Ekonomické, sociální a environmentální dopady pěstování GM plodin 
Studie/ Céleres Ambiental, 2009 je dokument konsultační společnosti Céleres Ambiental, která se zaměřuje na životní prostředí a zemědělství. Hodnotila přínosy zavedení biotechnologií v Brazílii v období  1996 – 2009.    Prospěch pěstování bavlníku, kukuřice resistentních vůči hmyzu a na herbicid tolerantní sóju byl vyčíslen částkou 3,6 miliard USD, z čehož 63 % připadlo na snížení výrobních nákladů během posledních 13 let a 18 % připadá na zvýšením výnosů vyplývajících přímo z pěstování transgenních plodin. Biotechnologie přinesla významné přímé i nepřímé zisky venkovským výrobcům, majitelům technologií i spotřebitelům. Na částce 3,6 mld. USD se ze 78 % podílela RR sója (rezistentní na glyfosát), 18 % Bt kukuřice a 4 % Bt-bavlník. Transgenní sója je v Brazílii pěstována nejdéle, proto je její přínos největší.

Při sledování spotřeby vody v zemědělství, použití biotechnologie přispělo k úspoře 12,6 miliard litrů, což v přepočtu na potřebu vody obyvatelstva odpovídá úspoře vody pro 287,2 tisíc lidí ve sledovaném 13–letém období. Hlavní podíl na tom má sója (95 %), která je v Brazílii oficiálně pěstovaná až od roku 2003, ale neoficiálně z osiva dováženého z Argentiny už od roku 1997.
 Co se týká snížení spotřeby pohonných hmot, pěstování biotechnologických plodin přineslo úsporu 104,8 milionů litrů. Ty by dokázaly „nakrmit“ vozový park 43,7 tisíc lehkých dopravních prostředků ve stejném období.
Další faktor je snížení tvorby CO₂ jako výsledku sníženého spalování nafty v zemědělských strojích. Zpráva tvrdí, že došlo k redukci 270,4 tisíc tun CO₂.

Předpokládaný vývoj osevních ploch a produkce sledovaných plodin (bavlník, kukuřice, sója).
Na základě předpovědí hospodářského a demografického růstu studie odhaduje, že světová produkce bavlny poroste ze současných 23,8 milionů tun na 37,4 milionů tun v letech 2018/19. V tomto scénáři figurují Čína, Indie a USA jako hlavní výrobci, ale potenciál růstu produkce má i Brazílie.
Osevní plocha bavlníku by měla stoupnout z 840 tisíc hektarů v 2008/09 na 1,911 mil. hektarů v roce 2018/19. Z toho transgenní bavlník by mohl ze současných 118,1 tisíc ha zaujímat 1,6 milionů ha v roce 2018/19. To je předpokládaný růst z tisíců na miliony hektarů bavlníkových plantáží a znamená převahu geneticky modifikovaných odrůd.
V případě kukuřice je předpoklad růstu osevních ploch ze současných 13,8 milionů hektarů na 16,5 mil. ha v roce 2018/19. Pokud jde o GM kukuřici, jedná se o zvýšení z 1,5 v roce 2008/09 na 11,2 mil. hektarů do sklizně 2018/19. To je více než sedminásobek produkce a zvýšení podílu GM kukuřice vůči celkovému pěstovanému množství této plodiny v Brazílii na cca 68 %.
Co se sóji týká, Brazílie je druhým největším pěstitelem této plodiny na světě a její pěstování bude růst v závislosti na spotřebě a konkurenci. A těmi jsou USA a Argentina.
Analýza společnosti CÉLERES (2009)předpokládá v příštích 10 letech nárůst osevní plochy sóji ze současných 21,5 mil. ha na 27,5 mil. ha v roce 2018/2019. GM sója zaujímá nyní 13,9 mil. ha a v letech 2018/19 by to mělo být 25,2 mil. ha. Tedy téměř dvojnásobek biotechnologiemi získaných transgenních odrůd. 

Evropští anti-GMO aktivisté a výzkum GM plodin
 
Zahraniční zdroje (například UPI, August 10, Pat Thompson, CNN, August 16, Donald Baily, Reason, July 28, 2010)  informují o škodách způsobených anti-globalisty a oponenty biotechnologií v Evropě během měsíce srpna 2010.
V severovýchodní Itálii došlo k destrukci pole s GM kukuřicí v blízkosti města Pordenone. Mluvčí skupiny Ya Basta, která útok provedla, zdůvodnil akci tím, že GM plodiny způsobují škody lidem a životnímu prostředí.
Francouzští oponenti GMO napojení na protestní hnutí, které si říká „Dobrovolní ženci či žací stroje“ zničili 70 geneticky modifikovaných rostlin vinné révy blízko vesnice Colmar na východě Francie. Jednalo se o experimentální GM plodiny patřící Národnímu výzkumnému zemědělskému ústavu. Maskovaní aktivisté vytáhli rostliny i s kořeny a „rozcupovali“ je na kusy. Zničili tak část vědeckého pokusu v rámci výzkumné stanice INRA a nebylo to po prvé. Vinná réva byla vyvíjena na resistenci proti chorobě (courtnoue) způsobované smrtícím rostlinným virem, proti kterému zatím není obrany.

President výzkumného ústavu odhadl škody na 1 milion EURO. Počínání aktivistů odsoudila také Francouzská zemědělská federace. Donald Baily v článku o francouzských anti-biotech protestech hovoří jako o naprostém šílenství a zuřivosti. V sobotu 24. července 2010 zlikvidovali aktivisté parcelky slunečnice poblíž Sorigny a St. Branchs i když nebyla geneticky modifikovaná. Našli si nového nepřítele – mutagenezi. Plodiny označili za mutované a tedy „utajené-GMO“ (hidden-GMO) a používají stejnou rétoriku a argumenty jako v anti-GMO kampani. Přitom např. zničená varieta kukuřice v Sorigny byla vyšlechtěna na vyšší obsah olejové kyseliny a obdobné druhy získané mutacemi jsou používány v ekologickém zemědělství. Autor článku je přesvědčen, že radikální protikapitalističtí oponenti bojují proti "nové privatizaci osiv", proti "korporačnímu vlivu na život jednotlivců" (corporate confiscation of life). Argumentují možnými neočekávanými účinky, které se mohou vyskytnout a způsobit škody na zdraví, aby vystrašili spotřebitele. Mobilizují své příznivce, aby následně dosáhli stejné ekonomické sabotáže plodin a zemědělskopotravinářského průmyslu jako v případě GMO v Evropě.
Jenomže těmto bojovníkům nedošlo, že existují stovky druhů plodin, které byly vyšlechtěny radiační nebo chemickou mutagenezí. Možná ani neví, že pšenice vznikla nepřirozeným zkombinováním genomu 3 travin. Podle své vnitřní logiky by taková pole měli zapálit. "No, je to naprosté šílenství!", řekl Donald Baily. 

Celé číslo bulletinu Svět biotechnologií, III.ročník/srpen/2010 je ke stažení ZDE.