Globální oteplení nepřinese jen tání ledovců, povodně a sucha, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva a nevyhnutně i válečné konflikty. Tak nám líčí budoucnost přihřáté Země pesimisté a alarmisté. Klimaskeptici tvrdí, že se žádné oteplení nekoná a s výjimkou lidské blbosti se není čeho bát.. Halvard Buhaug z mezinárodního výzkumného centra Peace Research Institute v Oslo došel ve své studii zveřejněné prestižním Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) k závěru, že i kdyby se oteplilo, válčit se bude pořád stejně a ze stejných důvodů. Klima k nim rozhodně nepatří.
„Prvotní příčiny válečných konfliktů jsou politické a nikoli environmentální,“ řekl Buhaug v rozhovoru pro týdeník Nature.
Buhaug tak vyvrací nedávno publikovanou studii (publikovanou rovněž v PNAS) týmu vedeného Marshallem Burkem z University of California v Berkeley, podle které v subsaharské Africe stoupalo v letech 1981-2002 riziko válečného konfliktu ve výjimečně horkých a suchých rocích zhruba o 50 %.
Také Buhaug analyzoval situaci v subsaharské Africe. Sledoval vývoj teplot, srážek a dalších parametrů klimatu a počasí a dával je do souvislosti s tamějšími konflikty a občanskými válkami. Nenašel mezi nimi významnou souvislost.
Jak vyplývá z komentáře v Nature, mezi oběma týmy nyní vypukla celkem regulérní „válka“ – bez ohledu na deště či sucho, úrodu či neúrodu v Oslo či Berkeley. Vědci se vzájemně obviňují z mizerně odvedené práce.
Buhaug vyčítá Burkeovi špatnou definici civilní války. Burke počítá všechny konflikty, při kterých přišlo o život více než 1000 lidí. Buhaug ale namítá, že když se někde válčí deset let a z toho ve třech letech se obě válčící strany opravdu snaží a vyprodukují hromadu o více než tisícovce mrtvol, Burke to počítá jako tři samostatné občanské války. Podle Burkea má máslo na hlavě samozřejmě Buhaug, který se „dopustil řady ekonometrických chyb, které zcela znehodnotily jeho výsledky“.
Teorie, podle které klimatické změny výrazně přispívají ke vzniku válečných konfliktů, jsou velmi populární. Nature v komentáři připomíná z poslední doby například bezpečnostní zprávu amerického ministerstva obrany z roku 2003, která došla k závěru, že změny klimatu mohou mít za následek fenomény, jež zhorší americkou bezpečnostní situaci. V roce 2006 si nechala provést analýzy rizik vyvolaných klimatickými změnami britská vláda a ta vyzněla podobně. Ve stejném duchu vyznívá analýza příčin konfliktu v súdánském Darfuru, kterou si nechala vypracovat OSN v roce 2007. I tam byly klimatické změny označeny za jeden významných faktorů, jež přispěly k vypuknutí konfliktu. Je zjevné, že obě strany sporu – Buhaug a Burke – mít pravdu nemohou. Jestli má pravdu aspoň jeden z nich, není také jisté. Možná se pletou oba.
Příčiny válek jsou bezesporu komplikované. Představa, že lze vytáhnout jeden faktor jako příslovečného králíka z klobouku a připsat mu na vrub všechny problémy současného světa, je evidentně mylná. Současné změny klimatu nejsou nijak razantní. Přisoudit jim rozhodující roli ve vzniku afrických nepokojů, násilí, genocid, občanských válek a dalších zvěrstev je však neuvěřitelně lákavé. Dostáváme se tak z obliga. Konflikty vznikají z objektivních důvodů, které momentálně nemáme pod kontrolou. Nedá se jim proto zabránit.
Zároveň je takový náhled možné použít jako páku pro prosazení ekologických vizí bez ohledu na to, co bude jejich realizace stát. Vždyť tak zajišťujeme světový mír! Musíme budovat solární elektrárny a dotovat jejich provoz, musíme vyrábět biopaliva bez ohledu na to, co to způsobuje přírodě i lidskému zdraví, musíme podporovat ekologické zemědělství, i když potraviny z něj nejsou zdravější než ty ze zemědělské velkovýroby. Pokud v tom nebudeme pokračovat, tak svět upadne do globální války, v které Nizozemci opustí své zatopené domovy a vpadnou do české kotliny chráněné pohraničními horami a Křováci se poperou s Belgičany o úrodné zelené pláně na místě roztálého grónského ledovce.
Pramen: PNAS, Nature
Diskuze:
