Výsledky bádání americko – čínského kolektivu vědců svědčí o tom, že poměr mezi muži a ženami ve společnosti ovlivňuje dlouhověkost. Muži, kteří dosáhnou pohlavní dospělosti v prostředí ve kterém silnější pohlaví početně silně převyšuje, mají život v průměru o tři měsíce kratší.  Na vině mají být náročnější záležitosti ve věcech lásky - soupeření k získání partnerky, tedy přirozený pud vedený sobeckou snahou předat své geny. Čím více mužů v populaci je (uvažuje se tu v rámci takzvaného efektivního poměru pohlaví, čímž se míní jen poměr jedinců účastnících se reprodukčního procesu), tím strmější je pád jejich střední délky života. Podle výsledků zveřejněných v srpnovém čísle časopisu Demography se muž ve věku 65 let na zkoumaném souboru osob měl šanci dožít dalších 15,4 let. Nepřízeň poměru pohlaví se na něm projevuje krácením života o tři měsíce.  Na první pohled se to nemusí zdát mnoho, ale z pohledu toho, jak se nám daří život prodlužovat jinými metodami, je rozdíl čtvrt roku hodně. Vedoucí kolektivu Nicholas Christakis to komentoval slovy: „Obdobně velkého prodloužení dosáhneme  například jen preventivní léčbou infarktu pomocí aspirinu a nebo pravidelným cvičením.“

Zvětšit obrázek

Profesor Nicholas A. Christakis, Harvard Medical School

Z širšího pohledu nejde o nic nového. Vliv posunu poměru pohlaví na dlouhověkost u zvířat známe již dlouho. Protože se ale rádi povyšujeme, tak jsme u pánů tvorstva s něčím podobným nepočítali. Tedy až na Christakise, který se spojil se svými kolegy na třech dalších universitách (University of Hong Kong, University of Wisconsin a Northwestern University) a začali porovnávat, jakého věku se dožívají absolventi jejich alma mater. Poté co získaná data ošetřili o celou řadu rušivých vlivů, začalo vycházet najevo, že po padesáti letech od opuštění školy jejich svěřenci neměli stejnou šanci dožít se stejného věku.  Muži z ročníků, kde poměr pohlaví se vyvinul v jejich neprospěch, na tom byli hůře než ti, kteří se pohybovali v prostředí, kde poměr pohlaví byl jakžtakž vyrovnán. V případě posuzování úmrtnosti pětašedesátníků to vyšlo například tak, že ti, kdož se museli jako teenageři o přízeň druhého pohlaví více snažit protože čelili velké chlapecké konkurenci, měli úmrtnost o 1,6 procenta vyšší.

Celý tento výzkum dělá dojem, že je tak trochu ujetý. Poměr pohlaví v ročníku přece o skutečném konkurenčním prostředí toho moc vypovídat nemůže, už proto ne, že akční radius loviště pánů studentů přece nekončí u bran university. Autoři publikace však mají na své straně ještě jeden argument – jejich teorii podporují i výsledky šetření, kde za základ slouží zdravotní záznamy státní instituce a statistická data ze sčítání lidu. Na vzorku čítajícím více než 7 miliónů osob z celých Spojených států amerických byly učiněny podobné závěry.
Problémy s posunem pohlaví ve společnosti nejsou žádnou chimérou. V některých oblastech Číny a Indie se můžeme těšit na mnohem markantnější rozdíly, zvláště tam, kde se provádí selektivní potraty a holčičkám po porodu se neposkytuje patřičná péče, jako nechtěné se tak prakticky nechávají cíleně umřít. Gender rozdíl mnohde dosahuje až 20 %. Takové prostředí s sebou nese sociální problémy s výrazným vzestupem násilí.
Pravdou je, že tento výzkum se nezabýval otázkou, co přesně mužům život zkracuje. Pouze se ve zprávě lakonicky konstatuje, že jde o kombinaci sociálních a biologických faktorů. Asi to tak bude, protože i pouhý stres stačí k tomu, aby zavdal příčinu celé řadě zdravotních poruch.
Je dobré ale vzít na vědomí, že v originálním článku se uvádí, že se potvrzuje hypotéza o vlivu poměru pohlaví na dlouhověkost, ale že výsledky jsou zatím předběžné. Na nezpochybnitelný důkaz si budeme muset ještě počkat.

Pramen: Harvard Medical School