Pokud vám někdy připadá, že vám nejdou „věci od ruky“ a máte problém cokoli zdárně dokončit, může jít o dočasnou indispozici způsobenou přirozeným kolísáním hladiny ženského hormonu estrogenu, tvrdí kanadští vědci.
Pod pojem estrogen řadíme steroidní hormony, které snadno procházejí buněčnou membránou a působí přímo na genovou expresi v buněčném jádře. V podstatě se jedná o tři hormony: estron, estriol a estradiol. Z nich je nejúčinnější estradiol. Všechny jsou odpovědné například za vývoj sekundárních pohlavních znaků.
V časopise Brain and Cognition vyšla nyní studie ze které vyplývá, že estrogen se plete i do záležitostí mozku a takových schopnosti věnovat pozornost detailům a učení se novým věcem. Odborníci hovoří o důkazu přímého účinku hormonu na vyvinutý (dospělý) mozek. K těmto závěrům dospěli vědci na základě pokusů, z nichž většina probíhala na hlodavcích. Jasně z nich vyplynulo, že vysoká hladina estrogenu kognitivní schopnosti snižuje. Výzkumníci z Concordia University pojali kacířskou myšlenku, že ženy by se od hlodavců zase tak moc lišit neměly. Dovedly je k tomu poznatky psychologů z několika dalších pracovišť, které rovněž doložily, že vysoké hladiny estrogenů (navozované například při některých druzích léčby) snižují lidem schopnost se soustředit. Hlodavci i ženy mají v době ovulace značně vysokou hladinu estrogenů a tak si vědci z Concordie dali dvě a dvě dohromady a vyšlo jim, že pokud má k neuroefektu v rámci přirozených cyklů docházet, potom to musí být u obou živočišných druhů. Testy pak už jen potvrdily, že dosahované hladiny hormonu uprostřed cyklů skutečně jsou s pozorností „na štíru“.
Aby článek moc neprovokoval, je podán jako informace o novém modelu zaměřeném na sledování schopnosti se učit. Podstatou je takzvaná latentní inhibice. Tento termín psychologové s oblibou používají a představuje něco, co je společné pro celou řadu živočišných druhů. Pod tajemně znějícím výrazem se skrývá obyčejné přizpůsobování měnícím se podmínkám prostředí. Laicky řečeno, jde o to, že co zastará a ztratí význam, je potřeba v mozkových závitech vygumovat a přepsat něčím smysluplnějším. Souvisí to se schopností vytvářet si nová nervová spojení, lépe odrážející realitu. Testy na latentní inhibici proto zjišťují jakou plasticitu má mozek jedince, jak si formuje svou paměť.
A jak tyto věci vedoucí výzkumného kolektivu, montrealský psycholog Wayne Brake, se svými kolegy zkoumá? V protokolu se praví, že potkanům nejprve troubí klaksonem, aniž by vyluzování tónu mělo nějaký smysl. Jakmile si zvířata na hluk zvyknou a ignorují jej, dají zvukům nějaký význam. Ukázalo se, že jedinci s nízkou hladinou estrogenu přicházeli na to, s čím jim tón spojili, rychle, zato těm s vysokým estrogenem propojení významu s novým podnětem trvalo mnohem déle. Hendikepem formování jejich paměti byl estrogen. Na tom by možná nebylo moc překvapivého, kdyby se tento efekt neprojevoval jen u dospělých jedinců. Hladina estrogenu u mladých nedospělých zvířat na jejich učení vliv neměla. Podle vědců estrogen u dospělců přímo manipuluje se signálními molekulami v mozku. To, že tento hormon na psychiku lidské dospělé populace má vliv také, prokázala řada autorů. Jak tomu ale je u lidských „nedospělců“ se zatím neví. S jakými molekulami se estrogen v našich mozcích bratříčkuje, se jistě také ukáže brzo, protože to je lákavé téma a odborné časopisy po takovém soustu rády sáhnou.
A co v souvislosti s estrogenem v poslední době zjistily jiné výzkumné týmy? Podobný vliv estrogenu na jaký přišli Kanaďané odhalili nedávno i Američané. Tým Donny Korolové z University of Illinois at Urbana-Champaign přišel na vliv estrogenu na kognitivní schopnosti také. Shodou okolností také na potkanech, jen jinou metodou. Pokusným zvířatům do uší nic nebzučelo. Úkolem jejich svěřenců bylo tlapkou mačkat páčku, za což jim padaly sladké odměny. Byl v tom ale háček. Páčky nešlo mačkat kdykoliv. Museli dodržet určitou časovou prodlevu. Zatímco neošetření potkani byli brzo přecpaní, estrogenem nadopovaní jedinci si byli schopni zaopatřit laskominek mnohem méně. V pokusu Američanů ale nešlo o sledování schopností ovlivněných přirozeným hormonálním cyklem, nýbrž o prověření, zda krátkodobou paměť může ovlivnit podávání léků s estrogenem a zda stejný efekt jsou také schopny navodit přirozené fytoestrogeny obsažené například v sóji. Jsou.
Estrogen ale není jen „zlý“, jak by se z tohoto článku mohlo zdát. Kromě mnoha dobře známých věcí, bez nichž se naše rozmnožování neobejde, se jeho substituční podávání jeví žádoucí například u pacientů s roztroušenou sklerózou. Je pravda, že pacienti s touto diagnózou mohou volit z celé řady protizánětlivých léků, jinak toho ale na výběr moc nemají. Všechny používané léky dovedou jejich chorobu jen přibrzdit. Podávání estrogenu myším, které trpí roztroušenou sklerózou, zajistí, že jim v nervové tkáni neurony přestanou ubývat. Koktejl „starých“ léků, obohacený o modifikovaný estrogen, by mohl znamenat nejen obrat v léčbě skleróz. Pokud má Rhonda Voskuhlová, profesorka neurologie, specialistka na mentální retardace z University of California pravdu, mohli bychom si jejím koktejlem protizánětlivých klasických léků s hlavní složkou estrogenem s dlouhotrvajícím účinkem, prodloužit uchování bystré mysli do stařeckého věku.
Na kalifornské Standford University pomocí magnetické rezonance sledovali, kde se v mozku testovaných osob něco děje. Míru vybuzení v aktivních místech odhadovali podle úrovně okysličení krve. Reakce v „centru slasti“ (nucleus accumbens) vypověděly, že estrogen zajišťuje, že ženy jsou dobrým vtipem překvapeny příjemněji než muži a na kreslené vtipy reagují radostněji (podrobněji ZDE).
Celá řada pokusů dokládá, že i ženy jsou z pohledu chemie osoby pod silným vlivem estrogenů. Na jedné straně jim něco dávají, na druhé berou. My co s ženami patříme do stejného druhu, ale vysokých dávek estrogenu jsme ušetřeni, bychom si jeho vedlejší účinky měli uvědomovat a galantně je přehlížet.
_____________________________________________________________________
Estrogen je někdy prevít:
Diskuze:
