Zdánlivě nesouvisející přirovnání
Představte si, že jste pekařem/pekařkou a zjistíte, že tmavěji vypadající chléb jde (díky propagandě) lépe na odbyt i když je dražší. Je zcela logické, že ho budete vyrábět více, až do nasycení „vašeho“ malého trhu. Na to nemusí mít člověk ekonomické vzdělání. A teď si v představách přimyslete nějaký ten vědecký titul (zdá se, že některé se dají i koupit) a klasický problém s financemi (ke kterému se – z principu - hlásí každý vědec). Ale máte to „štěstí“ a váš výzkum může využít globální oteplovací hysterii. Velmi rychle si spočtete, že jít proti proudu a požadovat grantové zdroje na výzkum zpochybňující závěry zpolitizovaného Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC by bylo iracionálnější, než nabízet „uvědomělým“ spotřebitelům bílý chléb.

Ještě nedávno hrozilo globální ochlazování
Kdybyste před 30 – 40 lety udělali průzkum mezi klimatology a vědci, kteří klima posuzují z hlediska jiných vědných oborů, například geologie, zjistili byste, že podle většinového názoru lidstvu hrozí nástup doby ledové. A mezi nejoddanějšími zastánci této myšlenky by byli i ti, kteří dnes stejně přesvědčivě, v závěru své vědecké kariéry, prosazují zcela opačný názor.

V současnosti se díky lidstvu otepluje a kdo nevěří, není důvěryhodný
Dnes se tedy podle drtivé většiny renomovaných a důvěryhodných vědců publikujících v oblasti klimatologie bezprecedentně otepluje a hlavním viníkem těchto, ke globální katastrofě směrujících změn je člověk. Jinak řečeno, těch, kteří podporují doktríny IPCC je převážná většina, publikují více a jsou jako experti "kvalitnější". Alespoň to tvrdí statistická studie, kterou uskutečnila čtveřice vědců z universit ve Standfordu a v Torontě. Tři z autorů jsou biologové a jeden pracuje v oboru výpočtové techniky. Šéf studie, William Anderegg ze Stanfordské university, se v rámci svého doktorandského studia zabývá výzkumem změn v počtu ptačích druhů na konkrétním území. Článek s výsledky statistického průzkumu zveřejnil americký časopis PNAS (Proceeding of the National Academy of Sciences) a je dostupný v plné verzi.

Do studie čtveřice zahrnula 1 372 vědců, publikujících nejvíce odborných článků v oblasti klimatologie. Z nich se podle výsledků až 97 – 98 % nejproduktivnějších odborníků názorově ztotožňuje se závěry IPCC – lidé nesou za klimatické změny největší podíl viny. Jenom jeden z 50 „nejrenomovanějších“ autorů a tři z první stovky si dovolí se závěry IPCC nesouhlasit. Podle studie mají vědci publikující v souladu s IPCC dvakrát tolik článků a třikrát více citací než oponenti.

William Anderegg se pro BBC vyjádřil: "Vědci, kteří jsou přesvědčeni (o správnosti hodnotících zpráv IPCC) mají mnohem více zkušeností ve výzkumu klimatu, publikovali mnohem více článků v odborné literatuře a jsou mnohem více uznáváni ve své vědecké oblasti. To také demonstruje opačný fakt, že ti, kteří jsou k prohlášením IPCC skeptičtí, obecně o klimatickém systému vědí méně.“ Podle Anderegga je tedy hodnověrnost jedné a druhé strany diametrálně rozdílná. Ti, jež nesouhlasí s IPCC jsou jako odborníci spíše druhořadí – je sice přímo nevyslovený, ale zjevný závěr toho, co chtěl Andereggův tým prokázat.

Jsou to na mladého, začínajícího biologa, který sám o klimatologii pravděpodobně moc neví, dost odvážná prohlášení. Nepochybně mu ale atmosféra klimatického alarmizmu vyhovuje, protože má možnost svým výzkumem zjištěné změny v ptačí biodiverzitě přihodit na „správnou“ misku vah a stát se tak součástí obrovského proudu, který smete všechny odpůrce.

Těžko se bránící „menšina“
Není asi nutno dodávat, že klimaskeptici tuto studii považují za neférovou a poukazují na to, že mnohá „věrohodná“ tvrzení IPCC se ukázala jako sporná až nesprávná. Argumentují právě tím, že plout s proudem je mnohem výhodnější a že časopisy selektují mezi články, které jsou v souladu s IPCC a které ne. Navíc jde o „proud zlatonosný“, v němž je zcela jednoznačné, na jaký výzkum se vám podaří získat grant.

Otevřeně svůj postoj k této studii, která se snaží onálepkovat kvalitu vědců podle jejich názorové shody s doktrínou IPCC o podílu člověka na klimatických změnách, vyjádřila pro BBC Sonja Boehmer-Christiansenová z britské University of Hull: „Kdo posuzuje odborné znalosti a významnost? Zdá se mi, že autoři patří do skupiny podporující IPCC, která se musí počítat mezi „věřící“ a patří mezi ty, kteří profitují na panice z oteplování způsobovaného člověkem.“

Paleoklima
Na jedno klimatologové, veřejnost a asi i autoři zapomínají – nejen ti, co píší odborné články o změnách klimatu do vědeckých časopisů o nich něco vědí. Mnohým geologům, a těch je stoprocentně více, než 1 372, je jasné, že Země jenom v době holocénu (uplynulých 12 tisíc let) procházela mnohem výraznějšími změnami, než můžeme přisoudit době spjaté s vyspělejší lidskou civilizací. Kdo je způsoboval?

Stačí se například podívat na grafy ze stránek Katedry výzkumu atmosféry Washingtonské university, která se jisto jistě neřadí do tábora klimaskeptiků a položit si otázku: Proč za současné změny je odpovědný člověk, když na ty dávně, mnohem dramatičtější, vystačily přírodní síly samy? Jaká je pravděpodobnost, že pravdu má ta "malá" skupina vědců (mezi nimiž je mnoho geologů s poznatky o geologické minulosti Země a o paleoklimatu), která navzdory současné oteplovací globální propagandě je přesvědčena, že příští generace budou muset spíše řešit problém nástupu další doby ledové?

Zvětšit obrázek

Zvětšit obrázek

Zvětšit obrázek

Ze stránky University of Washington

 
Je nevyhnutné si uvědomit, že rekonstrukce historie je nesmírně složitá a čím hlouběji do minulosti chceme „nahlédnout“, tím rozostřenější obraz se nám nabízí. Následující známý graf holocenních teplot jasně dokazuje, že průměrnou teplotu před více než 6 tisíci lety tvoříme na základě výzkumů, kterých výsledky se rozcházejí tím víc, čím jsou „starší“.

Kredit: Wikipedia 
 

Zdroje: PNAS , BBC