Chemická látka, která dává česneku jeho chuť a vůni se nazývá allicin. Látka je stejně toxická jako je štiplavá. Ničí  zvrhlé rakovinné buňky i nemoci vyvolávající mikroby. Bohužel ale stejnou měrou ničí i buňky zdravé. Allicin je velmi nestabilní a tak se v těle rozkládá a inaktivuje se krátce po požití.

Nestabilita a nespecifická toxicita dosud znemožňovala širší terapeutické využití  účinné látky z česneku.

Vznik toxického allicinu

 Dr. Aharon Rabinkov se svými spolupracovníky z Weizmannova institutu, Rehovot (Izrael), vypracoval metodu, která umožňuje přesně dopravit účinnou látku allicin tam kam je potřeba – na rakovinné buňky. Protože prekurzory účinné látky reagují a dávají vznik pro buňky smrtelné sloučenině až na povrchu rakovinné buňky, dostala metoda pseudonym „technika chytré bomby“. Za vzor Izraelcům sloužila příroda. V té také není allicin běžně v tkáních rostliny přítomen. Je až následným produktem  biochemické reakce dvou základních netoxických substancí,které jsou v rostlině uchovávány odděleně. Jedná se o enzym allinasa a o inertní látku alliin. Do kontaktu se tyto látky dostanou až v případě,když se hmyz snaží navrtat do česnekových stroužků a poruší membrány buněk. Chemikálie alliin se účinkem enzymu změní v toxickou sloučeninu. Stejně se tomu děje když si připravujeme například silvestrovskou sýrovou pomazánku s topinkami potřenými česnekem. Při setkání dvou zmíněných chemikálií dojde k prudké reakci za vzniku allicinu.

Weizmannův institut v Izraeli, kde připravili „chytré mikro-bomby“ proti nádorovým buňkám, v nichž se využívá účinku přírodní toxické látky allicinu.

Izraelští výzkumníci využili skutečnosti, že mnohé nádory se vyznačují tím, že na povrchu buňek vytváří specifické receptory. Proti těmto receptorům lze připravit protilátky.Na připravené protilátky navázali enzym allinasa. Takto upravenou protilátku s navázaným enzymem vpravili do krve rakovinou nemocné myšky. Protilátka cirkuluje v krvi do doby, než se setká s rakovinou zvrhlými buňkami. Na ně se přichytí.  Poté se myším pacientům injekčně vstříkne do krve neškodný alliin. Protože protilátka s navázaným enzymem se zkoncentrovala na povrchu nemocných buňěk, dochází zde k přeměně alliinu na toxický allicin. Zatímco jinde v těle byla jeho koncentrace podprahová, v okolí zhoubně změněných buněk se tvoří stále nový a nový allicin a tyto zvrhlé rakovinné buňky ničí.

Těmito, přesně na cíl samonaváděnými „mikro-bombami“, se úspěšně daří zabránit růstu zhoubných nádorů postihujících zažívací trakt pokusných zvířat. Sami autoři metody se ale vyjadřují v tom smyslu, že metodu bude možno použít při léčbě většiny typů rakoviny. U  všech těch typů zhoubného bujení, které se vyznačují změnami na povrchu buněk proti kterým lze připravit protilátky.

Popsaná metoda „chytrých bomb“ se může stát neocenitelným pomocníkem klasické chirurgické léčby, která je limitována a nemůže postihnout nádory, které se jako metastázy již rošířily do míst,  kde jsou inoperabilní. Ohromnou výhodou je, že takto lze likvidovat i jednotlivé buňky, byť by se schovávaly v kterémkoli tělním orgánu.
Nedávno odborným tiskem proběhly zprávy také o jiných dvou nových způsobech léčby rakoviny. Využívá se u nich modifikovaných zárodečných buněk a nebo geneticky modifikovaných virů dětské obrny. Vše ale nasvědčuje tomu, že oběma těmto metodám bude úspěšně konkurovat izraelská technika využívající obyčejné přírodní látky z česneku.