Máme v představě, že to, co rozhoduje o pohlaví našeho potomka je Y chromozom. Muži mají jeden X a jeden Y a ženy zase dva X chromozomy. Jenže se ukázalo, že to někdy neplatí a že jsou rodiny ve kterých se děti s jedním X a jedním Y fyzicky vyvinou v dívky. Většinou pak mají problém s menstruací a také mužství některých z jejich bratrů a bratranců je tak nějak neurčité.
Mezinárodní tým vedený Harry Ostrerem z New York University nyní u několika potomků dvou manželských párů odhalil gen, který funguje jako „pohlavní přepínač“. Jde zatím o nejvýše postavené molekulární zařízení, které je na pomyslném "hormonálním rozvodí“ odkud se spouští kaskády dějů, které postupně dostrkají tkáně ženským a nebo mužským směrem. Když v tomto jemném předivu dojde k pomíchání signálů, vznikne to, čemu říkáme intersex. Vše závisí na správné funkci kináz. To jsou enzymy, které přenášejí fosfátovou skupinu z vysokoenergetické donorové molekuly (např. ATP) na určitou cílovou molekulu. Tento proces se nazývá fosforylace. Kinázám se také někdy říká fosfotransferázy a je jich hodně typů. U lidí jich známe více než pět set.
Některým z kináz se říká MAP kinázy, to jsou mitogenem aktivované proteinkinázy, které spouštějí geny, mitózu, buněčnou diferenciaci a proliferaci. Tento článek je o jedné z nich a o jejím genu MAP3K1. Jde o systém s hodně dlouhými prsty, který prostřednictvím kaskády enzymů ovlivňuje jak regulaci genu pro pohlaví, tak zvýšené riziko vzniku nádorů. Nyní se ukázalo, že mutace v tomto genu navozuje poruchu toku samčích signálů, čímž nedojde ke správnému vývinu mužských gonád. V těle pak převládne vliv ženských signálů a z této hádky hormonů se vyvinou jedinci s abnormálními orgány. Odhalený viník - gen MAP3K1, sídlí na delším z ramének pátého chromozomu. Nejde o jediný gen, který určuje naše pohlaví. Známější je takzvaný „samčí“ gen SRY o jehož existenci víme již přes dvacet let. Ten je na Y chromozomu a byl dosud považován za rozhodujícího organizátora vývoje mužského "nádobíčka". Později byly popsány i další geny, které u savců mluví do funkčnosti pohlavních orgánů a celkového vzezření těla. Takových genů byl popsána celá řada (například SRY, RSPO1, SOX9, NR5A1, WT1, NR0B1,a WNT4).
Nově objevený gen MAP3K1 se ale ukazuje být tím klíčovým hráčem, který by měl brzo objasnit, jak to vše do sebe zapadá. Tvrdí to angličtí, francouzští a australští genetici, kteří se devět let šťourali v intimnostech příslušníků dvou intersexem postižených rodin. Jedna je z Francie, druhá z Nového Zélandu. To, co obě rodiny spojuje, jsou mutace v genu MAP3K1. A také to, že v těchto rodinách se vyskytují ženy s Y chomozomem. Tedy s typicky mužskými geny. Tyto ženy i když jejich vaječníky jsou malé a často se jim na nich vytvářejí nádory, jsou fenotypově i sexuální orientací ženami. O co je příroda ochudila na velikosti vaječníků, o to více k nim byla štědřejší co do velikosti klitorisu a mohutnosti ochlupení. Obojí lze nazvat „bujarým“. Ani muži to nemají v těchto rodinách jednoduché. Někteří nemají uzavřenou močovou trubici na spodní straně penisu a jiní zase mají pindíka tak titěrného, že je problém s ním chodit na „pissoar“. Na tyto chlapy bezezbytku platí pořekadlo, že i s malým šašou se dá zahrát velké divadlo. Jen někteří z nich jsou totiž také neplodní. Po genetické stránce jsou všichni muži (i ti s „pidižvíkem“) zcela normální – jejich gen „mužnosti (SRY) je zcela normální, produkují spermie a jsou plodní.
S tím, co jsme již o řízení pohlaví dosud věděli, se právě tato maličkost stala tak důležitá. Jestliže všichni muži (s malým i velkým) měli gen SRY v pořádku a lišili se jen mutacemi v genu MAP3K1, potom musí jít o gen, který je dosavadnímu genu mužnosti nadřazený. Vědci zjistili, že tento „šéf“ trůní na nepohlavním chromozomu (chromozom č. 5). Odtud diriguje funkčnost níže postavených genů i těch na Y chromozomu. Objevený gen rozhoduje o funkčnosti genu SRY a o vývinu fenotypu, tedy vzezření těla.
I když to na první pohled vypadá, že se vědci mnoho let piplali jen s pár postiženými jedinci a že se nás výsledek moc netýká, opak může být pravdou. Porucha vývoje pohlaví se totiž v lidské populaci vyskytuje u každého tisícího narozeného dítěte. Objevením genu MAP3K1 do jisté míry padla nadřazenost genu SRY, který jsme dlouho považovali za rozhodující prvek mužnosti. Tím ale celá věc teprve začíná. I nově objevený gen může být pozměněn celou řadou mutací a jeho varianty mohou být různě funkční. Zřejmě i proto se v populaci také vyskytuje celá škála fyziologických projevů s nejasnou hranicí mezi tím co je ještě normální a co již je porucha. Pokud poznáme podrobnosti metabolických drah, které nově odhalený gen kontroluje, měli bychom také najít cestu, jak pohlavním abnormalitám bránit. Proto výzkumníci založili konsorcium, které by mělo začít luštit celé genomy a to jak postižených osob, tak i jejich rodičů. Kromě prostředků na své platy si od dalšího bádání na tomto poli slibují, že najdou cestu jak změnit nezáviděníhodný osud mnoha nešťastnic a nešťastníků, kterým je odpírán jak normální styk, tak někdy i možnost mít „normální“ potomky.
Pramen: NYU Langone Medical Center
Čtyři z deseti "Ts" žen mají HIV
Autor: Josef Pazdera (19.04.2021)
Pohlaví u melounů
Autor: Anna Marcinková (11.08.2008)
Vliv společnosti na výběr sexuálního partnera
Autor: Anna Marcinková (19.06.2008)
Samečky ze samic s účinností 80 procent
Autor: Josef Pazdera (21.08.2007)
Přepínač, který udělá z holky kluka
Autor: Josef Pazdera (17.10.2006)
Diskuze: