Představte si bezpilotní raketoplán, který se rozjede po sice solidní, zpevněné, ale stále ještě klasické letištní ranveji a se zhruba 30 pasažéry se vznese až na oběžnou dráhu. Nějaký čas si skotačí v kosmickém prostoru a pak se zase snese na relativně normální letiště. Není to kupodivu scéna z laciné sci-fi, ale projekt Reaction Engines Limited, britské aerokosmonautické společnosti se sídlem v Oxfordshire.
Raketoplán Reaction Engines nese jméno Skylon a měl by se odlepit od země do deseti let. Celý projekt je zatím ve stádiu výroby zkušebního prototypu, přesto ale čerstvá britská vesmírná agentura UK Space Agency nedávno pořádala workshop, na němž odborníci diskutovali o možnostech komerčního vývoje Skylonu. Pokud budou v Reaction Engines úspěšní, mohli by postavit vůbec první stroj, který by se v kompletním stavu dostal z povrchu Země až na oběžnou dráhu a zase zpátky.
Projektovaný Skylon o délce 82 metrů a rozpětí křídel 25 metrů by měl létat rychlostí až 25 machů do maximální výšky kolem 460 kilometrů, kam by mohl vynést 12 tun nákladu nebo cestujících. To všechno za méně než desetinu finančních nákladů oproti vypuštění srovnatelné rakety klasického střihu. Skylon nemá žádné přídavné rakety ani nádrže s palivem, o jeho pohon se starají dva elegantní hybridní motory SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které od startu až do rychlosti 5,5 machů a výšky 26 km spalují kapalný vodík se vzduchem a poté přecházejí na hypersonickou rychlost, při níž je pohání směs kapalného vodíku a kapalného kyslíku z palubních nádrží. Skylon by měl při startu vážit 275 tun, zatímco během přistání pouhých 55 tun. Rozdíl mezi oběma hmotnostmi pochopitelně představuje palivo, z něhož třetinu činí kapalný vodík a dvě třetiny kapalný kyslík. Pokud by Skylonu náhodou zbylo nějaké palivo navíc, musel by ho vypustit před zahájením přistávacího manévru. Lehčí stroj by samozřejmě přistával snadněji. Jeden Skylon by mohl vzlétnout zhruba dvěstěkrát, možná i více. Startovaly by téměř rychlostí 0,5 machu a potřebovaly by k tomu dráhu o délce 5,6 km, navíc v prvních 4 kilometrech silnější, než běžné ranveje pro stávající letadla. Při přistání by se Skylon rozžhavil kupodivu podstatně méně, než raketoplány NASA, což podstatně snižuje nároky na jeho tepelný štít.
Odborníci odhadují, že vývoj Skylonu přijde na přibližně 12 miliard dolarů. To je sice jistě závratná částka, ale na druhou stranu se zhruba rovná ceně za vývoj airbusu. Každý start by měl stát kolem dalších 10 milionů dolarů, což je oproti odpálení klasické rakety mnohem příjemnější částka. Společnost Reaction Engines plánuje využívat Skylon k turistickým výletům na oběžnou dráhu, přičemž jedna taková letenka by mohla stát kolem 500 tisíc dolarů. Podle Reaction Engines by se Skylon mohl stát důstojným nástupcem amerických raketoplánů, spolehlivým obslužným dopravním prostředkem Mezinárodní vesmírné stanice, revoluční strojem pro vesmírnou turistiku a také nabídnout příležitosti vesmírnému průmyslu, který je zatím ještě v úplných plenkách a kterému by podobný dopravní prostředek jistě velice prospěl. V Reaction Engines zároveň předpokládá, že v dnešním světě by mohl být zájem až o 70 Skylonů.
| |
| Model hybridního motoru SABRE. Kredit: Reaction Engines, Ltd. | Logo Reaction Engines Limited. Kredit: Reaction Engines, Ltd. |
Prameny: Mail Online 17.9. 2010, Wikipedia (Reaction Engines Skylon)
Bezpilotní raketoplán X-37B vypuštěn na oběžnou dráhu
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2010)
Diskuze:
Trochu offtopic, 30 km doma na koleně
Michal Jurosz,2010-10-03 15:40:55
http://devour.com/video/homemade-spacecraft/
Skepticismus
Vít Výmola,2010-09-29 11:49:56
Prosím, neberte mě teď tak, že bych této firmě a tomuto projektu nepřál úspěch. Naopak, velice takovým projektům fandím, asi jako každý fanoušek kosmonautiky. Nicméně jsem spíš skeptický, právě proto, že vím, kolik podobných projektů (NASP, Hotol, ...) ztroskotalo, většinou kvůli financím, technologickým těžkostem nebo kombinaci obojího. Optimističtější bych byl, kdyby firma už měla potřebné finance k dispozici. No, uvidíme.
Optimismus
Adolf Balík,2010-09-29 00:42:04
Obě letecké a kosmické velmoci Rusko i US už několik desetiletí vyvíjí vzduch spalující a jako hnací látku využívající motory pro extrémní rychlosti už desetiletí a mají těmito technologiemi dlouhodobou zkušenost. Ano, pro tyto rychlosti je nevyvíjí s dmychadlem, nýbrž náporové. Asi proto, že jim to tak připadá jednodušší. V tomto projektu chtějí vyvinout tryskový motor pro extrémní rychlosti schopný přejít na raketový režim větší rychlostí, než chtějí US dotáhnout náporový motor, který už vyvíjí desetiletí a dnes jsou s ním schopni zkoušel se stovky sekund trvajícím zážehem. Kromě motoru chtějí ještě zvládnout pár dalších revolučních řešení na tomto HOTOL II, aniž by vůbec měli s kosmickými prostředky předchozí zkušenosti. Nechci tvrdit, že se to povést nemůže, ale v tom případě strčí do kapsy ty, kdo o podobné cíle usilují snad od 70. let a kosmické nosiče i nadzvukové pohony vyrábí jak cvičky.
Re: Extrémně optimistické
Josef Špak,2010-09-28 22:34:00
Je trochu matoucí, že se v odkazovaném článku mluví o motorech scramjet, zatímco SABRE není tohoto typu. Spíš by se dal vzdáleně přirovnat k motorům v letounu SR-71 Blackbird. Částí SABRE, na kterou je teď soustřeďena snad největší pozornost, je předchlazovač vzduchu. V minulosti pro něj nebyly dostupné dostatečně lehké materiály. Fundamentální součást předchlazovače (v plné velikosti) by se měla testovat během příštího týdne. Tento vývoj je financován z grantu ESA s přispěním soukromého sektoru. (Zdroj: Simon Feast, REL)
Na druhou stranu se mi zdá optimistický předpoklad, že na opakovaný start jednoho Skylonu bude stačit 100 lidí a dva dny příprav. Rád se nechám překvapit.
Plán dopravy navazující na Skylon
Josef Špak,2010-09-28 22:14:41
Na výstavě konané v rámci mezinárodního astronautického kongresu je možné se dozvědět bližší informace nejen o motoru SABRE či o raketoplánu samotném, ale i o návrhu dopravního systému na geostacionární dráhu či přelet k měsíci. Stupeň "Fluyt", zvaný tak po typu nizozemské plachetnice, by měl používat stejné pohonné látky jako Skylon, být sestaven ze dvou částí a být schopen dlouhodobého provozu s doplňováním paliva na nízké oběžné dráze. Stal by se tak součástí dopravní infrastruktury, která by zahrnovala i stanici pro doplňování paliva. Její stavba by byla umožněna právě díky zlevnění dopravy na LEO Skylonem. Šlo by tak v budoucnu snáze sestavit i meziplanetární plavidlo k Marsu.
Zájemci o podrobnější informace (předpokládá se znalost angličtiny) rozhodně doporučuji navštívít výstavu na kongresu IAC 2010 v Praze. V pátek 1.10. bude otevřena pro veřejnost. Stánek REL ltd. je hned u hlavního schodiště, severním směrem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
