Jedno z témat, které dnes jitří vášně rodičů malých dětí, je očkování. Má své příznivce i odpůrce. Naše republika je ve světovém měřítku očkovací velmocí neboť jsme v tomto směru disciplinovaní. Očkování dětí je v Evropě i USA povinné, ale s vymáháním této povinnosti to je ošidné. Podle výzkumu provedeného na University of Michigan se naprostá většina lékařů (93 %) každoročně setkává s rodiči, kteří své děti očkovat nedovolí. Také u nás již Nejvyšší správní soud jednou rozhodl, že Gabriela a Vilém Čechovi (rodiče jiného dítěte, které mělo po jedné z vakcín nežádoucí reakci), nebudou za rozhodnutí nepokračovat v očkováni nijak postihováni. Soud vzal v potaz, že povinnost očkovat neurčuje zákon, ale jen vyhláška. Podle vývoje v evropských zemích je zřejmé, že problematické vymáhání této povinnosti povede k jejímu brzkému zrušení. Názory, že jde o totalitní praktiky, které nařizují lidem, co je pro ně a jejich děti nejlepší, dál sílí. K představě, že čím dříve se povinné očkování zruší, tím lépe, nejvíce přispěla britská studie z roku 1998. Označila vakcinaci proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám za viníka autismu. V roce 2002 se povědomí škodlivosti očkování v Británii natolik rozšířilo, že rodiče začali vakcinaci svých dětí (vakcínou MMR proti těmto třem nemocem) ignorovat. Poplašná zpráva se vydala do světa.
Vyšetřováním této kauzy autismu se začaly zabývat týmy odborníků a provedly celkem čtrnáct studií. Ze všech koutů světa přišly shodné závěry - očkování nemá se vznikem autismu žádnou souvislost. Nic naplat, hysterie rostla a odborníkům z Institute of Medicine nezbylo než konstatovat, že fáma je jak "rozjetý vlak". Před několika dny jeden z nejprestižnějších lékařských časopisů The Lancet zveřejnil článek v němž uvádí, že hlavní autor studie, která to všechno rozpoutala, byl shledán vinným ze střetu zájmů a neetického chování. Závěry svého „výzkumu“ totiž zveřejnil, aniž by se jeho tým obtěžoval pracovat s kontrolní skupinou, na které by pozorované údaje ověřil. Britský lékařský časopis BMJ (British Medical Journal) šel nyní ve své kritice práce těchto "vědců" ještě dál a kauzu označil za dobře udělaný pokus všechny oklamat. Britskou studii nazval promyšleným podvodem a jako hlavního viníka označil vedoucího studie Andrewa Wakefielda, tehdejšího konzultanta na oddělení pokusné gastroenterologie v londýnské Královské všeobecné nemocnici. Byl to jeho tým, který publikoval objev nového syndromu autismu a idiopatických střevních zánětů u dětí a který vznik tohoto onemocnění spojil s očkovací vakcínou. Vakcína MMR měla být podána osmi z jeho dvanácti pacientů krátce předtím, než se u nich symptomy onemocnění autismem projevily. Jak nyní vyšlo najevo, základem „objevu“ byly časové údaje podané rodiči, kteří si dodatečně vzpomínali na to, kdy se příznaky autismu u jejich dětí začaly projevovat. Nejenže stavět na těchto údajích je nespolehlivé již samo o sobě, ale varující mělo být i to, že nikdo jiný takovou souvislost nezjistil, přestože vakcína byla dlouhodobě testována. Po zveřejnění alarmistické hypotézy o škodlivosti imunizace se rozběhlo 14 nezávislých studií a vědci z celého světa se snažili nějakou souvislost vypátrat. Sledováno bylo 600 000 dětí ale žádný z týmů na nic nepřišel. Wakefieldovi se přesto jeho sebevědomým vystupováním podařilo veřejné mínění natolik ovlivnit, že jen v Anglii odmítlo nechat vakcinovat své děti 100 000 rodičů.
S odstupem času vyplouvají na povrch další praktiky Andrewa Wakefielda. Přišel na ně Brian Deer, novinář ze Sunday Times. Dal si práci a vyhledal všech dvanáct pacientů, na nichž Wakefieldova studie stojí. Zjistil, že stav ani jednoho z 12 tehdy dětských pacientů, jak byl popsán ve studii, neodpovídal oficiálním lékařským záznamům. Novinář Wakefielda usvědčil z překroucení některých diagnóz a z pozměňování datování údajů tak, aby mu vztah k aplikaci MMR „vyšel“. Z devíti dětí, jež podle Wakefielda trpěly regresivním autismem se tato nemoc vyskytuje pouze u jednoho (!). Hodně o Wakefieldově motivaci vypovídá fakt, že dostal statisíce liber od právníka Richarda Barra, který zastupoval pět rodičů postižených dětí a chystal soudní proces s výrobcem vakcíny. A to ještě před zahájením studie. Zaměstnavatel Wakefielda - Royal Free Hospital v té době přijal 50 000 Liber.
Nejsmutnější na tom všem je, že statisíce dětí v Británii dnes nejsou chráněny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Nemoc je na postupu a v roce 2008 byly spalničky prohlášeny za endemické v Anglii a Walesu. Co naplat, že Wakefield od loňského května nesmí vykonávat lékařskou praxi. Jeho studie vycucaná z prstu si už žije svým vlastním životem a podobně jako ve Velké Británii si bude dál vybírat svou daň i na dětech ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Všude tam fáma o škodlivosti vakcinace našla úrodnou půdu. Gastroenterolog Andrew Wakefield se z Británie odstěhoval, žije nyní v USA, kde má celou řadu příznivců, včetně celebrit jakou je například Jenny McCarthyová
Podvody škodí všude, ale ve vědě ze všeho nejvíce.
Rozhovor Dr. Adrew Wakefielda se Dr. Josephem Mercolou na téma vakcinace a jeho kontroverzní studie.
Diskuze:
