Zvětšit obrázek

Drakozoon. Zeleně tělo, hnědě ústní aparát, skutečná velikost cca 3 milimetry. Kredit: Mark Sutton.

Kdyby mezi sebou různí živočichové soupeřili ve schopnosti stát se pěknou fosilií, s přehledem by zvítězili tvorové s tvrdými kostmi, zuby nebo schránkami. Měkká zvířata bez nápadných ostnů či bizarních skořápek nemají příliš velkou šanci hezky zfosilizovat a potěšit tak paleontology budoucích věků. Právě takoví živočichové ale bývají kriticky důležití pro pochopení historie jednotlivých linií života. V jejich případě jsme bohužel odkázáni na velmi vzácné náhodné nálezy a také na použití sofistikovaných technologií.

Zvětšit obrázek

Ramenonožec jazovka (Lingula anatina). Kredit: A. Altenburger, M.A. Wilson.

Právě to je případ i žhavé paleontologické novinky, kterou nedávno publikoval online časopis Biology Letters. Mark Sutton z Imperial College London s dalšími kolegy zpracoval pozoruhodnou fosilii, kterou jeden z nich objevil před 6 lety v silurských vrstvách o stáří 444 až 416 miliónů let, pocházejících z anglického Herefordshire. Právě tato lokalita je známá slušnými fosiliemi původně měkkých živočichů, kteří se zde zachovali díky výjimečně příznivým podmínkám. Nově pojmenovaná fosilie zaujme přinejmenším nezapomenutelným jménem Drakozoon kalumon. Kéž by se právě drakozoonem při pojmenování svých objevů inspirovali i další paleontologové. Jméno samotné sice pochází od řeckého drakôn, čili svinutý, myšleno svinutý lofofor a od rovněž řeckého kalumna - kápě, ale zní skvěle nejen v angličtině. Co třeba česky svinutík kápovitý?

Pokud není jediný exemplář drakozoona jenom nějakým divně zkrouceným nedorozuměním, což se u zhruba tři milimetry velké fosilie nedá nikdy úplně vyloučit, tak šlo o dvoustranně (bilaterálně) symetrické zvířátko kapkovitého tvaru s povrchem těla protaženým do ochranné „kápě“, které pravděpodobně žilo přisedlé na pevném povrchu skal či schránek větších kolegů, kde pomocí obrvených chapadélek lofoforu sbíralo malá sousta z mořské vody. Fosilie drakozoona byla nalezena přichycená na povrchu hřbetní misky ramenonožce, kde se zachovala jenom díky tomu, že široké okolí bylo náhle pohřbeno sopečným popelem z nedalekého výbuchu sopky.

Zvětšit obrázek

Miska ramenonožce strofomenida s dosud záhadným cornulitidem. Svrchní ordovik. Kredit: M. A. Wilson.

Dávná katastrofa tehdy vytvořila spoustu fosilií, včetně nesmírně vzácných měkkých živočichů. Badatelé získali svoji představu o drakozoonovi tak, že jeho jedinou fosilii rozřezali na 200 plátků, které pak jeden po druhém pečlivě nafotografovali a z jednotlivých snímků v počítači sestavili trojrozměrný model drakozoona. Fyzická existence fosilie byla obětována za doufejme správné pochopení jejího tvaru a životního stylu.

Zvětšit obrázek

Chapadlovky. Kredit: Ria Tan.

Co je vlastně maličký a měkký Drakozoon kalumon zač? Sutton a spol. ho interpretují jako primitivního chapadlovce (Lophophorata), pravděpodobně jako bazálního ramenonožce (Brachiopoda, či v širším smyslu Brachiozoa). Potíž je v tom, že chapadlovci, zahrnující ramenonožce (Brachiopoda), chapadlovky (Phoronida), mechovce (Ectoprocta) a mechovnatce (Entoprocta), jsou nebo spíš bývali problematickou skupinou s nejasnými vztahy. V současné době to vypadá, že všechny bývalé součásti chapadlovců patří do velké linie živočišné říše jménem Lophotrochozoa, jejich osud se ale liší. Mechovnatci mají podle všeho mnoho společného se skupinou Platyzoa, což znamená příbuzenství s pravými ploštěnci, břichobrvkami, čelistovci a vířníkovci. Mechovci by snad mohli být samostatnou bazální skupinou v rámci celých Lophotrochozoa a z chapadlovek se naopak stala pouhá podskupina ramenonožců, kteří by pak jako celek (pod jménem Brachiozoa) podle fylogenomických dat mohli být překvapivě blízce příbuzní pásnicím (Nemertea). Jak se zdá, chapadlovci jako konzistentní skupina neexistují a ramenonožcům jsou blízké pásnice, které na první pohled nemají s drakozoonem moc co dělat. Drakozoon se tím pádem stane jednou z pozoruhodných fosilií, které jsou snad velmi významné pro pochopení historie života, ale které nám asi stejně příliš nepomohou, až do doby, než budeme spolehlivěji znát příbuzenské vztahy dnešních skupin živočichů.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Mechovnatec Barentsia discreta. Kredit: Keisotyo.	Sladkovodní mechovec. Kredit: TheAlphaWolf.	Pásnice Parborlasia corrugatus z antarktického Rossova moře. Kredit: H. Kaiser, National Science Foundation.

Prameny:  Biology Letters online, Wikipedia (Brachiopod), Zrzavý 2006 – Fylogeneze živočišné říše.