Zvětšit obrázek

Imanakova pícka na organiku. Kredit: H. Imanaka, University of Arizona.

Výzkum vzniku života na Zemi, k němuž podle všeho došlo zhruba před 3,8 miliardami let, asi nejvíc ze všeho komplikuje neznalost prostředí na tehdejší Zemi. Je to k uzoufání. Život vznikl tak strašně dávno, že už nemáme k dispozici prakticky žádné přímé geologické, natož paleontologické zbytky.

Zvětšit obrázek

Imanaka a jeho experiment. Kredit H. Imanaka, University of Arizona.

 Miliardy let evoluce a geologických procesů dokonale změnily celou planetu. Můžeme se sice pokoušet odhadnout, jak to tehdy na Zemi vypadalo, ale je to tak trochu věštění z křišťálové koule. I když horniny z dob vzniku života asi jen těžko ještě někdy v budoucnu najdeme, kupodivu ještě není úplně všechno ztraceno. Je tu totiž ještě Saturnův měsíc Titan.

Proč zrovna Titan? Země a právě Titan o průměru slušných 5150 km jsou jediná dvě tělesa podstatných velikostí, na nichž se dá najít hustá dusíkatá atmosféra. Atmosféra naší Země je samozřejmě už miliardy let znečištěná kyslíkem a její povaha se hodně změnila, Titan je ale zřejmě ucházejícím modelem dávné Země s její tehdejší atmosférou. Přišel s tím biochemik a spolupracovník SETI Institute v kalifornském Mountain View, Hiroshi Imanaka z University of Arizona, který s týmem kolegů za peníze NASA uskutečnil velice zajímavý experiment.

Zvětšit obrázek

Poměry na Titanu – představa z roku 2008. Kredit: NASA, Mysid.

Ve svých laboratořích namíchali dusíkový koktejl z plynného dusíku a pár procent metanu, který svým složením odpovídal poměrů v atmosféře Titanu. Tento koktejl poté ve válci z nerez oceli a za velmi nízkého tlaku důkladně grilovali vysokoenergetickými UV paprsky, které poskytla velmi žádaná aparatura Advanced Light Source v kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory.

Zvětšit obrázek

Starší model vzniku tholinů, který Imanaka zřejmě vyvrátil. Kredit: NASA-JPL.

Snažili se tím napodobit situaci, ke které dochází, když reálné sluneční záření opéká atmosféru Titanu. Molekuly dusíku během technicky a organizačně komplikovaného experimentu přízračně modře světélkovaly, což dokreslovalo magickou atmosféru celé záležitosti.

Oproti dosavadním předpokladům se překvapivě ukázalo, že se většina molekul dusíku přímo přemění na organické látky zvané tholiny, aniž by se vytvářely jednodušší organické plyny, jako například ethen čili etylén, ethan, ethyn čili acetylén nebo kyanovodík. Vznik tholinů, čili dehtovitých směsí organických látek, které v dnešní době na Zemi nevznikají, ale které známe z jiných těles sluneční soustavy i z protoplanetárních disků mladých hvězd v našem okolí, byl až doposud obestřen tajemstvím.

Pokud se Imanaka se svým experimentem přiblížil realitě, tak se leccos vysvětlilo. Titan je zahalený hustou oranžovou mlhou, nejspíš z dusíkatých molekul a nepřetržitý proud slunečních paprsků z nich zřejmě neustále tvoří nové a nové tholiny, které pak prší na povrch Titanu. Imanaka s kolegy předpokládá, že tak na dole na Titanu vytvořila velmi zajímavá vrstva všemožné organiky, kde možná rejdí i něco živého.

Zvětšit obrázek

Horní vrstvy atmosféry Titanu nasnímané sondou Cassini. Kredit: NASA.

 Z tholinů totiž poměrně snadno vznikají stavební kameny složitých životodárných organických látek a zároveň mohou být pro mikroorganismy lahodnou pochoutkou. Pokud by tohle celé byla pravda, tak je možnost existence života na Titanu i leckde jinde zase o něco větší.

Prameny:
University of Arizona 29.6. 2010
PNAS online
Wikipedia (Titan)