Včela medonosná se díky pilné práci vědců z National Human Genome Research Institute zařadila mezi organismy s přečteným genonem. Je to velmi významný počin na poli genetiky, protože sice známe kompletní genom octomilky, ale včela je prvním „přečetným“ představitelem tzv. eusociálního hmyzu, tedy hmyzu žijícího ve složitě organizovaných společenstvech, jejichž příslušníci se dělí do kast. Právě genetické pozadí této organizace rozličných hmyzích společenstev bylo hlavním motivem pro „čtení“ včely. K eusociálním tvorům patří další blanokřídlí nebo všekazi a s těmi nebývá velká legrace. Například „rudí mravenci“ Solenopsis invicta obsadili jih Spojených států a odtud pronikli i na další kontinenty. Sežerou na co přijdou a navíc citelně „štípou“. Boj s nimi zatím nepřináší žádné hmatatelné výsledky. Možná najdeme slabiny této mravenčí metly právě v genech zodpovědných za složitou organizaci jejich společenstev.
Kompletní sekvence dědičné informace včely tvořená 300 miliony „písmen“ genetického kódu je umístěn na internetu a je volně dostupná. Teď v ní vědci hledají jednotlivé geny. Už v průběhu čtení byly objeveny mnohé významné geny, např. ty, které jsou u včel zodpovědné za řízení pohlaví.
Včela medonosná vystačí s dědičnou informací, jež by se vešla do genomu člověka asi desetkrát. Včelí genom se skládá z 300 milionů písmen.
Diskuze:
Pro Gofi:
Jirka,2004-01-13 12:14:57
Tech 98 procent je podle uznavane teorie jen bordel, ktery nic nekoduje. Jsou to zbytky starych, poskozenych genu, ktere se casem ukazaly jako nevyhodne a priroda je zacala zanedbavat, az se vlastne rozpustily. Tech mechanismu vzniku toho bordelu je ale pochopitelne vic.
Mate taky pravdu, ze cast z toho bince muze byt nejak prospesna, jen to nevime. Naznacuje to treba pomer pismen v nekterych usecich - neni to stoproccentnim pravidlem, ale v genech je pocet pismen C a G celkem vyraznne vyssi nez nez pismen A a T. Kdyz pak najdete nekde bordelu usek, kde to take plati, tak je to podezrele. Dale to naznacuje i fakt, ze nektere kousky kodu se uz mnoho milionu let vubec nezmenilo. U genu nutnych pro zivot je to pochopitelne, kazda zmena vedla k zahynuti jedince, ktery tak tuhle zmenu nemohl predat dal. Ale proc jsou takove useky i prave v tom binci, ktery za geny nepovazujeme?
Co který gen způsobí
Martin - Techblog,2004-01-12 11:29:47
Pokud vím, tak se to poznává na zvířatech tak, že se jim určitý gen zablokuje a pak se sleduje, co jim chybí. Následně se podobný gen hledá u člověka.
Martin Šrubař
Weblog Techblog
geny 1,5 % ?
Gofi,2004-01-11 18:25:20
Píšete, že u člověka tvoří geny jen asi 1,5% celkové dědičné informace. Rád bych se zeptal, co tvoří zbývajících 98,5% ? Není tak malé procento způsobeno právě naší neznalostí více genů? A jak se pozná, co který gen způsobí, např. jak se najde konkrétní gen, který způsobí, že domácí pašík má méně štětin než divoké prase?
jak se pozná gen
Jarda Petr,2004-01-11 06:59:15
Gen je část dědičné informace obsahující stovky i tisíce (někdy dokonce miliony) písmen genetického kódu. Je to zjednodušeně řečeno ta část dědičné informace, podle které buňka vyrábí RNA a podle té pak případně i nějakou bílkovinu. Hledání genů v záplavě dědičné infromace je namáhavé, protože geny tvoří jen zlomek celkové dědičné informace (u člověka např. jen asi 1,5%). Obvykle to za nás dělají speciální počítačové programy, které hledají v dědičné informaci úseky, jež začínají značkou "start" a po určité vzdálenosti obsahují značku "konec". Je vysoce pravděpodobné, že mezi nimi je gen. K tomu se ale připojuje i celá řada dalších kritérií. Obecně můžeme říci, že počítače asi nenajdou úplně všechny geny. S vysokou pravděpodobností najdou "obyčejné" geny, které se nijak zvlášť nevymykají naší představě o tom, jak má gen vypadat a jak funguje. Čím "exotičtější" gen je, tím větší šance, že ho počítač mine. Přitom tyhle "exoticky" uspořádané geny by asi patřily k těm nejzajímavějším.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
