Zvětšit obrázek

Samička motýla zavíječe kukuřičného (Kredit: INRA)

Zvětšit obrázek

Larva zavíječe přispívá k zaplísnění úrody. (Kredit: INRA)

Pěstitelských směrů, zavrhujících výdobytky moderních genetických technologií je celá řada. Ať už svému hospodaření říkají „tradiční“, „biologicky šetrné“,“organické“, „ekologické“ či jinak, jedno mají společné – zatracují geneticky modifikované plodiny a nechtějí, aby je někdo v jejich blízkosti pěstoval. Transgenní plodiny ale paradoxně chrání před úpadkem nejvíce ty, kteří proti nim brojí. Jejich penězi vyjádřený prospěch je větší, než užitek těch, co GM plodiny pěstují. Vyplývá to z analýzy, kterou tento týden zveřejnil časopis Science. Tým vedený entomologem Williamem Hutchisonem z University of Minnesota v St Paulu, to zjistil, když zkoumal  ekonomiku subjektů, které podnikají s geneticky upravenou a neupravenou kukuřicí. 

Geneticky modifikovaná kukuřice (Bt-kukuřice) si vyrábí toxin proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis) a proto jí není potřeba chránit před škůdci pomocí jedovatých pesticidů. Její zrno je navíc pro konzumenty zdravější, protože tím, jak není ožíráno larvami zavíječe, nedochází k napadání úrody plísněmi a výsledný produkt neobsahuje tolik aflatoxinů – látek vyvolávajících rakovinu. Zdravotní hledisko ale Hutchisonův tým nezajímalo. Soustředil se jen na zisky amerických farmářů. Za základ si vzal dobře zdokumentované náklady a zisky z úrody v roce 1996. Do kalkulací zahrnul farmy států Iowa, Minnesota, Illinois, Wisconsin a Nebraska  (viz. mapa), tedy všech amerických států, ve kterých   kukuřice patří mezi hlavní pěstované plodiny. Z šetření vyplynulo, že GM technologie ušetřila farmářům zhruba 6,9 miliard dolarů. Především šlo o úspory na insekticidech, uspořenou naftu omezením pojezdů po poli a o úsporu pracovních sil. Do celkových nákladů samozřejmě započítali i vyšší náklady na dražší GM osivo.

Zvětšit obrázek

Podíl Bt kukuřice v jednotlivých státech USA (Kredit: William Hutchison, UM)

Zvětšit obrázek

William Hutchison, University of Minnesota: "Zisk z GM plodin mají konvenčně hospodařící farmáři větší."

Když to ekonomové všechno sečetli, nestačili se divit. Z celkových úspor (téměř sedmi miliard USD), největší část připadla na konvenčně hospodařící farmáře. Ti, díky svým sousedům pěstujícím Bt-kukuřici, ušetřili 4,3 miliardy, což představuje 62 % celkových úspor. Jak je to možné? Plochy s Bt kukuřicí snižují výskyt škůdců všeobecně a tak i pěstitelům konvenční kukuřice se na jejich pozemcích škůdci nerozmnožili natolik, aby museli přikročit k postřikům drahými chemickými prostředky. Tím jim také odpadly náklady spojené provozem techniky a potřeba najímat sezónní pracovní síly. Klasicky hospodařící farmáři měli úspory prakticky stejné jako pěstitelé Bt-kukuřice a přitom nemuseli platit za dražší osivo.

Pěstitelé Bt-kukuřice si ale zoufat nemusí. Sousedit s konvenčně hospodařícím farmářem je i pro ně prospěšné. Pokud by totiž zavedli celoplošné používání Bt-kukuřice bez pásů konvenční plodiny, škůdci by se brzo adaptovali a vypěstovali by si vůči Bt toxinu rezistenci. Pak by o své zisky přišly oba tábory.

Je otázkou, jak se "organičtí" farmáři, kteří dosud měli blízko ochranářským organizacím typu Greenpeace, nyní zachovají. Odmítáním a zákazy pěstování GM plodin by přišli o velké zisky. V každém případě jejich spojenectví čeká velká zkouška.

Pramen:  Science, doi:10.1038/news.2010.523