Stejně jako se biolog dobře pobaví při mediálním nářku nad přírodou prý smrtelně ohroženou změnami klimatu, tak se nepochybně i odborníci na radiaci výtečně odreagují díky současnému povyku nad údajným radioaktivním ohrožením rozsáhlými ruskými požáry.
Radioaktivní částice z Černobylu, dosud tiše spící v širých ruských lesích by údajně měly zasáhnout velké oblasti Evropy. Zároveň se ale ukázalo, že protijaderná lobby dál slábne a do médií se kupodivu dostal i jasně formulovaný názor, že je to celé nesmysl okurkové sezóny.
Je pravda, že letošní rozsáhlé požáry v Rusku postihly i lesy, které v roce 1986 kontaminoval radioaktivní spad z černobylského jaderného incidentu, například v Brjanské oblasti. Počáteční mediální strašení ale bylo nepochybně velmi přehnané. Podle odborníků neohrožuje zvýšená radiace dokonce ani požárníky bojující s plameny přímo v místě požárů. Nějaká radiace se do ohromných oblak kouře jistě dostává, je to ale jenom nepatrný zlomek radiace původního černobylského spadu. Potvrzuje to i Jim Smith, britský expert na černobylskou havárii z University of Portsmouth, který odhaduje, že z ruských lesů vyletí v kouři méně než procento dnešní radiace. Ta se navíc za 25 let od černobylského incidentu podstatně snížila. Experti soudí, že v Brjanské oblasti jsou doposud aktivní například radioaktivní izotopy stroncium 90 a cesium 137, jejichž poločas rozpadu je zhruba 30 let. Podle Smithe je také většina radioaktivity v půdě a požáry ji nemohou nijak zvlášť ovlivnit. V tělech rostlin je jenom menší část radioaktivních izotopů a i z tohoto množství se do kouře ze spálenišť dostane jen velmi malé procento.
Francouzský Institute for Radiation Protection and Nuclear Safety a německý Federal Office for Radiation Protection se nedávno nechaly slyšet, že zdravotní rizika radiace v kouři z hořících ruských lesů jsou ve skutečnosti zcela zanedbatelné a to nejen v evropských zemích, ale i v samotném Rusku. Šéfka oddělení pro veřejné zdravotnictví a životní prostředí Maria Neira ze Světové zdravotnické organizace (WHO) prozradila, že ve WHO mají k dispozici data z nedávných kontrolovaných experimentální požárů v oblasti černobylského spadu a že podle nich nejsou žádné rozumné důvody k obavám. Experimenty prý jednoznačně prokazují, že pohyby radioaktivních částic při požárech nijak neohrožují lidské zdraví ani poblíž samotných plamenů. Případný nárůst radioaktivity v okolí požárů bude hluboko pod úrovní přirozené úrovně záření.
Stig Husin ze Švédské Radiation Safety Authority a mnozí další spatřují daleko největší zdravotní rizika ruských požárů v nesmírném množství kouře, který se valí z hořících lesů a rašelinišť a také ve smogu, který v důsledku rozsáhlých ohňů zahalil Moskvu a další oblasti Ruska. Lidé by měli bát velmi reálných dýchacích i srdečních obtíží a ne nějaké mysteriózní radioaktivity. Podle Husina je pěkně paradoxní, že lidé poblíž Černobylu jsou vybaveni dýchacími maskami a jsou zvyklí je používat, takže jsou vlastně proti kouři a smogu ze současných požárů chráněni mnohem lépe, než zhýčkaní obyvatelé vzdálenějších měst.
V Rusku podle nespolehlivých statistik hoří neustále a v ohromných číslech. Těžko říct, jak bude letošní rok výjimečný, ale zatím to prý moc nevypadá. A kdo je viníkem letošních ruských požárů? Když pomineme v Rusku všudypřítomnou vodku a divoké pitky v přírodě a také nudné, nic neříkající odkazy na zákeřné globální oteplování, tak bude jistě zajímavé podívat se i na management ruských lesů. Právě pomýlená péče lesníků totiž bývá nejčastější příčinou velkých požárů dnešní doby.
Pramen:
NewsDaily 14. 8. 2010.
Diskuze:
Ale notak
Frantisek Kroupa,2010-08-17 20:26:55
A já už myslel, že zastánci bezzásahové Šumavy, potažmo ruských lesů, prozřeli, ale vidím, že ne. Zanechte romantických představ, realita je jiná. Ohni je úplně jedno, jestli je les uměle vysazený nebo "přírodní".
obnova lesa po požiari
Martin Smatana,2010-08-17 15:30:10
Hlavne bude zaujímavé sledovať, ako sa les na spálenisku začne sám obnovovať - z pňov, z koreňových výmladkov, z prirodzeného náletu semien, či už roznášaných vetrom alebo vtákmi.
Len by bolo treba zabezpečiť, aby sa aspoň časť plochy ponechala na prirodzené zalesnenie, čo - pri rozlohe Ruska - hádam nebude nereálne.
Ak sa dokázal les vrátiť na spálenisko po Tunguzskom meteorite (alebo čo to vlastne bolo), návrat po obyčajnom, aj keď rozsiahlejšom požiari by nemal byť problém a naši tatranskí lesníci by sa tam mali ísť naučiť niečo o prirodzenej obnove lesa. Lebo ako som ich tak počúval po víchrici v roku 2004, skoro som uveril, že stromy na Slovensku nevytvárajú semená a nedokážu sa rozmnožovať, tak veľmi chceli lesníci Tatrám "pomáhať" (v preklade z lesníckeho jazyka - vyrabovať všetky stromy a potom zalesňovať smrekovou monokultúrou).
Dagmar Gregorova,2010-08-17 21:12:15
Samozrejme, že ruské lesy sa samoobnovia. Keby v tejto obrovskej krajine bol taky prehlad, ako v malych europskych štatoch, tak by bol dokonaly vyskum toho, ako sa les prirodzene obnovuje uz davno hotovy. Rocne su poziarmi - podla odhadov, lebo oficialne udaje sa neuveritelne lisia od pozorovanych vysledkov z druzic - postihnute az miliony hektarov. Boli dva extremy - rok 2003 a myslim 1998 (?) kedy sa to vysplhalo nad 10 milionov ha, lenze to postihlo vzdialene oblasti Azie a nie Europu, takze nebolo okolo toho take halo a navyse bolo vseobecne vela poziarov.
Myslite si, ze lesy v azijskej casti niekto obnovuje? Ale daju sa robit priame analogie s nasimi podmienkami? Ale máte pravdu, monokultury su rizikove, neprirodzene a nepekne. Lenze urobte v juznej oblasti Slovenska priesek v lese a nechajte tak... a za par rokov tam mozete najst monokulturny naletovy porast agatov... a to je problem, ktory sa riesi tazko. Nemam prehlad o Tatrach, ale asi su oblasti po vichrici, kde nie je dovoleny umely zasah, alebo sa mylim? Navyse je (ak k tomu smerujete) trochu diskutabilne porovnanie nasledkov poziar versus vichrica. Po prvom zostava vela kalamitneho dreva, pri druhom hynie aj čast hmyzu, teda aj skodcov a mrtveho "zdraveho" dreva vela nezostava. Popol sa navyše recykluje rychlejsie, nez sa rozlozi zdrave drevo.
požiar vs. víchrica
Martin Smatana,2010-08-17 22:21:42
To ja viem, že v tom je veľký rozdiel. A hynú aj vtáky a zverina, a len časť má to šťastie, že prežije besnenie ohňa a potom sa rozšíri do novovznikajúceho lesa.
Veľa druhov stromov je však prispôsobených požiarom, napríklad borovice hrubou takmer nehorľavou kôrou, osiky schopnosťou bohato vyháňať z koreňov, z exotických eukalypty vytváraním "požiarnej hľuzy" v báze kmeňa, borovica Banksova tým, že šišky otvára väčšinou až počas požiarov (skúšal som to nad plameňom plynového šporáka)...
Skúste si na anglojazyčnej Wikipedii nájsť Pando - porast severoamerickej osiky Populus tremuloides, gigantický klon, ten sa zrejme celé desiatky tisícročí obnovuje z koreňov po požiaroch.
No a pokiaľ ide o Vašu poznámku, či ázijské lesy niekto obnovuje - celé milióny rokov lesy na celej planéte nikto umelo neobnovoval :)
Dagmar Gregorova,2010-08-18 00:49:54
:)
samozrejme sa nemusime presviedcat, ze sa les povacsinou zregeneruje, najma po "prirodzenych" katastrofach ... tie úvodzovky sú tam preto, že v počte založených požiarov človek nad ostatnou prírodou asi vysoko vedie a bolo by zaujimave poznat kto, okrem extremneho sucheho pocasia, ma na svedomi mnohe ohniska ruskych poziarov. Reagovala som na Vas prispevok, lebo ma napadlo, ze v Rusku ploch na studium samoregeneracie lesov je ajajaaaj. Vzhladom na plochu lesov/pocet obyvatelov si tamojsia priroda v mnohych pripadoch dokaze este sama poradit. V inych krajinach - v Stredomori, na Balkane - sa po davnych holoruboch priroda v suchych oblastiach nepozviechala a na holy podklad oderodovanu plochu uz nezalesnite ani nasilim.
Je mi jasne, ze evolucia, keď vystavila niektore stromy vacsiemu riziku poziarov (napr. produkciou horlavych silic) tak nejaka kompenzacia tymto drevinam musi poskytovat vyhodu, inak by neprezili. Napokon casto ide o cielnu strategiu vzajomneho boja o zivotny priestor: produkovat vysokohorlave latky a sam byt voci ohnu bud odolný, alebo chránit semená tak, aby zaklicili na uvolnenej a popolom pohnojenej pode ako prve. Bez konkurencie, s dostatkom svetla. Je to krasny evolucny priklad. Len sa az tak netyka "nasich" drevin.
Ludstvo potrebovalo, potrebuje a bude potrebovat drevo, nehadzala by som lesnikov do jedneho vreca, les s dobrym hospodarom moze byt aj krasny, aj bohatym zdrojom drevnej hmoty. Ci uz nechame oblasti s najvyssim stupnom ochrany uplne nedotknute, alebo na nich budeme velmi zodpovedne hospodarit, v tom az taky rozdiel nevidim a boj o to, ci sa kalamitne drevo z TANAPu odvezie, alebo nie, mne osobne pripadal viac emocionalny, nez racionalny a neviem, ci by ma niekto presvecil ze na plochach, kde takmer vsetky stromy padli, je ich odvoz a umela vysadba uplna blbost. Uz som videla aj ne-monokulturnu vysadbu. Nemusime sa dohadovat, ze priroda sa s jednym i s druhym riesenim bez problemov casom vysporiada.
Je fakt, ze neustalym odvozom organickej hmoty v dlhodobom horizonte ochudobnujeme podu. Stretla som (vo Velkej Fatre) aj velmi zodpovednych lesnych inzinierov, ale videla som aj nasledky bezhlavej devastacie, rozsiahlych vyrubov, necitlivych zasahov a v dazdi rozjazdenych lesnych ciest, po ktorych uz ani samotni "drevorubci" nedokazali velkymi autami prejst a tak ich rozsirovali a robili povedla dalsie. Clovek drevo potrebuje, lenze sa to nesmie zmenit na chamtive drancovanie, korupciu, obchadzanie nariadeni a lacny vyvoz neopracovaneho dreva do zahranicia. Vsetko je o ludoch a racionalnom, zodpovednom pristupe... a o zakonoch, ich dodrziavani a kontrole. Rozpisala som sa... sorry.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
