Staroegyptský nepořádek
Entomologové objasňují i každodenní život dávno zmizelých civilizací. Staroegyptské město Achetaton založil reformátorský faraón Achnaton jako „čisté místo“. Nemělo být zatížené kulty bohů, jež Achnaton ve své náboženské reformě zavrhl. Duchovní čistotu snad Achetatonu upírat nelze. O iluze o hygienických podmínkách, jaké vládly v některých částech města, připravil egyptology výzkum entomoložky Evy Panagiotakopuluové z University of Edingurgh. Při průzkumu domu, který obýval Achnatonův vrchní vozataj Ranefer, odhalili vědci pod podlahou obydlí pozůstatky dřívější stavby. Mezi podlahami obou domu zůstal zakonzervován materiál, který tam uložili obyvatelé Achetatonu. Byl plný nejrůznějšího hmyzu. Do opuštěného domu zřejmě někdo vysypal obilí prožrané škůdci. Četné pozůstatky po muších kuklách a po broucích, kteří se živí mušími larvami prozradily, že neobydlený dům sloužil jako skládka komunálního odpadu. Sousedé zřejmě využili krátkého období, kdy se původní majitel vystěhoval. Ranefer ještě nestačil zahájit přestavbu, a domek neuvěřitelně zaneřádili.
Hluboké kořeny zemědělství:?
Jindy mají archeologové z entomologických výzkumů pořádně zamotanou hlavu. Japonští vědci zkoumali otisky, které vznikaly při výrobě keramiky. V nádobách starých 4 000 let narazili na otisky tělíček brouků. Archeolog Hiroki Obata vylil dutinky silikonem a pokusil se podle tvaru odlitků určit hmyz, který se v nádobě nacházel. Ukázalo se, že se do keramiky otiskla tělíčka pilousů kukuřičných a pilousů rýžových. Tito škůdci dnes celkem běžně hodují na uskladněné rýží a ječmeni. Před čtyřmi tisíciletími tomu nebylo jinak.
Stejné otisky však našli vědci i na keramice staré 9 000 roků. Přitom historie pěstování rýže a obilí sahá v Japonsku jen do doby před 4 000 roky. Nabízí se proto otázka, co staří obyvatelé Japonska vlastně skladovali a na čem pilousi hodovali. Hiroki Obata je přesvědčený, že to byly plody a semena nasbírané ve volné přírodě, nejspíše žaludy a semena bambusu. Někteří archeologové se ale vážně zabývají myšlenkou, že lidé tzv. džomonské kultury už před 9 000 roků provozovali jednoduché zemědělství a pilousi jim už tehdy ujídali ze sklizně pěstovaných plodin.
Otužilý Homo antecessor
Britští archeologové nahlédli díky entomologům do ještě vzdálenější minulosti. Zbytky tělíček pravěkého hmyzu jim poskytly celkem nečekaný důkaz o zdatnosti dávných obyvatel Britských ostrovů. V lokalitě poblíž západoanglického Happisburghu objevili vědci v letošním roce pazourkové nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 800 000 až 1 milion roků. Vyrobil je zřejmě člověk druhu Homo antecessor. Vědci předpokládali, že tento druh člověka pronikal dále na sever Evropy ze Středomoří, jen když mu to umožnilo výjimečně teplé klima. Ze zbytků bezmála 150 druhů brouků nalezených ve stejné vrstvě jako happisburghské kamenné nástroje vědci určili, jaké vládlo v té době v této oblasti klima. Většina nalezených druhů patřila k broukům typickým pro mírné klimatické pásmo. Když vědci porovnali podmínky, v jakých žijí tito brouci v Anglii dnes, mohli si udělat obrázek o tom, jaké podmínky tu tenkrát vládly. Vyšlo jim, že v zimě klesla teplota v průměru až ke 3 °C pod nulou. To je chladnější počasí, než jakému jsou vystaveni dnešní obyvatelé Happisburghu a okolí. V současnosti panují srovnatelné podmínky například v jižní Skandinávii.
Badatelé mají pro překvapivý objev dvě vysvětlení. Pravěcí lidé mohli být mnohem zdatnější, než vědci předpokládali. Zřejmě si dokázali s mrazivým počasím nějak poradit. Další možností je kočovný způsob života. Nelze vyloučit, že se lidé stěhovali na chladný sever s příchodem jara a před příchodem zimy odtud opět prchali do teplejších oblastí.
Pramen: Journal of Archaelogical Science
Diskuze:
