Zvětšit obrázek

Jak asi vypadá doopravdy? Gliese 581g ve fantazii ilustrátorky. Kredit: Lynette Cook, UCSC.

Lov exoplanet je velmi příjemnou zálibou astronomů a vůbec celého lidstva přelomu 20. a 21. století. K dnešnímu dni je jich už pěkná řádka (kolem 500) a jejich počet bude utěšeně růst i v blízké budoucnosti.

Zvětšit obrázek

Kamenná exoplaneta Gliese 581c. Kredit: Tyrogthekreeper, Wikimedia Commons.

Jenom v samotné Mléčné dráze jsou ostatně podle současných odhadů miliardy planet, dost možná i stovky miliard, takže si je jen tak snadno nevyčerpáme. Přes veškerou snahu a oslnivé úspěchy nám však až doposud scházela klíčová trofej, obyvatelná planeta podobná Zemi. Bylo to ale jenom otázkou času a podle všeho jsme ji právě našli.

Jestli se to potvrdí, tak do historie vstoupili Steven Vogt z Lick Observatory na University of California - Santa Cruz a Paul Butler z Carnegie Institution of Washington, kteří společně vedou výzkumný program Lick-Carnegie Exoplanet Survey. Spolu s dalšími kolegy totiž právě ohlásili objev kamenné planety o hmotnosti zhruba tří Zemí, která obíhá slavného červeného trpaslíka spektrální třídy M3V, známého jako Gliese 581. Planetární systém této hvězdy ze souhvězdí Vah (Libra), v sympatické vzdálenosti přibližně 20 světelných let, už dříve nabídl několik extrémně zajímavých planet. V dubnu 2007 zde byla objevena Gliese 581c, která se stala první známou kamennou planetou obíhající poblíž vnitřního okraje obyvatelné zóny. V dubnu 2009 se ukázalo, že planeta Gliese 581d je snad super-Země pokrytá ohromným oceánem na vzdálenějším okraji obyvatelné zóny a ve stejné době přibyla do sbírky planet tohoto systému Gliese 581e, která je s hmotností 1,9 Země zatím nejmenší známou exoplanetou u normální hvězdy.

Zvětšit obrázek

Keckova observatoř. Kredit: JPL/Caltech, Wikimedia Commons.

Vogt s Butlerem ve studii připravené k tisku v časopise Astrophysical Journal popisují dvě nové planety – Gliese 581f a Gliese 581g, čímž se počet planet v tomto systému zvyšuje na šest. V tuto chvíli je sice Sluneční soustava s 8 planetami stále nejpočetnější, na záda ji ale už hlasitě dýchá HD 10180 s 5 potvrzenými a 2 nepotvrzenými planetami a právě Gliese 581 se 6 planetami. Je potěšující, že planety u Gliese 581 mají přibližně kruhové oběžné dráhy, podobně jako naše domácí planety.

Zvětšit obrázek

Evropská jižní observatoř. Kredit: Cfoellmi, Wikimedia Commons.

Ve dvojici nově objevených planet hraje roli popelky Gliese 581f, která je sice jenom sedmkrát hmotnější než Země, svého červeného trpaslíka ale oběhne jednou za 433 dní, což zní dělá zmrzlý svět bez přílišné naděje na kapalnou vodu. Zato Gliese 581g je naprostá pecka. Pokud se Vogt s Butlerem nespletli, tak by to měla být kamenná planeta o trojnásobné hmotnosti Země, která obíhá trpaslíka jednou za 37 dní. Vzhledem ke své váze by si měla v pohodě udržet atmosféru, ještě mnohem významnější ale je, že obíhá přímo uprostřed obyvatelné zóny Gliese 581. Takže tu máme obyvatelnou terestrickou planetu.

Není samozřejmě nezbytně nutné, aby Gliese 581g hostila nějaký život. Určitou vadou na kráse nejnadějnější známé exoplanety je, že s centrální hvězdou uvízla v synchronní rotaci. Jedna její strana je trvale opékána, zatímco druhá trčí ve věčné tmě. Nejpříjemnější podmínky k životu a ke kolonizaci tu budou nejspíš okolo terminátoru, čili rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou částí planety. Badatelé odhadují průměrnou teplotu povrchu planety mezi -31 a -12 stupni Celsia, přičemž se samozřejmě bude výrazně měnit mezi ohřátou a vychladnou částí. Pokud je Gliese 581g podobná Zemi složením hornin, činí její průměr 1,2 až 1,4 násobek průměru Země. Gravitace na jejím povrchu bude srovnatelná s pozemskou, takže tam lze normálně chodit.

Zvětšit obrázek

Vlevo Slunce, vpravo Gliese 581. Kredit: RJHall/Kevin Heider, Wikimedia Commons.

Objev obou nových planet vychází z 11 let pozorování soustavy Gliese 581 spektrometrem HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer) na Keckově observatoři sídlící na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech. Badatelé použili i údaje ze spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planetary Search), který pracuje na Evropské jižní observatoři (ESO) na vrcholu hory La Silla v Chile. Dohromady získali 238 precizních měření radiální rychlosti Gliese 581, která dále ověřili měřením jasnosti této hvězdy pomocí jednoho z robotických teleskopů na Tennessee State University.

Zvětšit obrázek

Gliese 581. Kredit: Digital Sky Survey / ESO, Wikimedia Commons.

Vogta a Butlera fascinuje, že k objevu obyvatelné terestrické planety došlo tak brzy a tak blízko. Lovci exoplanet se sice den ode dne zlepšují, přesto jsou ale stále na úplném začátku. To by naznačovalo, že planety pozemského typu nejsou nijak vzácné. Pokud není naše blízké okolí v Mléčné dráze v nějakém smyslu divné, tak jsou v naší galaxii miliardy takových planet. A také je podle všeho velmi blízko pestrý svět, který si vyloženě říká o návštěvu. Kdy vyráží první výprava směrem ke Gliese 581?

Prameny

University of California – Santa Cruz News 27.9. 2010, Wikipedia (Extrasolar planet, Gliese 581).