Kromě líné pandy se asi těžko najde reprezentativnější symbol ochranářských snah, než je Amazonský prales. Je úchvatný, zajímavý, viditelný z družice a pro všechny kromě jeho obyvatel také ideální místo k romantickému životu plnému květin, harmonie a fotosyntézy. Bohužel ale postupně získal náboženský status, který nedovoluje jakékoliv pochyby o jeho ryzosti a významu, aniž by to vyvolalo vzteklý bzukot. Konzervativně a jednostranně zpracované heslo na Wikipedii toho budiž názorným příkladem.
K nekritickému uctívání se ještě přidaly snahy přetavit Amazonii i další porosty na zlatý důl prostřednictvím kontroverzního a neprůhledného programu OSN na snižování emisí skleníkových plynů, které pocházejí z ničení lesních porostů REDD (Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation). Ten by měl fungovat jako pěkně tučný penězovod do takzvaně nerozvinutých zemí, přičemž kolem něj poletují sumy v řádech desítek miliard dolarů. Zlé jazyky tvrdí, že právě dění a očekávání kolem REDD je jedním z hlavních motorů oteplovacího tažení.
REDD ale zároveň vzbuzuje mnohé pochyby a obavy, křivením ekonomiky ala solární dotační šílenství počínaje a násilným zapojením domněle romantických, ale ve skutečnosti tvrdě pragmatických domorodců konče.
Problém je v tom, že původně snad i dobré úmysly kolem pralesů směřují čím dál zřetelněji proti zájmům odpovědné ochrany přírody, což odnáší zejména cenná nepralesní krajina, na kterou už často nezbývá nadšení ani finance a přitom je potřebuje víc, než vykřičené pralesy. V takové situaci jistě neublíží píchnout do vosího hnízda.
Tohoto chvályhodného počinu se chopil švédský archeolog Per Stenborg z Göteborgské univerzity, jehož mezinárodní tým celé letošní léto kopal v Amazonii jižně od města Santarém, v brazilském státě Pará. Již celé generace archeologů v Brazílii řeší zapeklitou záhadu popisu cesty conquistadora Francisca de Orellana, který v roce 1541 pojmenoval řeku Amazonku podle bájného národa z antické mytologie. Orellana totiž popisuje Amazonii jako hustě osídlenou krajinu s mnoha sídly velikosti měst, která „jsou situována nejen u řeky, ale i ve vnitrozemí“. To ale zásadně neodpovídá našim tradičním představám o historii a povaze amazonského pralesa.
Poslední dobou to ale stále více vypadá, že se náš pohled na Amazonii, jako na rajskou zahradu nedotčenou lidskou civilizací, bude muset zcela změnit. Po objevech zahradních měst v oblasti řeky Xingu a nálezech na pomezí Brazílie a Bolívie teď Stenborgův tým u Santarému odkryl pozůstatky zhruba 90 předkolumbovských sídel. Nadšení archeologové se pozastavují nad tím, že mnohé z nich jsou daleko od řek, v dnes prakticky pustém pralese. Významné jsou především nálezy okrouhlých sníženin v krajině u některých z objevených sídel o průměru až 100 metrů, které Stenborg a spol. interpretují jako vodní nádrže, které předkolumbovským obyvatelům Amazonie zajišťovaly hospodaření s vodou. To by vysvětlovalo, jak lidé mohli ve velkém počtu obývat údajně nehostinné vnitrozemí vzdálené od amazonských řek. Vykopávky u Santarému i jinde intenzívně pokračují, protože tyto nenahraditelné lokality z předkolumbovských dob poněkud ironicky ohrožuje prudký rozvoj brazilského hospodářství a infrastruktury.
Vše nasvědčuje tomu, že conquistador Orellana nebyl blázen ani pod vlivem některého z četných amazonských halucinogenů. Pokud měl pravdu, tak významná část dnešního amazonského pralesa před 500 lety prostě ještě neexistovala. Sídlili tu lidé s poměrně vyspělou kulturou, kteří výrazně přetvářeli široké okolí. Pro všechny příznivce Amazonie je to vlastně skvělá zpráva. Prales je asi jiný, než jsme si mysleli, mnohem mladší a hlavně mnohem odolnější. Po pouhých 500 letech vypadá bezesporu impozantně. Pokud se Brazílie a další amazonské státy stihnout hospodářsky dorozvinout dřív, než si vykácejí všechny stromy a to sem jim nejspíš povede, tak bude o amazonskou přírodu postaráno.
Prameny: Science Daily 17.10. 2010, Wikipedia (Amazonian Rainforest, Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation).
Ötziho šíp nezabil
Autor: Josef Pazdera (01.09.2007)
Diskuze:
Proč zanikli?
Adolf Balík,2010-10-28 21:54:40
Zajímavá je i otázka, proč ta rozsáhlá amazonská civilizace zanikla. Tou dobou se zhroutila i společnost na Velikonočním ostrově, zaniklo ještě několik dalších vyspělých civilizací Ameriky, které se při tom nesetkaly s bělochy, a vyhynuli skoro všichni Aztékové – tou dobou už pod španělskou nadvládou. Mýty o nepřímém zničení bělochy pomocí jejich chorob anebo příčiny popsané ve zlatém dole na podklady pro Zelenou mytologii kolapsů civilizací – knize Collapse – na to nestačí. Ač leccos toho mohlo spolupůsobit, Velikonoční ostrov skoro určitě zničilo do té doby nevídané sucho spojené s LIA. To mohlo být hlavní příčinou i u dalších tehdejších amerických kolapsů. Aztékové téměř vyhynuli na epidemii domácího hamta-viru kvůli suchem podmíněnému přemnožení hlodavců – nikoliv na bělošské choroby, jak tvrdí mytologie o zlém bílém muži. Vůbec bych se nedivil, kdyby sucho z LIA zničilo i Amazoňany. Při amazonském suchu v polovině této dekády museli Indiány v deštném pralese u údajně velkých řek zásobovat vodou vrtulníky, aby neumřeli žízní. Odolný skoro nezničitelný prales se ale ozelenil víc než před tím, ač přírodní lidé by bez podpory civilizace hynuli.
Prales v čase
Jaroslav Mácha,2010-10-27 11:45:17
Bohužel si už nepamatuji zdroj, ale amazonský prales je produktem poslední doby meziledové. Mapa jeho rozsahu ukázala sotva desetinu jeho rozsahu v době zalednění. Takže to, co vnímáme jako neměnnou skutečnost je často iluze.
I Osel
Adolf Balík,2010-10-28 00:18:45
Mám dojem, že o tom, že za dob ledových tam prales skoro nebyl, psal svého času i Osel.
Tomáš Hluska,2010-11-01 14:30:05
řekl bych, že to je celkem logické, že když se posunou podnebné pásy více k rovníku, tak prostě pralesa bude míň :)
A řekl bych, že tento článek by mohl snadno vysvětlit,proč jsou půdy v pralese tak chudé. Pokud na nich bylo hospodařeno několik století, zřejmě dosti intenzivně, pak jsou prostě vyčerpány a ani těch posledních 500 let nestihlo zajistit nějaké pohnojení. Což by se, dle mého názoru, u tak bohatého společenství asi dalo čekat.
plný súhlas s autorom článku
Miloš Trnavský,2010-10-24 01:35:55
jasné vypálit ten smradlavý prales darmo len prekáža dialniciam
(alebo že by ten článok mal iný (hlbší) zmysel, ktorý som nepochopil ? (asi som hlúpy))
RE: asi som hlúpy - odp.: asi ano :-)
Ondrej K,2010-10-24 08:27:08
Omlouvam se za potouchlý nadpis, ale nemohl jsem odolat... :-) Neberete to osobně. :-)
Smysl článku není tak hluboký, ale očividně jste ho netrefil. Pokusím se ho převyprávět tak aby ste mu rozuměl: Amazonský prales je vydávaný za vzor křehké a zranitelné panenské přírody starý mnoho a mnoho milionu let který má zásadní význam pro uchování globální biodiverzity i života jako takového vůbec. No, a protože ho zlý brazilci zaslepení krátkodobým výhledem toho že budou mít konečně z čeho slušně žít ničí, je potřeba ho chránít. Prales je ale veliký a tak to je drahé. Problém je v tom že ten prales je až na pár oblastí (např. předhůří And) starý max. 10 000 let, a jak se ukazuje, na velké části Amazonie je to vlastně "žhavá novinka" - Amazonie byla do cca 16 století hustě osídlenou kulturní krajinou (velká část půd pod pralesem jsou antropogení půdy!!!). Amazonský prales je tedy (pro ty kdo věří na pannenskou přírodu překvapivě) dost odolný a umí se rychle šířit (tam kde Ortega viděl města rozlehlá cca 20x20km za sto let byla jungle). Smysl článku byl v tom že pokud to brazilci s kácením nepřepísknou, není kácení pralesa zase takový problém ve srovnání s likvidací jiných ekosystémů, na ochranu kterých se peníze nedostávají (protože se lejou do "ochrany" pralesa). Potud článek, následující dovětek příspevku už v něm nehledejte. Věděl ste například že jedním z nejohroženějíších typů stanovišť jsou trávníky a stepy mírného pásu severní zeměkoule? Až příště bude některý ze čtenářů chtít uspokojit svoji touhu po spasení světa a přispějete na sazeničku stromu která má okrášlit nevzhlednou stráň za městem, prosím, nafackujte si, tim světu pomůžete víc. Pokud máte tendenci pomoci aktivně, nejezděte se přivazovat ke stromům v Brazílii, ale běžte na onu nevzhlednou stráň za městem ty sazenice stromků vytrhat. Sice to bude přestupek/trestný čin, ale k ochraně přírody v globálním měřítku to pomůže více než když spasíte pár stovek ha pralesa...
To máte těžký
Jan Beran,2010-10-24 08:40:51
Pro někoho článek smysl má, pro jiného ne. Mne například informoval o tom, že co jsem považoval za panenskou přírodu je vlastně staré jen pár set let. A to jsem se na hranicích Bolivie skoro rok pracovně potuloval. Lehkou ironii pana Mihulky evidentně nezvládáte. Ale nic si z toho nedělejte, není to tělesná vada.
Nepochopitelně zlý smysl
Adolf Balík,2010-10-24 11:30:08
To by mě zajímalo, jak jste svého času reagoval na ten nepochopitelně jedovatě zlý smysl té kruté zprávy, že Ježíšek dárky pod stromeček nenosí?
Musím souhlasit s kritiky vaší reakce,
Miroslav Zapletal,2010-10-24 11:52:07
ačkoli na jiných místech se velmi navážím do Mihulkových článků pro nevyváženost poměru "věcné sdělení a smysluplné argumenty versus prvoplánová tendenční zavádějící naladěnost až pamfletovost". Jakkoli jsem tedy i tentokrát byl předem připraven po způsobu "co to zase bude za výplod", shledávám tento článek velmi užitečným a poučným. A to mé sympatie patří spíše pralesu než divoké těžbě.
A ne pouze východní
Ondrej K,2010-10-22 09:05:46
Zdravím,
náhodou sem před časem koukal na tento dokument související s článkem: http://topdocumentaryfilms.com/secret-el-dorado/ . Podle všeho je amazonie vlastne takový veliký tropický úhor a ruderál, ale určitě to není pannenská příroda :-)
P.S. Terra preta mě dostala. Vůbec sem netušil že něco takového a v takovém rozsahu v Americe mají...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
