Říká se že něco vidět je lepší než si o tom jen číst. Když shlédnete připojené video, zjistíte, že nemá šťastný konec. MABEL si na konci pokusu si zlomí nohu. Ale až poté, co překoná křivolakou dráhu z dřevěných desek s převýšením něco přes šest centimetrů. MABEL je ženské jméno a tak o ní vědci hovoří jako o té „Mejbl“. Tak trochu připomíná jiný robot jménem PETMAN, o kterém Osel psal nedávno. Ten byl z Boston Dynamics ale universitní MABEL ho strčí do kapsy, umí totiž už částečně překonávat překážky. Ne však docela, ze zpomaleného záběru jejího pádu je vidět, že za nehodu s frakturou mohlo podklouznutí pravé nohy. V obou holeních má robot zabudovánu mechanickou pojistku a ta při větším zatížení, než na jaké je nastavena, povolí.
U robotů jsme zvyklí, že jsou schopni překonat překážku, kterou vidí. Mají k tomu zabudovánu kameru, nebo soustavu kamer. MABEL je ale slepá. Nemá kameru, ani navigační program, který by jí naváděl. Chůzi jí dovoluje řídící systém na principu zpětnovazebného algoritmu. K jeho vylepšování slouží právě tyto testy. Vědci chtějí algoritmus vylepšit tak, aby jejich dvounohý robot byl schopen se bezpečně pohybovat i po nerovnostech. Stávající experiment vědci přirovnávají k chůzi lesem, kdy rozmlouváme s přítelem a nekoukáme při tom pod nohy. My lidé na to nemusíme ani myslet a Grizzleův tým hodlá právě takovými schopnostmi obdařit svou robotku. Brzo by prý měla zvládat ladnou chůzi i po schodech dvacet centimetrů vysokých.
A jaké že má takové snažení účel? Ten si uvědomíme, když vezmeme v patrnost, že zhruba sedmdesát procent zemského povrchu není dostupného kolovými vozidly. Pro dvounohá „stvoření“ by většina takového omezení padla. Proto nyní ta snaha naučit železné svěřence kráčet přes náhodně roztroušené překážky, aniž by při tom padali. Ještě vzdálenějším cílem je naučit Mejbl utíkat. Běh se tak trochu dařil již předchozímu modelu nazvanému RABIT. Jeho handicapem ale byly motory umístěné do nohou. Byly příliš těžkými na nějaké poskakování. Nový výtvor již má motory zabudované v trupu, což jej činí „lehkonohým“ se svižným krokem. Pružinový systém nahrazuje funkci šlachy, která část kinetické energie u živých organismů při došlapu střádá a uvolňuje při následném kroku. Běh by měl být vyvrcholením schopností kráčejících strojů. Bez vybavení řízeného pohybu se zpětnou vazbou, v němž předchozí robot RABIT selhal, to ale nepůjde. Největší výkon, jakého v tomto směru byl robot schopen udělat, bylo šest „skoků“. Pak vždy selhal a sedm nebo osm se nikdy nezdařilo. Kdo budete mít cestu 8. července do Bostonu, můžete další pokroky lehkonohé „Mejbl“ shlédnout na vlastní oči na Dynamic Walking 2010. Konferenci dynamického kráčení každoročně pořádá Massachusetts Institute of Technology (MIT). Vědci prognózují, že s nástupem chladu letošní zimy by 65 kg vážící metr vysoká MABEL už měla začít poklusávat.
Pramen: University of Michigan
Kolega PETMAN z konkurenčního pracoviště firmy Boston Dynamics:
Vylepšený čínský humanoid GR-2 je silnější a šikovnější
Autor: Stanislav Mihulka (02.10.2024)
Americká armáda testuje robotické psy s puškou proti dronům
Autor: Stanislav Mihulka (20.08.2024)
Plně autonomní továrna Xiaomi vyrobí přes 10 milionů telefonů ročně
Autor: Stanislav Mihulka (10.07.2024)
Malé děti věří více robotům než lidem z masa a kostí
Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2024)
Kyberútok, jaký tu ještě nebyl: Červ, který využívá generativní inteligenci
Autor: Stanislav Mihulka (06.03.2024)
Diskuze:
Proč jen dvě končetiny?
Emil Pastelka,2010-05-29 23:51:42
Chápal bych, kdyby se primárně snažili vytvořit něco jako autonomní protézu, budiž, ovšem průzkum či práce ve složitě dostupných lokalitách... Copak není praktičtější mít více nohou? Vzorec chůze je sice složitější, avšak stabilita takového řešení je výrazně vyšší.
Tomáš Kouba,2010-05-30 01:34:46
Možná proto existuje nějaký dobrý evoluční důvod. Nevzpomínám si na nějakého většího suchozemského živočicha, který by měl více jak dva páry končetin. Robot asi bude druhý pár potřebovat pro zacházení s nástroji.
pocet koncetin
Aleš Metzmacher,2010-05-31 10:01:28
s rostoucim poctem koncetin klesa ucinnost pohybu
kdyz budu chtit aby neco slo krokem, tak pro tuhle rychlost sou 4 nohy plejtvani, ucinnej pohyb pro 4 nohy sou az vetsi rychlosti kdyz bejvaj vsechny nohy ve vzduchu (nebo aspon vetsina) a to je zatim este hodne daleko
pro vetsinu pohybu maj 2 nohy nejvetsi ucinnost
ROBOTI versus ROBOTY
Josef Pazdera,2010-05-29 21:02:27
V tomto článku je použito slovo ROBOT. Množné číslo lze psát roboti i roboty. Původně bylo slovo výhradně neživotné - tedy roboty. Později se jim přikládala stále větší míra inteligence a především v sci-fi se začal razit termín roboti. Nyní jde psát obojí, podle toho, zda máme na mysli jen nějakou výrobní linku, stroj dělající stále stejné předem naprogramované operace, nebo zda se jedná o něco intelektuálnějšího, mající smysly čidla a schopnost se rozhodovat. V případě tohoto článku se lze dívat na předvedené robotické zařízení ze dvou pohledů. Například tak, že kromě udržení rovnováhy, což mají za úkol různá závažíčka a elektromotorky, od něj nikdo inteligenci zatím nežádá, stroj nemá žádnou kameru ani centrum, které by vyhodnocovalo pomoci laserového paprsku výšku překážky a nějak sofistikovaně řešilo úkoly. Vlastně jde zatím jen pouze o něco, co je připoutané k rameni, chodí jen dokola a má jen jeden program, který dělá stále totéž. Takže se na výtvor dá hledět jen jako na něco, co připomíná spíše dopravníkový pás na nohou, bez možnosti dělat něco jiného. Z tohoto pohledu by šlo psát množné číslo ROBOTY. Z pohledu vnější podobnosti dílo ale připomíná člověka a tak se sluší psát ROBOTI. Nechci vyvolávat diskusi a polemizovat na téma co je v tomto článku správnější, jen chci poukázat na ošemetnost výkladu, podle kterého se řídí náš pravopis. Hranice mezi tím, co připomíná člověka a co je jen mechanický stroj, může být vnímána u každého jinak.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce