Představa, že si z banky odnesete místo českých korun italské liry, indické rupie nebo svérázné platidlo v podobě mušlí kaurí, je celkem mizivá. Šance, že z banky semen dostanete něco jiného, než tvrdí průvodní certifikát, zase tak nesmyslná není. Banka semen při University of California v Davisu se podobného „podhozu“ dopouštěla dlouhých sedm let. Celkem vyexpedovala třicet zásilek rajčatových semen, která v rozporu s certifikátem nesla genetickou modifikaci. Nešlo o nic šíleného. Tato genetická modifikace zaručuje, že z rajčat bude vyroben hustší kečup a byla povolena k pěstování už v roce 1994. Na kečupu z těchto rajčat si pochutnávali v létech 1996 až 1999 především Britové, jejichž sveřepé protesty proti geneticky modifikovaným organismům jsou v poslední době slyšet  nejčastěji a nejhlasitěji.

Semena geneticky modifikovaných rajčat se tak dostala inkognito do 12 institucí v USA, do 14 dalších zemí a dva vzorky byly dokonce zaslány do ukázkových zahrad v Británii a Etiopii. University of California není jediným viníkem přehmatu. Sama dostala semena geneticky modifikovaných rajčat v roce 1996 od firmy Petoseed jako GMO-free.

Na záměnu se přišlo celkem náhodou a při paradoxní příležitosti, když Charles Rick z Tomato Genetic Ressource Center  při University of California poslal geneticky modifikovaná semena do universitní laboratoře zabývající se genetickými modifikacemi s žádostí, aby mu na nich provedli jistou genetickou modifikaci. Při té příležitosti konečně vyplavalo, že rajče už geneticky modifikované je.