Zvětšit obrázek

Neandrtálec. Kdo je vyhubil? Kredit: Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Flegrejská pole. Nespí ani dnes. Kredit: Manuel Mauer, Wikimedia Commons.

Neandrtálci, naši nejbližší příbuzní a specialisté na krušný cyklus ledových dob zmizeli zhruba před 30 tisíci lety, čili ještě v době nekompromisní vlády ledu a chladu. Osud příbuzných nás pochopitelně fascinuje, zvláště když v něm dost možná máme prsty. Podle všeho jsme totiž neandrtálce vybili, možná i snědli, samozřejmě bez sebemenších výčitek svědomí. Situace dosud žijícího příbuzenstva lidského druhu v Africe, kde jsou šimpanzi s gorilami nejen oblíbenou kořistí lovců, ale i populárním pokrmem k nedělnímu obědu, názorně ukazuje, že představa brutální skorokanibalské genocidy neandrtálců je rozhodně velmi reálná. Žijeme ovšem v době, kdy je módní všechno nepříjemné svádět na moderní civilizaci a pokud to nejde, tak na klima. Proto se kromě hypotéz o vyvraždění, snědení či o méně nápadném konkurenčním vyloučení neandrtálců lidmi, občas objevuje i pocit, že by neandrtálce mělo zabít klima, když je tak zlé a nebezpečné.

Mohlo by se zdát, že nedávnou tragédii půjde vcelku snadno rozluštit, bohužel to ale není tak jednoduché. Ke klimatickým mýtům se přidávají nejrůznější předsudky o našich předcích, které pak s velmi řídkým a nepříliš jasným fosilní záznamem vytvářejí velký prostor pro dohady. Kdy vlastně přesně vymřeli neandrtálci? Kdy přesně do Evropy dorazili lidé? Žili zároveň s neandrtálci nebo snad ne? Pokud ano, jak dlouho? A hlavně, velmi lechtivá záležitost, byli neandrtálci tak hezcí, že jsme se spolu křížili?

Ruští badatelé Ljuba Golovanová a Vladimír Doroničev z ANO Laboratory of Prehistory, Sankt-Petěrburg a jejich kolegové uveřejnili v říjnovém čísle časopisu Current Anthropology hypotézu, podle níž má vymření neandrtálců na svědomí mohutný výbuch supervulkánu, mezi geology známý jako „Campanian Ignimbrite super-eruption“, který se odehrál v oblasti dnešních Flegrejských polí (Campi Flegrei) západně od Neapole.

Zvětšit obrázek

Flegrejská pole vyfocená z ISS. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Vyhubil je supervulkán? Kredit: Christoph P.E. Zollikofer, Wikimedia Commons.

Tuto představu opírají o nedávné vykopávky v jeskyni Mezmaiskaya na Kavkazu, jinak relativně bohatém nalezišti kostí a artefaktů neandrtálců, kde se našly dvě blízké, ale prý rozlišitelné vrstvy vulkanického popela. Mohutnější by měla odpovídat super-erupci v neapolském zálivu, ke které došlo zhruba před 39 tisíci lety, druhá zase přibližně stejně staré menší erupci v centrálním Kavkazu. Po vrstvách vulkanického popela následují sedimenty beze stop přítomnosti neandrtálců a zároveň z nich má být patrný náhlý posun k suššímu a chladnějšímu klimatu.

Dotyčný výbuch supervulkánu na Flegrejských polích podle odhadů vysoptil cca 200 kilometrů krychlových horniny a tím dosáhl 7. stupně z 8 na stupnici indexu výbušnosti vulkánů (Volcanic Explosivity Index). Pro srovnání, erupce hory St. Helens v roce 1980 vymrštila pouhý jeden kilometr krychlový. Golovanová s Doroničevem mají za to, že neapolský supervulkán vyvolal určitou formu sopečné zimy a také zdevastoval široké okolí. Tomu se dá vcelku věřit, i když skutečný rozsah takové katastrofy velmi závisel na tehdejší situaci. Je ale nepravděpodobné, že by příchod tvrdého klimatu vyhubil nebo nějak zásadně omezil neandrtálce, proslavené schopností čelit takovému podnebí. Ani velikost totálně zlikvidovaného území skoro jistě nemohla být tak veliká, aby to způsobilo totální zkázu všech populací neandrtálců.

Zvětšit obrázek

Rozšíření neandrtálců. Jak dlouhé prsty měl supervulkán? Kredit: Ryulong, Wikimedia Commons.

Na Flegrejských polích a na Kavkazu se určitě soptilo a jistě to mělo své důsledky. Jenže to nebylo poprvé ani naposledy.

Zvětšit obrázek

Monumentální Hora St. Helens. Kredit: United States Geological Survey, Wikimedia Commons.

Klima se houpalo po celou zatím poslední dobu ledovou a předtím samozřejmě taky. Zato příchod lidí se odehrál jenom jednou a jako na potvoru zrovinka v době vymření neandrtálců. Není to divné? Celé věci by jistě prospělo přesnější datování a mnohem víc fosilních nálezů. Hypotéza o převážně klimatickém vyhynutí neandrtálců každopádně zatím působí hodně křečovitým dojmem. Na druhou stranu, klimatické představy jsou vcelku srozumitelné a lze si z nich pohodlně utahovat. Až přijde móda vysvětlovat celý svět kvantovou mechanikou, budou na tom komentátoři o poznání hůř.

Prameny:

Science Daily 7. 10. 2010, Current Anthropology, 51:655–691, Wikipedia (Neanderthal extinction hypotheses, Supervolcano, Campi Flegrei).