kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Rostlinné zárodky (embrya) se v přírodě vyvíjejí z oplozeného vajíčka v semeni. Biologové však vypracovali i postupy, jak v laboratoři připravit embrya z kultury tělních buněk. Z jediné rostliny lze získat tisíce potomků, kteří jsou geneticky víceméně shodní. Technologie se již prakticky využívá: například při množení vánočních stromků nebo stromů, jejichž dřevo má optimální vlastnosti pro zpracování v papírnách.
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky AV ČR dlouhodobě studují vývoj zárodků smrku ztepilého – naší nejdůležitější dřeviny. Nyní zjišťovali, jaký vliv na embrya smrku pěstovaná v buněčné kultuře má latrunkulin B. Jde o prudký jed: ve vysokých dávkách je pro buňky smrtelný.
Biologové ovšem zjistili, že v menších koncentracích zabíjí především embrya, která se v kultuře vyvíjejí opožděně. Ta pokročilejší přežijí, a jejich růst je dokonce urychlen. Zárodků je nakonec méně, jsou ale lépe vyvinuté a lépe klíčí.Latrunkulin B tedy připomíná zahradníka, který jednotí rostlinky a na záhoně nechává jen ty největší.
„Objevili jsme nový způsob, jak zdokonalit přípravu zárodků jehličnatých dřevin v laboratorních podmínkách. To je dobrá zpráva i pro komerční pěstitele. Myslím, že jsme na dobré cestě k budoucímu praktickému uplatnění našich poznatků,“ říká doktor Martin Vágner z ÚEB. Jak přesně působí jed z mořské houby na smrková embrya? Klíčové je, že ničí buňky v takzvaném suspenzoru. Suspenzor je jakýsi „ocásek“ připojený k vlastnímu zárodku. Vyživuje mladé embryo, ale později může brzdit jeho další vývoj.
Dobře načasované přidání atrunkulinu B zlikviduje suspenzory právě ve chvíli, kdy je nejvyvinutější zárodky už nepotřebují. Naopak opožděná embrya bez nich odumřou, protože nejsou dostatečně vyživována. V každé rostlinné i živočišné buňce je síť bílkovinných vláken zvaná cytoskelet. Je to vnitřní „kostra“ nepostradatelná pro život buňky. Latrunkulin B poškozuje jednu složku cytoskeletu – vlákna tvořená bílkovinou aktinem. Aktinu je v rostlině více druhů. Jak odhalili badatelé z PřF UK a ÚEB, v suspenzoru se vyskytují takové druhy aktinu, které jsou obzvlášť náchylné k „otravě“ latrunkulinem B. To vysvětluje, proč jed přednostně zabíjí právě tyto buňky.
Originální článek je dostupný zde: The role of actin isoforms in somatic embryogenesis in Norway spruce, Kateřina Schwarzerová, Zuzana Vondráková, Lukáš Fischer, Petra Boříková, Erica Bellinvia, Kateřina Eliášová, Lenka Havelková, Jindřiška Fišerová, Martin Vágnera Zdeněk Opatrný. http://www.biomedcentral.com/1471-2229/10/89
Diskuze:
to zas někdo objevil Ameriku
Tomáš Hluska,2010-07-15 20:13:35
V Olomouci používají explantátové kultury už dávno pro produkci okrasných rostlin ve velkém.
S Amerikou se pletete
Jan Kolář,2010-07-15 21:55:09
Jistě, explantátové kultury se používají už pár desítek let. Nejen v Olomouci, ale všude po světě. Množení jehličnanů způsobem popsaným v článku (tzv. somatická embryogeneze) je trochu specifický postup - stručně a populárně popsáno např. tady: http://www.ueb.cas.cz/cs/content/rostliny-s-hvezdickou.
Ale použití latrunkulinu B k vylepšení kvality embryí je novinka. Od autorů výzkumu vím, že i je samotné překvapilo, co s tou buněčnou kulturou dělá.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
