Synové žen, které užívají v těhotenství běžné léky proti bolestem, čelí mnohonásobně vyššímu riziku poruch plodnosti. I zdánlivě neškodné medikamenty, jako je paracetamol, aspirin nebo ibuprofen, mohou u lidského plodu ovlivnit vývoj pohlavních orgánů. Ukázala to epidemiologická studie provedená ve skandinávských zemích a potvrzuje to i laboratorní výzkum na potkanech. Synové matek užívajících tyto léky v různých kombinacích čelí mnohonásobně vyššímu riziku defektního vývoje pohlavních orgánů. Trpí například častěji tím, že jim nesestoupí varlata do šourku. I když je tento defekt označovaný jako kryptorchismus operačním zákrokem chirurgicky napraven, mívají postižení muži ve vyšším věku méně kvalitní sperma a vyšší sklon k rakovině varlat.
Podobných poruch stále přibývá. V Dánsku narostl výskyt kryptorchismu u novorozených chlapců z 1,8 procenta v období kolem roku 1960 na 8,7 procenta v období kolem roku 2000. „To je příliš velký nárůst, než abychom jej mohli připsat na vrub náhodným výkyvům nebo změnám, ke kterým došlo v metodách diagnostiky kryptorchismu. Navíc tento trend odpovídá poklesu plodnosti dospělých mužů za posledních padesát let,“ říká vedoucí výzkumného týmu Henrik Leffers z kodaňské Righospitalet.
Rostoucí neplodnost představuje globální problém. Zatímco v rozvojových zemích jsou hlavní příčinou pohlavní choroby a infekce, v ekonomicky rozvinutých zemích přispívá k poklesu plodnosti i znečištění životního prostředí látkami, jež jsou schopny nabourat v lidském organismu jemnou rovnováhu mezi hormony. K těmto látkám souhrnně označovaným jako endokrinní disruptory se řadí zhruba tisícovka chemikálií. Jsou mezi nimi např. léky, pesticidy nebo komponenty plastů. Zrádnost endokrinních disruptorů tkví v tom, že účinkují ve velmi nízkých koncentracích a mnohé se ve svých nežádoucích účincích navzájem doplňují, nebo dokonce posilují.
Riziková druhá třetina těhotenství
Mezinárodní tým vedený Henrikem Leffersem zjišťoval u více než 800 Finek a bezmála 1500 Dánek, jaké léky užívaly během těhotenství. Zvláštní pozornost věnovali epidemiologové lékům na tlumení bolesti - paracetamolu, aspirinu a ibuprofenu. U synů žen, které během těhotenství užívaly víc než jeden lék (například paracetamol a ibuprofen), docházelo sedmkrát častěji k nesestoupení varlat do šourku než u synů matek, které tyto léky během těhotenství vůbec neužívaly. Zvláště citlivý se zdá plod k lékům na tišení bolesti v druhé třetině těhotenství. Jestliže budoucí matky užívaly v tomto období paracetamol, pak se riziko narození syna s kryptorchismem zdvojnásobilo. Ibuprofen a aspirin zvyšovaly riziko této poruchy na čtyřnásobek. Když ženy užívaly během druhé třetiny těhotenství různé léky, stoupalo riziko kryptorchismu šestnáctkrát.
„Pokud stojí v pozadí narůstajícího počtu reprodukčních poruch u mladých mužů ze Západu účinky endokrinních disruptorů, pak náš výzkum ukazuje, že bychom měli věnovat zvláštní pozornost užívání slabých léků proti bolestem v těhotenství, protože to může k těmto problémům přispívat významnou měrou,“ shrnuje závěry studie zveřejněné v lékařském časopise Human Reproduction vedoucí výzkumného týmu Henrik Leffers.
Paracetamol tlumí produkci hormonů. Pozadí neradostného trendu pozorovaného skandinávskými epidemiology odhalily pokusy, které provedli na laboratorních potkanech Ulla Hassová z univerzity v dánském Soborgu a Barnard Jégou z univerzity ve francouzském Rennes. Podávali březím samicím paracetamol, aspirin nebo ibuprofen a sledovali vývoj pohlavních žláz jejich synů. Ukázalo se, že synové matek vystavených účinkům léků mají zvýšený výskyt defektů v utváření pohlavních orgánů. Jde o podobnou poruchu, jakou představuje kryptorchismus u chlapců. Varlata, která se vyvíjejí v těle samčích plodů vystavených účinkům paracetamolu, mají potlačenou produkci samčího hormonu testosteronu na polovinu obvyklých hodnot.
Opatrné závěry
Mechanismus, jakým působí paracetamol, aspirin nebo ibuprofen na vývoj pohlavních žláz a pohlavních orgánů samčích plodů, není jasný. Léky zřejmě narušují uvnitř organismu plodu signalizaci zprostředkovanou molekulami prostaglandinů. Prostaglandiny se podílejí na zánětlivých reakcích a na navození bolesti. Tam má jejich potlačení příznivý efekt. Prostaglandiny však regulují rovněž vývoj pohlavních žláz a orgánů a při těchto vývojových procesech může utlumení účinku prostaglandinů napáchat velké škody.
„Ve svých závěrech musíme být opatrní a nesmíme přeceňovat význam námi pozorovaných výsledků,“ říká Leffers. „Užívání léků proti bolestem však představuje dosud největší známé vystavení populace těhotných žen endokrinním disruptorům. Podávání těchto medikamentů je v současnosti tou nejžhavější stopou při pátrání po látkách, jež mohou ovlivnit značnou část lidské populace.“
Leffers uvádí, že jedna tableta s 500 miligramy paracetamolu má větší potenciál pro narušení hormonální rovnováhy v lidském organismu, než jaké představuje za celou dobu těhotenství společné působení desítky nejběžnějších endokrinních disruptorů vyskytujících se v životním prostředí. Nastávající matka, která si vezme jednu tabletu paracetamolu, tak zdvojnásobí svou zátěž endokrinními disruptory. K tomuto zdvojnásobení přitom dochází během jediného dne. Zátěž není rozložena do celých devíti měsíců těhotenství jako v případě endokrinních disruptorů vyskytujících se v životním prostředí. Pro těhotné ženy užívající léky na tišení bolestí jsou tyto léky naprosto dominantním zdrojem endokrinních disruptorů. Leffers a jeho spolupracovníci proto volají po dalších epidemiologických studiích, které by vnesly do celé záležitosti jasno.
„Ženy by zřejmě měly omezit užívání léků proti bolestem během těhotenství,“ říká Leffers. „My jako biologové ale nikomu nic navrhovat nemůžeme. Proto doporučujeme ženám, aby se poradily se svými lékaři, než začnou medikamenty na tlumení bolestí užívat, a aby se držely obecné zásady užívat během těhotenství co nejméně léků.“
Diskuze:
