Ať se to někomu líbí nebo ne, planeta Země je planetou bakterií a archeí. Je jich opravdu hodně a na Zemi prakticky není prostředí, kde by nemohly existovat, ani metabolismus, který by nedovedly provozovat. Zároveň jsou odolné, některé dokonce extrémně odolné.
Třeba slavný deinokok, přezdívaný Conan the Bacterium, vydrží extrémní ionizující radiaci, ultrafialové záření, vyschnutí anebo působení silných chemických činidel. Není zcela vyloučeno, že se mikroorganismy nenápadně trousí ze Země do okolního kosmického prostoru. Jistou popularitu si dokonce stále drží poněkud komplikovaná a nevěrohodná představa panspermie, podle níž náš život nevznikl na Zemi, ale přišel z odněkud z vesmíru.
Otázka odolnosti mikroorganismů v kosmickém prostoru je ale každopádně docela vzrušující. Pokud se něco nepokazí, tak by v tomto směru měl udělat jasno experiment Living Interplanetary Flight Experiment, zkráceně LIFE, který připravuje nezisková a nevládní skupina Planetary Society. Projekt LIFE bude součástí ruské mise Phobos Grunt, která by měla v roce 2011 odstartovat na průzkum Marsu a především marťanského měsíčku Phobos, z něhož by v případě úspěchu měla přivést vzorky hornin. Modul LIFE bude extrémně odolná kapsule o hmotnosti maximálně 100 g, která bude obsahovat baňky s vybranými živými organismy. Jako první pasažéři k Marsu poletí bakterie (deinokok, bacilus), archea (haloarkula, metanotermobakter, pyrokokus), pivní kvasinka, semena huseníčku a zázračně odolné želvušky. Po třech letech se uvidí, jak reálné je cestování živých organismů kosmickým prostorem, pokud ovšem celá mise skončí úspěchem.
Je zvláštní, že přes nejistotu ohledně životaschopnosti bakterií ve vesmíru trpí lidé v NASA i jiných vesmírných agenturách neskrývanou posedlostí z meziplanetární nákazy bakteriemi. Ohánějí se takzvaným principem planetární ochrany (planetary protection), přičemž se komplikovanými sterilizacemi kosmických lodí snaží ochránit jiné planety před pozemským životem a zase naopak Zemi před mikroorganismy cizího původu.
Vzhledem ke schopnostem pozemských organismů i k trvalému dešti kosmického prachu i větších těles z vesmíru na Zemi jsou svým snažením podobní proslulým rumunským pohraničníkům, kteří za tučný poplatek nutili cizince projíždět bazénem špinavé břečky a říkali tomu ochrana životního prostředí. Je na vině nemírná konzumace sci-fi thrilerů nebo lobby firem provádějících sterilizaci?
Fóbie z meziplanetární kontaminace a úvahy o panspermii stály i v pozadí zajímavé studie týmu Andrewa Schuergera z Kennedy Space Center a University of Central Florida. Badatelé se rozhodli ověřit, jak dvě známé gama proteobakterie obývající navzdory snahám o sterilizaci kosmické lodi – kultovní Escherichia coli a spolu s ní Serratia liquefaciens, snášejí nasimulované prostředí odpovídající podmínkám na povrchu Marsu. Obě bakterie byly testovány na půdě odpovídající povrchu Marsu po 7 dní v nízkém atmosférickém tlaku, v lázni ultrafialového záření, za různých teplot a také různé míry zasolení.
Bakteriím se celkově příliš nedařilo. Zdá se, že v těchto podmínkách nejsou schopné zvyšovat své počty a jejich přežívání bylo významně snižováno kombinovaným vlivem vysychání, UV záření, velkého zasolení a nízkého tlaku. Badatelé usuzují, že E. coli by byla schopná na povrchu Marsu nějaký čas vydržet, ale ne se množit, a to jen pokud by byla chráněná před UV zářením například tenkou vrstvou prachu.
Výsledky Schuergerova týmu naznačují, že s meziplanetární nákazou to nebude zase tak žhavé. Na druhou stranu, pozemské mikroby není radno podceňovat. Jistě nebudou sedět na Marsu jako pecky a čekat na smrt.
Není vyloučeno, že si časem najdou vhodné mutace, které jim umožní na Rudé planetě prorazit. Proč by nám to ale mělo vadit? Exobiologové trnou hrůzou, že by jim pozemští mikrobi mohli zničit místní marťanský život, v jejich představách zřejmě velmi choulostivý a neduživý. To je velmi nepravděpodobné, byť jistě smutné, případné vítězství pozemských bakterií na Marsu by ale pro exobiology bylo také ohromně inspirující.
Pramen:
Applied & Environmental Microbiology 76: 2377-2386¨
ScienceDaily 27.4. 2010.
Rudá planeta je plná vody. Ale ukrývá se uprostřed marťanské kůry
Autor: Stanislav Mihulka (14.08.2024)
Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?
Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu
Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Diskuze: