IKAROS (anglicky Interplanetary Kite-craft Accelerated by Radiation Of the Sun, tedy Meziplanetární drak urychlovaný slunečním zářením) je japonská meziplanetární kosmická sonda, která byla úspěšně vynesena do vesmíru 21. května 2010 raketou H-IIA z kosmického centra Tanegašima japonské vesmírné agentury JAXA. Jejím hlavním úkolem je prakticky ověřit možnosti slunečního plachtění při cestě k Venuši a to při užití solární plachty ke své akceleraci, navigaci i získávání elektrické energie během cesty vesmírným prostorem.
Solární plachta je tvaru čtverce s úhlopříčkou 20 m. Je z polyamidu o tloušťce 0,0075 mm. Kromě solárních panelů jsou na této plachtě ještě připevněny senzory prachových částic. Plachta je udržována napnutá neustálou rotací (20 – 25 otáček za minutu). Pro rozvinutí a udržení tvaru byla na konce plachty umístěna závaží o hmotnosti 0,5 kg. Během první fáze byla membrána rozvinuta staticky a poté dynamicky. Tento způsob jejího zprovoznění byl zvolen proto, že nevyžaduje pevné konstrukční prvky, je technologicky jednodušší a lehčí než dosud užívané mechanismy na principu nosníků nebo teleskopicky vysouvaných ramen.
1) Napínací závaží - hmotnost 0,5 kg; 2) tekuté krystaly - celkový počet 80; 3) membrána (7,5 μm silná, 20 metrů v průměru); 4) Solární články (25 μm silné); 5) Upínání plachty; 6) Hlavní tělo; 7) Přístroje. (Zdroj: Wikipedia)
Plachta byla rozvinuta 9. června a den nato její tvůrci potvrdili, že celý koncept v reálném světě funguje a že plavidlo skutečně nabírá na rychlosti. Informace o tom jaká je hodnota zrychlení a tlaku slunečního větru je zatím k dispozici pouze v japonštině. Pokud někdo z čtenářů tento jazyk ovládá nechť neváhá napsat redakci a nebo se podělit o poznatky v diskusi. (0,004 mm/s^2 - viz diskusi. Děkujeme :)
Vyslání další japonské sondy je naplánováno na konec roku 2010. Ta má zahrnovat středně velkou solární plachtu o průměru 50 metrů a sonda bude mít integrovaný iontový pohon. Místem jejího určení bude planeta Jupiter a asteroidy trojany.
Mise kosmických plavidel se solární plachtou jsou rovněž připravovány ve Spojených státech i v Evropě. Japonci jsou však v tuto chvíli ve stavbě plavidel hnaných sluneční energií v čele. Dalším cílem jejich snažení má být snížení nákladů na výrobu a distribuci solárních článků jako možného zdroje obnovitelné energie. Technologie „low-cost energy“ by měla být také základem systémů uplatňovaných při napájení satelitů a výhledově možná i solárních elektráren umístěných na oběžné dráze Země.
Prameny: JAXA, Wikipedia
Co skrývá japonský lovec planetek Hajabusa?
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2010)
Hayabusa přistála na Itokawě
Autor: Josef Pazdera (26.11.2005)
Sonda Hayabusa u planetky Itokawa
Autor: Miroslava Hromadová (15.11.2005)
Diskuze: