Miliony lidí užívají aspirin. Někteří aby se zbavili bolení hlavy jiní aby snížili riziko artritidy – zánětlivého onemocnění kloubů. Hodně je i těch, kteří aspirin berou proto, že snižuje srážlivost krve a aby jim pomohl od rizika infarktu myokardu. Ženy aspirin zachraňuje od hrozícího úmrtí v důsledku poruchy zvané preeclampsia v době jejich pregnance,…

Britským vědcům, kteří sledovali osoby s rizikem vzniku rakoviny jícnu, se nyní podařilo zjistit, že aspirin má i určitý protirakovinný efekt. Zjistili to při pokusu kterého se účastnilo 5000 lidí. Všechny sledované osoby trpěly  nemocí GERD (Gastroesophageal Reflux Disease) - refluxní chorobou jícnu,  kdy svěrač mezi žaludkem a jícnem, respektive  motilita jícnu a žaludku špatně pracují a vlivem opakujícího se zpětného toku žaludečního obsahu do jícnu dochází k jeho poškození. Jde o vleklé onemocnění jícnu a hltanu s občasnými akutními vzplanutími. Nejčatějším projevem je zánět jícnu (refluxní ezofagitida). V anglosaských zemích se někdy pro tuto chorobu používá také termín Barrettův jícen. Nejčastějším příznakem je „pálení žáhy“. To sice svého nositele nijak zvlášť neohrožuje, ale opakované leptání sliznice jícnu žaludeční kyselinou podporuje vznik zhoubného bujení. Ve Velké Británii takto navozenému zhoubnému nádoru na jícnu ročně podlehne přibližně 7000 lidí.
Některé prameny uvádějí, že refluxní chorobou jícnu je postiženo až 21 milionů Američanů.
Pacienti s refluxní chorobou jícnu bývají často léčeni léky, které snižují kyselost žaludečních šťáv. Jednu velkou skupinu pacientů sledovali po dobu deseti let angličtí vědci. Pokusné osoby dostávaly preparát na bázi hořčíku - Nexium - esomeprazole magnesium (pro zvýšení pH žaludečních šťáv) a aspirin (kyselinu acetylsalicilovou).

Kyselina acetylsalicylová – účinná látka aspirinu

Preventivní sledování souboru čítajícího pět tisíc potenciálních pacientů s rizikem vzniku rakoviny jícnu je označováno za jednu z největších protirakovinných akcí, která kdy byla ve světě uskutečněna. Pokus byl financován Cancer Research UK a  je nyní vyhodnocován. Pokus ukázal, že podávání Aspirinu má v prekancerózních stavech příznivý vliv. Vědci přičítají  potenciální protirakovinné působení aspirinu na vrub tomu, že snižuje účinek enzymu zvaného cyclooxegenasa-2. Enzym cyclooxegenasa hraje úlohu ve vývoji zánětu a bývá dáván do  souvislosti s rozvojem zhoubného bujení.
Pokud se protirakovinné účinky aspirinu potvrdí, bude to pro lék, na který přišli výzkumníci německé Bayer AG před více než sto lety a který dodnes berou miliony lidí na celém světě, znamenat další upevnění v pozici největších objevů za celou dobu historie medicíny.

---

Víte, že:
K jícnovým příznakům refluxní choroby patří:
1. Pálení žáhy (pyróza)- pálení za hrudní kostí
2. Obtížné polykání (dysfagie) - pocit uváznutého sousta
3. Bolest při polykání (odynofagie) za hrudní kostí
4. Záchvatovité slinění
5. Pocit cizího tělesa v krku (globus)
6. Říhání
7. Pocit na zvracení, zvracení a plynatost
8. Bolest na hrudi.

Že dalšími příznaky jsou:
1. Pocit sucha v krku (vzniká při zánětu nosohltanu)
2. Pocit pálení v ústech a ztráta chuti (projev zánětu ústní sliznice)
3. Zápach z úst  (často dochází k nárůstu počtu zubních kazů, neboť zvýšená kyselost v ústech poškozuje zubní sklovinu)
4. Bolestivost uší (při dráždění hltanu a hrtanu dochází k zánětům ve středouší)
5. Kašel a chrapot (zánět hlasivek)
6. Noční kašel, sípání (při vdechnutí žaludečního obsahu až pocity dušení)
7. Zánět průdušek, plic, hnisavá ložiska na plicích, astma
8. Křeče průdušek a zpomalení srdeční činnosti vlivem dráždění bloudivého nervu (nervus vagus).

Že bolest na hrudi je příznačná i pro začínající infarkt. A že Infarkt u nás postihne asi třicet tisíc ročně a z toho 15 500 nás zabije. Přitom asi deset tisíc postižených zemře ještě před tím, než se dostanou do nemocnice. Zhruba pětina by nemusela, kdyby si ve chvíli prvních příznaků hned vzala banální aspirin v dávce 400 mg (v české verzi je to acylpyrin nebo anopyrin).

Je ale dobré také mít na paměti, že salicyláty dráždí žaludeční sliznici a že mohou u části pacientů vyvolat žaludeční vředy. Při dlouhodobém užívání je také nutné brát preventivně léky proti vředové chorobě, které snižují kyselost v žaludku.

Jak vznikl aspirin
Historie účinné látky aspirinu, která má svůj původ v listech a kůře z vrby, kladou  někteří historikové  až do pátého století před Kristem. Tyto znalosti o léčivých účincích při horečce a bolestech byly zapomenuty společně s úmrtím Řeka Hippokrata v době 460-377 let před Kristem.  Znovu objevení léčebných účinků vrby se přičítá anglikánskému knězi a je datováno rokem1758. K poznání  látky, která je za léčivé účinky vrby odpovědná se ale vědci dostali až v roce 1820. Tehdy došlo k izolaci látky salicin - předchůdce dnešní bohaté rodiny salicylátů ke které patří i náš aspirin.
Léčba salicinem ale s sebou přinášela žaludeční nevolnosti a zvracení. Mnoho badatelů se snažilo zmírnit nepříznivý účinek neutralizací kyseliny alkáliemi. Podařilo se to až chemikovi jménem Charles Frederic Gerhardt. Přidal acetyl chlorid k salicylátu sodnému a svůj  postup publikoval v roce 1853. Jeho lék vykazoval menší dráždění žaludku, ale on sám se  domníval, že svým postupem původní lékařský přístup, spočívajícího v podávání salicylátu sodného, nijak nevylepšil. V práci nepokračoval a svojí příležitost propásl.
Ke znovuobjevení došlo až vroce 1897. Ctižádostivý mladík Felix Hoffman byl hnán představou, že lék by mohl zažehnat bolesti jeho otce, který trpěl artritidou. Hoffman byl zaměstnancem firmy Bayer a měl přístup k informacím. Oprášil starou Gerhadtovu zprávu a připravil podle ní lék. Zjistil že funguje. Využil svého postavení ve firmě a prosadil, že firma Bayer (neochotně) výrobu léku spustila. Lék dostal jméno Aspirin.   Název vznikl spojením písmen „A“ (acetyl chlorid), „SP“ (salicylic acid z vrby – Spirae ulmaria) a „IN“ což byla v té době používaná koncovka pro medikamenty. Bayer dodával dlouho lék pouze v práškové formě. Tablety se objevily až v roce 1915. Aspirin záhy znamenal pro firmu obrovský prodejní úspěch. Ten ale záhy skončil, zasloužil se o to Versaillský mír. Německo po prohrané první světové válce muselo přistoupit na válečné reparace a Aspirin se stal jednou z položek. Značka Aspirin přestala být chráněna a od té doby se aspirin píše s malým začátečním písmenem, jako název chemikálie.