Než extáze, v chemickém slangu MDMA neboli 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin, úspěšně zakotvila na klubové scéně a umožnila tak nástup celého nového světa hudby nebrnkané na kytarách a nezpívané narcistickými interprety, tak ji znali jenom psychiatři a psychoterapeuti, kteří ji nadšeně předepisovali svým pacientům. Na přelomu 70-tých a 80-tých let přišla kriminalizace extáze, která nakonec v době bouřlivé americké Války proti drogám přes odpor odborné veřejnosti dotlačila extázi až do takzvaného Schedule I, seznamu látek neblaze proslulého úřadu DEA (Drug Enforcement Administration), které podle zákona Controlled Substances Act (CSA) výslovně nemají v USA žádné lékařské využití, jsou vysoce zneužitelné a i jejich užívání pod lékařským dohledem není bezpečné. Extáze zůstala k dispozici raverům, často bídné kvality a v nejrůznějších směsích, ale psychiatři měli od té chvíle oficiálně smůlu. Na druhou stranu, jedno z nejznámějších veřejných tajemství americké drogové scény praví, že ohromná armáda amerických psychiatrů a odborníků na duši i nadále extázi s oblibou předepisuje, byť méně oficiální cestou.
Uplynulo pár desetiletí. Válka proti drogám je zcela zjevně nevyhraná a už si asi nikdo nemyslí, že by se to mohlo povést. Její místo ve sloganech politiků a médií nahradila Válka proti terorismu, bohužel vedená s podobným úspěchem. Extáze je stále na černé listině Schedule I, přesto se s ní ale zase v psychiatrii experimentuje, byť je to mnohem obtížnější, než v časech drogové svobody. V posledních dnech spatřila v časopise Journal of Psychopharmacology světlo světa publikace, která shrnuje výsledky vůbec první odborné studie statisticky věrohodně hodnotící terapeutické možnosti extáze. Výzkum vedl Rick Doblin z neziskové výzkumné a výukové organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies v kalifornském Santa Cruz, který s dalšími kolegy uskutečnil klinický test dvaceti pacientů s chronickou posttraumatickou stresovou poruchou (PostTraumatic Stress Disorder, PTSD). Pacienti vybraní pro experiment trpěli PTSD v průměru přes 19 let a jejich choroba vzdorovala jak psychoterapii, tak klasické psychofarmakologii.
V průběhu dvojitě slepého a kompletně znáhodněného pokusu došlo u pacientů léčených extází a doprovodnou psychoterapií k dramatickému a statisticky průkaznému zlepšení posttraumatické stresové poruchy. U 80 procent z nich došlo k úplnému vymizení příznaků PTSD, zatímco u skupiny užívající placebo a psychoterapii to bylo pouhých 25 procent. Tři lidé léčení extází se dokonce dokázali po řadě let vrátit do zaměstnání, čemuž do té doby bránila jejich stresová porucha. Během užívání extáze se u nikoho neobjevily žádné nepříznivé vedlejší příznaky, ani fyziologické, ani psychiatrické povahy. Po dvou měsících byla léčba extází nabídnuta i skupině předtím užívající placebo, přičemž 7 z 8 souhlasilo s léčbou, která dopadla stejně úspěšně, jako v předchozím kole.
Jak to, že proti posttraumatickým stresovým poruchám funguje právě extáze? PTSD vytváří přehnané a nekontrolované reakce na strach a obavy. Psychiatři jim čelí tak, že s pacientem řeší traumatizující zážitek, který původně PTSD vyvolal. Někdy jsou ale tyto zážitky tak hrozné, že se k nim pacient nechce nebo ani nemůže vracet. Vzpomínky z válečné zóny, místa katastrofy, teroristického útoku nebo násilného zločinu nebývají zrovna moc pěkné. Extáze je ve skutečnosti koncentrovaná pohoda, relaxace a příjemnost v pilulce a proto dovede svojí magií dočasně rozpustit hrůzy, které se honí pacientům v hlavě. Ti si pak mohou otevřeně pohovořit s psychoterapeutem. Každý, kdo zažil extázi na vlastní kůži, bude jistě souhlasit, že taková sezení s chronicky stresovaným člověkem musí být naprosto hraničním zážitkem, ale že to opravdu může fungovat.
Autoři otevřeně přiznávají, že jejich studie stále ještě má jistá omezení. Nezkoumali například roli pohlaví nebo etnického původu v působení extáze u léčených pacientů. Počet zkoumaných osob nebyl nijak závratně veliký. Problém je také samozřejmě s placebem. Použité placebo totiž nebylo psychoaktivní a toho si nejspíš všimne i člověk s hodně těžkou posttraumatickou stresovou poruchou. Zároveň je uživatel extáze poměrně nápadný a i těžce podprůměrně všímavý experimentátor by to nepřehlédl. Jistě se ale v blízké době objeví další studie, které odpoví na zbývající otázky.
Jak se zdá, extáze se v plné parádě vrací na psychiatrickou scénu. Na zakyslé bojovníky proti drogám se valí mediální pohroma, která smete mnohé z jejich chatrných argumentů. Dnes je již úplně jasné, že Válka proti drogám stojí na vratké kupě polopravd a nesmyslů, které měly ospravedlnit drakonické postihy pro zástupy rekreačních uživatelů psychoaktivních látek. V době přílivu válečných veteránů a obětí terorismu je tvrdá kriminalizace extáze snad již neudržitelná. Ani užívání extáze samozřejmě není zcela bez rizika. To se ale v případě legálních drog řeší příbalovým letáčkem a ne zavíráním distributorů a uživatelů na dlouhá léta mezi kriminálníky.
Pramen: Journal of Psychopharmacology online 19. 7. 2010, Wikipedia (Posttraumatic Stress Disorder).
Diskuze:
Nebezpečná droga?
Adam Vávra1,2012-02-17 00:39:24
http://adiktologie.cz/cz/articles/detail/60/994/
Paní Jelínková, zde je seznam nejnebezpečnějších drog. Pokud odmítáte extázi tak předpokládám, že jste i nekuřačka (9. nejnebezpečnější droga) a abstinent (5. nejnebezpečnější droga). Extáze je na seznamu, až na 18. místě a je tak dokonce bezpečnější než marihuana. Důvod proč je extáze zakázaná je především v nebezpečí u některých duševně nevyrovnaných jedinců (nemyslím PTSD), kteří mohou sklouznout k tvrdším drogám a nebo mít sebevražedné sklony.
prevence
Petr Huk,2010-10-27 07:54:50
ahojte, pomáhá z těla odstranovat těžké kovy,toxiny a další jedovaté látky,pomáhá odstranit chronickou zácpu,čistí trávící ustrojí,jako probiotikum podporuje tvorbu prospěšných lactobacilů a bifidobakterií,podporuje zdravou krvetvorbu,zvyšuje hladinu hemoglinu,podporuje kožní metabolismus,hojení ran a vředů,posiluje imunitu organismu proti virovým onemocněním,podporuje zdravé funkce reprodukčních orgánů,prospívá celkové regeneraci organismu,zvyšuje energii a vitalitu a další a další věci my ji bereme celá rodinka plus malej má 4 a už jí bere od 1 roku a jsme s ní moooc spokojeni proto posílám dál
více se dozvíte zde jsou tam supr články
http://chlorellamrmia.blogspot.com/
Taky si myslím, že závěr článku je "přepálený
Ivan Kmínek,2010-07-26 10:53:06
A nejspíš nechť to i u extáze zůstane, jak to je, totiž že "drakonické postihy" budou hrozit těm, kdo zacházejí s množstvím větším než malým, zatímco jedinci s pár tabletami budou moct být v klidu. Včetně psychoterapeutů, kteří si to někde seženou. Jistě je paradoxní, že zrovna relativně "neškodná" extáze (MDMA) nemá žádné tetapeutické využití (které má v různých lékopisech dokonce i kokain nebo heroin, o čistě budivých amfetaminech nemluvě), ale vzhledem ke svým výrazným psychickým účinkům se hned tak do lékopisů nedostane (protože léky zkrátka výrazně měnit vědomí nesmějí). Mmch jsem před 15 lety po čtyřměsíčním intenzivním (užívání (čisté) MDMA zjistil, že není tak úplně jednoduché s tím přestat a že ta látka už mi zcela zjevně ubližuje psychicky i fyzicky. Ovšem to jsem to opravdu přeháněl (dávky byly tak kolem gramu týdně ve třech "aplikacích"). Rozhodně je to přes svůj poměrně lehký účinek droga nepoměrně agresivnější než třeba konopí.
jakkoli je svoboda slova
Veronika Jelínková,2010-07-22 13:06:34
nenahraditelnou součástí systému, v němž žijeme, před publikováním některých analýz ve veřejném prostoru by bylo alespoň záhodno provést hlubší reflexi. netýká se to jenom tohoto článku, zde na oslu, ale tento konkrétně k takové reakci vysloveně vybízí. má-li ovšem tato propagace být můstkem k likvidaci těch, kteří prožili válečné hrůzy, směle do toho - v tom případě je na nejlepší cestě. osel by možná mohl obsahu publikovaných článků, které neuvádějí všechny patřičné souvislosti (které mohou být v tomto případě smrtelné) věnovat více pozornosti.
Možná byste měla vědět
Jan Novák9,2010-07-30 11:36:10
že extáze, i v té formě kde do tablety dávají pokoutní výrobci všechno možné, je pořád mnohem bezpečnější než paracetamol který se používá i pro děti, ale při předávkování poměrně brzy zabíjí.
According to the Office for National Statistics (http://www.statistics.gov.uk/STATBASE/ssdataset.asp?vlnk=7892), these are the number of deaths in 2006 where the indicated substance was mentioned on the death certificate :
(NOT the same thing as number of people who died from an overdose of this sustance)
Numbers in brackets were for that drug alone, without even alcohol.
Heroin and Morphine : 713 (496)
Methadone : 241 (125)
Cocaine : 190 (68)
Ecstasy : 48 (27)
Cannabis : 17 (2)
Diazepam : 89 (8)
Antidepressants : 336 (177)
Paracetamol : 309 (131)
Aspirin : 22 (8)
Tramadol : 81 (42)
spolecensky aspekt
Jaromir Jelinek,2010-07-22 10:06:01
Jakkoliv clanek informuje o moznych pozitivnich medicinalnich aspektech amfetaminu, a jakkoliv toto pro nekoho muze byt vysvobozemim z pekla posttraumatickych problemu, tak ton, kterym je podan zaver clanku se mi nelibi. IMHO opomiji nebo zamerne neuvazuje spolecenskou komplexnost vsech aspektu spojenych s volnejsim pritupem k podobnym substancim... Napsal by autor zaver clanku take tak, pokud by dome mel problemoveho teenagera?
Pokud máte doma problémového teenagera
Jan Novák9,2010-07-30 11:48:01
měl byste právě bojovat za dekriminalizaci extáze, protože drogu si sežene stejně a:
1.) Nedostane se tak snadno na dlouho do vězení za držení a nebo za to že jednu dal kamarádovi (pokud mu prokážou distribuci tak stačí i jedna tableta)
2.) U kontrolované oficiální extáze by mu nehrozilo že si zničí zdraví něčím co v tabletce vůbec být nemá.
3.) Máte šanci že pokud si jednu dáte s ním, tak k sobě najdete cestu a teenager přestane být problémový :-)
statisticky prukazna?
Tomáš Brauner,2010-07-21 18:44:00
Pacientu bylo 20, z toho rekneme polovina brala extazi a polovina placebo. Takze tech 80% resp. 25% pacientu v obou skupinach, u nichz doslo k uplnemu vymizeni priznaku, odpovida 8, resp. 2 ci 3 osobam. Ta zduraznovana statisticka prukaznost je tedy jen zboznym pranim. Navic, jak autor sam pise, da se na pacientovi snadno poznat, jestli bral extazi nebo placebo, takze experiment ve skutecnosti vubec nebyl slepy. Vzhledem k vyrazne agitacnimu tonu celeho clanku pak ale takto prehnane zavery zase tak neprekvapi...
Karel Š,2010-07-21 19:26:58
Dost pochybuju že by těm pacientům dopředu řekli "budeme vám dávat extázi nebo placebo", to obvykle probíhá tak že se řekne "nasadíme vám nový lék a uvidíme jestli zabere". U chronických pacientů často nezabírají ani jinak účinné léky takže fakt že ani ten nový (placebo) nezabral pro toho pacienta nemusí znamenat nic podstatného.
Samozřejmě že statistika z 20 lidí není průkazná, ale je to myslím dostatečný impuls k tomu vyzkoušet to důkladněji.
Jen bych nebyl moc optimistický ohledně extáze v lékárnách, studií na téma že marihuana je v některých případech účinné léčivo tady už byla spousta a taky mám pocit že se moc nezměnilo, snad jen že trochu víc přivírají oči nad těmi kteří si to pro účely "samoléčení" pěstujou doma v květináči.
společenský aspekt
Milan Tuček,2010-07-22 13:10:25
Taky se moc nepřikláním k volnému prodeji jakýchkoliv drog. Tráva možná něškodí jedinci, ale hulení mas nijak neprospívá společnosti. Stačí se podívat do historie na opiové války. Jistě, po trávě jsou všichni kůl a všechno OK, ale děti ve školce bych jim nesvěřil.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
