Co je resveratrol?
Gerontolog: „Přídorní látka, která myším, hlístům i buňkám v kultuře zvyšuje dlouhověkost.“
Dietolog: „Naděje jak si bezbolestně přivodit štíhlou linii“
Ochranář: „Konečně zatočíme s křídlatkou.“
Vinař: „Odjakživa platilo, že červené je lepší, a můžete si tomu říkat třeba i ser tu iny.“
Lidová moudrost: „Kudy teče, tudy léčí!“
Praktický lékař: „Říká se tomu francouzský paradox. Je to příjemné, nejde o sex a chrání to před infarktem.“ 
Normální bytost: „Udělí si tituly, budou z nás tím tahat peníze a pak se zjistí, že to škodí, kde jsme to nečekali.“

 

 

Úvod
Dělá to dojem, že kdo ve výzkumu nemá lepší nápad, zkoumá účinky resveratrolu. Pro získání kladných výsledků je to tutovka a tak se tím již živí tolik pracovišť, že to media přestává zajímat. Kromě stránek nabízejících potravní doplňky. Ty ale to dělají metodou „copy paste“ a prakticky se jen dočtete, že jde o přírodní produkt a pokud ho budete brát pravidelně budete tak zdráv, že vás budou muset odstřelit.
Proč se tedy k tématu vracíme? Inu proto, že tentokrát se pokus zvyklostem poněkud vymyká. Nejde o výsledky na myších, potkanech či tkáňových kulturách. Jde o trpaslíky, přesněji o maki trpasličí (Microcebus murinus). Makiové jsou původem z Madagaskaru a co je dobré pro ně, mělo by být i pro nás – jsou to totiž primáti

 

Resveratrol

Je to polyfenol, antioxidant, který si rostliny vyrábějí na svou ochranu jsou-li napadeny patogenem a nebo když jsou ve stresu. Stačí aby je překvapila přemíra sluníčka, nebo vysoká koncentrace ozonu, případně když si nasají více těžkých kovů, než mají normálně ve zvyku. Rozhodit je může kde co a podle toho na jakého chemika narazíte, detekuje trans-3,5,4"-trihydroxystilben nebo 3,4",5-stilbenetriol; C14H12O3; 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl] ;  (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol; případně o  (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol a vždy půjde jen o jedno a to samé - resverastrol. Bez ohledu jak mu budeme říkat, jde o látku, se kterou pracuje celá řada rostlin. Hodně jí je ve slupkách a jadércích černého rybízu,  borůvkách, slupkách grapefruitu, ale i v arašídech. Nejpříjemnější způsob konzumace zřejmě bude v podobě červeného vína. Pokud ale třísloviny zrovna nemusíte, nezoufejte. Relativně dost ho je i v hroznech bílých vín. Ale pozor, jen v těch, která pocházejí ze severních oblastí pěstování vinné révy.

Vlastní pokus
Fabienne Aujardová, z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique se rozhodla, že svými spolupracovníky prověří, co se stane, když primátům s nezaměnitelně vykulenýma očima přidá do žrádla resveratrol. Zajímal je především dopad na hmotnost, metabolismus a energetickou bilanci. Lemuři jsou k těmto pokusům zvláště vhodným objektem. Mají toho s námi víc společného, než bychom předpokládali. V zimě, pokud se tomu na Madagaskaru tak dá říkat, zleniví a tloustnou.  Nesouvisí to ani tak s chladem, jako s fotoperiodou. Jakmile se začnou dny krátit, lemuři zakládají na sádlo 6-8 gramů týdně. Může se nám to zdát málo, ale jen do doby, než si uvědomíme, že to stačí k tomu, aby během několika týdnů byli dvojnásobní. Jednou věcí se lemuři spíše než nám podobají medvědům. Ne, že by zrovna upadali do zimního spánku, ale podobně jako oni se stávají hypotermičtí. A právě na to Aujardovou a její tým proslavilo nejvíce. Sledovala co s šedesátigramovým tělíčkem udělá každodenní přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuři se jako mávnutím proutkem začali měnit, jejich apatie byla ta tam. Přestali lenošit a vrátila se jim pohybová aktivita jako kdyby se den nekrátil a čekalo je léto. Vědci si myslí, že to je následek hormonálních změn. Z dřívějších pokusů vyplynulo, že resveratrol aktivuje jeden z genů pro sirtuiny. Ten, který má prsty v metabolismu lipidů. Zdá se, že tak dochází k nabuzení mitochondrií, které rozproudí metabolismus. Aplikace resveratrolu také zřejmě zvyšuje citlivost buněk na inzulín. Jeden výzkumný tým zase tvrdí, že u  myší  navozuje stav podobný tomu, jako kdyby byly málo krmeny a trpěly podvýživou (nedostatkem energetické složky v potravě).  Že při tom také dochází ke změnám v produkci hormonů, nepřekvapuje. Větší produkce polypeptidu ze slinivky břišní má dávat pocit většího nasycení. Jiný polypeptid (GIP) zase urychluje metabolismus a přispívá k výdeji energie. Výsledkem všech známých a neznámých procesů je to co pozorujeme - mobilizace a spalování energetických rezerv.

 

Co na to lemuři
Když Francouzi těmto poloopicím s dlouhým ocasem přidali do žrádla resveratrol, snížil se jejich energetický příjem o 13%. Jejich klidový metabolismus se zároveň zvýšil o 29%. A to je na tom zřejmě to nejzajímavější. Z pohledu hubnutí to je doslova požehnání. Snížit energetický příjem totiž není tak složité dosáhnout, stačí vám k tomu vyměnit kuchařku. Za horší, pochopitelně. Se zvýšením základního (bazálního) metabolismu, jehož je klidový výdej energie součástí, to už tak jednoduché není. Přeloženo do lidštiny – spalovat více tuku v době nicnedělání, to je to oč tu běží.

 

Za povšimnutí ještě stojí, že pokusní makiové (neplést s makaky!) měli zvýšenou tělesnou teplotu. Ne o tolik, aby se jim oči začaly lesknout od horečky, mluvíme o zhruba jednom stupni Celsia a to jen v některých případech. Rozdíl teplot je ale statisticky průkazný a proto by se zalesknout měly oči těch, kteří chtějí hubnout, ale nic pro to nedokážou udělat. Zdá se, že resveratrol  funguje tak trochu jako pokojový termostat. Když nám s ním někdo o stupeň pootočí, pocitově to ani nepoznáme. Zjistíme to ale na faktuře za spotřebovanou energii. Stejný efekt by se mohl stát základem budoucí pasivní léčby nadváhy - resveratrolem si přivodit vyšší „fakturu za teplo“. Pokud ale je naše tloušťka již takového rázu, že by se popíjení červeného nemuselo vyplatit. Není třeba smutnit. Existuje ještě jedno elegantní řešení při němž kocovina ani cirhóza nehrozí. Stačí se stát ochranářem. Začít vykořeňovat invazivní rostlinu křídlatku všude kde se jen dá. Do Evropy byla zavlečena z Asie jako rostlina okrasná. Dnes vytlačuje všechny původní druhy rostlin a je prakticky nevyhubitelná. Nedovolí, aby pod ní vyrostla nějaká jiná kytka nebo stromek. Kromě toho, že likviduje veškerou původní flóru, neubrání se jí ani fauna. Vytlačí původní vegetaci kolem vodních toků a tím zničí i živočichy, kteří jsou na ní závislí. Jednou svojí vlastností nám přece jen může být užitečná. Její kořeny obsahují to o čem je tento článek. Jsou surovinou pro výrobu potravinového doplňku a možným základem pro lukrativní živnost.

Závěr
Na energetický metabolismus primátů resveratrol rozhodně vliv má. Po jeho konzumaci tolik nepřibereme. Pokud se časem nezjistí, že také nějak škodí, byl by to způsob, jak si i my lenoši můžeme o něco málo prodloužit život. Zatím všechny pokusy nasvědčuje tomu, že prodejce přípravků s resveratrolem čekají léta tučná a kupující ta hubená.

___________________________________________________________
Obsah resveratrolu v hroznech a vínech

* Hvězdičkou jsou v tabulce označena bílá vína. Údaje jsou převzaty z práce Ireny Hanzlíkové, Karla Melzocha, Vladimíra Filipa, Daniely Buckiové a Jana Šmidrkala (VŠCHT a UEM, Praha) - řešen grantu AV ČR 525/99/1338.

Poznámka k tabulce: Obsah resveratrolu rok od roku značně kolísá a v názoru proč tomu tak je se výzkumníci zatím nemohou shodnout. Proto se v literatuře můžete setkat i se zcela rozporuplnými výsledky - podle toho k jakému ročníku byl rozbor dělán a z jaké konkrétní oblasti víno pochází (liší se i jednotlivé vinice).

Pramen: Centre National de la Recherche Scientifique, BMC Physiology