Pořádná civilizace potřebuje taky pořádné nářadí, materiály a technologie, ať už jde o kámen, kovy nebo další prostředky. Kyklady 3. tisíciletí před n. l. nabízejí ukázku, jak lze i v maličkém prostoru kombinovat tradiční materiály a dovednosti s novinkami doby, a to na výtečné úrovni.

Pulsary obvykle tikají jako splašené, ale velmi přesné hodiny. Někdy se stane, že náhle zrychlí, aby se pak zase vrátily k původními rytmu. Jako kdyby si škytly. Podle nové teorie by některá taková škytnutí mohla být spojena se srážkou pulsaru s masivní podivnůstkou, tedy částicí/tělesem tvořeným horními, dolními a podivnými kvarky.

Dosud panovala představa, že jedinými ptáky slyšícími vysoké frekvence, jsou sovy. Ta ale svou schopnost využívají pouze k lovu. Vyloudit zvuky nad 8 – 10 kilohertz, žádný pernatec neměl být schopen. Už to ale neplatí. Pouhých osm gramů vážící ekvádorská „horská hvězdička“, si na frekvenci 13,4 kilohertz domlouvá milostná dostaveníčka.

Kometa se vzdaluje od Slunce a brzo se začne vzdalovat i od Země. Ještě asi týden bude její jas i pozice optimální, pak uvidíme, jak dlouho nám vydrží v dosahu očí.

Začátkem května náš ministr zdravotnictví Vojtěch Adam veřejnosti oznámil, že Česko bude vyvíjet vlastní vakcínu proti koronaviru. Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Nejspíš jsme jediný stát na světě, kde tým imunologů a genetiků vede kardiolog. Protože to celé dělá dojem snahy dohnat a předehnat, nebude na škodu se podívat, jak daleko už je ve vývoji vakcíny konkurence.

Pozemní teleskop Gemini North pozoroval extrémně energetickou a zároveň extrémně vzdálenou apokalypsu. Šlo o gama záblesk SGRB181123B, který se odpálil ve vzdálenosti zhruba 10 miliard světelných let. Stal se tak doposud nejvzdálenějším gama zábleskem, u něhož jsme pozorovali dosvit v oblasti viditelného záření.

Vezměte kus běžného levného hliníku. Pomocí femtosekundových laserových pulzů na něm vytvořte povrch se specifickou mikro a nano strukturou. Ponořte spodní část upraveného hliníku do znečištěné vody. Nechte na něj svítit Slunce. A získávejte čistou vodu, která se odpařuje z horní části hliníku.

V roce 1861 v Gotě v Sasko-kobursko-gothajském vévodství u tehdy světoznámého geografického vydavatelství Justus Perthes vyšla první geologická mapa různých oblastí ve Slezsku, na Moravě a v Haliči. Pro nás je zajímavá jako první geologická mapa části Ostravska a Beskyd. Její celý název včetně označení autora je Geognostische Karte der Nord-Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Maehren und Galizien von Ludwig Hohenegger, Director der Erzherzoglichen Eisenwerke.

Vědci z Harvardu a iniciativy Black Hole Initiative navrhují pátrat po primordiálních černých dírách planetární hmotnosti ve Sluneční soustavě pomocí detekce případných akrečních záblesků. Ty by měl pozorovat teleskop Vera C. Rubin Observatory, který momentálně vyrůstá v Chile. Teď se ukáže, jestli máme ve Sluneční soustavě gravitační singularitu anebo nikoliv.

Zatímco japonští vědci z Ósaky a Tokya zkoumají virovou temnou hmotu, jejich kolegové z univerzity v Kóči a Katsurahama Aquarium zjišťovali, jakou vehemenci musejí tučňáci kroužkoví vyvinout, aby svou odpadní „temnou hmotu“ zvládli vrhat daleko od hnízda.

Na poměry tohoto století je to pěkné, leč nutno přiznat, že aspoň zatím to chce spíš triedr, i když stačí malý. Možná bude líp.

Konečně je tu nefalšovaná letní záhada v dalekém vesmíru. Na snímcích radioteleskopů byly vystopovány „divné rádiové kroužky“ (ORC), které příliš neodpovídají žádným známým strukturám rádiových snímků vesmíru, ani artefaktům či chybám, které doprovázejí pozorování radioteleskopů.

Aneb Záhadný praotec veleúspěšné dynastie

aneb Jak je to vlastně s potravními doplňky chránícími nás před Alzheimerovou chorobou? A budeme s novými poznatky chtít znát svou genovou variantu, nebo jako vědci, raději ne.

Sošky z kykladské rané doby bronzové (3200-2300 před n. l.) jsou krásné a tajemné. Inspirovaly výtvarnou avantgardu 20. století, ale taky neblahý zájem hledačů pokladů ve službách bohatých.

V půli března nás ochromil zásah, který jsme ještě nezakusili. Proč nám po pár měsících otrnulo, když podle nejednoho aspektu má nad námi koronavirus větší moc než na začátku ?

Nedávno ulovený tetrakvark z CERNu se skládá ze 2 půvabných kvarků a 2 půvabných antikvarků. Něco takového jsme ještě neviděli. Kompletně půvabný tetrakvark nejspíš čeká důkladný výzkum, který by mohl vyjasnit leccos souvislosti se silnou jadernou sílou.

…aneb Aktuální výsledky dinosauřích počtů v polovině roku

Se slovenským biofyzikem Norbertem Kučerkou jsme pohovořili o výzkumu lipidových membrán, perspektivách léčby Alzheimerovy choroby či plánované modernizaci zdroje neutronů v SÚJV.

Tým z University of California přišel s nápadem, jak syntetizovat většinu kanabinoidů z konopí setého (Cannabis sativa L.) v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae. Vytvořili tak zcela novou platformu pro produkci jak přírodních, tak syntetických kanabinoidů. Ty se budou dále používat ve studiích zabývajících se vývojem léků pro léčbu závažných zdravotních problémů.

Kapalné kovové baterie by se mohly stát zajímavou technologií pro velice rozmanité aplikace Až doposud to ale značně komplikovala vskutku pekelná provozní teplota, která neklesala pod 240 °C. Nová baterie tohoto typu ale funguje při teplotě 20 °C, což jí otevírá dveře k širokému uplatnění, od titěrné nositelné elektroniky až po masívní energetické systémy rozvodných sítí.

Vesmír je obrovský, neznámý a často také nepředstavitelný. Není divu, že může být zdrojem obav, úzkosti nebo strachu. Lidé se obávají toho, co se pohybuje ve stínech, samotné velikosti vesmírného prostoru nebo třeba velmi nepravděpodobných událostí, které by mohly celý náš vesmír resetovat, aniž bychom s tím mohli něco rozumného dělat.

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

Novým řešením chronického problému se stíněním elektromagnetických vln by se mohl stát ultralehký a vysoce porézní hybridní aerogel, tvořený nanovlákny celulózy a nanodrátky stříbra, případně nanoplátky karbidu titanu. Výsledný materiál napodobuje buněčné stěny a mohl by se stát průlomem ve vývoji elektroniky.

Supermasivní černá díra v motoru kvasaru J2157 je nefalšovaný galaktický predátor, který sežere jedno Slunce denně. Je to tím pádem nejrychleji rostoucí černá díra ze všech, co známe ve vesmíru. Domácí supermasivní černá díra Mléčné dráhy je proti tomuto monstru naprosto titěrná.

Dobré pandemické filmy vás nejen pohltí, ale také připraví na podobnou situaci, když k ní dojde v reálném světě. Podle týmu amerických psychologů mohou postapokalyptické filmy svým fanouškům nabídnout nejen dechberoucí zážitek, ale také praktické tipy, a co je ještě důležitější, také duševní průpravu pro skutečnou pandemii. Jak se říká, nejhorší je strach z neznáma – a štěstí přeje připraveným.

Palivo TRISO pro jaderné reaktory připomíná cucavé bonbony „gobstoppers“ s velkou výdrží. Tvoří jej částice o velikosti zrnek máku, v nichž je oxid uranu obalený vrstvami pyrolytického uhlíku a karbidu křemíku. Reaktory s takovým palivem by měly být bezpečné s mnohem menším úsilím oproti dnešním komerčním reaktorům.

Náš příběh se začíná psát roku 1995 ve městě Henderson v Minesotě, USA, kdy parta středoškoláků našla v rybníku zdeformované skokany levhartí (Rana pipiens). Deformaci podléhají zejména zadní končetiny, které mohou chybět, popřípadě mohou mít obojživelníci končetiny nadbytečné a/nebo různě zdeformované. Následný výzkum objevil, že polovina místní populace skokanů levhartích byla znetvořena.

…aneb Jurští super-predátoři z jižního kontinentu

Všude kolem nás se nenápadně zjevují virtuální částice a pak zase ihned mizí. Významně se podílejí na tvorbě kvantového šumu. Když na to ale přijde, tak kvantové fluktuace pohnou i 40kilogramovým zrcadlem v gravitační observatoři LIGO. Fyzici teď poprvé změřili, že se takové zrcadlo pohne asi o 10 na mínus dvacátou metru.

Před časem proběhla odborným tiskem celá řada článků dokládajících, že naše geny stojí v pozadí i tak intimním lidským vlastnostem, jako je politická orientace. V tomto případě ale o politiku a sklony ke konzervatismu, či liberalismu, nejde. Zmíněný termín vymysleli biologové a vztahuje se k chování bakteriálních genů propůjčujících svým nositelkám rezistenci na antibiotika.

Astronomové před pár lety pozorovali velikou zářivou proměnlivou hvězdu (LBV) v trpasličí galaxii Kinman’s dwarf, vzdálené asi 75 milionů světelných let. Když v tom chtěli loni pokračovat, tak tam najednou hvězda nebyla. Zhroutila se do černé díry bez ohňostroje supernovy anebo pohasla a není vidět přes okolní prach a plyn?

Oidipův komplex tady nepředstavím nijak prvoplánově, spíš v souvislosti s řeckým pojetím tragické krásy jako základní výpovědi o životě, a v kontextu sil náhody a nutnosti, svobodného rozhodování a osudu.

…aneb Představení rodu Tenontosaurus

Prvním kvantovým satelitem byl více než půltunový čínský Mocius. První praktickým kvantovým satelitem, který by mohl fungovat v globální kvantové síti, se ale nedávno stal singapurský kvantový cubesat SpooQy-1, který neváží ani 2,5 kilogramu.

Metóda nepriameho merania krvného tlaku pomocou sfygmomanometra, navrhnutá Riva-Roccim v roku 1896, sa používa s určitými obmenami dodnes a je načase, aby ju nahradilo niečo modernejšie a lepšie.

Astronomové vystopovali veliký kvasar J1007+2115, který vzápětí dostal i své havajské jméno. Pozorujeme ho ve vesmíru, jehož stáří tehdy bylo asi 700 milionů let. Že tak brzy ve vesmíru fungoval kvasar, kterého pohání supermasivní černá díra o hmotnosti 1,5 miliardy Sluncí, je fakt na pováženou.

Představte si taser v podobě projektilu, který je možné vypálit z obyčejné brokovnice. Takový projektil může zasáhnout cíl elektrickým šokem, až v pětinásobné vzdálenosti oproti taseru. Relativní bezpečnost projektilu SPECTER by měl zajistit brzdný padáček.

Astronomům se povedl skvělý kousek. Spojili gravitační událost S190521g, což je splynutí dvou černých děr z loňského května, s pozorováním záblesku v oblasti viditelného světla. Pokud mají pravdu, tak je to poprvé, co jsme viděli srážku černých děr prakticky na vlastní oči, protože k ní došlo v akrečním disku supermasivní černé díry.

…aneb Další překvapivý objev z laboratoře

Japonsko se po 9 letech vrací do čela žebříčku superpočítačů TOP500. Na první místo prorazil nový superpočítač Fugaku s výkonem 415,5 petaflops, který téměř třikrát převyšuje dosavadního šampiona, americký superpočítač Summit z laboratoří ORNL.

Těm mladším se při slově silikony nejspíš vybaví implantáty, šampony, kosmetika a věci do kuchyně. Nám dříve narozeným zase tmely na problémy s vanou a toaletou. V populárních mediích se nyní objevují zmínky o silikonové náplasti k léčbě rakoviny kůže. Z melanomu si dělat žerty neradno, a tak si novinka zaslouží uvést na pravou míru.

Je to jako přízrak z hlubokého vesmíru. Gravitační vlny bizarně asymetrické srážky černé díry o hmotnosti 23 Sluncí odhalily existenci druhého objektu, jehož velikost odpovídá 2,6 Sluncím. Buď je to nejlehčí černá díra anebo nejtěžší neutronová hvězda, co známe. Je to další bod pro gravitační astronomii!

Estonští Milrem Robotics vyvinuli nový typ robotických obrněnců. Vozidla Type-X mohou být ovládána na dálku anebo mohou operovat samostatně, jako obrana konvojů a základen, podpora konvenčních mechanizovaných jednotek nebo i v podobě samostatných robotických jednotek.

…aneb Kde všude žil Edmontosaurus

Vesmír je vyplněný šepotem mnoha milionů gravitačních signálů ze srážek černých děr a neutronových hvězd, které jsou natolik slabé, že je nedokážeme rozlišit jako jednotlivé události. Mohli bychom ale těžit data z tohoto šumu jako celku a získat tak cenné informace z mladého vesmíru.

Swift J1818.0-1607 je magnetar ze souhvězdí Střelce, který se zrodil, z našeho pohledu, před pouhými 240 lety. Takto čerstvé „hvězdné mládě“ je to astronomy cenným objektem pro pozorování a zároveň přírodní laboratoří, v níž je možné studovat extrémní fyziku.

Sídlo Máie a rodiště Herma a Pana názorně poučí o povaze těchto božstev.

…aneb První přesný popis dinosauřího jídelníčku

V experimentu, který pátrá po temné hmotě, mají podezřelý nadbytek detekčních událostí na pozadí. Buď je to technická chyba či znečištění tritiem anebo stopa nové fyziky související s magnetickým momentem neutrin či solárními axiony. Mohl by to vyřešit připravovaný nástupce – experiment XENONnT.