Proktoskopie je účinná jen zčásti a na kolposkopii ne každý rád pravidelně chodí.

Ročně přibude v České republice přes osm tisíc nových pacientů s kolorektálním karcinomem. Polovina z nich přijde s problémem k lékaři pozdě, tedy s mizivou nadějí na vyléčení. Více než čtyři tisíce nemocných každý rok s touto diagnózou zemře. Zákeřnost rakoviny tlustého střeva je bohužel v tom, že dlouhá léta probíhá skrytě. Čím je nádor blíž konečníku, tím se dá lépe diagnostikovat, protože si povšimneme například častějšího střídání zácpy a průjmu. Příznakem je také krev ve stolici, ale její úbytek je malý a tak se viditelnou chudokrevnosti zpočátku neprojevuje. Krve máme totiž dost, každému jí koluje v žílách 5,5 až 6 litrů. Přenáší nám kyslík z plic do všech buněk a tkání lidského těla. Transportním mediem jsou červené krvinky a v nich obsažené krevní barvivo - hemoglobin. Pokud v tomto procesu dojde k poruše, nejčastěji poklesem počtu červených krvinek a hladiny hemoglobinu, říká se tomu anémie neboli chudokrevnost. Srdce nám v takovém případě začne pracovat rychleji, zrychlí se dýchání a po čase jsme z toho unavení. A tak když si u lékaře postěžujeme třeba jen na zmíněnou únavu, žene nás na odběr krve. Při něm nám zjišťují počty červených krvinek a množství krevního barviva - hemoglobinu. Pomocným ukazatelem je pak poměr objemu krvinek k tekuté části krve (plazmě), kterému se říká hematokrit.
Úbytek krve při rakovině by teoreticky běžné vyšetření mohlo odhalit. Jenže neodhalí. V těle nám totiž probíhá neustálá obnova krevních buněk a denně se vytvoří zhruba 50 ml nové krve. Její únik je většinou doplněn do té míry, že zjištěné hodnoty hemoglobinu „spadnou do normálu“.

Postgraduální studentka Inbal Goldshteinová. Se svými staršími kolegy Gabrielem Chodickem a Vardaem Shalevem z Tel Aviv University přišli na to, že i běžné krevní testy mohou být efektivním způsobem prevence rakoviny tlustého střeva. Všechno má vězet pouze v lepší pozornosti při jejich vyhodnocování.

Jiný pohled na běžné testy

Vztah mezi anémií a rozvinutou rakovinou tlustého střeva, je znám dlouho, stojí za ním gastrointestinální krvácení. Nikoho ale zatím nenapadlo pokusit se  kvantifikovat úbytek krve a zjistit, jestli pokles hladiny hemoglobinu by nešlo využít k diagnostice nemoci před její kritickou fází. Izraelští vědci to nyní vyzkoušeli. Celkem šlo o 1074 případů rakoviny u pacientů, jimž bylo mezi 45–75 lety. Na každý pozitivní případ připadlo deset kontrol. Práce výzkumníků tentokrát spočívala v pátrání v zaprášených archivech. Šlo o vypisování  výsledků všech krevních testů za dobu uplynulých deseti let. Z těch pak zjistili jen to, co se již vědělo - že hladiny hemoglobinu u každého z nás kolísají a také že se nám tyto hodnoty  s věkem mění. U osob, u nichž je později diagnostikován zmíněný typ rakoviny se ale objevila jedna souvislost navíc. Dávno předtím, než lékař zjistil o co jde a vyřknul zlou diagnózu, v krvi nešťastníků klesala hladina hemoglobinu. U ošetřujících lékařů tato skutečnost zůstala bez povšimnutí. Není třeba jim to mít ale za zlé, protože v praxi se posuzují výsledky testů jako celek a hledí se jen na to, které hodnoty nejsou normální a pokud nevybočují z určitého stanoveného rozpětí, jsou považovány za fyziologické. Takový přístup k hodnotám krevních testů ale nebude stačit. Ukazuje se, že dynamika hladiny hemoglobinu je velmi hodnotným ukazatelem. Pokud hemoglobin začne trvale klesat pod jeho vlastní průměrnou úroveň, je důvod k obavám.  U osob u nichž se do čtyř let rakovina objevila, klesal obsah hemoglobinu na každých šest měsíců o 0,28 g/dl.

U většiny pacientů s karcinomem tlustého střeva začne hladina hemoglobinu klesat a to mnohdy již o čtyři roky dříve, než je u nich nemoc diagnostikována.

Čím je tento poznatek, který kolektiv Izraelců publikoval v v European Journal of Cancer Prevention nejzajímavější?  Zřejmě tím, že jeho využití nic nestojí. Stačí se jen jinak dívat na data z běžných odběrů krve. Prevence založená na kolposkopii, či na testech přítomnosti krve ve stolici (Haemocult) tak levná není. Ale i kdybychom otázku pokrytí nákladů nějak vyřešili, zkušenosti z rozvinutějších zemí dokládají, že i když je vše zadarmo, mnoho lidí preventivní prohlídky stejně neabsolvuje. Jen proto, že se stydí a nebo že jim roztírání výkalů lopatičkou po dobu několika dnů přijde nepříjemné.
K porovnání účinnosti nového přístupu k odhalování rakoviny s těmi již zaběhanými, ještě nedošlo. I když lze očekávat, že specializované vyšetření bude přesnější, není důvod nový poznatek zavrhnout. Má totiž ohromnou přednost v tom, že s jeho velkoplošným využitím lze začít prakticky okamžitě, bez nároků na přístroje. Izraelský výzkum bude záhodno sledovat i nadále, protože v Tel Avivu již pracují na  počítačovém prográmku, který by sám naměřené hodnoty sledoval. V případě dlouhodobějšího poklesu by vydal varování. Takový signál by pro ošetřujícího lékaře znamenal, že má svého pacienta neprodleně odeslat na specializované pracoviště k podrobnému vyšetření. Počítačový program by neměl být složitý a tak by brzo mělo být na světě „udělátko“, které na nás nebude chtít peníze a ani doktory nebude nutit ke špekulování nad kupou dat. Navíc by to mělo zachraňovat životy i bez častého strkání sondy do zadku. Takových nápadů není mnoho. Nehledě na to, že prográmek s jednoduchým algoritmem by klidně mohl běžet i každému z nás na osobním PC. A co že bychom pro to museli udělat? Jen si po každém rutinním odběru krve poznamenat pár čísel týkajících se hemoglobinu.

Pramen: Inbal Goldshtein, Uri Neeman, Gabriel Chodick, Varda Shalev. Variations in hemoglobin before colorectal cancer diagnosis. European Journal of Cancer Prevention, 2010: 1 DOI: 10.1097/CEJ.0b013e32833c1be0