Jaká byla věda v roce 2010? Podle autorů vědecké rubriky amerického magazínu Wired rozhodně plná velkých objevů, přehnaného chlubení i kontroverzních projektů. Lidé z Wired Science se proto ve své rekapitulaci uplynulého roku s elegantním letopočtem přiznávají, že pro ně bylo velice obtížné vytipovat deset nejvýznamnějších počinů, které připlavila loňská věda. Nakonec se jim to podařilo, doufejme, že bez většího psychického či fyzického násilí.

Zvětšit obrázek

Anchiornis huxleyi v živých barvách. Kredit: Matt Martyniuk, Wikimedia Commons.

1. Vědcům se vůbec poprvé povedlo z fosilií věrohodně přečíst barvu neptačích dinosaurů. Stačilo porovnat zachovalé stopy po struktuře pigmentů v buňkách fosilizovaného peří s odpovídajícími buňkami dnešních ptáků a už víme, jak vypadal maličký teropodní dinosaurus Anchiornis huxleyi. Tento blízký příbuzný dnešních ptáků možná nebyl až tak oslnivě barevný jako dejme tomu ledňáček obecný nebo vlha pestrá, přesto ale svými bílými proužky a rezavou korunkou oproti černohnědému opeření zbytku těla definitivně pohřbil rozšířené představy o slizce zelenohnědých či nemocně šedivých dinosaurech.

Zvětšit obrázek

J. Craig Venter. Kredit: PLoS, Wikimedia Commons.

2. Bioinženýři z poněkud samolibého J. Craig Venter Institute, pojmenovaného podle svého zakladatele, navrhli kus DNA o velikosti zhruba 1 milión párů bází a poté ho nasyntetizovali, zkompletovali ve kvasinkách a nakonec úspěšně vložili do buněk svých oblíbených mazlíčků mykoplazem Mycoplasma capricolum. Vytvořili tak první bakterie s transplantovaným genomem, které jsou zatím naprosto k ničemu, ale jejich tvůrci neskrývají velké ambice a touhy po tučných patentech. Objev rozdráždil ustrašené odpůrce syntetické biologie i kolegy obávající se zamrznutí výzkumu kvůli zmateným sporům o patentová práva.

Zvětšit obrázek

Gravitační ozvěna předešlého vesmíru? Kredit: G. Gurzadyan & R. Penrose.

3. Počátek vesmíru je bez ohledu na tiskové konference papežů a podobných individuí stále nesmírnou výzvou naší vědě. Původně vysmívaný Velký třesk (Big Bang) se i přes svoji šílenost stal běžným tématem dnešní doby. Co ale bylo před ním? Na sklonku loňského roku ozvali teoretičtí fyzici s novou analýzou struktury reliktního záření vesmíru, která v něm odhaluje pozoruhodné soustředné kružnice. Podle autorů by to mohla být ozvěna srážek supermasivních černých děr, k nimž ale došlo v době před naším Velkým třeskem. Pokud to celé není jen naprostá bláznovina, tak máme v ruce první doklad Recyklace vesmírů. Ne, že by s Gurzadyanem a Penrosem hned každý souhlasil, přeci jenom je to ještě o dost šílenější, než jeden Velký třesk, ale nakonec proč ne. Vědu by neměli dělat zbabělci.

Zvětšit obrázek

Australopithecus sediba. Kredit: Brett Eloff, Wikimedia Commons

4. Ve slavné jihoafrické jeskyni Malapa se našly pozůstatky dalšího typu australopitéka z vrstev o stáří 1,95 až 1,78 miliónu let. Jmenuje se Australopithecus sediba a je dalším kouskem do poměrně spletitého puzzle příběhu australopitéků. Opět se ukázalo, že lidská historie není až tak totálně mlhavá, ale kupodivu vcelku dobře doložená početnými fosiliemi, jakými se mnozí jiní živočichové rozhodně chlubit nemohou. Neznamená to, že bychom historii naší evoluční linie už perfektně rozuměli, ale leccos už tušíme. Právě australopiték sediba by snad mohl být evolučně blízký ranným lidem rodu Homo.

Zvětšit obrázek

Klebsiella pneumoniae, první bakterie přistižená s enzymem NMD-1. Kredit: Public Health Image Library.

5. V roce 2008 poplašil bulvární média i serióznější novináře objev enzymu NDM-1 (New Delhi metalo-beta-laktamáza) šířeného z jižní Asie, který umožňuje patogenním bakteriím odolávat karbapenemům, čili „antibiotikům poslední záchrany“ u mnoha závažných bakteriálních infekcí. V roce 2010 badatelé prokázali, že gen pro NMD-1 může sídlit v bakteriálních plazmidech, což otevírá dveře pro jeho velmi snadné a rychlé šíření bakteriálním výměnným obchodem. Už jsou sice známé látky, které fungují i proti bakteriím s NMD-1, vyspělý svět ale zase jednou uviděl svoji zranitelnost a neporazitelnost skutečných vládců planety – bakterií.

Zvětšit obrázek

Makak rhesus. Kredit: J.M. Garg, Wikimedia Commons.

6. Mít jenom dva rodiče bude možná jednou přežitkem. Britští vědci totiž loni úspěšně přenesli buněčné jádro oplozeného lidského vajíčka a přenesli jej do jiného oplozeného vajíčka, kterému ovšem předtím jeho jádro odstranili. Získali tak lidské embryo, které mělo matku, otce a mitochondrie od druhé matky, tedy celkem tři rodiče. Není to jenom neochvějný důkaz šikovnosti a lstivosti laboratorních čarodějů, ale i naděje pro prevenci dosud nevyhnutelně dědičných a často nepříjemně smrtících poruch mitochondriální DNA. Někteří lidé s tím prý mají etický problém, ale již dnes můžeme hádat, že takto narozené děti bude spíše těšit dlouhý život, než trápit existence třetího mitochondriálního rodiče.

7. Astronomové si loni prožili přelom letopočtu, když lidé z projektu Lick-Carnegie Exoplanet Survey ohlásili objev první exoplanety, která by konečně mohla být obyvatelnou terestrickou planetou. Planeta Gliese 581g o hmotnosti tří Zemí by měla obíhat u červeného trpaslíka v sympatické blízkosti 20,5 světelných let od nás, přímo uprostřed jeho obyvatelné zóny.

Zvětšit obrázek

Vysněná planeta Gliese 581g. Kredit: Lynette Cook, NASA.

Objev první cizí Země má bohužel malý háček. Za objevem je totiž možná chybný výpočet, kdy autoři použili nevhodný matematický aparát. Ať už ale planeta Gliese 581g existuje nebo ne, její ohlášení vlilo jako tsunami mohutnou inspiraci lovcům cizích světů i všem milovníkům vědy a budoucnosti.

8. Postupně se ukázalo, že takzvaným zrcadlovým testem sebeuvědomění, kdy testovaní jedinci mají poznat sebe sama v zrcadle, úspěšně procházejí minimálně všichni hominidé, tedy orangutani, gorily, lidi a šimpanzi a pak také delfíni, kosatky, sloni a straky obecné, známé i z našich krajů. S variantami zrcadlového testu si poradí i malpy kapucínské a prasata. Test naopak nezvládají například děti do věku kolem 18 měsíců, psi a kočky. Loni se ukázalo, že se v zrcadle poznávají i makakové rhesus (Macaca mulatta), dříve považování za neúspěšné řešitele zrcadlového testu. Vědci je při prohlížení v zrcadle přistihli během výzkumu hyperaktivních poruch chování. Zdá se, že sebeuvědomění nebude tak vzácné, jak jsme si vysnili.

9. Úspěch loni neminul ani intenzivně sledované tažení proti mazanému viru HIV. Jihoafrické centrum výzkumu AIDS Caprisa zveřejnilo výsledky 2,5 roční studie skupiny 889 žen, z nichž část používala vaginální gel s antiretrovirálním přípravkem Tenofovir (známý též pod názvem Viread), na jehož vývoji se zásadním způsobem podílel český chemik Antonín Holý. Ženy používající zmíněný gel měly o 39 procent nižší šanci, že se nakazí virem HIV a pokud aplikovaly gel pravidelně a intenzivně, bylo to dokonce o 54 procent méně. Podle odborníků je to vůbec poprvé, kdy se povedlo prokazatelně omezit lavinovité šíření AIDS v Africe. Snad se už konečně blíží doba, kdy protivný retrovirus dostaneme na lopatky.

Zvětšit obrázek

LCROSS a Centaur se blíží k Měsíci. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

10. Mezi loňské úspěchy NASA lze počítat i finální výsledky původně jenom doplňkového a nízkorozpočtového projektu LCROSS (Lunar CRator Observing and Sensing Satellite), které se objevily na podzim. Hmota vymrštěná dopadem raketového stupně Centaur v oblasti jižního pólu Měsíce nakonec obsahovala zhruba 155 kilogramů vody a koncentraci vody v horninách kolem místa dopadu odborníci odhadli na cca 5,6 procent. Tím se měsíční voda stala zajímavou a dostupnou pro budoucí kolonisty. Na jaře 2010 navíc indická sonda Chandrayaan-1 objevila miliony tun vody i kolem severního pólu Měsíce.

Veškeré vědecké žebříčky jsou samozřejmě poplatné vkusu autorů a jistě ne každý bude souhlasit s tímto výběrem. Je ale každopádně potěšující, že ačkoliv bylo i loni v populární vědě celosvětově asi nejčastěji používané slovní spojení dvou sprostých slov „změn*“ a „klimat*“, v první desítce loňských převratných objevů magazínu Wired není o této vykřičené záležitosti kupodivu ani slovo. Přejme proto vědě, aby jí smysluplnost a originalita vydržela i v roce 2011.

Pramen: Wired Science 30. 12. 2010