Zvětšit obrázek

Jak asi vypadá systém objev HIP 13044 zblízka? Kredit: ESO/L. Calçada.

Zvětšit obrázek

Lovec planet indonéského původu Johny Setiawan. Kredit: J. Setiawan.

Lov planet, podle všeho nejnapínavější zábava ustrašené přítomnosti, pokračuje svižným tempem. Přes občasné nevyhnutelné kiksy a dohady se takřka nelze vyhnout podivuhodným novinkám z bizarního světa exoplanet. K dnešnímu dni se nám povedlo nalézt už skoro 500 planet cizích hvězdných systémů. Přesto ale dosud všechny potvrzené planety vcelku logicky pocházely z Mléčné dráhy. To se teď podle všeho změní, samozřejmě s nutnou poznámkou „pokud to celé není jenom nějaký omyl“.

Evropský tým astronomů vedený Johny Setiawanem z Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu nedávno objevil planetu v poměrně neobyčejném hvězdném systému HIP 13044. Jeho hvězda je sice pouhých 2000 světlených let od nás, kde je viditelná v souhvězdí Pece (Fornax), takže se nepochybně nalézá ve hranicích dnešní Mléčné dráhy, její původ je ale mnohem zajímavější. Je totiž součástí takzvaného Helmiho hvězdného proudu, který obsahuje desítky až stovky milionů starých hvězd s velmi nízkou metalicitou, čili obsahem těžších prvků a několika smyčkami obtáčí Mléčnou dráhu. Tento proud je podle všeho pozůstatkem trpasličí galaxie, před 6 až 9 miliardami let pozřenou galaktickým kanibalismem nenasytné Mléčné dráhy. Jeho hvězdy jsou tedy sice momentálně v Mléčné dráze, ale zároveň takřka jistě pocházejí z jiné galaxie.

Setiawan a spol. objevili planetu HIP 13044 b, jejíž hmotnost je minimálně 1,25 násobku našeho Jupitera, měřením radiálních rychlostí s využitím spektrografu s vysokým rozlišením FEROS (Fibre-fed Extended Range Optical Spectrograph), nainstalovaného na 2,2 metrovém teleskopu MPG/ESO Evropské jižní observatoře La Sila v chilské poušti Atacama.

Zvětšit obrázek

Evropská jižní observatoř La Sila. Kredit: ESO, Wikimedia Commons.

První planeta hvězdy z cizí galaxie je zároveň jednou z mála známých planet, které o vlásek přežily proměnu své hvězdy v červeného obra po vyčerpání zdánlivě nekonečných zásob vodíku.

Zvětšit obrázek

Slunce jako červený obr. Kredit:
Životní cyklus Slunce
Mysid, Mrsanitazier, Wikimedia Commons.

Bylo to asi opravdu těsné, HIP 13044 b obíhá velice blízko hvězdě a svůj oběh dokončí jednou za 16,2 dne. HIP 13044 se právě teď, či přesněji řečeno právě před 2000 lety, kdy námi pozorované světlo této hvězdy vyrazilo směrem k nám, už zase smršťuje a spaluje svoje hvězdné helium. Samotná hvězda poměrně svižně rotuje, což si Setiawan s kolegy vysvětlují spolknutím vnitřních planet nově objevené soustavy.

Ne všechno kolem HIP 13044 je pro odborníky srozumitelné. Není jim úplně jasné, jak se mohly kolem hvězdy s tak zoufale nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium vytvořit planety. Naše dosavadní modely vzniku planetárních soustav na to prostě nestačí a je jasné, že planety u hvězd chudých na těžší prvky vznikají nějakým poněkud odlišným způsobem. Osud planet jako je HIP 13044 b přitahuje pozornost vědců jako žárovka můry, protože jim neodbytně připomíná budoucí osud Sluneční soustavy, který se naplní za přibližně 5,5 miliard let. Samotný objev HIP 13044 b je přitom ve skutečnosti součástí projektu systematického hledání exoplanet obíhajících kolem hvězd na sklonku jejich existence.

Prameny:  Science online 18.11. 2010, ESO Press Releases 18.11. 2010.