Na oplátku

Adolf Balík,2010-06-17 22:54:52

Děkuji za odkaz!

Já většinou diskutují na této diskusi.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=5423&page=181&tid=1322#pid60632

Obecně je to diskuse Kosmoklubu, kde je záložka Slunce a klima:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=index

Co se týče souvislostí Slunce a klimatu během 20. století, existuje tento zajímavý článek proroka heliocentrismu nebožtíka Landsheidta:
http://bourabai.narod.ru/landscheidt/solarwind.htm
V tomto článku jsou docela ilustrativní grafy. Překlad tohoto článku i s grafy je na uvedené diskusi na Kosmoklubu na záložce 160:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1322&page=160
Je to jako diskusní příspěvek, je tedy nutno si to nalistovat rolováním po stránce.

Odpovědět

Třecí plochy

Adolf Balík,2010-06-12 21:38:53

Výborně. S vámi je evidentně možná disputace bez zášti a zběsilých emocí. Co se týče pana Kremlíka, nemohu za něj mluvit, ale moc se nedivím, že neodpovídá. Oslové nemají rádi flameware na diskusi a kdyby k něčemu takovému přispěl autor, asi by se na to tvářili kysele.

K té regresní křivce: Samozřejmě, že datovou řadou lze proložit všemožné křivky. Klidně můžeme pro změnu vytvořit třebas logaritmickou regresi a bude docela výstižná. Jsou ale pak testy, jak je ta aproximace přesná. Ta kvadratická extrapolace vychází po těch testech jako extrémně výstižná, tak se obecně používá ona. Používají ji obě strany, je to jedna z věcí, ve které je skutečný konsensus. Někdy se používají různé variace toho kvadratického výrazu. Když se tam dává místo roku ten rozdíl let, jsou v tom koeficienty s menším počtem desetinných míst a výraz je trochu numericky stabilnější.

Jsem docela zkušený harcovník sporů mezi „karbonáři“ (proponenty AGW) a „odpírači“ čili klimaskeptiky. Dovolím si tedy zkusit určité shrnutí současných hlavních bodů sporu, i kdy ne vyčerpávající.

Skeptici tvrdí, že CO2 účinek radiačního zesílení je nesmyslně veliký. Je stanoven na základě modelových spekulací, přičemž současná fyzika atmosféry není schopna s odpovídající přesností teoretický model sestavit. Konstrukce karbonářů pak je úsilím o jakési maximum, jaké by mohl CO2 dosáhnout v jinak fungující atmosféře, než je ta zemská. Diskuse na této úrovni jsou obvykle velice teoretické a pro většinu diskutérů nudné.

Skeptici dále tvrdí, že vzhledem k logaritmickému průběhu účinku CO2, byla většina možného účinku tohoto plynu již vyčerpána a v současné oblasti logaritmické křivky ani mnohonásobný růst koncentrace by nevyvolala znatelné procento radiačního zesílení. Karbonáři argumentují, že většina oteplení, které proběhlo od Malé doby ledové, je důsledkem přímého účinku CO2 plus klimatické citlivosti jako nepřímého účinku. (Vysvětlím později.) Jelikož to odpírači neuznávají a vidí za tím přirozené příčiny, tvrdí, že kalibrace logaritmické funkce (v podstatě koeficient před logaritmem) je provedena na základě nesmyslného předpokladu a pohybujeme se na logaritmické křivce mnohem víc napravo.

Odpírači dále tvrdí, že i kdyby snad dokonce měli karbonáři pravdu s jejich přehnanými odhady oteplujícího účinku CO2, tak by to vzhledem k logaritmickému účinku, neměl CO2 šanci stejně naplnit žádné apokalyptické scénáře, jakými AGW vyznavači hrozí. Tuto námitku karbonáři z větší části uznávají. Je v tom kousíček, který neuznávají, v tom, že tvrdí, že oteplujícího účinku CO2 koncentrace na současné úrovni dosud nebylo dosaženo v důsledku prodlevy, jaká uběhne, než se účinek plně projeví. Ale i tak, by žádné velké oteplení vyjít v modelových výpočtech nemohlo, na čemž se obě strany shodnou.

Aby oteplení bylo skutečně hororové, objevili modeláři AGW kladnou zpětnou vazbu vodních par. Tvrdí, že voda je skleníkový plyn, a to je a skleníkový účinek vodních par je silnější než u CO2. Proto při oteplení má dojít k zesílení účinku – kladné zpětné vazbě. Vyšší teplota má vyvolat rychlejší odpar, tedy druhotné oteplování od vodní páry. Má jít o tzv. citlivý klimatický systém, který účinek tepelné destabilizace sám zesiluje. Parametr, podle kterého se má oteplovat se jmenuje klimatická citlivost. Tuto citlivost kalibrují z nedávného oteplení konce minulého století na základě předpokladu, že prakticky veškeré oteplení konce století má na svém vrubu součinnost CO2 a klimatické citlivosti. Tohle je asi v současnosti nejbouřlivější oblast střetu obou stran a hlavní místo soustředěného útoku skeptiků.

Skeptici tvrdí: I kdybyste měli pravdu s CO2 účinkem a existencí klimatické citlivosti, váš odhad klimatické citlivosti je nesmyslně veliký a k vámi předpovězenému apokalyptickému oteplení nemůže dojít. Argumentují přirozeným klimatickým sezónním cyklem. Klima se totiž pravidelně v souladu s oceánskými cykly PDO a AMO se pořád zhruba 30 let otepluje a pak 30 let ochlazuje. V pozadí těchto sezónních oscilací je bývá trend, za posledních 160 let instrumentálních měření každá ochlazovací fáze byla slabší než oteplovací, tak i přes oscilace nahoru a dolů, byl v pozadí oteplující trend, kdy každý další cyklus byl o kousek teplejší než předchozí. Ovšem parametr klimatické citlivosti v modelech IPCC je kalibrován na základě předpokladu, že vzrůst teplot konce 20. století není důsledkem cyklického oteplení od oceánských oscilací, nýbrž součinnosti CO2 a klimatické citlivosti. A kdyby tomu skutečně tak bylo, tak měla teplota celé 21. století nadále vzrůstat a to dokonce vzrůstat ve zrychlujícím tempu. Od roku 1999 však nevzrůstá. Drží se sice vysoká, ale v podstatě nepatrně klesá. Předpovídaná otočka teplot v souladu s obrácením oceánských oscilací se tedy potvrzuje a předpovědi oteplovacích modelů jsou 10 let úplně mimo. Skeptici se tedy AGW vyznavačů posmívají, že jejich záměrné přehlížení klimatických oscilací a ukradnutí účinku sezóny mořských proudů jako že je to účinek CO2 a citlivosti, se karbonářům nevyplatilo a jejich modely vypadají jako parodie. Ovšem o tom si e-mailovali karbonáři i mezi sebou, jak vyplývá z e-mailů CRU. Odhad extrémní klimatické citlivosti je tedy dnes velmi obtížně obhajitelný.

Odpírači ovšem nejenže na klimatický systém se silnou kladnou zpětnou vazbou nikdy nevěřili. Tvrdili naopak, že klimatický systém je velice stabilní v důsledku záporných zpětných vazeb. Že klima má naopak sklon proti rychlým změnám reagovat vnitřními brzdami, které nedovolí teplotám někam ulétnout. Že zejména hydrologický cyklus má sklon rychlostí fázových změn a toky vody v různých formách fungovat jako stabilizující regulátor teploty. Donedávna se ve své argumentaci opírali převážně o ryze teoretické úvahu a z poukazu na klimatickou historii, která ukazuje, že přes řadu destabililizujících kataklyzmat, má klimatický systém sklon vracet parametry k normálu. Ovšem v poslední době se spřesňováním družicových pozorování a vývojem metod jeho vyhodnocování přišli Linzen a Choi zrovna tak jako Spencer s pozitivně zjištěnými zápornými zpětnými vazbami, zatímco kladnou nikdo nezměřil.

Posledně uvedení fyzici atmosféry také dělají na karbonáře dlouhý nos soustavou dalších zjištění. Dovedou totiž už proměřovat účinky mraků. A zjišťují, že klimatický systém tu neustále vytváří vysokou oblačnost, která má o několik řádů větší radiační zesílení, než kolik i v nejdivočejších snech karbonáři přisuzovali skleníkovým plynům. Stačí maličké změny v oblačnosti a radiační zesílení se mění několikanásobně více než by jej měl šanci změnit CO2, i kdybychom přijali šílená čísla od AGW proponentů. Je tu ale i nízká oblačnost, která zvyšuje albedo Země natolik, že jen maličká změna nízké oblačnosti snadno odstíní jakýkoliv možný účinek skleníkových plynů. Dynamika mraků podléhajících vnitřním mechanismům atmosféry je taková, že jak oteplující, tak ochlazující účinek je v porovnání s účinkem CO2 asi jako porovnání účinků mravence a těžkotonážního vlaku na průhyb mostu. Tyhle účinky mraků jsou už opravdu změřeny ne jen vyspekulovány modelem. Proto se skeptici smějí karbonářům, že i kdyby platila všechna šílená čísla, co vymysleli, tak termoregulátoru se silnými zápornými zpětnými vazbami, který má žaluzie i skleník z mraků, proti nimž je CO2 oteplení i ve spekulativní výši úplný drobeček.

Družice také změřily, že kvůli radiačnímu zesílení vysokých mraků přichází na zemský povrch daleko více slunečního tepla, než kolik karbonáři ve svých modelech vypočetli. Mělo by se v důsledku toho velice oteplovat moře, ale systém Argo to oteplení nevidí. Karbonáři tedy přišli s hypotézou, že to teplo se asi zrovna teď kvůli nějakým oceánským událostem ukrývá do hlubších vrstev oceánu než měří Argo a tam na nás číhá. Že to jejich vytoužené oteplení se tam tedy potápí. Skeptici se jim smějí, že to jen tím, že jejich modely nikdy neseděly a toho tepla sem šlo vždy více, než kolik si mysleli, a za oteplení 20. století více než teď, kdy se neotepluje. Že to jen svědčí, že ty vyspekulované modely nikdy neseděly, jako nesedí teď.

Dalším argumentem je čistá statistika. Prakticky u každé časové řady, jestli je to burzovní index, výskyt nějakého brouka nebo růst pšenice, existují statistické testy, které měří účinek vnější vysvětlující proměnné na časovou řadu nějaké veličiny. Nikomu se nepovedl statistický test, který by ukázal CO2 koncentraci jako silný regresor, který může tuto řadu vysvětlit.

Jako silným regresorem argumentují heliocentrici aktivitou Slunce. Ovšem argumentují jinak, než jak karbonáři protiargumentují. Heliocentrici se zpravidla pyšní vysokou mírou vysvětlení paleoklimatických údajů. Hlavně vysvětlením dlouhodobých trendů na pozadí sezónních i náhodných klimatických fluktuací v důsledku dlouhodobých účinků na klima. Karbonáři zpravidla tvrdí, že tu zřetelný účinek opravdu existuje, ale je jen omezený a v moderní době daleko menší než účinek skleníkových plynů. Počítají totiž jako jediný účinek změny v svítivosti Slunce tedy hodnotě TSI. A to je extrémně stabilní veličina, která na klima jistě působí, ale daleko méně, než vyžaduje oteplení v industriální éře. Heliocentrici zpravidla argumentují, že veličinou řídící klima není v první řadě TSI ale magnetická aktivita Slunce a změny kosmického záření, které s ní souvisí. Karbonáři však tvrdí, že třebas ve 20. století bylo Slunce jak aktivitě skvrn aj., tak ve vlivu na kosmické záření nejaktivnější v 50. letech a v době největšího oteplení na konci století nic moc. Ovšem ač jsou ukazatele sluneční aktivity velice korelované, nejsou úplně v souběhu. Heliocentriky zajímá otevřený koronální magnetický tok, tedy magnetický tok, co nám obtéká planetu a ofukuje nás slunečním větrem a nejtvrdší složky kosmického záření, které silně sluneční vítr odstíní. A tyhle faktory byly za dob oteplování Země i na konci století dost při síle. Také to vychází, že účinek se neprojevuje moc okamžitě, ale nějak v časové kumulaci, takže nejlepší shoda ukazatelů je ukazuje s asi 8-letým posuvem.

Jak to Slunce dělá, nikdo pozitivně neví. Hlavní hypotézy jsou, že toky kosmického záření ovlivňují hlavní klimatický činitel planety – tvorbu mraků. Pak také, že změny v tlakových polích zemské atmosféry v důsledku jejího formování slunečním větrem vyvolávají posuvy hlavních oblačných proudů do jiných zeměpisných šířek, čímž významně ovlivňují tepelnou bilanci planety.

Odpovědět

Netrapte mne, pane Jirovec

Vitezslav Kremlik,2010-06-10 12:58:39

Mezi 40-70.lety se (dle Soonoa grafu) objem CO2 asi zdvojnasobil. Zadny skeptik netvrdi, ze by se i teploty mely dle teorie zvysit dvojnasobne (hm, že by bylo treba 200°C ve stínu?Pokud si to myslite, jste uplne MIMO. Vzpamatujte se. Nepodsouvejte nám pitomosti, jenom tim dokazujete, ze se neorientujete.

IPCC ovsem rika, ze kdyz se CO2 zdvojnasobi z 300 na cca 600 ppm, melo by to vest k otepleni o 1-4°C. Takze zvyseni ze 300 na 350 ppm melo vest k otepleni o sestinu. Ne? To mame od oka cca 0,2-0,6°C.

Místo toho ale přišlo ochlazení na třicet let. A to se prave klimatologove asi snaži zamaskovat. Hide the decline.

Odpovědět

funkce logaritmus (ln) není lineární

Stanislav Jirovec,2010-06-10 14:17:16

Pane Kremliku, jak vidíte nahoře, tak "Zadny skeptik netvrdi, ze by se i teploty mely dle teorie zvysit dvojnasobne (hm, že by bylo treba 200°C ve stínu?Pokud si to myslite, jste uplne MIMO. Vzpamatujte se. Nepodsouvejte nám pitomosti, jenom tim dokazujete, ze se neorientujete." Jak vidí každý soudný člověk, Vy podsouváte a neorientujete se.
Už po druhé na osel.cz předkládáte pod sebou grafy teplot a CO2, poprvé to bylo od malé doby ledové a teploty střední Anglie. Já říkám, že takto z grafu nelze usuzova,protože nárůst teploty s koncentrací CO2 je funkce logaritmická. Nelze tedy aproximovat lineárně, což tady v náhlém hnutí mysli děláte.
"kdyz se CO2 zdvojnasobi z 300 na cca 600 ppm, melo by to vest k otepleni o 1-4°C. Takze zvyseni ze 300 na 350 ppm melo vest k otepleni o sestinu. Ne? To mame od oka cca 0,2-0,6°C."
Realita IPPC je taková, že zvýšení CO2 z 300 ppm. na 600 ppm má vést k navýšení teploty o 0,9°C se sekundárními vlivy zhruba o 3°C. Realita podle Vás ,jak srávně píšete "od oka", je jiná. Kromě toho přírůstek CO2 se přepočítává napřed na zvýšené pohlcování energie v joulech a tato energie pak podle Stefan- Boltzmannova tákona je úměrná T^4, odkud se řeší teplota. Pokud si nepřečtete třeba ty články,na které jsem se před tím odkazoval, tak nemá cenu diskutovat o Vašich dojmech.

Odpovědět

Nárůst CO2

Adolf Balík,2010-06-10 19:10:28

Vaši domněnku o exponenciálním nárůstu CO2 nesdílí ani apologeti AGW z IPCC. Tento nárůst byl do roku 1959 jen velmi mírný, dále však vzestp probíhá podle rovnice:
CO2 koncentrace = 0.012 * X^2 + 0.843 * X + 315.2
Kde X = (rok – 1959)

O tom, proč se není zas tak čeho se od CO2 bát píše jako příspěvek do jedné diskuse chromatografický expert Michael Hammer. Ten má z chromatografie - tedy oboru o tom jak třebas ten CO2 absorbuje - poměrně dost patentů.

Proč jsem skeptikem Antropogenického globálního oteplování: Michael Hammer

Vložil Michael Hammer, 21. září, 2009 - pod Názory.

Záložky: Klima a klimatické změny, Filosofie

Byl jsem mnohokrát dotazování, proč jsem tak skeptický k hypotéze antropogenického globálního oteplování (AGW)? Existuje pro to mnoho důvodů, z nichž některé jsem dokumentoval v předchozích článcích na tomto webovém blogu, ale ty spoléhaly na kolikrát složité výpočty, o nichž připouštím, že je těžké je ocenit. Tak bych zde rád nastínil několik mých důvodů založených na jednoduché konzistenci proponentů AGW s vlastními daty.

1. Hnutí AGW tvrdí, že globální teplota za posledních 60 let vzrostla o 0,5 C a že je to v důsledku vzrůstu CO2. Jak proponenti AGW tak skeptici společně uznávají, že vztah mezi zadrženou energií a koncentrací CO2 je logaritmický (stejný přírůstek zadržené energie u každého zdvojnásobení CO2). Data AWG též ukazují, že od roku 1900 vzrůst CO2 je blízko polovině zdvojnásobení za toto 60 leté období.

IPCC tvrdilo ve své 4. hodnotící zprávě (shrnutí pro tvůrce politiky), že nejpravděpodobnější vzrůst teploty do roku 2070, když CO2 poroste dále polovinou zdvojnásobení na dvojnásobek úrovně v roce 1900, budou další 3 C navíc (strana 12). Proč by první polovina zdvojnásobení dala 0,5 C vzrůstu, při čemž druhá polovina zdvojnásobení by dala 3 C nebo-li 6 násobný vzrůst?

2. Jedno tvrzení, které jsem slyšel, je že klimatu trvá dlouhou dobu, než zareaguje na změnu koncentrace CO2 a my jsme dosud nezaznamenali celý vzrůst od první poloviny zdvojnásobení. Stejná 4. hodnotící zpráva IPCC (strany 12, 13 a 14) uvádí, že pokud by se CO2 ustálil na současné úrovni, teplota by vzrostla o další 0,2 C během 2 desetiletí a stabilizovala se o 0,7 C nad úrovní roku 1900.

Pokud není současný vzrůst teplot ještě v rovnovážné úrovni, pak k účelům běžného scénáře vzrůstu teplot není vzrůst teplot do roku 2070 na rovnovážné úrovni. Ale data IPCC naznačují, že rovnovážný vzrůst od první půle zdvojnásobení nejsou už jednou čtvrtinou toho méně než rovnovážného vzrůstu u druhé poloviny zdvojnásobení. To je podle mě nelogické.

3. IPCC tvrdí, že vzrůst zadržené energie je asi 3,7 W/m2 u každého zdvojnásobení CO2 (1,66 W/m2 u současného vzrůstu strana 4). Připouští, že je to příliš malé, aby to mělo za následek + 3 stupně vzrůstu teploty . Ten velký nárůst teploty se zakládá na tvrzení o velké pozitivní síťové zpětné vazbě v klimatickém systému.

Nicméně o každém stabilním přírodním systému si mohu myslet, že vykazuje negativní síťovou zpětnou vazbu. Ve skutečnosti termíny stabilita a negativní zpětná vazba jsou synonymy, neboť negativní zpětná vazba způsobuje stabilitu. Na druhou stranu pozitivní zpětná vazba způsobuje nestabilitu (jako v bodech překlopení, kdy dojde k velkým změnám výstupu i při maličkém vstupu). Stabilita neznamená nulovou změnu, to znamená odpověď na změny vstupů je dostatečně malá postačujícím způsobem kontrolovatelná, takže nezpůsobí destrukci systému nebo jeho úlet. Pokud chcete argumentovat, že klimatický systém není stabilní, pak bych rád věděl, jak to, že vydrží podporovat nepřetržitě pokračující život na této planetě po miliardy let. A to je navzdory všem změnám v úrovni CO2, vulkanickým erupcím, změnám ve výkonu slunce a změnám oběžných drah během tisíciletí. Podle mě je tohle velice dobrá definice klimatické stability.

4. Modeláři AGW tvrdí, že zpětná vazba mraků je pozitivní. Obhájci AGW viditelně rozdělují mračna do dvou kategorií, nízké mraky a vysoká mračna. Každá zpráva, kterou jsem četl, oznamuje, že mraky způsobují ochlazení. Co se týče vysokých mračen, existuje určitý spor, ale modeláři AGW tvrdí, že způsobují oteplování. Navíc tvrdí, že oteplování planety způsobuje odklon od nízkých mraků a příklon k vysokým mračnům, čímž zvýrazňují oteplování, tudíž přispívají k pozitivní zpětné vazbě.

Současně ve svých modelech uvádí konstantní relativní vlhkost. To znamená, že jak teploty vzrůstají, musí se odpařovat více vody. Nyní, pokud nechceme předpovídat, že množství vody v atmosféře neustále poroste, dokud se nám oceány nerozpustí nad hlavou, musí více odpařování vyvolat více srážek - např. více deště. Nicméně déšť pochází pouze z nízkých mraků nikoliv z masy vysokých mračen. To odporuje předchozímu předpokladu. Pokud tvrdíme, že vzrůstá toto obojí, tak to znamená výrazně vyšší celkovou hmotnost mraků. Mraky jsou největším přispěvatelem k albedu Země (podílu na přicházející sluneční energii odraženému zpět do vesmíru). Vzrůst celkové oblačnosti znamená vzrůst albeda a albedo je velmi silné ochlazení. Albedo již způsobuje, že 100 W/m2 se odráží od Země. K vyrušení celého dopadu, o kterém tvrdí IPCC, že bude způsoben zdvojnásobením CO2, vyžaduje pouze zvýšit oblačnost od 60% od 62,5%.

Zvýšení teploty povede k vyššímu odpařování, vzápětí povede ke zvýšení oblačnosti, což sníží sluneční příkon na Zem, tudíž snížení teploty lze připsat negativní zpětnou vazbu nikoliv pozitivní.

5. Předkládaný “důkaz” o pozitivní zpětné vazbě je modelovou predikcí horkých skvrn v hladinách tropické střední troposféry. Nicméně všechny experimentální důkazy z mnoha a mnoha měření při dokazování takovýchto horkých skvrn selhaly. Ve vědě jasná predikce, která je experimentálně falsifikovaná, znamená, že podkladová hypotéza, na níž se predikce zakládá, je špatná.

6. Zprávy dokumentující lidské emise CO2 používají určitá děsivá čísla, ale na tyto je třeba pohlížet ve světle celkového měřítka systému. Například milion dolarů je pro soukromou osobu obrovskou částkou peněz, ale téměř zanedbatelným penízem pro vládu. Chceme-li na tato čísla pohlížet, musíme to udělat v poměru měřítka systému. Proč nevyjádřit množství CO2 v poměru kolik PPM vzroste jednoročními emisemi nebo se sníží úroveň atmosférického CO2 (když to všechno zůstane v atmosféře). Mohli bychom to nazvat PPM ekvivalent.

V tomto ohledu jsou lidské emise ekvivalentem asi 2,7 PPM. Nyní NASA publikovala diagram znázorňující roční transfery CO2 na planetě. Ten ukazuje, že pozemské rostliny absorbují asi 61 ekvivalentu PPM. My víme, že jak vzrůstající teplota, tak vzrůstající CO2 podporují rychlejší růst rostlin. Proto také zahradníci uměle zvyšují hladinu CO2 ve sklenících na asi 1000 PPM. Také proto rostliny rostou rychleji v tropech než na chladnějších místech na zemi. K tomu ještě navíc nedávná studie ukazuje, že průměrný růst rostlin se za posledních 30 let zrychlil o 6%. 6% ve vzrůstu rostlin znamená 6% nárůst absorbce CO2 z 61 PPM ekvivalentu na 64,7 PPM ekvivalentu. To znamená, že lidské emise vzrostly o 2,7 PPM ekvivalentu, ale rostliny současně zvýšily jeho absorbci o dalších 3,7 PPM ekvivalentu navíc. Zrychlený růst rostlin spotřebovává více než 100% lidských emisí. Existuje další (přirozený) faktor přispívající ke zvýšení CO2?

Tato reakce – více CO2 vede k rychlejšímu vzrůstu rostlin, který následně spotřebuje více CO2, je dalším příkladem širokého sklonu k negativní zpětné vazbě, kterou jsem předznamenal výše. Kromě toho, je zvýšený růst rostlin a tudíž zemědělské produkce špatný? Já bych to požadoval za vysoce žádoucí.

7. Hypotéza AGW je založena na vzrůstu teplot mezi asi roky 1975 a 1998 nebo-li asi 25 leté časové váze dat. To se považuje za definitivní, nicméně časová váha posledních 10 let dat vykazuje klesající globální teploty. To se hodnotí jako krátkodobá úchylka bez jakéhokoliv významu. Nechápu, jako může být 25 let pokládáno za definitivních bez jakékoliv pochybnosti, při čemž 10 letá data jsou krátkodobou úchylkou, příliš krátkou, aby byla významná. Já bych si myslel, že abychom mohli učinit takový závěr, musel by poměr být nejméně 10:1.

8. Když přijmu tento poměr 10:1 při pohledu na časovou váhu dat posledních 100 let, zjistím vzrůst teplot v letech 1910-1940, při čemž CO2, nerostlo. Pokles teplot v letech 1940 až 1975, při čemž CO2 rostlo, v letech 1975 až 1998 teploty rostly, při čemž rostl i CO2, a pokles teplot v letech 1998 až 2009, při čemž CO2 rostlo. Tři čtvrtiny tohoto období nevykazovaly žádnou nebo zápornou korelaci s CO2 a jen jedna čtvrtina vykazuje pozitivní korelaci. Nerozumím, jak někdo může prohlašovat hypotézu za dokázanou, když s ní nesouhlasí ¾ datové sady. Podle mě je to nejjasnější důkaz, že hypotéza je špatná.

9. Během posledních 10 let vykazují data globálních teplot buď žádný vzrůst atmosférické teploty nebo opravdový pokles globální teploty. V poslední době se to připisuje kombinaci klidného slunce a změn oceánské cirkulace přikrývající podkladový oteplovací trend. Dalším tvrzením je, že až se tyto efekty otočí, oživí se opět oteplování.

Když tyto přírodní procesy mohou zrušit dopad AGW, tak jsou stejně mocné jako AGW. Když mohou překrýt dopad AGW způsobením ochlazení, jsou ještě mocnější, avšak IPCC a další proponenti AGW tvrdili v předchozích hodnotících zprávách, že sluneční vlivy jsou jen podružným přispěvatelem v porovnání s CO2.

Slunce bylo během poslední poloviny 20. století mimořádně aktivní na rozdíl od současné neaktivity a oceánská cirkulace byla opačná k tomu, co se děje nyní. Tudíž ty přirozené efekty, o nichž se tvrdí, že nyní způsobují ochlazení , by mohly způsobit oteplování v pozdním 20. století. Pokud jsou tyto přirozené efekty tak velké jako dopad AGW, pak by mohly způsobit polovinu sledovaného oteplování 20. století. Když přirozené efekty nyní převažují nad dopadem AGW a způsobují ochlazování, mohly by být odpovědné za více než polovinu sledovaného oteplení 20. století.

To není jenom nesoulad s předchozími tezemi IPCC, to též znamená, že přirozený dopad CO2 od roku 1900 je mnohem menší než nárokovaných 0,5 C. Nanejvýš 0,25 C a možná i daleko méně než tolik.

Když se tyto teploty ve skutečnosti vrátí do dlouhodobých průměrů během několika následujících let (což vypadá stále pravděpodobněji), tak to naznačuje, že tyto přirozené procesy jsou odpovědné za v podstatě všechny sledované změny teplot během 20. století se zanedbatelným dopadem ze strany změn v CO2.

10. Podíval jsem se na hrubá záznamy teplot pro USA (data USHCN) a Meteorologického úřadu státu Victoria v Austrálii. Obě vykazovaly fluktuace teplot v čase, ale nulový podkladový trend během posledního století. Na rozdíl od oficiálních IPCC schválených dat vykazujících silný podkladový stoupavý trend. Když jsem vyšetřoval, proč ten rozdíl, zjistil jsem, že surová data byla nastavena na několik podpůrných faktorů a každé toto nastavení vytvářelo oteplovací trend. Z toho vyplývá, že nárokovaný oteplovací trend je důsledkem nastavení, než surových dat. U jakékoliv méně kontroverzní vědecké otázky by se na takový výsledek pohlíželo s největším možným skepticismem a jeho přijetí by bylo extrémně nepravděpodobné.

Když jsem přezkoumával surové záznamy teplot u měst v porovnání s okolními příměstskými nebo venkovskými oblastmi, našel jsem extrémně vysoké příznaky vlivů městských tepelných ostrovů . Avšak ti lidé provádějící nastavení teplot tvrdili, že vlivy městských tepelných ostrovů jsou zanedbatelné a nevyžadují korekci. A to i přes skutečnost, že významná část měřících stanic je ve městech.

Takový jasný faktor nekorigovaný, zatímco jiné za méně závažné považované faktory se korigují, to vrhá další pochybnosti na korekční protokol. Pokud existuje stoupavá výchylka v korekcích, znamená to, že údajný oteplovací trend je přehnaný a ve skutečnosti vůbec nemusí existovat.

11. Média hlavního proudu nám neustále hlásí, že současná situace je čím dál strašnější a je mnohem horší než i ty předchozí pesimistické projekce budoucnosti. Když přezkoumám tato tvrzení, zjišťuji, že předchozí projekce předpovídaly rychlé oteplení atmosféry během posledních 10 let, zatímco ve skutečnosti jsme měli ochlazování. Předpovídaly rychlý vzrůst v rychlosti stoupání mořské hladiny, zatímco ve skutečnosti rychlost stoupání mořské hladiny se v poslední době zpomalila. Předpovídaly velmi rychlý letní úbytek arktického ledu, zatímco ve skutečnosti během posledních 2 let přibýval. Předpovídaly rychlý vzrůst hurikánových událostí a jejich závažnost, zatímco ve skutečnosti byl pokles. Podle mě mnoho tvrzení médií není udržitelných. Též si myslím, že přesahují hranici prosté chyby. Přinejlepším jde o neomluvitelnou hrubou nedbalost v kontrole dat, o kterých informují, a v nejhorším o záměrně zkreslené informování.

12. Ještě později v odpovědi na data ukazující žádné oteplení po 10 let jsem se setkal s novým tvrzením, že globální teplota pevnin se nyní bude považovat za irelevantní. Nově objevenou mírou významnosti je vzrůst teploty oceánů, jelikož se nyní tvrdí, že je to zdaleka největší zásobník tepla planety. Pokud je toto tvrzení pravdivé, pak to činí všechna předchozí tvrzení o datech ukazujících silné globální oteplování v letech 1975 až 1998 irelevantní. To naznačuje, že od roku 1975 do roku 1998 šla energie do oteplování země a vzduchu a pak náhle v roce 1998 se tato činnost zastavila a teplo šlo místo toho do zahřívání oceánů, což je podle mě úplně absurdní. Příroda jednoduše takto fungovat nemůže. To je jako kdybyste zapnuli konvici po první minutu by energie šla na zahřívání vody a pak náhle by přestala zahřívat vodu a začala zahřívat místnost.

13. Když se dále podíváme na tvrzení o ohřívání oceánů. V minulém století bylo konstatováno, že metoda měření teplot oceánu byla extrémně nepřesná a nespolehlivá. Aby se to překonalo, byl navržen propracovaný systém globálních bójí a realizován za cenu značných nákladů a úsilí. Tyto boje se opakovaně potápí, aby měřily teploty, a pak zase vynořují, aby nahlásily svá zjištění. Tato síť se nazývá síť Argo a byla zprovozněna v roce 2003. Od té doby, co je v provozu, ukazuje ochlazování oceánů. Ale ti vědci, kteří zastávali postupující oteplování oceánů, vyloučili data z Argo a satelitní data, místo toho spoléhají výlučně na starší mizerně spolehlivé metody.

Ta samá vědecká komunita, která tvrdila, že metody byly nepřesné a nespolehlivé, navrhla a realizovala nový vysoce přesný systém měření, nyní odmítá nová vysoce přesná data ve prospěch starších dat, na která pohlíželi jako na nespolehlivá. Jak to lze ospravedlnit? Proč jsou starší méně spolehlivá data špatně? Co to vypovídá o vědcích, kteří navrhli systém Argo, ale zřetelně nevěří jeho výsledkům? Podle mě to naznačuje výběr dat tak, aby dokazovala protěžované hypotézy, což se běžně nazývá vyzobávání hrozinek.

Některá místa hovoří o “korekcích” dat z Argo. Proč by měl důkladně promyšlený, úplně nový, vysoce přesný systém už vyžadovat přednastavení svých výstupů? Proč jsou navrhovaná seřízení opět ve směru přehánění vyhlašovaného oteplování? Když surová data odporují hypotéze, tak ale „seřízení a korekce“ všechno zvrátí tak, aby to podporovalo protekční hypotézu, netřeba si s tím začít dělat starosti.

14. Co lidstvo činí, když spotřebovává fosilní paliva, je recyklace CO2, které bývalo v atmosféře, ale v dávných časech uvízlo v uvěznění. Existuje “správná” hladina CO2? To, co jsem četl, naznačuje, že Země byla zelenějším místem, než to CO2 uvízlo ve fosilních palivech. Byla by Země více nebo méně příjemným místem, když by se uhlík v současnosti uvězněný ve fosilních palivech stal opět dosažitelným pro biosféru? Ne jen pro lidi ale pro všechny živé bytosti, rostliny a živočichy. Určitě bychom to měli uvážit, než zavedeme nějaký arbitrální nedávný časový okamžik a prohlásíme, že úroveň CO2 v tomto okamžiku je ta ideální, kterou je nutno udržovat za každou cenu.

Z jiné trochu odlišné ale podobné perspektivy vidím AGW jako příběh neustálých změn. Když někdo naměří, že už není trend žádaným způsobem, udělá se změna k novým měřením (změna z povrchu k oceánským teplotám a kyselosti oceánů). V jedné zprávě se efekt prohlásí za zanedbatelný, když se to hodí hypotéze, zatímco to samé měření se později použije jako důvod k dovysvětlení trapných trendů (sluneční vliv a oceánské proudy). Všechny sledované efekty jsou velice mírné (méně než 0,5 C), pokud se vůbec prezentují, ale vyvolá se hysterie na základě hypotézy extrémních budoucích událostí (až do 6 C oteplení a 10 m vzestupu mořské hladiny). Událostí dostatečně daleko v budoucnosti, aby to nešlo ověřit, ale velmi blízké, aby měla dopad na lidi, kteří se dnes narodili. Tvrzení založená na abstraktních modelech, které selžou i v testech krátkodobé platnosti. Jako aktivní vědec jsem takový scénář už v minulosti viděl více než jednou, změna měřítek a hodnotících ukazatelů, přepisování predikcí předpovědních příčin až po události, omlouvání chybných predikcí. To jsou jasné příznaky protlačování falešné hypotézy.

Je zjevné, že existují jasné důkazy, že se teploty během 20. století několikrát měnily jak nahoru, tak dolů. Existuje daleko méně důkazů pro podkladový vzestupný trend v důsledku CO2 a mnoho důvodů k otázkám a analýzám dat, které zkusí tento trend předvést.

Jeden z argumentů, které jsem často slyšel, je, „no, i když AGW není absolutně dokázané, měli bychom přijmout opatření, jako v případě, že je správně“ – princip předběžné opatrnosti. Vidím dva důvody s tím nesouhlasit.

Za prvé, pokud by vzestup CO2 měl způsobit nějaké oteplování, není v žádném případě jisté, že by to bylo katastroficky špatné nebo do té míry, že by to vůbec bylo špatné. Jeví se mi jako docela pravděpodobné, že léčba by mohla být horší než nemoc.

Za druhé, a pro mě daleko důležitější, existuje ještě jedna záležitost, kterou bychom měli uvážit, a to je zákon nechtěných důsledků. Stručně to znamená, že kdykoliv učiníte nějakou akci, bude mít vždy důsledky, které jste dopředu neuvážili a nechtěli. Jelikož existuje mnohem více způsobů, jak nemít pravdu než pravdu mít, existuje větší šance než 50:50, že tyto důsledky budou špatně. Když původní akce vychází ze špatného předpokladu, tím více vzrůstá riziko špatných nechtěných důsledků. Princip předběžné opatrnosti je založen na předpokladu, že přijatá akce nemá žádnou odvrácenou stranu. Zákon nechtěných důsledků nám říká, že odvrácená strana vždy existuje a že je třeba vždy před akcí pečlivě vyhodnotit poměr výnosů k nákladům.

Již nyní vidíme některé velice špatné nechtěné důsledky akcí přijatých v rámci globálního oteplování. Vládou vedené iniciativy k požívání méně fosilních paliv jejich ředěním etanolem, což způsobuje masivní odlesňování Amazonské nížiny (k pěstování surovin na etanol) a velice významné zvýšení cen potravin způsobující i zhoršení hladu v zemích 3. světa. Ať je to jakkoliv strašné, nemělo to velký dopad na západní společnosti, ale v další fázi skoro určitě mít bude.

Existuje ještě další velice závažný nechtěný důsledek, který bych zde chtěl vypíchnout; jeden, který mi dělá velice těžké starosti. Když jsem slyšel veřejnou debatu AGW, slyšel jsem velmi vysoce profilované politiky prominentní osoby veřejného života volat, aby lidé, kteří otevřeně nesouhlasí s AGW byli souzeni za zradu. Slyšel jsem o mnoha případech, kdy lidé ztratili práci, protože vyjádřili skeptické názory. Slyším prominentní obhájce globálního oteplování odmítající vstoupit do debat se zkoušející vyhnout debatám tvrzením věda ustanovila a tvrdících, nemáme čas, máme pouze týdny na to, abychom něco podnikli. Slyšel jsem obhájce AGW uchylující se k osobním útokům proti lidem, kteří nesouhlasí, než aby se zabývali technickými otázkami, které nadnesli.

Slyším proponenty AGW tvrdit, že jsou podfinancovaní smolaři bojující za záchranu planety proti hrabivým kapitalistům, zatímco ve skutečnosti jejich financování je nejméně 1000 ktrát větší než financování skeptiků. Vidím mnoho zpráv o vědcích odmítajících uvolnit svou práci, a tak se bránících revizi své metodiky i přes skutečnost, že jejich práce byla financována z veřejných peněz.

Vidím média establišmentu, jak opouští vyváženost ve zpravodajství silným nadržováním proponentů AGW, ignorujících nebo špinící skeptiky a vyhánějící jejich většinu na stránky blogů, jako je tento. Slyším určité skupiny ekologistů a aktivistů, kteří veřejně prohlašují, že to je OK a dokonce nezbytné přehánět hrozbu, aby se získalo zapojení veřejnosti. Vidím soudy odpouštějící přečiny vandalismu a dokonce násilí proti základním veřejným infrastrukturám. Vidím vysoce postavené politické osoby podporující takové přečiny a prohlašující je za rozumné a spravedlivé.
Krátce vidím, jak naše společnost v této hysterii opouští některé z našich životně nejdůležitějších demokratických svobod: Svobodu projevu, možnost dovolat se nestranného práva, vyváženost ve zpravodajství, svobodu informací. Toto jsou svobody, pro které se pokládaly životy, aby nám je bylo možno odkázat, jsou naším nejcennějším dědictvím a my je zřejmě zahazujeme kvůli nedokázané hysterické hypotéze.

Jen zcela nedávno jsem četl článek z Anglie obhajující osobní přídělové karty na benzín, topný olej, plyn, elektřinu. Bude voda a jídlo následovat? Odříkání z válečných časů jako nadcházející budoucí životní styl? Návrat k agrární chudobě středověku? Všiml jsem si nového filmu „Ne zle jen špatně“ se bude distribuovat přes internet radši než přes tradiční média. Jeden krok k distribuci přes podzemní síť? Bude se to vztahovat na všecky budoucí spisy skeptiků? Co ostatní spisy odporující populárnímu názoru dne?

Toto jsou otázky, podle nichž se rozlišuje mezi svobodnou demokracií a totalitním režimem a čím dál půjdeme touto cestou, tím bude těžší z toho vycouvat. Historie nám ukazuje, že nemoc se dá daleko snadněji chytit, než se jí zbavit.

Odpovědět

Dagmar Gregorova,2010-06-08 00:04:39

Zde je original clanku, ktery vysel ve Physical Review Letters:
http://complexityandplasmas.net/Preprints_files/sun-climate%20complexity%20link.pdf
Norove zcela neskryvane naznacuji, ze slo o umysl, kde cil byl otcem nespravne metodiky

Nepochopil jste me, diskutuji o CYKLECH slunecni aktivity a nemyslim si, ze by byly hlavnim faktorem zmen klimatu. Ty grafy jsem podsunula jako ukazku, ze ani v prubehu sto let od 1850, kdy jiz se da oprit o namerena data, neni zadna korelace prukazna. A protoze pan Kremlik argumentuje aa-indexem, tak jsem pouzila graf aa indexu. Ani te "me" Milankovicove cykly nejsou zdaaaleka jedinou odpovedi a take by se nasly protiargumenty (nevim, jestli by ted podle nich nemela byt spise "chladnejsi" faze). Jednoduse argumentuji proti tvrzeni, ze mira slunecni aktivity je hlavni zdroj zmen klimatu. Prave ze nehledam jedineho hlavniho podezreleho a povazuji klima za prilis komplexni system vicero faktoru.

Odpovědět

ad Ms. Gregorova

Vitezslav Kremlik,2010-06-08 07:15:17

Pisete: Nepochopil jste me, diskutuji o CYKLECH slunecni aktivity a nemyslim si, ze by byly hlavnim faktorem zmen klimatu.

Me to pripada jako "contradictio in adjectio". Napisete, ze se mylim,kdyz vam podsouvam nazor, ze slunce neni hlavnim driverem klimatu. A pak v tomtez souveti napiste, ze Slunce NENI hlavnim driverem. Takze ja to opravdu porad nechapu,jaka je vase pozice vuci Slunci (;-)?

Upozornuji, ze ja kdyz mluvim o CYKLECH slunecni aktivity, tak tim nemyslim pouze Schwabeho cyklus. Ona je jich totiz spousta.

Cili co podle vas bylo hlavnim driverem klimatu v preindustrialni ere? Slunce ci neco jineho?

Odpovědět

Geomagnetické pole pro skeptiky

Adolf Balík,2010-06-07 14:40:03

Heliocentrický proud klimaskeptiků vyznává jako hlavní faktor řídící klima – kromě Milankovičových cyklů – otevřený koronální magnetický tok – tedy zejména meziplanetární magnetický tok v blízkosti Země, jenž má být i ukazatelem síly slunečního větru. Jak si zrovna toto pole stojí obhlíží zpravidla z „aa“ indexu geomagnetické aktivity. Viz např. tento klasický článek ze zlatého fondu klasického klimatického heliocentrismu:

http://bourabai.narod.ru/landscheidt/solarwind.htm

Jako proxy hodnoty historie tohoto faktoru se pak používají koncentrace radioizotopů Be, Cl, a C vznikající z nejtvrdších složek kosmického záření v atmosféře. Silný sluneční vítr je odstiňuje.

Momentálně je nejnovějším hitem v tomto táboře tohle:
http://arxiv.org/abs/1005.4639

Odpovědět

Cokoli

Vitezslav Kremlik,2010-06-07 15:39:53

Vedecky postup mi pripada tento:

Bod 1: Vime,ze v minulosti klima bylo rizeno zejmena Sluncem. To je fakt.
Bod 2: Dokud nekdo neprinese dukaz o opaku, plati bod jedna.

Oteplovani z let 75-98 lze vysvetlit cele nebo temer cele slunecni aktivitou. I stagnaci teplot po roce 98 lze vysvetlit poklesem slunecni aktivity.

Delka solarniho cyklu a kosmicka radiace vypravi o slunecni aktivite ze 60-90. let stejny pribeh jako muj oblibeny aa-index. Nezahlazene grafy. Satelitni PMOD neberu vazne (uz jsem o tom napsal clanek, proc). Naopak slunecni skvrny se mi "do kramu" nehodi - ty naopak hovori pro alarmisty. Ale to je jen jeden a navic neprimy indikator.

Uznavam: Je mozne, ze v budoucnosti sklenikovy vliv CO2 prebije vliv slunecni aktivity. Uvidime. Moje nazory se daji popperovsky vyvratit. Narozdil od pseudovedy alarmistu ("ochlazovani je jen maskovane oteplovani").

Odpovědět