Jak si při ploužení na dálnicích kolem Barandovských skal jistě uvědomí každý zoufalý řidič, střední Evropa oplývá bohatou úrodou fosilií z prvohor. Není nijak zvlášť těžké si u nás nasbírat trilobity a podobnou prvohorní žoužel. Zato s dinosaury je to u nás opravdu problém a platí to vlastně pro velkou část Evropy. Není to žádná záhada, během druhohor byla Evropa většinou zalitá mořem a kromě několika ostrovů tady dinosauři prostě nežili a zároveň ani neměli moc šanci fosilizovat. Výjimky se samozřejmě najdou, a pak to stojí za to. Kdo by neznal dinosaura archeopteryxe, malou potvůrku velikosti straky z blízkosti počátku linie ptáků, která zásadním způsobem ovlivnila pohled lidstva na historii přírody? Právě Archeopteryx je kupodivu Evropan, pochází z německého Solhofenu, který v období jury ležel v souostroví uprostřed mělkého tropického oceánu.
Kvůli zaplavení mořem nebyl z území dnešní Evropy až donedávna známý žádný pořádný masožravý křídový dinosaurus, který by mohl ve skromnějším ostrovním prostředí fungovat jako obávaný vrcholový predátor. Evropské děti si proto museli hrát s cizími dinosaury. Změnil to teď až rumunský paleontolog Zoltán Csiki z Bukurešťské univerzity, který s dalšími kolegy v prestižních Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA popsal zcela nového dravého dinosaura z pozdní křídy, vykopaného z vrstev starých 70 miliónů let u řeky Sebeş v centrálním Rumunsku. Rozhodně to není kompletní kostra, ale v rámci Evropy je to zatím nejúplnější neptačí dinosaurus z pozdní křídy. Rumunsko bylo v této době díky šťastné náhodě ostrovem a proto mělo i svoje dinosaury, navíc vzhledem k ostrovní izolaci poměrně svérázné. Nový dinosaurus dostal úžasně zapamatovatelné jméno Balaur bondoc, přičemž balaur je výraz pro nebezpečného vícehlavého draka z rumunské mytologie, snad ještě dáckého původu a bondoc je zase rumunsky „zavalitý“ či „robustní“.
Dráček Balaur je velmi zvláštní dromeosaurid, jehož jedinou nalezenou neúplnou kostru lze asi nejvýstižněji popsat jako velociraptora z posilovny. Podle Csikiho a spol. je totiž blízce příbuzný asijským velociraptorům, od nichž se liší kratšími a silnějšími končetinami, které jistě měl mohutně osvalené. Řada zvláštní detailů na jeho kostře prozrazuje, že při lovu spoléhal spíše na sílu úderů, než na rychlost a hbitost. Nápadný byl hlavně svými drápy. Na rozdíl od většiny dromeosaurů, kteří mají na druhých prstech nebezpečně vyhlížející zatažitelné srpovité drápy, měl balaur takové drápy na každé končetině hned dva, na druhém i na prvním prstu. Ve skutečnosti vědci znali zlomky koster balaurů z Rumunska už od konce devadesátých let, ale byly natolik odlišné od známých forem dinosaurů, že si s nimi nikdo nevěděl rady. Vzhledem ke svým příbuzným byl velmi pravděpodobně slušně opeřený a lze si ho představit jako přerostlého zubatého a nepochybně velice zlého krocana.
|
Balaur z rumunské mytologie. Kredit: Pagan Space.net |
Balaurova pozoruhodná anatomie. Kredit: M. Ellison; Z. Csiki; M. Vremir; S. Brusatte; M. Norell; AMNH |
Mohutná zadní noha balaura se dvěma vražednými srpovitými drápy. Kredit: M. Ellison |
Podle všeho nebyl se svými dvěma metry délky, od hlavy ke špičce ocasu, nijak zvlášť veliký, i když člověka by asi k obědu zvládnul, přinejmenším v tlupě více balaurů. Zdá se, že zuřivým útokem s využitím mohutných zadních nohou mohl strhnout kořist větší a těžší, než byl on sám. Csiko a spol. předpokládají, že balaur byl vrcholovým predátorem zvláštního ostrovního prostředí, které dramaticky zasáhlo do evoluce tehdejších forem dinosaurů. Spolu s ním tam žili například miniaturní sauropodi velikosti krávy a také drobní hadrosauři, kteří nejspíš společně hráli nevděčnou roli kořisti balaurů. Výrobci hraček jistě pohotově zareagují na změnu situace a figurky balaurů nabídnou rozmazlenému evropskému trhu.
Prameny: PNAS online 30. 8. 2010, Wired Science 30. 8. 2010, Wikipedia (Balaur)
Připravili nás o "nesmrtelnost" druhohorní dinosauři?
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2023)
Nález germánské spony z élektra u Příbora
Autor: Aleš Uhlíř (31.03.2023)
První japonský tyranosaur
Autor: Vladimír Socha (10.10.2017)
Ve stopách posledních gigantů
Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)
Objeven další opeřený zabiják
Autor: Vladimír Socha (28.07.2017)
Diskuze:
Megalosaurus
Michal Seko,2010-09-17 12:28:09
Ahoj Daniel. Rodové meno Megalosaurus sp. sa s obľubou v praxi používalo k determináciam bez ohľadu na stratigrafickú pozíciu nálezu. Dôvodom je hlavne nedostatok din. nálezov a tým pádom zrovnávacieho materiálu čoho následkom boli takéto krkolomné determinácie v Európe.
Ostatne rod Megalosaurus je známy tým, že slúźil na pomenovanie toho s čím si akosi nebolo jednoduché dať rady.
Odp.
Daniel Madzia,2010-09-17 17:11:23
Ahoj, Michale. Ano, já vím;o) Megalosaura jsem samozřejmě nezmiňoval z jiného důvodu než z toho, že všechny tyto "megalosauří" zkameněliny ve skutečnosti představují celou řadu dosud neznámých teropodů, kteří se v křídě v Evropě vyskytovali;o) Mimochodem; k publikacím Rogera Bensona, který v posledních letech udělal v bazálních tetanurách spoustu dobré práce, jsem se vyjadřoval i na Wild Prehistory (vyjádřil jsem pochybnost o megalosauřím původu všech Bensonem zařazených pozůstatcích, protože zdejší kosti svědčí o přítomnosti více než jednoho velkého teropoda - viz. třeba i Cruxicheiros).
pro D. Madziu
Stanislav Mihulka,2010-09-06 13:06:46
Nerad se uchyluju k podpásovkám ad hominem, ale vy prostě neumíte číst. Nebo nerad uznáváte, že jste něco projel. Jak můj komentář, tak i původní komentáře a článek jasně mluví o balaurovi jako o NEJKOMPLETNEJSI POZDNE KRIDOVE potvore.
Pro predstavu dalsi diskutujicim, letmo z wikipedie:
Bradycneme - known only from a partial right lower leg.
Euronychodon - the remains consist of three teeth.
Paronychodon - This genus is a tooth taxon.
Pyroraptor - is known only from a few bones.
Richardoestesia - It is known from a single pair of lower jaw bones and a large number of isolated teeth.
Takže sorry.
Tvrdit, že můj článek není o pozdní křídě, i když to je výslovně už v podtitulu a argumentovat tím, že zmiňuju coby nadčasovou ilustraci jurského archeopteryxe, to je teda fakt síla:)
Pokud jde o ty páry drápů, bez fosilií a detailní analýzy je to jenom mlácení prázdné slámy. Napiště do Rumunska, třeba se doberete nějaké rozumné reakce.
A frekvence bláznů je mezi autorama impaktových článků nápadně vyšší, než jinde, to mi věřte.
...
Stanislav Mihulka,2010-09-06 13:13:59
mno a Variraptor taky žádná sláva (posterior dorsal vertebra, sacrum, right humerus, femur and various vertebrae). upřímně, osobně nevidím důvod, proč to těm autorům nevěřit. je sice cool věčně pochybovat, ale někdy je to ztráta času...
Odp.
Daniel Madzia,2010-09-06 16:05:38
Nezlobte se, pane Mihulko, ale nerozumím, kde je problém. Nerozumím ani Vašemu tónu. V mém prvním příspěvku jsem Vám zareagoval na nadpis, ve kterém jste uvedl, že je „Dráček Balaur, prvním známým predátorem evropské křídy“. Nevidím zde pozdní křídu, nevidím zde odkaz na jeho kompletnost. Jak jsem uvedl, Balaur *první* není, a to ani v rámci křídy, ani v rámci pozdní křídy. Zda se jedná o nejkompletnějšího neptačího *dinosaura* (čili nejen teropoda) v rámci pozdní křídy, jak uvádíte v článku, to teď nevím, kontrolovat se mi to nechce a vůbec jsem se tím ve svých příspěvcích nezabýval. Nadpis jste opravili na „Dráček Balaur, vrcholový predátor evropské křídy“. Budiž... Pak jste přešel z pro mě neznámého důvodu na kompletnost a v případě hyperextendovaných prstů jste citoval abstrakt. K prstům jsem se vyjádřil, ke kompletnosti ne. Ve svém třetím a čtvrtém příspěvku opět zmiňujete kompletnost. OK. No a?
Také píšete:
„Tvrdit, že můj článek není o pozdní křídě, i když to je výslovně už v podtitulu a argumentovat tím, že zmiňuju coby nadčasovou ilustraci jurského archeopteryxe, to je teda fakt síla:)“
Opravdu? Takže drobný úryvek z článku:
„[...] během druhohor byla Evropa většinou zalitá mořem a kromě několika ostrovů tady dinosauři prostě nežili a zároveň ani neměli moc šanci fosilizovat. Výjimky se samozřejmě najdou, a pak to stojí za to. Kdo by neznal dinosaura archeopteryxe, [...] [p]rávě Archeopteryx je kupodivu Evropan, pochází z německého Solhofenu, který v období jury ležel v souostroví uprostřed mělkého tropického oceánu.“
Z tohoto úryvku pro mě vyplývá, že v *druhohorní* Evropě (nejen pozdnokřídové) žádní dinosauři prakticky nežili (a Archeopteryx je jedna z výjimek: „kupodivu Evropan“).
Dále píšete:
„Kvůli zaplavení mořem nebyl z území dnešní Evropy až donedávna známý žádný pořádný masožravý *křídový* dinosaurus, který by mohl ve skromnějším ostrovním prostředí fungovat jako obávaný vrcholový predátor.“
Není pravda a uvedl jsem proč... To je to, o co mi od počátku šlo.
Pokud Vám vadí, že upozorňuji na nepřesnosti v článku, pak se omlouvám. Častěji diskutuji s Poláky a tam nikomu z nás opravy nevadí. Pokud příště narazím na nějaké chyby, napíšu to raději Josefovi mailem a pak už se sami rozhodnete, zda to opravíte či nikoli.
Odp.
Daniel Madzia,2010-09-05 22:19:46
Váš článek jsem si přečetl pro jistotu ještě jednou (abych se Vám případně omluvil, kdyby z něj skutečně plynulo, že hovoříte pouze o pozdní křídě); to by mi pak zbývalo daleko míň dinosaurů a můj seznam by nebyl tak „hustý“. V každém případě rody Bradycneme, Euronychodon, Paronychodon, Pyroraptor, Richardoestesia (o které jsem zapomněl) nebo třeba Variraptor by v něm zůstaly – všechny jsou totiž přibližně stejně staré jako Balaur a ani u jednoho z nich bych se necítil dvakrát bezpečně. Jenže ani po opětovném přečtení se nedomnívám, že máte na mysli striktně pozdní křídu. Dokonce to vypadá, jako byste to rozšířil na celé mezozoikum (jurský „Archeopteryx je *kupodivu* Evropan“), a to je plné všemožných dravců, z nichž mnozí by si z balaura udělali fašírku. Samozřejmě chápu, že od Jurského parku je všechno, co má cokoli společného s velociraptorem, „vrcholovým predátorem“ a že vidina dvou hyperextendovaných prstů na zadních končetinách pocit velkoleposti ještě umocňuje, ale představa balaura coby dromeosaurida se dvěma srpovitými drápy má dva drobné háčky: ten první spočívá v tom, že první prst zadní končetiny se vůbec nezdá být modifikován na hyperextenzi (je zjevně částečně disartikulován – což je vidět na snímcích – a tak jeho pozice nejspíš jen vzbuzuje iluzi, že je paralelní s druhým prstem). Druhý háček v představě balaura coby dromeosaurida se dvěma srpovitými drápy je pak ten, že Balaur vůbec *dromeosauridem* být nemusí. Csiki et al. (2010) z mého pohledu udělali standardní chybu při analyzování příbuzenských vztahů: vybrali jeden data set (v jejich případě to byl ten od Alana Turnera a jeho kolegů, který byl použit při popisu taxonu Mahakala omnogovae v Science v roce 2007), šoupli do něj balaura (data set nemodifikovali) a spokojili se s výsledkem (Balaur je v něm sesterským taxonem velociraptora, což s možnou přítomností hyperextenze dvou prstů zadní končetiny působí jako bomba hodná publikace v PNAS), přičemž už jen diagnóza balaura je plná ptačích znaků, u kterých by větší (nehyperextendovaný) první prst nebyl žádnou novinkou a které ve skutečnosti mohou svědčit o bližší příbuznosti s nimi než s dromeosauridy. OK, já osobně jsem zkameněliny balaura narozdíl od autorů publikace v rukou neměl a pochybuji, že se to v nejbližší době změní. Ani jsem jeho fylogenetickou pozici netestoval (věřím, že to udělají jiní, kteří se na pořádnou analýzu eumaniraptorů jistě už chystají), ale vůbec bych se nedivil, kdyby s tímhle někdo v budoucnu vyrukoval. (Mimochodem, to by z Csikiho a kol. „blázny“ nedělalo...)
ad Balaur
Stanislav Mihulka,2010-09-05 17:23:19
Jasně, mělo tam být "vrcholovým predátorem".
Každopádně, Před hustým vypisování všemožných dinosaurů bych doporučoval důkladněji pročíst text, který se jasně odvolává na pozdní křídu, kolem -70 mil. A klidne bych věřil, že balaur je opravdu nejkompletnější predátor pozdní křídy ostrovní Evropy.
Mno a ohledne drapu, nic proti panu autorovi, ale abstrakt publikace o Balaurovi prijate do PNAS mluvi jasne
"This taxon is characterized by a peculiar body plan, most notably extensive fusion in the hand and distal hindlimb, a highly retroverted pelvis with enlarged femoral muscle attachments, and a pair of hyperextensive pedal claws."
Vubec netvrdim, ze se autori popisu, kteri meli, narozdil od pana Madzii, balaura primo v ruce, nemohou mylit, jiste se i mezi paleontology najde spousta blaznu. Ale bylo by asi lepsi tohle resit primo s nima, co rikate? :)
Balaur ako hračka
Martin Smatana,2010-09-05 17:05:13
Kto začne prvý vyrábať hračky v podobe Balaura? Niekto v Európe, alebo zasa len Čína?
B. *není* prvním známým predátorem evropské křídy
Daniel Madzia,2010-09-05 15:14:25
Dovolím si několik poznámek k článku. Nadpis „Dráček Balaur prvním známým predátorem evropské křídy“ je bohužel vyloženě špatný, protože evropských predátorů z křídy známe spoustu. Když pominu všechny ostatní nedinosauří obratlovce, mezi nimiž by se taky našlo docela dost „predátorů evropské křídy“ (:o)) a zůstanu jen u dinosaurů, tak můžu zmínit rody Altispinax, Aristosuchus, Baryonyx, Becklespinax, Bradycneme, Calamospondylus, Eotyrannus, Erectopus, Euronychodon, Genusaurus, Neovenator, Ornithodesmus, Pneumatoraptor, Pyroraptor, Tarascosaurus, Yaverlandia, Valdoraptor, Variraptor nebo Wyleyia, a to jsou jen ti, na které jsem si narychlo vzpomněl (zajímalo by mě, na co všechno jsem zapomněl). Nemluvě samozřejmě o tunách zubů a kostí, které jsou ještě všude po Evropě popsány jako „Megalosaurus“ (ano, *křídový*), a samozřejmě také stop všemožných teropodů... Pokud jde o „druhý srpovitý dráp“ na balaurově zadní končetině (tedy první prst, který je unikátní svojí distálnější polohou se zvětšeným drápem), pak neexistuje důkaz o tom, že by byl hyperextendovaný (jak je vidět na obrázku). (O jeho zatahování ani nemluvě.) Ve skutečnosti velmi připomíná první prsty zadních končetin terizinosaurů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
