sklizeň šťovíku k energetickým účelům, to není jen o naftě potřebné k pokosení a ke svozu stonků. On šťovík není dřevo a je potřeba jej sklidit v době když je suchý. A to už je v našich podmínkách pěkně velký problém. Stačí se podívat na to, kolik let je takových, že se nám podaří sklidit obilí a není potřeba ho za drahý peníz dosoušet. Ostatně ani s tou slámou po sklizni obilí si nevíme rady. V podstatě je to takový energetický šťovík, na který také nemáme dost skladů a tak často hnije na polích ve stozích. Praxí spíše je, že jí kombajny raději hned na poli při sklizni řežou na kousky a nechávají za sebou ležet. Snad ani nedomýšlet, kolik energie a nafty by padlo na lisování stonků šťovíků a jak by to dopadlo při vlhkém roce, kdy by se biopalivo sklidilo vlhké. To pak plesniví a množí se v něm mikrobi a vše se pak samo zahřívá až to nakonec vzplane. Stačí se podívat na statistiku kolikrát vlhké seno zaměstnává hasiče. Riziko kouřících záškoláků, je zanedbatelné. V každém případě by se pro případ deštivějších let musely budovat haly s rošty určené dosoušení a opatřené velkými ventilátory. Ale když ony i ty motory ventilátorů občas jiskří. Někdy jen tak z poškozených kabelů ale stačí i to, že se jim do lopatek připlete nějaký ten kamínek. Ale možná to má pan Svoboda vymakaný s jeho lehkými ekologickými stavbami ze dřeva a s uvažovanou životností okolo sta let. Jen nevím co na to bezpečnostní technici při kolaudaci. A tak místo lehkých ekologických staveb by asi nakonec stejně v krajině rostly betonové, nebo ocelové obrovitánské hangáry. Do těchto projektů by ale asi museli jít jen věřící. Při bouřkách by bylo dobré se modlit, aby do staveb napěchovaných hořlavým materiálem neudeřil blesk. Pro jistotu by takové sklady asi musely být dost daleko od teplárny a nebo budovat teplárny hodně daleko od míst spotřeby tepla. Ale ono by se to nakonec nějak vyřešilo. Třeba by šťovíkové balíky svážela auta z bezpečně vzdálených lokalit a pro vyloučení rizik velkých neuhasitelných požárů, by se zřejmě montovaly menší sklady, nejlépe hvězdicovitě umístěné okolo vlastní výtopny. Jistě by se na to vypsal nějaký výzkumný úkol, možná by to šlo řešit nějakými pásovými dopravníky. Za úvahu by stálo spočítat, jestli by nebylo levnější svážet šťovík z celé republiky do vybraných tepelných elektráren. Jen tu je zase ten problém s kapacitou našich dálnic. Snad se Svobodovi nebudou zlobit, že jsem jeden z jejich vtipů trošku více rozvinul.
Tak to už je cesta správným směrem ...
Vladimír Wagner,2011-01-14 23:48:04
Vážený pane Ondrášek, jsem Vám vděčný, že se diskuze přesouvá k tématu, kterého se článek týká. Tedy alespoň částečné náhrady fosilních paliv. Sám jsem psal, že také podle mého názoru biomasa nemá takový potenciál. V každém případě je to pouze lokální zdroj a spíše jen teplárenský. A velké problémy jsou s dopravou a vysoušením. Takže Vaše námitky proti tomu šťovíku sdílím.
Vladimíru Wagnerovi
Jiří Svoboda1,2011-01-15 10:30:31
V ČR stavíme ročně asi 40 tisíc bytů. Na jeden dům z obr. 3 bylo spotřebováno asi 15 m3 řeziva a ve velox deskách použitých k vnitřnímu i vnějšímu opláštění je asi 15 m3 dřevní štěpky z pořadného dřeva. Ročně v ČR vytěžíme asi 15 mil. m3 dřeva z toho asi 3 mil. m3 vyvezeme. Jen z dnes vyváženého dřeva bychom tedy mohli postavit 100 tisíc takových domů ročně!
takže
Tomáš Hluska,2011-01-14 14:19:15
budeme pěstovat spoustu biomasy, nebudeme mít co žrát a problém odsuneme cirka o nějakých 100 let (spíše méně), kdy bude docházet životnost nyní postaveným domům a dřevo z nich bude likvidováno.
To už se mi víc zamlouvá jádro a uskladnění vyhořelého paliva, které odsune problém řádově o tisíce let.
Jinak v článku máte chybku. Místo na obr. 5 odkazujete na obr. 4
Biomasu musíme
Jiří Svoboda1,2011-01-15 10:53:26
využívat s rozmyslem a hlavně na místní topení či kogeneraci. K výrobě elektřiny je samozřejmě vhodnější jádro.
Docela se osypávám, když sleduji návrhy nového zákona o OZE, kde se má, stejně jako dopopsud výkupní cena elektřiny vyrobené spalováním biomasy odbíjet od ceny biomasy. Dovedete si představit tu spirálu - zdraží se biomasa - stoupnou výkupní ceny - zvýší se zájem o bimasu - a tak cyklicky dále. A kdo to všechno zaplatí a kdo nebude mít co žrát? Naši legislativci jsou opravdoví géniové a opravdu vědí jak lidi obrat! Přitom by stačilo odvozovat výkupní cenu elektřiky z biomasy od ceny elektřiny z uhlí + nějaký ekopříspěvek navíc a to by nám ceny biomasy pěkně stabilizovalo.
Ale podívejte se, kolik je hnijící biomasy v lesích a těch milion hektarů půdy, ležící prakticky ladem, proč je nevyužít k energetickým účelům? A to je myslím asi 6 % půdy využíváno pro výrobu motorových biopaliv. Kdyby se s tímto nesmyslem přestalo, přineslo by to spoustu jakostní půdy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
